6 C 302/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 40 808 Kč s příslušenstvím a o zaplacení 28 868 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni - částku 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 000 Kč od 5. 7. 2017 do zaplacení, a dále pak - částku 26 808 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 22 340 Kč od 27. 6. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 468 Kč od 14. 7. 2017 do zaplacení, - částku 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 000 Kč od 9. 8. 2017 do zaplacení, - částku 10 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 400 Kč od 31. 8. 2017 do zaplacení, - částku 4 468 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 468 Kč od 4. 8. 2017 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do žalované částky z titulu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 37 985 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 69 676 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaná je majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] (dále též jako„ účet žalované“), na který byly poukazovány platby nájemníků bytů náležejících do majetku žalobkyně. Konkrétně šlo o: - platbu ve výši 14 000 Kč ze dne 4. 7. 2017 a platbu ve výši 14 000 Kč ze dne 8. 8. 2017 od [jméno] [příjmení], [datum narození], za nájem bytu na adrese [adresa]; - platbu ve výši 22 340 Kč ze dne 26. 6. 2017 a platbu ve výši 4 468 Kč ze dne 3. 8. 2017 od [jméno] [příjmení], [datum narození], za nájem bytu na adrese [adresa]; - platbu ve výši 10 400 Kč ze dne 30. 8. 2017 od [jméno] [příjmení], [datum narození], za nájem bytu na adrese [adresa]. - platbu ve výši 4 468 Kč ze dne 3. 8. 2017, kterou obdržela [jméno] [příjmení], [datum narození], za nájem bytu na adrese [adresa]. Tyto platby nájemného, které žalovaná bez právního důvodu přijala, náleží žalobkyni dle Notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí], č. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ notářský zápis“). Skutečnosti rozhodné pro právní nástupnictví žalobkyně jsou veřejně přístupné v obchodním rejstříku, kdy součástí odštěpného jmění byly i byty na shora uvedených adresách spolu s pohledávkami z nájmu (viz notářský zápis). Ani přes předžalobní výzvu ze dne 2. 7. 2020 žalovaná žalobkyni dlužné platby nájemného nevydala.

2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala rovněž úhrady zákonného úroku z prodlení z částky 14 000 Kč od 5. 7. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 %, dále zákonného úroku z prodlení z částky 22 340 Kč od 27. 6. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 4 468 Kč od 14. 7. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 14 000 Kč od 9. 8. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 10 400 Kč od 31. 8. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 4 468 Kč od 4. 8. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč (2 x 1 200 Kč).

3. Žalovaná požadovala zamítnutí žaloby s tím, že nárok žalobkyně popřela s odůvodněním, že se pravděpodobně jedná o nárok, který se týká dcery žalované [jméno] [příjmení]. Sama o žádných příchozích či odchozích částkách na uvedeném účtu nevěděla, protože tento účet nepoužívá. Účtem disponuje její dcera, [jméno] [příjmení] a která by měla celou záležitost osvětlit. Žalovaná má povědomí o tom, že její dcera byla v souvislosti se svým bývalým zaměstnavatelem obžalována a vede se proti ní trestní řízení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná má rovněž za to, že žalobkyně v rámci souvisejícího adhezního řízení již uplatnila nárok na náhradu škody, který je totožný s nárokem z žaloby v této věci. Je tak vytvořena překážka již zahájeného řízení ve smyslu § 82 a 83 o. s. ř. S ohledem na shora uvedené skutečnosti proto namítla nedostatek pasivní věcné legitimace v tomto sporu.

4. Později vzala žalobkyně žalobu částečně, co do rozsahu nároku na zaplacení částky 1 200 Kč požadované z titulu nákladů spojených s uplatněním pohledávky zpět, a to v řízení o zaplacení částky 40 808 Kč, neboť předmětná pohledávka nevyplývá ze závazkového vztahu mezi podnikateli a tudíž jí nelze na žalované požadovat, proto soud řízení v této části zastavil.

