6 C 287/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B pro 353 716 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku ve výši 308 888 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 38 611 Kč za dobu od 6. 1. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky 38 611 Kč od 6. 2. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky 38 611 Kč od 6. 3. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky 38 611 Kč od 6. 4. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky 38 611 Kč od 6. 5. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky 38 611 Kč od 5. 6. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 11,25 % ročně z částky 38 611 Kč od 6. 7. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 11,25 % ročně z částky 38 611 Kč od 6. 8. 2025 do zaplacení a ve výši 44 828 Kč s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 44 828 Kč od 31. 8. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 63 469 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce Jméno advokáta, advokáta se sídlem AK adresa.

1. Na základě žaloby podané u zdejšího soudu dne 20. 8. 2025 se žalobce domáhal po žalovaných 1. a 2.(dále jen žalovaní) zaplacení částky 353 716 Kč s příslušenstvím, a to z titulu náhrady za neoprávněné užívání bytu po skončení nájmu a nedoplatku z vyúčtování služeb spojených s jeho užíváním. Žalobce je výlučným vlastníkem jednotky č. adresa. Mezi ním jako pronajímatelem a žalovanými, jako společnými nájemci byla dne 10. 11. 2022 uzavřena nájemní smlouva k uvedenému bytu, k níž byl dne 13. 8. 2023 sjednán dodatek č.

1. V průběhu trvání nájemního vztahu se žalovaní opakovaně dostávali do prodlení s úhradou nájemného a záloh na služby, pročež žalobce nájemní smlouvu pro zvlášť závažné porušení povinností nájemců (žalovaných), vypověděl a vyzval je k předání bytu. Přestože byl nájemní vztah ukončen, žalovaní byt žalobci doposud nepředali a nadále jej užívají. Za období leden–srpen 2025 tak vznikla žalovaným povinnost uhradit žalobci náhradu ve výši odpovídající sjednanému nájemnému ve výši 38 611 Kč měsíčně, což za období leden až srpen 2025 představuje celkem částku výši 308 888 Kč. Ačkoli žalobce dále žalovaným doručil dne 15. 8. 2024 vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2023, z něhož vyplynul nedoplatek ve výši 44 828 Kč, ani tento nedoplatek žalovaní doposud neuhradili. Žalobce žalované k plnění opakovaně vyzýval, avšak bezvýsledně, kdy žalovaní ničeho neuhradili.

2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili a požadovali její zamítnutí. Uvedli, že žalobcem tvrzený dluh na nájemném neodpovídá skutečnému stavu, přičemž poukazovali na dlouhodobě probíhající jednání mezi účastníky a na dohodu ze dne 16. 6. 2025, kterou považovali za narovnání vzájemných závazků. Tvrdili, že mezi stranami došlo k ujednání o vyrovnání pohledávek, případně o jiném způsobu vypořádání dlužných částek, a že žalobce tuto skutečnost při uplatnění nároku nezohlednil. Ve vztahu k dalšímu užívání bytu žalovaní namítali, že jejich setrvání v bytě nebylo bezdůvodné, neboť mělo být výsledkem dohody či tolerance ze strany žalobce.

3. Žalovaní byli následně řádně a včas předvoláni k jednání soudu nařízenému na den 19. 1. 2026, kdy svou nepřítomnost odůvodnili blíže nespecifikovanými rodinnými důvody. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a rozhodl ve věci v jejich nepřítomnosti, za splnění všech zákonných podmínek.

4. Na základě provedeného dokazovaní učinil soud následující skutková zjištění:

5. Z Nájemní smlouvy ze dne 10. 11. 2022 soud zjistil, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemci byla uzavřena smlouva o nájmu bytu. Měsíční nájemné a zálohy na úhrady spojené s užíváním bytu byly stanoveny na částku 32 000 Kč + 4 000 Kč měsíčně, se splatností vždy do 25. dne předcházejícího kalendářního měsíce (článek IV).

