6 C 287/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 29 388,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 388,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 29 388,50 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 29 481 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta, se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 29 388,50 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky) z titulu smluvní pokuty. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena Smlouva o poskytování kurýrních služeb (dále též„ Smlouva“) s tím, že žalovaný, aniž by respektoval ustanovení o běhu výpovědní lhůty dle čl. VIII. odst. 3 shora citované Smlouvy, která činí dva měsíce a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k doručení písemné výpovědi, ukončil okamžitě v říjnu se žalobkyní spolupráci. Nadto žalovaný písemnou výpověď žalobkyni nedoručil a nejedná se tak ani o platné ukončení spolupráce. V souvislosti s jednáním žalovaného naúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu dle čl. X odst. 4 Smlouvy ve výši 50% částky za poslední celý fakturovaný měsíc spolupráce ve smyslu čl. V. Smlouvy, tj. 50% částky 58 777 Kč, kterou žalovaný fakturoval žalobkyni za kurýrní služby vykonané pro žalobkyni v září. Žalovaný i přes výzvu k úhradě dlužnou částku žalobkyni neuhradil.

2. Žalovaný naproti tomu požadoval zamítnutí žaloby. Na svoji obranu uvedl, že mezi účastníky byla dne [datum] sice uzavřena Smlouva o poskytování kurýrních služeb, fakticky se však jednalo o pracovní smlouvu, na základě které vykonával pro žalobkyni závislou práci ve smyslu ust. § 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, neboť se jednalo o soustavnou práci, vykonávanou jménem žalobkyně, za odměnu, dle pokynů žalobkyně a v čase určeném žalobkyní (tj. od pondělí do pátku, přičemž dostal vždy přidělené konkrétní zásilky pro rozvoz) a kdy mu za tím účelem byly žalobkyní zapůjčeny i pracovní pomůcky. Jelikož v pracovněprávních vztazích smí smluvní pokuta utvrdit jen závazek zaměstnance z konkurenční doložky sjednané ve smyslu ust. § 310 odst. 1 zákoníku práce, pokládá proto žalobce nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty za neoprávněný, neboť ujednání smluvní pokuty k utvrzení jiných závazků je dle § 346d odst. 7 zákoníku práce zakázáno. K samotnému ukončení smluvního vztahu žalovaný uvedl, že Smlouva byla ukončena na základě ústní oboustranné dohody smluvních stran, což nemůže jít k jeho tíži.

3. Žalobkyně se s tvrzením žalovaného, že kurýrní služby pro ni vykonával v pracovněprávním vztahu neztotožnila. Žalobkyně namítala, že žalovaný nebyl jejími pokyny vázán, neboť doručení zásilek mohl žalovaný provést dle svého uvážení, v libovolném čase a v libovolném množství. Bylo tak čistě na žalovaném, v jakém rozsahu, kdy a jakým způsobem bude zásilky doručovat. Žalovaný si tak mohl volit dle svého uvážení i pracovní dobu. Z objemu doručených zásilek pak byla určena jeho odměna. Žalovaný sice pro ni prováděl kurýrní služby jejím jménem, avšak bylo tomu tak proto, že se na tom se žalovaným dohodli v souladu s čl. III. odst. 1 Smlouvy, kdy se žalovaný zavázal při poskytování služeb propagovat žalobkyni jejím logem„ [příjmení]“, a za tím účelem si od ní vypůjčil některé věci s jejím logem. Žalovaný, coby podnikatel, pro ni vykonával sjednanou činnost soustavně, přičemž soustavnost je právě znakem podnikání dle § 420 občanského zákoníku, samostatně, na svůj účet, vlastním jménem a na jeho vlastní nebezpečí a odpovědnost.

