6 C 285/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro 97 850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % ročně z této částky od 21. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku žalované částky ve výši 75 950 Kč s požadovaným příslušenstvím pohledávky za dobu od 21. 4. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 4 893 Kč za zaplacený soudní poplatek, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem AK , adresa, .

1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 6. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 97 850 Kč s příslušenstvím, a to za technický úkon spočívající v odtahu vozidla a v následném umístění vozidla na střeženém parkovišti, které je provozováno žalobkyní. Uvedený úkon byl proveden ve vztahu k motorovému vozidlu tovární značky , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, dne 22. 6. 2021, o čemž byl sepsán protokol č. , hodnota, . Žalobkyně, která je dle příslušné zřizovací listiny oprávněna , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, se domáhala dle příslušného nařízení Hlavního města Prahy platného a účinného v den provedení technického úkonu zaplacení částky 97 850 Kč. Protože žalovaný na celkovou dlužnou částku ve výši 97 850 Kč do dne podání této žaloby navzdory předžalobní upomínce ze dne 12. 4. 2024 neuhradil ničeho, domáhala se žalobkyně u soudu zaplacení celé dlužné částky včetně zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný požadoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že mu nikdy nebyla doručena výzva k odstranění vozidla z pozemní komunikace, stejně jako oznámení o možnosti vyzvednout odstraněné vozidlo. V roce 2020 a 2021 měl žalovaný hlášenou adresu trvalého pobytu na adrese , adresa, , žalobce si tak mohl a měl adresu zjistit z centrální evidence obyvatel, kde byla dostupná, což ale neučinil a zcela tak rezignoval na pokus o řádné doručení žalovanému. Tímto způsobem však postupoval nezákonně. Dále namítal, že necelý měsíc po koupi předmětného vozidla toto daroval třetí osobě, která měla zajistit přepis vlastnického práva k vozidlu. Nadále se již o vozidlo nezajímal a do oznámení o jeho prodeji mu nebylo prakticky nic o vozidle známo. Žalovaný dále upozornil na skutečnost, že žalobce nárokuje úhradu parkovného za 708 dní, přičemž k udělení povolení k prodeji vozidla došlo dne 19. 1. 2022, k jeho reálnému prodeji, nadto za částku 2 000 Kč, došlo však až o 15 měsíců (více než 420 dnů) později. Žalovaný v této souvislosti odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně pak judikát sp. zn. 25 Cdo 1193/2011 a 25 Cdo 546/2016-193, kdy v případě, že soud shledá nárok žalobkyně jako oprávněný, žalovaný navrhuje moderaci výše škody ve smyslu uvedené judikatury tak, aby požadovaná částka za parkovné vozidla mnohonásobně nepřekračovala jeho hodnotu.

3. V průběhu řízení žalovaný dále upřesnil, že ačkoli předmětné vozidlo bylo napsáno na jeho osobu, toto pořídil pro vietnamskou komunitu, pro kterou pracoval. K faktickému převodu vozidla na žalovaného nikdy nedošlo, vozidlem disponoval zhruba první dva týdny po zakoupení, následně již vozidlo neviděl, nedozvěděl se tak o jeho odtahu. Žalovaný nikdy neprovedl přepis vozidla na svou osobu a v kartě vlastníka byl proto nadále uveden původní vlastník, tedy společnost , Anonymizováno, . Co se týká doručování namítal, že na adrese , adresa, nikdy nebydlel, jde o sídlo úřadu- ohlašovny. Z trvalého bydliště u rodičů se krátkodobě přihlásil na adrese , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , fakticky však v této době bydlel na různých adresách v Praze, následně si nahlásil adresu v , adresa, , a naposledy pak adresu na , adresa, , kde již více než tři roky žije. V rozhodném období byl řádně přihlášen k pobytu na adrese , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v obci , adresa, . Ve věci samotného vozidla a jeho hodnoty žalovaný namítal, že se jednalo v podstatě o vrak, jehož hodnota pravděpodobně nepřevyšovala prodejní cenu ve výši 2 000 Kč. S ohledem na navrhovanou moderaci navrhl provedení důkazu odborným vyjádřením na hodnotu vozidla.

