6 C 284/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno sídlem adresa o zaplacení částky 25 234 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 775,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 775,60 Kč za dobu od 15. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku požadovaného nároku ve výši 12 458,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 15. 7. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne 27. 10. 2020, ve znění jejího doplnění, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 25 234 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že dne 15. 1. 2020 uzavřela se žalovanou smlouvu o zájezdu [číslo] do Řecka s datem konání zájezdu od 7. 7. 2020 do 14. 7. 2020 za cenu 41 528 Kč. Na základě této smlouvy uhradila žalované dne 15. 1. 2020 první zálohu ve výši 4 470 Kč a dne 6. 3. 2020 druhou zálohu ve výši 20 764 Kč. V důsledku v březnu 2020 vyhlášeného nouzového stavu v souvislosti s šířením onemocnění Covid-19 a zákazu pohybu osob přes hranice, jí byly ze strany žalované nabídnuty tři možnosti řešení této situace, a to bezplatná změna zájezdu až do 21 dnů před odjezdem, poukázka ve výši uhrazené zálohy na zájezd z nabídky žalované anebo uschování platby na pozdější použití na jiný zájezd až do 31. 12. 2022. Před rozhodnutím pro jednu z výše uvedených variant požádala žalovanou o vyčíslení stornopoplatků. Stornopoplatek byl žalovanou vyčíslen na částku 33 970 Kč, což dle žalobkyně představuje 82% z ceny zájezdu. Současně jí bylo žalovanou sděleno, že změnila podmínky a žádné poukazy již nevystavuje a že zájezd lze pouze stornovat. Žalobkyni tak nezbývalo než realizovat zájezd nebo od smlouvy odstoupit. Nakonec se dne 25. 5. 2020 rozhodla pro odstoupení od smlouvy o zájezdu a požadovat vrácení zaplacené zálohy ve výši 25 234 Kč. Od smlouvy o zájezdu odstoupila ze dvou důvodů. Jednak proto, že jí nebyly ze strany žalované poskytnuty informace dle obchodních podmínek a § 2531 odst. 1 písm. c/ o.z. Informace o možnostech změny či zrušení smlouvy jí byly žalovanou poskytovány opožděně a byly zmatené (informaci o odstupném, kterou požadovala po žalované od 16. 4. 2020 obdržela až dne 21. 5. 2020, poskytnutá informace však nebyla vyčerpávající), žalovaná jí neposkytla žádné informace o podmínkách zájezdu (např. podmínky stravy all inclusive, případná nutnost negativního testu na Covid-19, postup při zjištění nákazy během zájezdu apod.) a dále z důvodu předvídaných v § 2535 o.z., tedy že v místě konání zájezdu vyvstaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu spočívající v již zmíněných opatření proti šíření Covid-19. S ohledem na veškeré obecně dostupné informace o šíření nákazy onemocněním Covid-19 a o zcela operativně a mnohdy chaoticky přijímaných opatření měla důvodné obavy z absolvování zájezdu s dvěma nezletilými dětmi v situaci, kdy se mohlo stát, že pobyt v zahraničí bude dotčen omezujícími opatřeními proti Covidu-19 a z dovolené se nebude moci vrátit obvyklým způsobem. O vrácení zaplacené zálohy byla žalovaná upomenuta předžalobní výzvou ze dne 3. 7. 2020. I pokud by soud posoudil odstoupení od smlouvy jako neodůvodněné, má žalobkyně za to, že vyčíslené stornopoplatky zcela převyšují rámec stanovený v čl. VI, bod 5.1 smluvních podmínek, neboť od smlouvy odstoupila více než 30 dní před zahájením zájezdu a v nejisté situaci konce jara 2020 nebylo obvyklé, aby více než měsíc před zahájením zájezdu cestovní kancelář již uhradila hotel a dopravu.