4. Při svém rozhodování ve věci vycházel soud ze skutkových zjištění učiněných na základě provedených listinných důkazů navržených žalobkyní, a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena Smlouva o poskytování kurýrních služeb, na základě které se žalovaný zavázal samostatně, na svůj účet v rámci své podnikatelské činnosti, vlastním jménem a na vlastní nebezpečí a odpovědnost poskytovat žalobkyni kurýrní služby spočívající v přepravě zásilek na základě dílčích objednávek žalobkyně z místa a do místa určené žalobkyní a žalobkyně se naproti tomu zavázala poskytnout žalovanému smluvně sjednanou odměnu. Žalovaný byl ve Smlouvě označen identifikačním číslem podnikatele, rodným číslem a sídlem. V čl. III. Smlouvy se žalovaný zavázal při poskytování kurýrních služeb propagovat žalobkyni a za tím účelem se označovat při poskytování kurýrních služeb logem„ [příjmení]“. Za účelem propagace žalobkyně si žalovaný při podpisu Smlouvy vypůjčil od žalobkyně některé z věcí (jako např. vysílačku, batoh, oděv apod.). Uvedená Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že žalovaný byl v souladu s čl. VIII Smlouvy oprávněn tuto Smlouvu kdykoliv po uplynutí jednoho měsíce jejího trvání vypovědět písemnou výpovědí doručenou žalobkyni, přičemž výpovědní doba byla sjednána v délce dvou měsíců, která počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k doručení písemné výpovědi. Účastníci si dále sjednali, že po dobu běhu výpovědní doby až do okamžiku ukončení Smlouvy zůstanou veškerá práva a povinnosti dle této Smlouvy beze změny. Dále si účastníci v čl. X. Smlouvy ujednali, že pokud žalovaný kdykoli v době účinnosti této Smlouvy odmítne poskytnout kurýrní služby, je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 50 % částky za poslední celý fakturovaný měsíc spolupráce (ceny služeb) s tím, že uvedené platí i v případě, že žalovaný ukončí jakýmkoli způsobem spolupráci s žalobkyní a nebude respektovat ustanovení o běhu výpovědní lhůty. Účastníci dále mezi sebou uzavřeli dne [datum] Smlouvu o vyplňovacím právu směnečném a Smlouvu o zpracování osobních údajů v souvislosti se smlouvou o poskytování kurýrních služeb (viz Smlouva o poskytování kurýrních služeb ze dne [datum], Smlouva o vyplňovacím právu směnečném ze dne [datum], Smlouva o zpracování osobních údajů v souvislosti se smlouvou o poskytování kurýrních služeb ze dne [datum]). Žalovaný byl současně proškolen o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (viz Školení o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu). Protože žalovaný ukončil se žalobkyní v říjnu spolupráci, aniž by respektoval ustanovení o běhu výpovědní lhůty dle čl. VIII. odst. 3 Smlouvy a aniž by ji písemnou výpověď doručil, žalobkyně proto prostřednictvím dopisu svého právního zástupce ze dne [datum] vyzvala žalovaného dle čl. X. odst. 4 Smlouvy k úhradě smluvní pokuty ve výši 29 388,50 Kč ve lhůtě do [datum], jež představuje 50% částky za poslední celý fakturovaný měsíc spolupráce (tj. za měsíc září 2021) s tím, že žalovaný v září 2021 fakturoval žalobkyni za odvedené kurýrní služby částku ve výši 58 777 Kč. Uvedená výzva byla doručena žalovanému dne [datum]. Fakturovaná částka 58 777 Kč byla žalovanému uhrazena, a to zálohovou platbou ve výši 20 000 Kč, formou zápočtu na fakturu č. 2021 ve výši 9 734,45 Kč a dále bezhotovostní platbou ve výši 27 021,50 Kč (viz Oznámení o převzetí právního zastoupení, výzva k zaplacení dlužné částky ze dne [datum] včetně doručenky, Faktura [číslo] [rok], Faktura č. [rok], Faktura [číslo] [rok], potvrzení [právnická osoba] o platbě ze dne [datum] a [datum]).

6. Dle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

7. Dle § 2432 odst. 1 o. z. příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas. Podle odst. 2 citovaného ustanovení příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti.

8. Dle § 2435 o. z. příkazník podá příkazci na jeho žádost zprávy o postupu plnění příkazu a převede na příkazce užitek z prováděného příkazu; po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování.