6. Z Prvního dodatku k nájemní smlouvě ze dne 9. 8. 2023 soud zjistil, že dodatkem došlo ke změně čl. III. smlouvy. Nájem byl uzavřen na dobu určitou, od 1. 12. 2023 do 30. 11. 2025. Dále nájemné za dobu od 1. 2023 do 30. 11. 2024 činilo částku 33 280 Kč, za dobu od 1. 12. 2024 do 30. 11. 2025 částku 34 611 Kč. V ostatním zůstala smlouva nezměněna, tj. na zálohách spojených s užíváním předmětného bytu byli žalovaní platit částku 4 000 Kč měsíčně.

7. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 15. srpna 2024 soud zjistil, že ze strany žalovaných byla dána reklamace vyúčtování záloh za rok 2023. Tato byla kladně vyřízena, kdy opravné vyúčtování, znějící na částku 44 828 Kč bylo žalovaným (jméno FO) zasláno v rámci přílohy emailové komunikace.

8. Z Vyúčtování za rok 2023 soud zjistil, že po započtení záloh ve výši 48 000 Kč k předmětnému bytu, zbývá k úhradě nedoplatek ve výši 44 828 Kč, což prokazuje vyúčtování za období 1/1/2023 – 31/12/2023, rezidence jméno FO, vystavené správcem právnická osoba 9. Z Výpovědi nájemní smlouvy a Výzvy k vyklizení nemovité věci ze dne 25. 10. 2024, a podacího lístku k doručení uvedeného, soud zjistil, že v důsledku zvlášť závažného porušení povinnosti (nezaplacení nájemného za období 3 měsíců) žalobce vypověděl nájemní smlouvu ze dne 10. 11. 2022 ve znění dodatku ze dne 13. 8. 2023. Současně s uvedeným žalobce vyzval žalované k odevzdání (vyklizení) předmětu nájmu (bytové jednotky) bez zbytečného odkladu, a to nejpozději do 29. 11. 2024. Zároveň konstatoval, že pokud nebude dluh na nájemném ve výši 111 840 Kč do 31. 12. 2024 uhrazen, dojde k jeho vymáhání soudní cestou.

10. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 28. 8. 2025, č. j. 20 C 73/2025-52, soud zjistil, že soudem bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaných k vyklizení bytové jednotky č. adresa a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci ke dni 25. 10. 2025.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 8. 2025, včetně potvrzení o doručení, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalované k úhradě náhrady ve výši ujednaného nájemného ve smyslu § 2295 občanského zákoníku, a to za měsíce leden až srpen 2025 v celkové výši 308 888 Kč (38 611 Kč měsíčně) a dále k úhradě nedoplatku z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2023 ve výši 44 828 Kč.

12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

13. Z provedeného dokazování soud zjistil, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemci byla uzavřena nájemní smlouva (viz specifikace shora), jejímž předmětem byl nájem bytové jednotky adresa Nájemní smlouva stanovila výši měsíčního nájemného a úhrad za plnění spojená s užíváním bytu, jakož i splatnost jednotlivých plateb. Dodatkem ze dne 13. 8. 2023 došlo ke změně v oblasti doby trvání nájmu a výše nájemného tak, že za dobu od 1. 12. 2024 do 30. 11. 2025 částku 34 611 Kč. V ostatním zůstala smlouva nezměněna, tj. na zálohách spojených s užíváním předmětného bytu byli žalovaní platit částku 4 000 Kč měsíčně.

