6 C 270/2019
č. j. 6 C 270/2019-96
V PLATNOSTI- OS Praha 3 6 C 270/2019-96
- OS Praha 3 6 C 270/2019-99
Citované zákony (10)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení dlužné částky
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 3 500 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 3 500 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 3 500 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 3 500 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 3 500 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku požadované částky ve výši 56 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení a částku 14 000 - Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 19 350,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného [titul] [jméno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa].
IV. České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 450 Kč, kterou jsou povinni uhradit žalobkyně ve výši 342 Kč a žalovaný ve výši 108 Kč na účet zdejšího soudu, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 73 500 Kč z titulu dlužného nájemného a poplatku za užívání prostor, spolu s částkou 14 000 Kč, jakožto náhrady škody za měsíce červenec 2019 až říjen 2019, vše ve výši odpovídající nájemnému 2 700 Kč měsíčně a za služby 800 Kč, tj. 14 000 Kč. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o nájmu prostor [číslo] o celkové výměře 15 m², na základě které se žalovaný zavázal hradit měsíčně nájemné ve výši 2 700 Kč a úhrady za služby související s pronájmem prostor ve výši 800 Kč měsíčně. Dne 17. 10. 2017 zaslal žalovaný žalobkyni dopis, ve kterém jí upozornil na poškození nájemních prostor v důsledku vyplavení jižního křídla objektu dne [datum]. Žalovaný provedl sanační práce na uvedení prostor do původního stavu, v těchto však dle žalovaného stále přetrvávala vlhkost a proto žalobkyni oznámil, že nebude až do odvolání hradit nájemné, neboť prostory nejsou způsobilé k řádnému užívání. Ačkoli žalobkyně po prohlédnutí prostor uzavřela, že tyto jsou způsobilé k užívání, nabídla přesto žalovanému slevu na nájemném za celý měsíc říjen 2017, na což žalovaný nijak nereagoval. Dne [datum] proto vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu na nájemném včetně služeb za období říjen až prosinec 2017 ve výši 10 500 Kč. Na tuto žalovaný reagoval tak, že žalobkyni opětovně vyzval k odstranění vzniklých vad s tím, že prostory jsou vlhké a dále ji upozornil na diskutabilní stav rozvodů elektrické energie. Žalobkyně však rozhodně nesouhlasí s tím, že by prostory nemohly být užívání z důvodu zatečení vody. Dne 20. 6. 2019 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu na základě, které požadovala uhradit nájemné za měsíce říjen 2017 až červen 2018, tj. 21 měsíců krát 2 700 Kč a úhradu služeb 800 Kč měsíčně krát 21 měsíců, tj. celkem 73 500 Kč. Za červenec 2019 až říjen 2019, žalobkyně požaduje úhradu částky 14 000 Kč, (vše ve výši odpovídající nájemnému 2 700 Kč měsíčně a za služby 800 Kč), za dobu kdy žalobkyně nemohla v uvedeném období prostory užívat ani nabídnout jinému zájemci, čímž jí vznikla jednáním žalovaného škoda.
2. Žalovaný naproti tomu požadoval zamítnutí žaloby s tím, že nárok žalobkyně považuje za zcela nedůvodný, neboť předmětné prostory nebyly způsobilé k užívání z důvodu jejich vytopení, zejména pak na žalobkyni požadoval, aby byla provedena revize elektroinstalace, neboť předmětné prostory byly žalovaným využívány jako hudební zkušebna. Žalovaný navíc zajišťoval až do února následujícího roku vysoušení a větrání prostor, vyčistil koberce, podlahy a podobně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nereagovala na výzvy žalovaného, že prostory nejsou způsobilé k užívání, žalovaný této oznámil, že nebude hradit až do odvolání nájemné, ačkoli má zájem dál na pokračování nájmu a vyřešení celé záležitosti ku prospěchu obou stran. Žalovaný byl zaskočen reakcí žalobkyně dne 25. 2. 2018, která mu zaslala pouze výzvu k úhradě dlužného nájemného a služeb. Následně dne 28. 3. 2018 žalovaný obdržel od žalobkyně ve večerních hodinách (po zahájení dětských velikonočních prázdnin) email nazvaný„ výpověď nájemní smlouvy“ s tím, že konec výpovědní lhůty žalobkyně stanovila nejpozději do (pátku) 31. 3. 2018. Tento email si žalovaný přečetl až v neděli dne 2. 4. 2018. Následně žalovaný odvezl z prostor (hudební zkušebny) veškerou svou aparaturu, přičemž v místnosti zůstaly pouze věci jednoho z členů kapely – bubeníka. Následně žalobkyně opatřila mříž na vstupních dveřích do prostor masivním řetězem a zámkem, čímž žalovanému úmyslně znemožnila nejen užívání prostor, ale i přístup k uloženým věcem. Žalovaný tak má za to, že žalobkyni řádně a důvodně vyzval v zákonné lhůtě k prominutí nájmu a to až do doby, kdy mu tato znemožnila přístup do předmětných prostor opatřením řetězu na mříž, neboť následně již nemohl předmětné prostory fakticky vůbec užívat.
3. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o nájmu prostor [číslo] o celkové výměře 15 m², na základě které se žalovaný zavázal hradit měsíčně nájemné ve výši 2 700 Kč a úhrady za služby související s pronájmem prostor ve výši 800 Kč měsíčně. Dne 17. 10. 2017 zaslal žalovaný žalobkyni dopis, ve kterém jí upozornil na poškození nájemních prostor v důsledku vyplavení části objektu dne [datum] (tyto skutečnosti prokazuje předmětná nájemní smlouva, dopis ze dne 17.10.2017). Žalovaný provedl sanační práce v předmětných prostorách, za účelem jejich uvedení do původního stavu. Jelikož však žalobkyně nereagovala na výzvu žalovaného k odstranění škody z důvodu protečení vody, zejména pak na provedení revize elektroinstalace, oznámil žalobkyni, že nebude až do odvolání hradit nájemné, neboť prostory nejsou způsobilé k řádnému užívání. Žalobkyně nabídla žalovanému slevu na nájemném za celý měsíc říjen 2017, k čemuž nakonec nepřistoupila. Následně dne 25. 2. 2018 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu na nájemném včetně služeb za období říjen až prosinec 2017 v celkové výši 10 500 Kč. Na tento dopis žalovaný reagoval tak, že žalobkyni opětovně vyzval k odstranění vzniklých škod s tím, že prostory jsou vlhké a dále upozornil na stav rozvodů elektrické energie v souvislosti právě s protečením vody. Po celou tuto dobu byly prostory žalovanému přístupné. Následně dne 28. 3. 2018 žalovaný již obdržel od žalobkyně pouze email nazvaný„ výpověď nájemní smlouvy“, kde žalobkyně stanovila konec výpovědní lhůty nejpozději do (pátku) 31. 3. 2018. Proto žalovaný odvezl z prostor (hudební zkušebny) veškerou svou aparaturu a v místnosti zůstaly pouze věci jednoho z členů kapely – bubeníka (viz fotografie). V návaznosti na to, žalobkyně opatřila mříž na vstupních dveřích k prostorám masivním řetězem a zámkem, čímž žalovanému fakticky, a to bez ohledu na platnost či oprávněnost výpovědi z nájmu, fakticky znemožnila nejen užívání prostor, ale i přístup k uloženým věcem. Všechny tyto skutečnosti potvrzují listiny Smlouva o nájmu ze dne [datum], email ze dne 28. 3. 2018 – výpověď nájemní smlouvy, výzvy k plnění, dopis žalovaného ze dne 17. 10. 2017 a ze dne 26. 2. 2018 – oznámení o poškození nájemních prostor a výzva k uvedení do původního stavu.
4. Dne 20. 6. 2019 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu na základě, které na něm požadovala uhradit nájemné za měsíce říjen 2017 až červen 2018, tj. 21 měsíců krát 2 700 Kč a zaplacení za služby 800 Kč měsíčně krát 21 měsíců, tj. celkem 73 500 Kč. Za měsíce červenec 2019 až měsíc říjen 2019 žalobkyně žalovanému vyčíslila náhradu škody ve výši odpovídající nájemnému 2 700 Kč měsíčně a za služby 800 Kč, tj. celkem 14 000 Kč, a to za dobu, kdy žalobkyně nemohla v uvedeném období prostory užívat ani nabídnout jinému zájemci a vznikla jí tak jednáním žalovaného škoda.