2. Žalovaná naproti tomu požadovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobkyně nemohla odstoupit od smlouvy o zájezdu z důvodů, jež uvádí v žalobě, neboť nebyly splněny podmínky zakládající právo na takovéto odstoupení od smlouvy. Odstupné bylo vyčísleno v souladu se zákonem a Všeobecnými smluvní podmínkami v přiměřené výši dle skutečně vzniklých nákladů. Z e-mailové komunikace je zřejmé, že se dne 16. 4. 2020 žalobkyně informovala ohledně uskutečnitelnosti zájezdu a že jí bylo ještě téhož dne odpovězeno a že následně požádala o vyčíslení odstupného, které jí bylo zasláno dne 29. 4. 2020 a k její žádosti odůvodněno dne 21. 5. 2020. Žádné jiné dotazy žalovaná ani její obchodní zástupce cestovní agentura [anonymizováno], jejíž prostřednictvím byla smlouva o zájezdu uzavřena, neevidují. Následně bylo žalované doručeno odstoupení od smlouvy ze dne 25. 5. 2020, které pokládá za neoprávněné, což žalobkyni sdělila telefonicky dne 3. 6. 2020. Jelikož od žalobkyně neobdržela konečné vyjádření ohledně její účasti na zájezdu, nadále vyzývala žalobkyni k uhrazení doplatku na zájezd. Teprve až z e-mailu žalobkyně ze dne 2. 7. 2020 bylo zřejmé, že se zájezdu nezúčastní a proto zájezd stornovala a vyčíslila žalobkyni odstupné ke dni 25. 5. 2020. Dopisem právního zástupce žalované ze dne 21. 7. 2020 byla žalobkyně vyzvána k uhrazení nedoplatku na odstupném ve výši 14 096 Kč. Žalovaná má za to, svoji povinnost pravdivě a řádně informovat zákazníka o všech skutečnost týkajících se sjednaných služeb, které jsou pro zákazníka důležité a které jsou žalované známy, splnila. Všechny podstatné informace uvedla ve smlouvě o zájezdu, po celou dobu trvání smlouvy o zájezdu se žalobkyní aktivně komunikovala a všechny její dotazy zodpověděla. O informace týkající se podoby služeb v místě zájezdu v souvislosti s rozšířením onemocnění Covid-19 žalobkyně žalovanou nikdy nepožádala, a pokud by tak učinila, nebylo by ji možné předmětné informace poskytnout, jelikož nebyly v rozhodné době žalované známy. Odstoupení žalobkyně od smlouvy zcela nereflektovalo závaznost situace, když v místě pobytu – Korfu, nebyly v době, kdy k odstoupení od smlouvy došlo, dlouhodobě hlášeny žádné nakažené osoby s tím, že tato situace pokračovala i v době konání samotného zájezdu. V době konání zájezdu byla žalovaná a další osoby poskytující služby dle smlouvy o zájezdu schopni splnit všechny závazky, jež pro ně ze smlouvy o zájezdu plynuly. V době a místě konání zájezdu neexistovaly žádné okolnosti, jež by měly výrazný vliv na poskytování zájezdu. Z výše uvedených důvodů vyhodnotila odstoupení žalobkyně dle ust. § 2533 o.z., a proto žalobkyni vyčíslila stornopoplatky dle čl. VI. odst. 5.1. písm. b/ Všeobecnými smluvními podmínkami celkem ve výši 39 300 Kč sestávající z nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti se zajištěním přepravy ve výši 17 634 Kč, nákladů na bytování ve výši 15 120 Kč a provozních nákladů ve výši 6 550 Kč, jež odpovídají 20% z nákladů na přepravu a ubytování.

3. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných na základě provedených listinných důkazů navržených a předložených účastníky, jakož i účastnické výpovědi a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Mezi účastníky bylo nesporným, že žalobkyně jako zákazník uzavřela se žalovanou prostřednictvím jejího obchodního zástupce cestovní agentury [anonymizováno] (dále jen„ cestovní agentura“) jako pořadatelem dne 15. 1. 2020 smlouvu o zájezdu [číslo] Zájezd se měl uskutečnit v termínu od 7. 7. 2020 do 14. 7. 2020 na řeckém ostrově Korfu za cenu 41 528 Kč. Účastníkem měly být žalovaná a dvě nezletilé děti narozené v roce [rok] a [rok] Cena zájezdu byla stanovena celkem ve třech platbách, a to zálohou ve výši 4 470 Kč splatnou dne 13. 1. 2020, zálohou ve výši 20 764 Kč splatnou dne 17. 3. 2020 a doplatkem ve výši 16 294 Kč splatným dne 7. 6. 2020. Součástí smlouvy o zájezdu byly Všeobecné smluvní podmínky žalované (dále jen„ VSP“) (viz Smlouva o zájezdu ze dne 15. 1. 2020, [číslo]).

