6 C 293/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 37 014 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 076,08 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 192 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 826,51 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 653,97 Kč za dobu od datum do zaplacení, a s úrokem ve výši 14,33 % ročně z částky 14 653,97 Kč od datum do zaplacení a dále částku 12 937,92 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 700,99 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 367,88 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 850,27 Kč za dobu od datum do zaplacení, a s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 7 850,27 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 659 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, titul, advokáta se sídlem adresa žalobkyně.

1. Mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce uvedené na zadní straně formuláře této smlouvy (dále jen„ smlouva 1“) a dne datum k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce uvedené na zadní straně formuláře této smlouvy (dále jen„ smlouva 2“). Na základě uzavřené smlouvy 1 byly žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky v částce 19 000 Kč (dále jen„ zápůjčka 1“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy 1. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou 1 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 14 075 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 ve výši 1 699 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky 1 ve výši 2 528 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 848 Kč (dále jen„ poplatek 1“). Celkovou částku 33 075 Kč odpovídající součtu zápůjčky 1 a poplatku 1 se žalovaný zavázal splácet v hotovosti, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 552 Kč, přičemž poslední splátka byla sjednána na datum. Jelikož žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil (poslední příslušnou splátku uhradil dne datum), došlo dne datum (tj. po marném uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) k zesplatnění neuhrazené výše zápůjčky 1 (14 653,97 Kč) a poplatku 1 (9 422,11 Kč) v celkové částce 24 076,08 Kč (dále jen„ dlužná částka 1“). Na základě uzavřené smlouvy 2 byly žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky v částce 16 000 Kč (dále jen„ zápůjčka 2“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy 2. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou 2 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 13 377 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 ve výši 2 043 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky 2 ve výši 3 041 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 293 Kč (dále jen„ poplatek 2“). Celkovou částku 29 377 Kč odpovídající součtu zápůjčky 2 a poplatku 2 se žalovaný zavázal splácet v hotovosti, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 490 Kč, přičemž poslední splátka byla sjednána na datum. Jelikož žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil (poslední příslušnou splátku uhradil dne datum), došlo dne datum (tj. po marném uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) k zesplatnění neuhrazené výše zápůjčky 2 (7 850,27 Kč) a poplatku 2 (5 087,65 Kč) v celkové částce 12 937,92 Kč (dále jen„ dlužná částka 2“). Žalovaný dlužné částky 1 a 2 (dále též společně jako„ dlužná částka“) ani přes opakované výzvy k zaplacení neuhradil. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, postoupil právní předchůdce žalobkyně obě pohledávky ze smluv 1 a 2 za žalovaným žalobkyni. O postoupení obou zmiňovaných pohledávek byl žalovaný informován dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně k zaplacení ze dne datum neuhradil.

2. Vedle shora popsané žalované částky 37 014 Kč se žalobkyně domáhá rovněž zaplacení příslušenství pohledávky, které je tvořeno kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 192 Kč, dále kapitalizovaným úrokem ve výši 3 826,51 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 653,97 Kč za dobu od datum do zaplacení, úrokem ve výši 14,33 % ročně z částky 14 653,97 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 700,99 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 367,88 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 850,27 Kč za dobu od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 7 850,27 Kč od datum do zaplacení.

3. Žalovaný se podané žalobě nijak nevyjádřil.

4. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 4. 11. 2021. Žalovanému bylo dne 20. 9. 2021 doručeno (uložením zásilky u doručujícího orgánu) předvolání k tomuto jednání. Jeho součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.

5. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).

6. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. § 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6). Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle § 153b odst. 3 o. s. ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí.

7. V posuzované věci se jedná o spor z titulu dvou smluv o zápůjčce. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 641/2005. Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalovanému, jež mu vnikly z uvedeného titulu.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 659 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 481 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 014 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného, přičemž odvolacím důvodem jsou jen vady uvedené v ustanovení § 205 odst. 1 písm. a) o. s. ř. týkající se podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání tohoto rozsudku (§ 205b o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.