5. Na základě zjištění učiněných z dokazování a v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Z notářských zápisů ze dne [datum] [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo] má soud za prokázané, že ke dni 1. 7. 2017 došlo u společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně] jako společnosti rozdělované, k odštěpení části jejího jmění a přechodu této odštěpované části jmění na stávající nástupnickou společnost, tj. na žalobkyni, jednající na účet podfondu [anonymizována čtyři slova]. Součástí odštěpované části jmění jsou mj.: bytová jednotka [číslo] na adrese [adresa]; dále bytová jednotka [číslo] na adrese [adresa] adrese [anonymizována dvě slova] [číslo] [obec]. Z nesporných tvrzení účastníků řízení má soud za prokázané, že částky, které jsou na žalované požadovány, byly vyplaceny na účet č. [bankovní účet], přičemž tento účet je žalované a paní [jméno] [příjmení], dcera žalované, má k němu dispoziční právo. Z obžaloby státní zástupkyně [anonymizováno] státního zastupitelství pro [část Prahy] [jméno] [příjmení], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že vůči [jméno] [příjmení], narozené [datum], probíhá trestní řízení pro trestný čin podvodu podle ust. § 209 odst. 1 a 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měla dopustit tím, že na základě dohody o provedení práce vykonávala pracovní činnost na pozici office manažerky pro společnost [právnická osoba], [IČO], která vykonává správu nemovitostí pro více vlastníků nemovitostí, mimo jiné i pro žalobkyni, přičemž [jméno] [příjmení] využila svého pracovního postavení v uvedené společnosti a některým nájemcům namísto čísla bankovního účtu uvedených společností, na které měli nájemci poukazovat nájemné, sdělila číslo bankovního účtu [bankovní účet] vedeného u [anonymizována dvě slova] na jméno žalované - [celé jméno žalované], která je matkou obviněné, kdy tento bankovní účet měla [jméno] [příjmení] k výhradnímu užívání. Mezi jiným tak způsobila škodu i žalobkyni. Z úředních záznamů ze dne [datum] - vysvětlení [jméno] [příjmení]; ze dne [datum] - vysvětlení [jméno] [příjmení]; ze dne [datum] - vysvětlení [jméno] [příjmení]; ve spoj. s SMS zprávou paní [příjmení] ze dne [datum] v 8:40 hod., kde se uvádí„ pošlete mi prosím číslo účtu“, načež reakce paní [příjmení] z téhož dne v 8:42 hod. je„ dobrý den, nevadí [bankovní účet]“, soud zjistil, že všechny tři zmiňované nájemkyně byly v kontaktu s paní [jméno] [příjmení], která jim sdělila číslo účtu, na který posílaly úhradu nájemného. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 7. 2020 adresované žalované právním zástupcem žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k vrácení žalované částky, kterou obdržela na účet žalované bez právního důvodu. Z výslechu [jméno] [příjmení] ve spoj. s protokoly z jednání ve věci 20 C 403/2020 ze dne 16. 9. 2021 – výpověď svědka [jméno] [příjmení] a ve věci 20 C 406/2020 ze dne 16. 9. 2021 – výpověď svědka [jméno] [příjmení] soud nemá za prokázané, že došlo mezi panem [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] k ústní dohodě o vyplácení peněz představujících údajnou výši mzdy [jméno] [příjmení], svědek [jméno] [příjmení] tuto skutečnost výslovně v rámci všech řízení vedených u zdejšího soudu popřel. Výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] pak byla soudem hodnocena jako nevěrohodná, s ohledem na evidentní zájem na výsledku řízení ve prospěch žalované – její matky. Tvrzení svědkyně, že žalované částky představují ekvivalent její mzdy, z pracovně právního vztahu, který uzavřela na základě ústní dohody s panem [příjmení], jakožto majitelem několika firem, soud hodnotil jakožto naprosto nedůvěryhodné a účelové, a to jak s ohledem na různou výši plateb, tak i na jejich rozsah.

6. Z dalších provedených důkazů – Dohoda o provedení práce, Listina nazvaná – změna čísla účtu předložená žalovanou, výpis z účtu [anonymizováno], který soudu doložila paní [příjmení], nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení projednávané věci, tyto důkazy prokazovaly pouze to, že dcera žalované vykonávala na základě Dohody o provedení práce pro [právnická osoba] (v rozsahu 50 hodin během doby od 2. 7. 2015 do 30. 7. 2015 s měsíční sazbou 4 600 Kč) a na základě této byla v kontaktu i s nájemníky, kteří přeposílali peníze v podstatně větší výši na účet žalované, na základě předchozí komunikace s [jméno] [příjmení]. Návrhy na provedení výslechu svědků pana [příjmení] a paní [příjmení] soud pro jejich nadbytečnost zamítl, neboť tito svědci nebyli přítomni tvrzené ústní dohodě mezi [jméno] [příjmení] a panem [jméno] [jméno].