5. Mezi účastníky byla nesporná výše měsíčního nájemného 2 700 Kč spolu s částkou 800 Kč za služby, nesporným zůstalo rovněž to, že došlo k vytopení prostor a že do těchto žalobkyně počínaje dubnem 2018 žalovanému znemožnila přístup tím, že na mříž namontovala řetěz se zámkem. Naproti tomu sporným zůstalo, zda byly předmětné prostory po vytopení způsobilé k užívání a zda měl žalovaný nárok na slevu z nájemného, k čemuž soud zaměřil dokazování, přičemž z doložené fotodokumentace (doložené jak na CD, tak v papírové podobě) soud míru poškození prostor jasně a prokazatelně nezjistil, stejně tak tyto důkazy neprokázaly poškození elektroinstalace či nutnost její revize, jak tvrdil žalovaný.
6. Z výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] naopak bylo zjištěno, že předmětné prostory byly vytopeny neodbornou manipulací topenářů, kteří v předmětném objektu pracovali, přičemž únikem vody došlo zejména ke zvlnění podlahy a natečení vody do vybavení prostor (věcí). Svědek [příjmení], který je nájemcem několika dalších prostor v předmětném objektu žalobkyně a jehož podnájemcem jednoho z vytopených prostor je pan [příjmení] (který měl být rovněž slyšen jako svědek, avšak k jednání soudu se nedostavil), potvrdil, že prostory musely být zejména intenzivně vysoušeny a nebyly způsobilé k užívání minimálně jeden týden. Vzhledem k této okolnosti on sám odpustil svému podnájemci panu [příjmení] platbu dvou měsíčních nájmů ve výši celkem 7 000 Kč, byť dle názoru svědka byly prostory již po měsíci opět k užívání. Popřel, že by v prostorách po vytopení byl nějaký problém s elektřinou. Svědek [příjmení], jakožto člen kapely žalovaného, který spolu s ním rovněž užíval předmětné prostory, rovněž potvrdil, že po vytopení byly v místnosti zapojeny do elektrické sítě vysoušeče, které normálně fungovaly, v prostorách svítilo světlo, elektřina tedy fungovala. Také dle jeho názoru byly po pár týdnech prostory způsobilé k užívání, avšak s výhradou, že nebyla překontrolována elektřina, která přišla právě do kontaktu s vodou. Výslovně však potvrdil, že vysoušeče v prostorách byly zapojeny prostřednictvím těch samých přípojek, které byly užívány také na hudební aparaturu.
7. Z dalších provedených důkazů soud žádné rozhodné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci nezjistil s tím, že návrh na provedení důkazu výslechem svědka pana [příjmení], který se dne 31 5. 2021 nedostavil k jednání, soud na základě zjištění učiněných při výsleších shora uvedených svědků, z důvodu jeho nadbytečnosti a ekonomiky řízení zamítl.
8. Podle § 2302 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jedná-li se o nájem prostoru nebo místnosti, jehož účelem není ani bydlení, ani provozování podnikatelské činnosti ve smyslu odstavce 1, použijí se obecná ustanovení o nájmu.
9. Podle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
10. Podle § 2205 o. z., Nájemní smlouva pronajímatele zavazuje a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.
11. Podle § 2208 odst. 1 o. z., oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby.
12. Podle § 2214 o. z., nájemce oznámí pronajímateli, že věc má vadu, kterou má odstranit pronajímatel, hned poté, kdy ji zjistí nebo kdy ji při pečlivém užívání věci zjistit mohl.
13. Podle § 2232 o. z., porušuje-li strana zvlášť závažným způsobem své povinnosti, a tím působí značnou újmu druhé straně, má dotčená strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.