5. Odstoupení od smlouvy a odstupné (stornopoplatky), byly upraveny v čl. VI VSP. Dle odst. 2 písm. a/ má zákazník mimo jiné právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez uvedení důvodu. Dle odst. 4, v případě odstoupení zákazníka od smlouvy dle ustanovení odst. 2 písm. a/, je zákazník povinen zaplatit žalované odstupné ve výši stanovené v odst. 5, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak. Dle odst. 5, výše odstupného při odstoupení od smlouvy před nástupem na zájezd, je stanovena na osobu vč. dětí s tím, že u dětí, které se účastní zájezdu nebo pobytu dle smlouvy zcela zdarma, odstupné není žalovanou uplatňováno. Dle odst. 5.1. odstupné u zahraničních zájezdů je stanoveno ve výši skutečně vzniklých nákladů spojených se zrušením zájezdu nebo pobytu, nejméně však v případě odstoupení od smlouvy, nejpozději 59. až 29. den před zahájením zájezdu, 30% sjednané ceny (viz čl. VI VSP).

6. Dne 16. 4. 2020 proběhla mezi žalobkyní a cestovní agenturou četná e-mailová korespondence. Žalobkyně se uvedeného dne dotazovala cestovní agentury na možnosti uskutečnění zájezdu, a to vzhledem k nastalé situaci. Cestovní agentura žalobkyni sdělila, že zatím není jasné, kdy se otevřou hranice, a že záleží na žalobkyni, zda se rozhodne vyčkat nebo si vybere jednu z variant, kterou žalovaná nabízí (tj. bezplatná změna zájezdu, poukázka (voucher) či uschování uhrazené platby na pozdější použití na jiný zájezd, s návratem do 31. 12. 2022). Žalobkyně e-mailem ještě týž den odpověděla cestovní agentuře, že se zatím nerozhodla a požádala ji o sdělení přesné výše stornopoplatku při stornování zájezdu téhož týdne. Cestovní agentura žalobkyni odpověděla, že pokud trvá na stornu, budou účtovány skutečně vzniklé náklady, které však musí ověřit na centrále a požádala žalobkyni o sdělení, zda tedy opravdu o přesné vyčíslení výše stornopoplatku. Následně cestovní agentura informovala žalobkyni v tom smyslu, že o shovívavost s tím, že velké množství restriktivních opatření vydaných na základě krizového zákona a zákona o ochraně veřejného zdraví, výrazně omezují možnost běžného provozu žalované a že dělá maximum pro postupné vyřízení všech záležitostí a s tím i spojené administrativní činnosti. Cestovní agentura současně žalobkyni sdělila, že výši stornopoplatků přepošle, jakmile jí bude známa (viz e-maily ze dne 16. 4. 2020).

7. E-mailem ze dne 29. 4. 2020 cestovní agentura přeposlala žalobkyni odpověď žalované stran výše stornopoplatků, které žalovaná vyčíslila na základě skutečně vzniklých nákladů částkou 13 990 Kč za dospělou osobu a 5 990 Kč za dítě (bez bližší specifikace). Současně cestovní agentura informovala žalobkyni, že žalovaná změnila podmínky, a smlouvy charterovými lety s odletem po 1. 6. 2020 lze pouze vystornovat s tím, že poukazy se již nevystavují. Dále žalobkyni informovala, že pokud nechce zájezd vystornovat, bude lepší vyčkat, neboť v případě, že by ve sjednaném termínu nebylo možné vycestovat, jednalo by se o zájezd zrušený ze strany žalované a na ty se poukazy vystavují (viz e-maily ze dne 29. 4. 2020).

8. Následně se žalobkyně e-maily ze dne 14. 5. 2020 obrátila na cestovní agenturu s žádostí o sdělení, zda se situace pro její zájezd s odletem 7. 7. 2020 již nějak vyjasnila a pro případ, že se tak nestalo, žádala o přesné vyčíslení vynaložených nákladů ve lhůtě do 5 dnů. Současně se podivovala, že žalovaná vynaložila již dne 16. 4. 2020 více na nákladech, než kolik do té doby uhradila na zálohách žalobkyně (viz e-maily ze dne 14. 5. 2020).