7. Dle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Po právní stránce posoudil soud předmětnou věc takto. Pro vznik povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny v každém případě neoprávněného majetkového prospěchu. Jedná se o nabytí majetkových hodnot fyzickou nebo právnickou osobou (obohaceným),„ protiprávnost“ obohacení (nespravedlivý důvod), majetkovou újmu jiného subjektu (ochuzeného) a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Základní atributy bezdůvodného obohacení se podávají ze zákonem deklarovaného principu, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, má povinnost vydat ochuzenému, oč se obohatil. Skutková podstata bezdůvodného obohacení získaného bez právního důvodu spočívá v tom, že mezi žalovanou (obohacenou) a žalobkyní (ochuzenou) chybí absence právního vztahu, který by zakládal nárok na poskytnuté plnění. Žalované se tak dostalo plněním bez právního titulu či důvodu, majetkové hodnoty v podobě peněžitého plnění v celkové výši 69 676 Kč, což se projevilo zvětšením majetku žalované. K nabytí bezdůvodného obohacení žalované došlo okamžikem přijetí plateb nájemníků bytových jednotek ([jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), náležejících do majetku žalobkyně. Povinnost vydat platby citovaných nájemníků získané bez právního důvodu tak vzniká tomu, komu byly tyto platby bez právního důvodu připsány, tj. tedy žalované. Odpovědnostní závazkový vztah z bezdůvodného obohacení se utváří jen mezi tím, kdo se bezdůvodně obohatil, a tím, na jehož úkor bezdůvodné obohacení nastalo (srovnej usnesení NS ČR 28 Cdo 2998/2014 ze dne 1. 4. 2015). Nastoupení povinnosti vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním bez právního důvodu nezávisí na protiprávním úkonu obohaceného, tedy žalované, ani na jejím zavinění, zároveň však tato povinnost stíhá toho, kdo obohacení získal, v posuzované věci žalovaná. V daném řízení došlo k převodu prostředků na účet žalované bez vědomí a příkazu žalobkyně, když mezi žalobkyní a žalovanou neexistoval žádný právní vztah. Za daných okolností není rozhodné, že žalovaná přenechala dispoziční oprávnění ke svému účtu dceři [jméno] [příjmení], neboť právě žalovaná je majitelem účtu, na který finanční prostředky byly z účtu žalobkyně odvedeny. Vzhledem k tomu, že dcera žalované převedla finanční prostředky z účtu žalobkyně na účet žalované coby majitele účtu, žalovaná se tak bezdůvodně obohatila přijetím plnění bez právního důvodu. Jelikož se žalobkyni podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala existenci právního důvodu, na základě kterých by jí připsané platby od shora uvedených nájemníků náležely a které by si tak mohla z tvrzeného právního důvodu ponechat. Žalované se však tvrzení ohledně existence dohody dcery [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] s tím, že se jedná o ekvivalent mzdy za odvedenou práci pro firmy pana [příjmení], nepodařilo nijak prokázat a z těchto důvodů proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

10. K námitce žalované k nedostatku pasivní věcné legitimace z důvodu probíhajícího adhezního řízení o téže věci týchž účastníků ve smyslu § 83 o. s. ř., soud konstatuje, že vzhledem k tomu, že žalovaná není účastníkem trestního ani adhezního řízení, navíc se nejedná ani o totožné nároky, když v tomto řízení žalobkyně uplatňuje s ohledem na skutková tvrzení nárok z titulu bezdůvodného obohacení po žalované, zatímco v adhezním řízení (potažmo v trestním řízení) je poškozenou uplatněn nárok na náhradu škody, kdy trestně stíhána je dcera žalované, není námitka žalované opodstatněná. Trestní řízení navíc doposud nebylo ani skončeno a není tak v právní moci.

11. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalovanou částku včas a řádně žalobkyni nevydala, ocitla se se splacením dluhu v prodlení, soud proto přiznal žalobkyni rovněž požadovaný zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

12. Výrokem II soud žalobu částečně, co do částky 1 200 Kč, jakožto náklady spojené s uplatněním pohledávky, ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., zamítl, neboť žalovaná není právnickou osobou – podnikatelem.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 985 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplacených soudních poplatků ve výši 1 633 Kč (pro řízení 6 C 302/2020) a ve výši 1 155 Kč (pro řízení 6 C 315/2020) a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 6 780 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) týkajících se věci původně projednávané pod spisovou značkou 6 C 315/2020 a provedených před 19. 10. 2020 (spojení ke společnému řízení), dále odměna ve výši 5 480 Kč za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) týkající se věci původně projednávané pod spisovou značkou 6 C 302/2020 a provedené před 19. 10. 2020 a odměna ve výši 15 600 Kč za 4 úkony právní služby týkajících se věci spojené ke společnému řízení a provedených po 19. 10. 2020 (účast na jednání dne 11. 2. 2021, účast na jednání dne 6. 5. 2021, účast na jednání dne 6. 9. 2021 a účast na jednání dne 14. 10. 2021), včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.. Náhrada cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 a. t. za jízdné pro cestu ze sídla právního zástupce žalobkyně ([obec]) do místa konání jednání u Obvodního soudu pro Prahu 3 ve dnech 6. 5. 2021, 6. 9. 2021 a 14. 10. 2021 činí 1 637 Kč (jak právní zástupce žalobkyně řádně doložil doklady o jízdném). Náhrada za ztrátu času na cestě k jednání u procesního soudu 6. 5. 2021, 6. 9. 2021 a 14. 10. 2021 dle § 14 a. t. činí za 30 započatých půlhodin/ 3 x (2 x 5 hod) x 100 Kč / 3 000 Kč.