4. K námitce žalovaného ohledně řádného doručování na adresu žalovaného, kdy tato měla být dostupná z registrů obyvatel, žalobkyně uvedla, že není správním orgánem veřejné moci. Nemá a neměla tak přístup k registru ISZR obyvatel, aby zjistila aktuální bydliště žalovaného. Z její strany tak nedošlo k porušení příslušných předpisů, přičemž ve vztahu k žalovanému tak bylo doručováno řádně. Z hlediska prodejní ceny vozidla dále uvedla, že v rámci dražby se vozidla prodávají vždy v rozmezí 2 000 – 4 000 Kč. Dle kupní smlouvy bylo vozidlo ohodnoceno na částku 30 000 Kč.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou za účelem zajištění materiálně technického zázemí pro činnost hlavního města Prahy. Předmětem činnosti žalobkyně je mimo jiné výkon oprávnění hlavního města Prahy jako vlastníka komunikace spočívající v odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místních a účelových komunikací, včetně jejich hlídání (prokázáno Zřizovací listinou příspěvkové organizace Správa služeb hlavního města Prahy ze dne 12. 10. 2020). Rada hlavního města Prahy stanovila v Nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel účinném od 1. dubna 2013 cenu za úplný nucený odtah vozidla na částku 1 900 Kč a maximální cenu za první až třetí den střežení vozidel na 250 Kč za každý, byť jen započatý den, na 400 Kč od čtvrtého dne a 50 Kč za den od sto osmdesátého prvního dne (prokázáno Usnesením Rady hlavního města Prahy ze dne 12. 2. 2013). Dne 22. 6. 2021 provedla žalobkyně odtah vozidla tovární značky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, , a to na základě ustanovení § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu (prokázáno protokolem č. , hodnota, ze dne 22. 6. 2021, žádostí o ohledání vozidla, zápisu o zjištění VIN kódu a přiložené fotodokumentace). Vozidlo bylo následně umístěno na parkoviště provozované žalobkyní. Výpisem z registru vozidel byl jako vlastník vozidla zjištěna společnost , právnická osoba, . Vůči ní byla následně zaslána výzva k odstranění vozidla z pozemní komunikace (prokázáno Výdejem dat z registru silničních vozidel ze dne 10. 9. 2020, Výzvou k odstranění vozidla z pozemní komunikace ze dne 24. 9. 2020) Z kupní smlouvy č. , Anonymizováno, , předložené společností , právnická osoba, . soud zjistil, že skutečným vlastníkem a provozovatelem tohoto vozidla je žalovaný , Jméno žalovaného, (dříve , jméno FO, ), nar. , Datum narození žalovaného, , bytem , adresa, (prokázáno Kupní smlouvou č. , Anonymizováno, ze dne 26. 2. 2016, protokolem o stavu vozidla/předání vozidla ke kupní smlouvě č. K1218253 a fakturou- daňovým dokladem č. , hodnota, ). Žalovanému byla následně zaslána výzva k odstranění vozidla z pozemní komunikace (prokázáno Výzvou k odstranění vozidla z pozemní komunikace ze dne 20. 10. 2020 spolu s dodejkou ze stejného dne). Dne 23. 6. 2021 bylo žalovanému dále na adresu , adresa, zasláno Oznámení o možnosti vyzvednout odstraněné vozidlo (prokázáno Oznámením o možnosti vyzvednout odstraněné vozidlo ze dne 23. 6. 2021spolu s dodejkou ze dne 24. 6. 2021), přičemž uvedené bylo současně dne 15. 7. 2021 vyvěšeno na úřední desce , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, (prokázáno Oznámením o možnosti vyzvednout odstranění vozidlo č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č. účtu, a Potvrzením o vyvěšení z elektronického systému spisové služby ze dne 14. 10. 2021). Dluh žalovaného je tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 750 Kč za první až třetí den parkovného (parkovné 250 Kč za den x 3 dny), částkou 70 800 Kč za 4. až 180. den parkovného (parkovné 400 Kč za den x 177 dnů) a částkou 26 400 Kč za 181. a následující den parkování (parkovné 50 Kč za dne x 528 dnů). Celková výše dlužné částky tak činí částku 99 850 Kč (prokázáno Výpočtem maximální ceny za úplný odtah a parkovné). Odtah vozidla byl proveden za účelem odstranění vozidla z důvodu nezpůsobilosti vozidla k provozu v důsledku marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky (vozidlo nemá více než 6 měsíců platnou technickou prohlídku). V návaznosti na tento postup podala žalobkyně návrh na povolení prodeje vozidla ve veřejné dražbě. Prodej byl následně silničním správním úřadem povolen a vozidlo bylo dne 30. 5. 2023 prodáno za cenu 2 000 Kč (prokázáno Rozhodnutím , Anonymizováno, , adresa, ze dne 19. 1. 2022 ve spojení se Sdělením ze dne 9. 2. 2022Potvrzením o udělení příklepu ze dne 30. 5. 2023). Nárok na úhradu ceny za odtah a parkovné (708 dní) v celkové výši 99 850 Kč byl následně ponížen o prodejní cenu vozidla. Konečná dlužná částka pak činí 97 850 Kč. Na základě Rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, ze dne 15. 2. 2022 bylo následně rozhodnuto o vyřazení předmětného vozidla z provozu (prokázáno sdělením Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 10. 3. 2025 ohledně vyřazení předmětného vozidla a rozhodnutím o vyřazení vozidla ze dne 15. 2. 2022). Žalovaný byl ze strany žalobkyně opakovaně informován o odtahu a dalším postupu žalobkyně. Na tyto však nereagoval. Naposledy byl žalovaný ze strany žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 12. 4. 2024, s upozorněním na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou v případě nesplnění výzvy (prokázáno touto výzvou včetně dodejky).