9. V odpovědi žalované ze dne 21. 5. 2020 k přesnému vyčíslení vynaložených nákladů, žalovaná uvedla, že náklady jsou počítány pouze z ceny ubytování, kterou byla žalovaná povinna hotelu zaplatit s tím, že do výše stornopoplatků nebyly započteny náklady na dopravu, transfer ani jiné fixní náklady cestovní kanceláře (viz e-maily ze dne 21. 5. 2020).

10. Dopisem ze dne 25. 5. 2020 žalobkyně od smlouvy o zájezdu odstoupila, a to ze dvou následujících důvodů: Za prvé pro porušení smluvní povinnosti žalované pravdivě a řádně informovat zákazníka o všech skutečnostech týkajících se sjednaných služeb, které jsou pro zákazníka důležité a žalované jsou známy. Žalované vytýkala, že jí ohledně výše stornopoplatků bylo odpovězeno s 13 denním zpožděním, a to e-mailem ze dne 29. 4. 2020, aniž by její výši, kterou žalobkyně pokládá za zcela nepřiměřenou, odůvodnila a že ani z její odpovědi ze dne 21. 5. 2020 nebylo možné zjistit, zda vůbec a jaké náklady žalované v souvislosti s jejím zájezdem [číslo] vznikly. Za druhé pak odstoupila z důvodu, že v místě určení cesty a jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu, neboť s ohledem na výskyt onemocnění Covid-19 a opatření, která jsou v souvislosti s tím přijímána, nebude možné zájezd uskutečnit za podmínek, které byly smlouvou o zájezdu předpokládány. Jako konkrétní případ žalobkyně uvedla, že nelze např. očekávat zajištění stravování formou bufetu, bezproblémový přístup na hotelovou pláž, vstup do hotelových bazénů a wellnes center, nutnost negativního testu na Covid-19, případná karanténa po návratu. Současně žalovanou vyzvala k vrácení částky 25 234 Kč ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy. Odstoupení od smlouvy předala žalobkyně k poštovní přepravě dne 25. 5. 2020 (viz Odstoupení od smlouvy [číslo] ze dne 25. 5. 2020, podací lístek). Cestovní agentura dne 4. 6. 2020 žalobkyni emailem potvrdila, že odstoupení od smlouvy obdržela.

11. E-mailem ze dne 26. 6. 2020 žalovaná cestovní agentuře sdělila, že žalobkyně nemá zájezd v systému stornovaný a že žalobkyně buď poletí a doplatí zbytek ceny zájezdu, nebo zájezd stornuje a budou jí vyčísleny stornopoplatky. Cestovní agentura sdělení přeposlala téhož dne žalobkyni, současně tuto informovala, že přišla urgence na doplacení dovolené. Zároveň žalobkyni vyzvala, zda bude chtít zájezd stornovat, přičemž by musela znovu ověřit, zda platí vyčíslení skutečných nákladů, které zaslala žalobkyni v dubnu (viz e-maily ze dne 26. 6. 2020).

12. Žalobkyně následně e-mailem ze dne 27. 6. 2020 cestovní agentuře sdělila, že dne 21. 5. 2020 od smlouvy odstoupila a že urgenci žalované pokládá za bezpředmětnou (viz e-mailem ze dne 27. 6. 2020).

13. Dne 30. 6. 2022 uzavřela žalovaná se [anonymizováno] přepravní smlouvu, mimo jiné pro odlety z Prahy na Korfu a zpět v červenci 2020 (viz Přepravní smlouvy ze dne 30. 6. 2020).

14. Dne 1. 7. 2020 byla žalobkyni zaslána odpověď žalované s tím, že zájezd ke dni 29. 4. nebyl stornován a proto stornopoplatky nyní činí částku 16 120 Kč za dospělou osobu, a 7 090 Kč za dítě. Současně byla žalobkyně opětovně vyzvána ke sdělení, zda se zájezdu zúčastní, nebo zaplatí stornopoplatky. Žalobkyně v reakci na shora uvedené sdělila cestovní agentuře, že od smlouvy již odstoupila a více se k věci nevyjádřila (viz e-mailem ze dne 1. 7. 2020 a 2. 7. 2020).