14. Na základě shora citovaných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně, a to v rozsahu neuhrazeného nájemného za měsíce listopad 2017 až březen 2018, tj. za dobu 5 měsíců. V daném případě soud vyšel z toho, že v průběhu řízení bylo jednoznačně prokázáno, že předmětné prostory nebyly z důvodu vytopení způsobilé k užívání cca 1 měsíc, kdy probíhalo jejich vysoušení, což v počátku (po vytopení prostor) připustila sama žalobkyně, která žalovanému nabídla slevu z nájemného v podobě upuštění platby za měsíc říjen 2017 Tyto závěry mají oporu i v provedeném dokazování, zejména pak toto potvrdili slyšení svědci. Počínaje listopadem 2017 tak soud uzavřel, že prostory byly dále způsobilé k užívání a že tedy žalovaný byl povinen za jejich užívání až do března 2018 hradit měsíční nájemné ve výši 2 700 Kč a 800 Kč za služby spojené s užíváním prostor. V tomto směru soud hodnotil oznámení žalovaného o neplacení nájemného a služeb jako neopodstatněné s tím, že tento nárok na slevu z nájemného žalovaný neprokázal, když k poškození elektroinstalace nedošlo, tato normálně fungovala a žádost žalovaného i provedení její revize proto nelze považovat za relevantní důvod pro nehrazení nájemného a služeb. Žalobkyně naproti tomu neprokázala, že by jí svědčil nárok na úhradu nájemného a služeb za dobu od dubna 2018, kdy jak sama potvrdila, žalovanému znemožnila užívání předmětných prostor namontováním řetězu na mříž vchodových dveří. Žalovaný tak neměl nejen přístup do předmětných prostor, ale rovněž nemohl nakládat s věcmi v prostorách uloženými a tudíž žalobkyni nemůže náležet právo na úhradu nájemného a služeb za zbylé žalované období, když žalovaný se již do předmětných prostor fakticky nikdy nevrátil a tyto byly následně žalobkyní vyklizeny, a to až poté, co žalobkyně žalovanému dala opětovnou výpověď z nájmu dne 20.6.2019, čímž mělo dojít k faktickému ukončení nájemního vztahu. Z tohoto důvodu je rovněž nárok žalobkyně na náhradu škody odpovídající smluvní pokutě ve výši nájemného a služeb za měsíce červenec 2019 až měsíc říjen 2019 v celkové výši zcela irelevantní. Soud se proto již ani nezabýval otázkou platnosti či okamžikem ukončení nájemního vztahu, ani přezkumem náležitostí obsahu zaslané e-mailové výpovědi, když navíc sama žalobkyně svým požadavkem na hrazení nájemného v dalším období fakticky popřela její relevanci či platnost. V případě, že pak má sama žalobkyně zato, že nájemní vztah i nadále trval (a to až do června 2019), je soud toho názoru, že neplacení nájemného za užívání pronajatých nebytových prostor nájemcem neopravňuje pronajímatele, aby znemožnil nájemci užívání těchto prostor tím, že mu zabrání ve vstupu do těchto prostor uzamčením dveří, či jiným způsobem.
15. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku s tím, že žalovanému přiznal slevu z nájemného v podobě jeho neplacení v měsíci říjnu 2017, kdy došlo k vytopení prostor, a dále pak slevu z nájemného v podobě jeho neplacení za měsíce duben 2018 až červen 2019, tj za dobu, kdy žalovanému bylo znemožněno užívání prostor žalobkyní namontováním řetězu na dveře. Žalobkyni soud přiznal částku 17 500 Kč za nájemné za měsíce listopad 2017 až březen 2018, kdy prostory již byly po vytopení způsobilé k užívání, a co do zbytku požadovaného nároku včetně příslušenství pohledávky, žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. Výše požadovaného příslušenství pohledávky je odůvodněna ustanovením § 1907 o.z., přičemž jeho výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013Sb.
17. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný byl ve sporu úspěšný v rozsahu 76,2 % předmětu řízení, neúspěšný v rozsahu 23,8 % předmětu řízení, má tudíž právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 52,4 % Náklady řízení představují náklady zastoupení advokátem, tj. odměna advokáta 36 929,20 Kč určená dle § 7, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) za sedm úkonů právní služby po 4 060 Kč (převzetí a příprava, vyjádření žalovaného ze dne 23. 12. 2019, jednání před soudem dne 14. 9. 2020, jednání před soudem dne 7. 1. 2021, jednání před soudem dne 22. 2. 2021, jednání před soudem dne 29. 3. 2021, jednání před soudem dne 31. 5. 2021) zvýšená o sedm tarifních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a 21 % DPH. Právní zástupce žalovaného osvědčil, že je plátcem DPH. Celkové náklady řízení činí tedy 36 929,20 Kč, žalovanému náleží 52,4 %, tj. 19 350,90 Kč.
18. Výrok IV. je odůvodněn ustanovením § 148 odstavec 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení vůči účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady od osvobození soudních poplatků. V daném případě se jednalo o náklady za tlumočníka z francouzského jazyka ve výši 450 Kč, za účast při jednání soudu dne 31. 5. 2021, který měl tlumočit výslech předvolaného svědka [příjmení]. Ten se však k jednání soudu nedostavil. Vzhledem k poměru stanoveného celkového úspěchu žalovaného ve věci ve výši 76,2 %, soud rozhodl tak, že přiznal žalobkyni povinnost uhradit státu na nákladech řízení částku 342 Kč, a žalovanému částku 108 Kč, kterou jsou povinni oba zaplatit na účet zdejšího soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.