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

7. Podle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. zákona o silničním provozu (dále jen „SP“), kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit, neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. Podle odst. 4, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

8. Podle § 27 odst. 5 SP o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

9. Podle § 2951 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

10. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

11. Podle § 2953 o. z. soud z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.

12. Soud založil hmotněprávní posouzení věci na ustanovení § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu ve spojením s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku, upravujícími náhradu škody a její případnou moderaci. Náhrada nákladů na odtah vozidla, které tvoří překážku na pozemní komunikaci, představuje specifický nárok, který je ustálenou judikaturou kvalifikován jako náhrada s tím, že tato škoda spočívá nejen v nákladech na samotný odtah, ale i v parkovném za umístění odtaženého vozidla na střeženém parkovišti. Způsobením škody tak vzniká závazkový právní vztah mezi provozovatelem vozidla a vlastníkem pozemní komunikace nebo osobou, která je na základě smluvního vztahu s tímto vlastníkem komunikace oprávněná vozidla odstraňovat. Právo vlastníka místní komunikace vykonává na základě zřizovací listiny vydané Zastupitelstvem hl. m. Prahy ze dne 21. 6. 2018 žalobkyně; dle nařízení hl. m. Prahy ze dne 12. 2. 2013 jsou následně stanoveny maximální ceny za odtah vozidla a za služby parkovišť odtažených osobních automobilů. Žalobkyně byla nucena předmětné vozidlo tvořící překážku na pozemní komunikaci dne 22. 6. 2021 odtáhnout, za což jí vzniknul specifický nárok na refundaci nákladů na odtah a umístění vozidla na odstavné ploše. Výše úhrady je pak stanovena v § 2 nařízení hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, a to dle účinného znění. Žalobkyni takto vznikl nárok na úhradu vzniklé škody ve smyslu ceny za odtah, která činila 1 900 Kč, dále pak na cenu za střežení vozidla na odstavném parkovišti, a to konkrétně pro období do 30. 5. 2023 v podobě parkovného za 3 dny střežení v rozmezí 1. až 3. dne (3 x 250 Kč, celkem 750 Kč) a za 177 dnů střežení v rozmezí 4. až 180. dne (177 x 400 Kč, celkem 70 800 Kč); a parkovné za 528 dnů střežení v rozmezí od 181. dne parkování (528 x 50 Kč, celkem 26 400 Kč). Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy a podání žaloby, bylo rozhodnuto o jeho povinnosti zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně úroků z prodlení z dlužné částky (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž počáteční den prodlení byl stanoven na den následující po uplynutí domněnky dojití, tj. 3 dnů od odeslání zásilky s výzvou žalovanému (srov. § 573 o. z.).

13. Žalovaný v průběhu řízení učinil nesporným, že byl vlastníkem předmětného vozidla a po relativně krátkou dobu po jeho koupi i faktickým provozovatelem. Obrana žalovaného spočívající v tvrzení, že krátce po koupi vozidla toto daroval a předal třetí osobě, a nadále již o pohybu vozidla neměl žádné informace, není z hlediska vzniku škody relevantní. Bylo zcela na žalovaném, jako na vlastníkovi předmětného vozidla, aby si „ohlídal“ své povinnosti, nezájem či neopatrnost žalovaného v tomto směru není možné přičítat k tíži žalobkyně, která postupovala v souladu se zákonem. Obdobným způsobem byla následně hodnocena i námitka absence řádného doručování ve vztahu k žalovanému, kdy v daném případě bylo prokázáno doručování formou vyvěšení na úřední desce žalobkyně, a způsobem v souladu se zákonem ve spojení s identifikačními možnostmi na straně žalobkyně. Další obrana žalovaného spočívající v tvrzení, že vozidlo mělo minimální hodnotu a byl to vlastně vrak s prodejní hodnotou ve výši 2 000 Kč, kdy způsobená škoda ve smyslu odtahu a parkovného měla být významně neekvivalentní hodnotě vozidla, byla následně ze strany soudu zohledněna moderací škody dle ustanovení § 2953 odst. 1 občanského zákoníku, a to v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (srov. judikát NS sp. zn. 25 Cdo 1193/2011 a sp. zn. 25 Cdo 546/2016).