15. V dopisu ze dne 2. 7. 2020 žalovaná žalobkyni sdělila, že stornopoplatek činí 100% (viz e-maily ze dne 2. 7. 2020).

16. Žalobkyně dopisem ze dne 3. 7. 2020 opětovně vyzvala žalovanou k vrácení částky 25 234 Kč ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy s upozorněním, že nebude-li dle této výzvy plněno, obrátí se se svým nárokem na soud. Uvedená výzva byla předána k poštovní přepravě dne 3. 7. 2020 (viz předžalobní výzva ze dne 3. 7. 2020, podací lístek).

17. Žalovaná poté v reakci na předžalobní výzvu dopisem ze dne 21. 7. 2020 žalobkyni sdělila, že k odstoupení od smlouvy došlo dne 25. 5. 2020 v režimu § 2533 občanského zákoníku, načež jí bylo v souladu s ust. § 2533 odst. 2 občanského zákoníku vyčísleno odstupné na částku 39 330 Kč (tj. 16 120 Kč za dospělou osobu a 7 090 Kč za dítě) a že žalobkyně nemohla od smlouvy odstoupit z důvodů, které by vylučovaly povinnost hradit odstupné, jelikož nebyly naplněny předpoklady, které by jí k tomu opravňovaly, neboť v době konání zájezdu a místě zájezdu neexistovaly okolnosti, které by měly výrazný vliv na poskytování zájezdu. Dále žalovaná uvedla, že z její strany nedošlo ani k porušení povinností, jež pro ni vyplývají ze Všeobecných smluvních podmínek s tím, že žalobkyní tvrzené 13 denní prodlení s odpovědí, lze těžko pokládat za prodlení a pokud k němu došlo, bylo jen počtu dnů, což je zcela pochopitelné vzhledem k okolnostem, které v souvislosti s šířením Covid-19 existovaly, a vzhledem k nepochybnému vytížení zákaznického centra žalované. Současně žalobkyni vyzvala k zaplacení dlužné částky na odstupném ve výši 14 096 Kč (viz Odpověď ze dne 21. 7. 2020).

18. Z účastnického výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že tato se obávala především samotné cesty letadlem a rovněž, že se nebude moci dostat zpět domů. Byla si vědoma dopadů pandemie, kdy byla např. vykázána ze zdravotního střediska, protože ji naměřili teplotu a nedokázala si představit, jak by tuto situaci řešila v zahraničí. Je samoživitelkou dvou nezletilých dětí a nemá takové příjmy, aby si moha zaplatit v zahraničí nějakou péči či delší pobyt, nadto žije s matkou, která je [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že měla zaplacený zájezd se službou all inclusive, chtěla vědět, jakým způsobem bude zájezd probíhat, neboť v té době vycházely zprávy, že hotely jsou zavřené a nikdo nevěděl, jak bude situace vypadat. Ačkoli jí 16. 4. žalovaná zaslala nabídku možnosti řešení situace voucherem nebo náhradním pobytem, rozhodla se, že bude lepší od smlouvy odstoupit. Reakce žalované, že stornopoplatek činí 39 000 Kč, byla pro žalobkyni překvapivá, přičemž v průběhu týdnu se storno neustále měnilo, až na konečných 100%. Žalobkyně požadovala od žalované ujištění, že se zájezd uskuteční, proběhne v běžném režimu, případně za jakých speciálních okolností se tento bude konat, tj. zda bude zapotřebí testy, kdo tyto bude hradit a podobně. (viz účastnický výslech žalobkyně).

19. Z internetových stránek hotelu„[anonymizováno]“, kde se měl zájezd uskutečnit, bylo zjištěno, že v červenci 2020 byla v hotelu přijata především tato omezení: rozestupy ve veřejných částech hotelu 1,5 – 2 metry, omezení kapacity jídelny, dezinfekce stolů po každém jejich použití, častější úklid, omezení samoobsluhy v bufetu, 2 metrové rozestupy lehátek (viz internetová stránky hotelu„ [anonymizováno]“).

20. Z internetových stránek„ [anonymizováno]“ bylo zjištěno, že se na Korfu od 23. 6. 2020 vyskytlo celkem 19 případů nákazy Covid-19 (viz internetové stránky„ [anonymizováno]“).