9. Dle § 2438 odst. 1 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.

10. Dle § 2440 odst. 1 o. z. příkazník může příkaz vypovědět nejdříve ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena.

11. Dle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a to z níže vyložených důvodů.

13. Soud ve věci nařídil přípravné jednání na den [datum], a to za účelem zjištění rozhodných skutečností pro učinění závěru, zda se v daném případě jedná o věc pracovně právní či nikoliv. K tomuto jednání se však žalovaný bez omluvy nedostavil. Vzhledem ke skutečnosti, že se předvolání k přípravnému jednání nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, přičemž náhradní doručení je v tomto případě vyloučeno, neboť žalovaný nemá datovou schránku, nemohla ke konci přípravného jednání nastat koncentrace řízení. Za dané situace tedy soud vyšel z tvrzení, která doplnila žalobkyně a kterými osvětlila postup v projednávané věci dle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku.

14. K dalšímu nařízenému jednání ve věci dne [datum] se žalovaný opět bez omluvy nedostavil.

15. Za popsané procesní situace proto soud jednal podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného. To, že účastník řízení nerealizuje své právo účastnit se nařízeného jednání před soudem, není překážkou dalšího postupu soudu (§ 100 odst. 1 o.s.ř.), tato skutečnost není rozhodně důvodem k odročení jednání.

16. Poučení dle § 118a odst. 1, 2, 3 o. s. ř. (stejně jako poučení podle ust. § 119a o. s. ř. o neúplné apelaci ovládající řízení před soudem druhého stupně) se však poskytují jen účastníkovi (jeho zástupci, zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (zástupce, zmocněnce), zabránil účastník (zástupce, zmocněnec) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi (zástupci, zmocněnci) uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník (zástupce, zmocněnec) nedostavil k jednání omluveně či bez omluvy. Zjednodušeně řečeno účastník tím, že se sám nebo prostřednictvím zástupce, pokud si ho zvolil, k nařízenému jednání nedostavil, se tím sám jednou pro vždy zbavil možnosti, aby mu soud potřebná poučení poskytl. Soud sám důkazy nevyhledává, neboť důkazní povinnost ve sporném řízení je ve smyslu § 120 odst. 1 věta první o. s. ř. na účastnících řízení, protože tito jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Teprve v případě, že se po provedení důkazů v průběhu jednání ukáže, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej o tom, v čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nedoplnění této výzvy. Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy (§ 118a odst. 1 a 3 o. s. ř). Pokud se účastník z vlastní vůle nedostaví k ústnímu jednání, musí si být jist, že jim předložené důkazy jsou úplné a postačí k prokázání jeho skutkových tvrzení.

17. V případě, že by se žalovaný dostavil k jednání soudu dne [datum], dostalo by se mu poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. (stejně jako při přípravném jednání), aby bezodkladně dotvrdil a prokázal, že se v případě poskytování kurýrních služeb jednalo o závislou práci ve smyslu zákoníku práce, resp. že se jednalo mezi účastníky o pracovněprávní vztah a dále aby soudu předložil pro svá tvrzení důkazy. Svou neúčastí na jednání se tak sám připravil o možnost na tuto výzvu reagovat.

18. Ačkoli obranná tvrzení žalovaného spočívala v tom, že kurýrní služby vykonával pro žalobkyni v pracovněprávním vztahu, v důsledku čehož je nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty neoprávněný, neboť v pracovněprávních vztazích smí smluvní pokuta utvrdit jen závazek zaměstnance z konkurenční doložky sjednané ve smyslu ust. § 310 odst. 1 zákoníku práce, pro toto své tvrzení soudu nepředložil žádný důkaz a tvrzení žalovaného tak zůstalo pouze v rovině ničím neprokázaného tvrzení. Soud proto věc neprojednával jakožto pracovněprávní spor, tj. v senátu dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu.