14. V otázce zkoumání hodnoty předmětného vozidla ve vztahu k následné moderaci škody, soud v daném případě nepřistoupil ke zkoumání hodnoty odtaženého vozidla cestou navrhovaného odborného vyjádření, a to vzhledem k likvidaci vozidla, kdy se znalecké či odborné zkoumání v předmětné věci soudu jevilo jako zcela neekonomické a neúčelné, neboť ani soudu se nepodařilo nalézt k porovnání vhodná vozidla, jež by se svými vlastnostmi, byť jen vzdáleně přibližovala posuzovanému vozidlu, čímž nemohly být ani získány listinné podklady k prokázání orientační ceny vozidla. I s ohledem na uvedené soud při stanovení moderované výše škody pro účely rozhodnutí použil jako regulační hodnoty prodejní cenu vozidla před jeho likvidací (ve výši 2 000 Kč) a dále pořizovací cenu vozidla v době převodu na žalovaného (30 000 Kč). Soud pak při své úvaze vyšel z judikátu Nejvyššího soudu ČR, kdy „…smyslem moderačního práva je v tomto případě odstranění tvrdosti dopadu povinnosti k náhradě škody do poměrů osoby, která za ni odpovídá, proto je nezbytné zvážit, zda žalovaná částka, je adekvátní náhradou, jež by příslušela žalobci za to, že téměř bezcenné vozidlo uchovával několik let na svém parkovišti. To je zdůvodněno zejména charakterem nároku, který je škodou v širším slova smyslu a který by při své povaze poplatku za umístění vozu neměl dosahovat nepřiměřeně vysokých částek, obzvláště jde-li o vozidlo, které se svým stavem blíží či dokonce rovná vraku, u nějž zákon předpokládá definitivní odstranění, tj. likvidaci, nikoliv dlouhodobé skladování.“ S ohledem na žalobkyní řádně a zcela oprávněnou vzniklou škodu, soud shledal, vzhledem ke shora uvedenému, za přiměřenou částku k zaplacení ve výši 20 000 Kč, jakožto desetinásobku prodejní ceny vozidla, kdy tato částka představuje z pohledu soudu, spolu s cenou odtahu vozidla ve výši 1 900 Kč, kompromisní řešení, reflektující, jak zjevnou nedbalost žalovaného, tak skutečně vzniklou výši škody na straně žalobkyně, ale současně i minimální, likvidační hodnotu předmětného vozidla. Při stanovení moderované výše škody soud dále v rámci své úvahy zohlednil také to, že žalobkyně není subjektem, jehož primárním účelem by bylo vytváření zisku, ale jedná se o příspěvkovou organizaci hlavního města Prahy, které bylo mimo jiné uloženo, že má zajišťovat odtah a následné zaparkování odtažených vozidel z pražských komunikací. Cena za odtah i za parkovné je stanovena nařízením Rady hlavního města Prahy. V případě žalobkyně se tak rozhodně nejedná o subjekt, který by prováděl odtah a zaparkování vozidel za účelem výdělku, když je i při vyúčtování ceny za takto provedené úkony vázán zmíněným nařízením. Po zohlednění všech těchto skutečností rozhodl soud tak, že žalobě vyhověl pouze v části a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni celkem částku 21 900 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a ve zbývající části, ve výši 75 950 Kč s příslušenstvím, žalobu zamítl (výrok II.).

15. O příslušenství pohledávky rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku, kdy žalobkyni přiznal úrok z prodlení, přičemž jeho výše je odůvodněna nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

16. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odstavec 2 o.s.ř., když soud jinak ve větším rozsahu úspěšnému žalovanému, vzhledem k povaze sporu nepřiznal náhradu nákladů řízení, ale tohoto naopak zavázal k zaplacení soudního poplatku, který žalobkyně uhradila v souvislosti s podanou žalobou. V tomto směru soud poukázal na skutečnost, že k podání žaloby došlo ze strany žalobkyně zcela po právu, přičemž jediný důvod jejího neúspěchu spočívá právě v moderaci výše škody, jakožto projevu odstranění tvrdosti povinnosti žalovaného k náhradě škody. V tomto směru však soud opětovně zdůrazňuje, že vznik předmětné škody jde k tíži žalovaného, kdy tento nejednal s náležitou či dokonce ani minimální možnou mírou opatrnosti, která by v opačném případě vzniku předmětné škody mohla bezezbytku zabránit. S ohledem na uvedené se tak soudu jevilo jako spravedlivé, aby žalovaný žalobkyni zaplatil na nákladech řízení alespoň výdaje v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 893 Kč.

17. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

18. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.