21. Z dokumentu nazvaném„ Hotel contract“ uzavřený mezi žalovanou (za níž dokument podepisovala [anonymizováno]) a hotelem [anonymizováno] dne 26. 5. 2020 bylo zjištěno, že tento obsahuje informace o tom, jaké typy pokojů měla žalovaná nasmlouvány s uvedením rozpisu cen za jednotlivé typy pokojů pro období od 1. 7. 2020 do 16. 10. 2020 (viz Hotel contract ze dne 26. 5. 2020).

22. Z internetového článku portálu„ [anonymizováno]“ ze dne 9. 7. 2020 bylo zjištěno, že na Korfu fungují covid hotely, kam by mohl být turista nakažený Covidem-19 převezen s tím, že pobyt v něm se neplatí, přičemž cestující do Řecka musí vyplnit přijezdový formulář a na letišti mohou být provedeny namátkové testy na Covid-19 (viz internetový článek [anonymizováno] ze dne 9. 7. 2020).

23. Z internetového článku portálu [anonymizováno]“ ze dne 4. 7. 2020 nazvaného„ [anonymizováno]“ bylo zjištěno, že se jedná o osobní hodnocení nejmenované osoby k situaci na Korfu, s tím že některé hotely, obchody a kanceláře jsou zavřené a že ostrov je pořád ještě prázdný. Dále se v článku uvádí, že i když je nákaza v Řecku jedna z nejnižších v Evropě, bylo rozhodnuto řeckou vládou o vyplnění online formulářů, do 48 hodin před odletem. (viz internetový článek serveru [anonymizováno] ze dne 4. 7. 2020 nazvaný„ [anonymizováno]“).

24. Podle § 2521 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se pořadatel smlouvou o zájezdu zavazuje obstarat pro zákazníka zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit celkovou cenu.

25. Podle § 2533 odst. 1 o.z. může zákazník před zahájením zájezdu od smlouvy odstoupit vždy, avšak pořadatel jen tehdy, byl-li zájezd zrušen, anebo porušil-li zákazník svou povinnost. Podle odst. 2 citovaného ustanovení je-li ujednáno odstupné, musí být jeho výše přiměřená. Přiměřenost odstupného se odvíjí od doby mezi okamžikem odstoupení od smlouvy a okamžikem zahájení zájezdu s ohledem na očekávané úspory nákladů a na příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu. Není-li ujednáno odstupné, odpovídá jeho výše ceně zájezdu snížené o úspory nákladů a o příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu. Na žádost zákazníka pořadatel výši odstupného odůvodní.

26. Podle § 2535 o.z. zákazník má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, nemá však právo na náhradu škody.

27. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

28. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že dne 15. 1. 2020 uzavřeli smlouvu o zájezdu dle § 2521 a násl. o.z., který se měl konat v termínu od 7. 7. 2020 do 14. 7. 2020, v destinaci Řecko - Korfu, v hotelu [anonymizováno], a že žalobkyně složila zálohu celkem ve výši 25 234 Kč. Následně žalobkyně dopisem ze dne 25. 5. 2020 od smlouvy z důvodu pandemie koronaviru odstoupila a domáhala se vrácení zaplacené zálohy. Složenou zálohu žalovaná žalobkyni již nevrátila a tuto započetla na odstupné.

29. Sporné však zůstalo to, zda žalobkyně odstoupila od smlouvy o zájezdu ve smyslu ustanovení § 2535 o.z., v důsledku čehož by měla nárok na navrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, či zda se jednalo o odstoupení od smlouvy dle § 2533 o.z., čímž by žalobkyni vznikla povinnost hradit odstupné.

30. V daném případě soud vyšel z toho, že zákazník, který uzavřel smlouvu o zájezdu, má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu, nebo jeho bezprostředním okolí, nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti a tyto mimořádné a nevyhnutelné okolnosti mají významný dopad na poskytování zájezdu, nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. Obě tyto podmínky však musí být splněny zároveň.

31. O mimořádné a nevyhnutelné okolnosti lze pak hovořit tehdy, pokud je mimo kontrolu smluvní strany, která se jí dovolává, a jejímž důsledkům nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata veškerá rozumná opatření. Propuknutí onemocnění typu Covid-19, lze proto pokládat za mimořádnou a nevyhnutelnou okolnost. Avšak pouze samotná existence epidemie koronaviru bez dalšího, nestačí k odstoupení od smlouvy, bez povinnosti hradit odstupné (stornopoplatky). V daném případě bylo zapotřebí, aby epidemie koronaviru měla významný či zásadní dopad na poskytování zájezdu, případně na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. To se však v daném případě nestalo.