14. Z předložených listin soud dále zjistil, že žalovaní nehradili nájemné a úhrady za služby řádně a včas, ani ve sjednané lhůtě splatnosti. Z těchto důvodu byl nájemní vztah ze strany žalobce ukončen výpovědí pro zvlášť závažné porušení povinností nájemce. Jelikož nájemci byt ve stanovené lhůtě nevyklidili, bylo následně o vyklizení bytu pravomocně rozhodnuto Obvodním soudem pro Prahu 3, č.j. 20 C 73/2025-52. Žalovaní však i přes uvedené předmětný byt nadále užívali. Z vyúčtování služeb za rok 2023 soud zjistil, že na straně žalovaných vznikl nedoplatek ve výši 44 828 Kč. Ze vzájemné komunikace účastníků soud zjistil, že ve vztahu k vyúčtování za rok 2023 probíhala jednání týkající se reklamace Vyúčtování za rok 2023 a jejího vyřízení. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by mezi účastníky byla po skončení nájmu uzavřena písemná či jiná dohoda, která by jakkoliv upravovala další užívání bytu, či která by zakládala zánik nebo narovnání dlužných závazků. Předloženou listinu ze dne 16. 6. 2025 nelze považovat za uzavření dohody bez plnění ostatních podmínek, které by žalobce již neopravňoval vymáhat úhrady spojené s neoprávněným užíváním bytu. Obsah listiny je navíc v anglickém jazyce a nelze z něj ani jednoznačně dovodit, co bylo obsahem vůle stran.

15. Z ostatních provedených důkazů soud žádné další rozhodné skutečnosti pro závěr o skutkovém stavu nezjistil.

16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

17. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

18. Dle § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

19. Dle § 2991odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Dle 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o nájmu bytu. Za dobu trvání nájemního vztahu žalovaným svědčila povinnost hradit sjednané nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu (§ 2201 a násl. o. z.). Nesplnění povinnosti hradit sjednané zálohy, proto zakládá žalobci nárok na úhradu nedoplatku z vyúčtování služeb podle § 2253 a § 2991 o. z. Ačkoli žalovaní správnost vyúčtování zpochybnili, nenamítali žádné konkrétní okolnosti či skutečnosti, pro které by nemělo být vyúčtování věcně správné, případně, kde a v čem mělo dojít k chybnému výpočtu (případně v čem spočívaly rozpory s právními předpisy či smluvními ujednáními).

22. V důsledku neplnění povinností spojených s placením nájemného pak došlo k platnému ukončení nájemního vztahu mezi účastníky, kteří však byt i nadále užívali bez právního důvodu, čímž došlo ke vzniku majetkového prospěchu spočívajícího právě v užívání cizí věci bez právního titulu. Takový prospěch představuje bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Výše bezdůvodného obohacení následně odpovídá obvyklému nájemnému za dané období (měsíců leden 2025 - srpen 2025 ve výši 38 611 Kč měsíčně) v žalobcem uplatněné částce 308 888 Kč.

23. Žalovaní neprokázali své tvrzení, že by mezi účastníky vznikl právní titul, který by byl způsobilý k zániku dluhu (např. narovnání dle § 1903 o. z.). Samotné tvrzení o existenci takového titulu bez předložení konkrétních důkazů, pak nemůže způsobit zánik povinnosti hradit dluh, když předložená listina ze dne 16. 6. 2025 bez dalšího zánik dluhu rozhodně nemohla způsobit, jak bylo konstatováno již výše.

24. Soud dále konstatuje, že v případě, že by se žalovaní řádně dostavili k jednání nařízenému na den 19. 1. 2026, dostalo by se jim poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., kdy by byli vyzváni k doplnění svých obranných tvrzení, včetně předložení důkazů. Jelikož se však žalovaní dobrovolně účasti na jednání vzdali, neunesli důkazní břemeno ve vztahu k obranným tvrzeným a skutečnostem, což následně vedlo k celkovému neúspěchu ve věci (viz. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 93 Co 234/2014).

25. Vzhledem k tomu, že se žalobci naopak předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vedle uvedeného soud s ohledem na prodlení žalovaných žalobci přiznal i úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po dni jejich splatnosti.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 63 469 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 149 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 353 716 Kč sestávající z částky 9 740 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé- žaloba, účast na jednání soudu dne 19. 1. 2026) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 40 760 Kč po zaokrouhlení ve výši 8 560 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobce soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.