19. Žalobkyni se naopak listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení uvedená v žalobě, tedy že s žalovaným platně uzavřela Smlouvu o poskytování kurýrních služeb, coby smlouvu příkazní, na základě které se žalovaný, coby osoba podnikající podle živnostenského zákona, zavázal vykonávat pro žalobkyni za odměnu kurýrní služby. Tím, že žalovaný okamžitě ukončil v říjnu 2021 se žalobkyní spolupráci, tj. bez dodržení výpovědní lhůty dvou měsíců, porušil tím svou smluvní povinnost, pročež žalobkyni vzniklo právo domáhat se po žalovaném zaplacení žalované částky z titulu smluvní pokuty ve výši 50 % částky, kterou žalovaný vyúčtoval žalobkyni fakturou [číslo] [rok] za kurýrní služby poskytnuté žalobkyni v září 2021.

20. S ohledem na shora uvedené, kdy žalovaný pro svá tvrzení nepředložil soudu žádný důkaz, neosvědčil zejména soustavnost vykonávané práce jménem zaměstnavatele, stejně jako to, že se nacházel v podřízeném vztahu, soud vyšel z toho, že žalovaný jako podnikatel kurýrní služby poskytoval žalobkyni na základě platně uzavřené příkazní smlouvy, neboť z jejího obsahu je zřejmé, že se žalovaný zavázal vykonávat pro žalobkyni kurýrní služby spočívající v přepravě zásilek na základě dílčích objednávek žalobkyně, a to samostatně, na svůj účet v rámci své podnikatelské činnosti, vlastním jménem a na vlastní nebezpečí a odpovědnost, a tedy že se nejednalo o závislou práci ve smyslu ustanovení zákoníku práce. Žalobkyně má tudíž právo domáhat se po žalovaném zaplacení smluvní pokuty za porušení ustanovení Smlouvy o výpovědní době. Žalovaný rovněž netvrdil a ani neprokázal, že by žalobkyni výpověď doručil a zároveň, že dodržel i sjednanou výpovědní dobu. Soud tak vyšel z tvrzení žalobkyně, že poté, co této oznámil, že již žádnou službu pro žalobkyni vykonávat nebude, došlo k okamžitému ukončení smluvního vztahu. Z uvedeného soud proto rovněž dovodil, že se nemohlo jednat o klasický pracovněprávní vztah. Námitky žalovaného soud ohodnotil jako ryze účelové, jejímž cílem bylo pouze odbřemenění povinnosti k zaplacení ujednané smluvní pokuty. Nelze rovněž přehlédnout i postoj žalovaného, který byl vyrozuměn o probíhajícím řízení, přesto se po svém vyjádření k žalobě stal zcela nekontaktním a nadále již se soudem vůbec nekomunikoval, k jednání soudu se i přes jeho snahu o doručení na všechny dostupné adresy, nedostavoval. Proto soud rozhodl ve smyslu žaloby tak, že této v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněném pohledávky, které byly přiznány v souladu s ust. § 513, § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2, 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 481 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 176 Kč, nákladů na zastoupení žalobkyně advokátem, kterému náleží a) odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 388,50 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za šest úkonů právní služby uvedené v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a [datum]) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a. t., b) náhrada za ztrátu času ve výši 1 800 Kč za celkem 8 hodin a 40 minut (2 jednání x 4 hod. a 20 minut za cestu tam i zpět), tj. 18 půlhodin po 100 Kč dle § 14 a. t. za cestu z [obec] do [obec] k soudu a zpět uskutečněnou dne [datum] a [datum], c) náhrada cestovních výdajů v celkové výši 5 992,42 Kč, a to za jízdu osobním automobilem z [obec] do [obec] a zpět realizovanou dne [datum] (2x 206 km; spotřeba benzinu 5,03 l [číslo] km; cena benzinu 41,20 Kč; sazba základní náhrady 5,20 Kč/km) a za jízdu osobním automobilem v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] (2x 206 km; spotřeba benzinu 5,03 l [číslo] km; cena benzinu 41,20 Kč; sazba základní náhrady 5,20 Kč/km) dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů a d) daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 392,41 Kč ve výši 4 912,42 Kč.

22. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.