32. Žalobkyně zakoupila letecký zájezd na Korfu v lednu 2020, který se měl uskutečnit v termínu od 7. 7. 2020 do 14. 7. 2020. Žalobkyně od smlouvy o zájezdu odstoupila cca měsíc a půl před sjednaným datem odletu, dne 25. 5. 2020, a to především ze subjektivních důvodů, tj. obav o své zdraví a zdraví svých nezletilých dětí, a z obav o samotný průběh zájezdu, když v dané chvíli si nebyla jista, jaký dopad bude mít epidemie koronaviru na možnost čerpání zakoupené služby all inclusive. Jak již však konstatoval ve svém rozhodnutí Městský soud v Praze (viz rozhodnutí č.j. 70 Co 395/2021-69), samotná subjektivně pociťovaná obava žalobkyně, nemůže být bez dalšího důvodem pro odstoupení od smlouvy o zájezdu dle § 2535 o.z. V předmětné době nebylo jak státními orgány v ČR, tak ani v Řecku výslovně zakázáno na Korfu vycestovat, nebyl ani omezen pohyb osob takovým způsobem, který by vylučoval poskytnutí plnění ze strany žalované dle smlouvy. V době, kdy žalobkyně od smlouvy o zájezdu odstoupila, již neplatil zákaz omezení pohybu osob v podobě vycestování za hranice ČR, vyhlášený vládou ČR v březnu 2020. Opatření přijatá hotelem (větší rozestupy osob ve veřejných prostorách hotelu, častější dezinfikování prostor či rukou apod.) nelze vzhledem k situaci považovat za natolik omezující, že by vylučovala možnost čerpat objednané služby all inclusive. V tomto směru soud poukazuje na to, že se jedná o celosvětově přijatá pravidla jak pro cestování, tak pro pobytu v rekreačních destinacích. V řízení naopak bylo prokázáno to, že Řecko, konkrétně pak Korfu, patřilo mezi země s nízkým rizikem nákazy, neboť počet osob nakažených onemocněním typu Covid-19 se počátkem července 2020, kdy se měl zájezd uskutečnit, pohyboval na Korfu okolo 19, tj. Řecko se tak řadilo mezi evropské země s nejnižším počtem nakažených osob.

33. Z uvedeného tedy plyne, že žalobkyně se tak zcela jednoznačně v daném případě rozhodla od smlouvy o zájezdu odstoupit především z preventivních důvodů, což bylo v době, kdy rozhodně nebylo možné předpokládat, že dojde ze strany žalované či jejích dodavatelů (hotelu, přepravní společnosti) k závažnému porušení smlouvy o zájezdu. Tento závěr pak potvrzuje i samotný fakt, že zájezd proběhl v řádném termínu a bez jakýchkoli zásadních omezení.

34. Z výše uvedených důvodů soud proto uzavřel, že ke zrušení zájezdu došlo výhradně z důvodu rozhodnutí žalobkyně, ačkoli samotnému konání zájezdu fakticky nic nebránilo. Žalobkyni tak vznikla povinnost zaplatit žalované odstupné, jehož výše byla sjednána ve VSP žalované, které tvořily nedílnou součást smlouvy o zájezdu, neboť pro odstoupení od smlouvy bez povinnosti hradit odstupné, nebyl v daném případě naplněn druhý předpoklad uvedený v § 2535 o.z. (tedy, že mimořádná a nevyhnutelná okolnost (onemocnění typu Covid-19) měla významný dopad na poskytování zájezdu, nebo na přepravu osoby do místa určení cesty nebo pobytu).

35. K výši odstupného, na které vzniklo žalované dle § 2533 odst. 1 o.z. právo, soud uvádí následující.

36. Žalobkyně od smlouvy o zájezdu odstoupila dne 25. 5. 2020, tedy 43. den před zahájením zájezdu. Žalovaná sice žalobkyni dne 29. 4. 2020 sdělila výši stornopoplatků (13 990 Kč za dospělou osobu a 5 990 Kč za dítě), které k její žádosti dne 21. 5. 2020 upřesnila v tom smyslu, že se jedná o náklady, které jsou počítány pouze z ceny ubytování, jež byla povinna hotelu zaplatit, avšak soud uvedené zdůvodnění výše stornopoplatků pokládá za zcela nedostatečné, neboť z něj není patrné, jak k uvedeným částkám žalovaná dospěla a z jakých konkrétních položek za ubytování se skládá. Nelze přehlédnout ani to, že žalovaná posléze shora uvedenou výši stornopoplatků navýšila z původních 13 990 Kč za dospělou osobu a 5 990 Kč za dítě, na 16 120 Kč za dospělou osobu a 7 090 Kč za dítě. Naposledy byla žalobkyně o změně výše odstupného informována předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně s tím, že jí bylo odstupné vyčísleno ve výši 39 330 Kč, bez bližší specifikace jednotlivých nákladů za služby. Žalovaná až teprve ve vyjádření k žalobě uvedla, z jakých konkrétních položek se odstupné skládá.

37. Vzhledem ke shora uvedenému proto soud nepřihlížel k tvrzeným vynaloženým nákladům za ubytování ve výši 15 120 Kč, které dokládala dokumentem„ Hotel contract“ uzavřeným s hotelem [anonymizováno] ze dne 26. 5. 2020. Pro úplnost soud dokládá, že předložené dokumenty jsou pouze položkovým rozpisem cen za jednotlivé typy pokojů pro období od 1. 7. 2020 do 16. 10. 2020, nelze z těchto však dovodit, jaká konkrétní částka byla za pobyt žalobkyně uhrazena.

38. Ve vztahu k žalovanou účtovaným nákladům za přepravu ve výši 17 634 Kč soud rovněž konstatuje, že tyto nelze považovat za důvodné, když odstoupení od smlouvy předala žalobkyně k poštovní přepravě dne 25. 5. 2020 a žalovaná již 28. 5. 2020, nejpozději však 3. 6. 2020, již věděla, že žalobkyně od smlouvy odstoupila. Stejně tak tomu bylo i v případě nespecifikovaných provozních nákladů ve výši 6 550 Kč. Z těchto důvodů se pak jeví za zcela bezpředmětné, aby žalovaná uzavírala přepravní smlouvu s leteckou společností až cca měsíc poté (dne 30. 6. 2020) po odstoupení žalobkyně od smlouvy, tj. kdy již věděla, že žalobkyně se zájezdu nezúčastní. Pokud tedy žalovaná i přes shora uvedené, letenku pro žalobkyni a její dvě nezletilé děti u přepravní společnosti zakoupila, nemohlo se v daném případě jednat o účelně vynaložené náklady, za které by žalované náležela jejich náhrada. Soud proto nepřisvědčil tvrzení žalované, že žalobkyně až teprve 2. 7. 2020 dala žalované jednoznačně najevo, že se zájezdu nezúčastní. Soud proto uzavřel, že žalobkyně od smlouvy o zájezdu odstoupila bez udání důvodu dle § 2533 o.z., s povinností hradit odstupné ve výši stanovené ve VSP, tj. 30% sjednané ceny zájezdu dle odstavce 5.1., písmeno b/, tj. ve výši 12 458,40 Kč (30% z částky 41 528 Kč) za situace, kdy žalobkyně od smlouvy odstoupila nejpozději 59. až 29. den před zahájením zájezdu.

39. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uhradila žalované na zálohách celkem 25 234 Kč, soud jí proto přiznal právo na zaplacení částky 12 775,60 Kč, jež představuje rozdíl mezi žalobkyní zaplacenou zálohou ve výši 25 234 Kč a nárokem žalované na odstupné ve výši 12 458,40 Kč.

40. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s placením svého peněžitého závazku ve výši 12 775,60 Kč, uložil jí soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z této částky za dobu od 15. 7. 2020 do zaplacení, jehož výše je dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

41. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl včetně požadovaného příslušenství.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona o. s. ř.„ a contrario“ tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žádný z nich nebyl ve sporu převážně procesně úspěšným (žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 50,63% a žalovaná byla úspěšná v rozsahu 49,37%). Pro úplnost soud dodává, že pro účely stanovení míry úspěchu a neúspěchu účastníků řízení ve věci bylo příslušenství pohledávky kapitalizováno ke dni vyhlášení tohoto rozsudku (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2018, sp.zn. 33 Cdo 1357/2017).

43. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.