6 C 305/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: uložení povinnosti vyměnit vadné balistické pláty I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna provést na vlastní náklady výměnu 280 kusů vadných balistických plátů o rozměrech 245x300mm, přičemž tyto musí být vyrobeny v požadovaných rozměrech výhradně z balistického materiálu (keramicko-kompozitová konstrukce) tak, aby v místech vložených panelů v přední i zadní části, balistická vesta splňovala Level IV balistické odolnosti dle NIJ 01.01.

4. Žalovaná žalobci dodá 280 ks bezvadných balistických plátů splňujících požadované technické parametry v místě sídla [specifikace místa] na adrese [adresa], kde zároveň od žalobce převezme původně dodané vadné balistické pláty, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 146 475,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované uložení povinnosti provést na vlastní náklady výměnu 280 kusů vadných balistických plátů za bezvadné, které budou přesně odpovídat technické specifikaci, jež je přílohou č. 1 kupní smlouvy [číslo jednací] (dále jen„ Smlouva“) uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] a které budou splňovat stupeň IV balistické odolnosti podle Standardu NIJ – 0101.04 v celé své ploše, s možností zprostit se této povinnosti zaplacením částky ve výši 1 030 400 Kč. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla následující. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva, jejímž předmětem bylo dodání 140 kusů vest balistických ochranných těžkých NIJ IIIA/IV Technická specifikace a technické požadavky vč. velikostního sortimentu balistických vest byly uvedeny v příloze č. 1 Smlouvy. Tento nákup byl realizován v rámci veřejné zakázky, kdy součástí zadávací dokumentace byla rovněž Technická specifikace vest balistických ochranných těžkých NIJ III A/IV. Vesty měly být dodány ve stupni III a IV balistické odolnosti podle Standardu NIJ – 0101.04, a to tak, že balistická odolnost stupně III byla požadována v celé ploše vesty a balistická odolnost stupně IV byla požadována v místech vložených panelů v přední i zadní části. Vesty měly být dodány nejpozději do 2 měsíců od uzavření Smlouvy, žalovaná je však dodala až dne 16. 11. 2015. Následně byla provedena kontrola jakosti balistické odolnosti střelbou do prostřední části panelu, přičemž nic nenaznačovalo tomu, že obvod panelu je z jiného materiálu než část prostřední, a proto žalobkyně považovala testovaný kus za bezvadný. Dne 21. 7. 2016 však byla žalobkyně upozorněna pracovníkem [instituce] na nedostatečnou balistickou odolnost panelů dodávaných žalovanou v rámci dalších [institucí]. Žalobkyně tudíž provedla zátěžový test střelbou do okrajových částí balistického panelu dodaného žalovaným, při němž zjistila, že dodané panely nesplňují úroveň balistické ochrany stupně IV dle Standardu NIJ – 0101.04 po celé své ploše, tedy v rozměrech 245 x 300 mm, nýbrž pouze v rozměrech cca 200 x 250 mm. Z tohoto důvodu žalobkyně dopisem ze dne 29. 7. 2016 oznámila žalované zjištěné vady a požadovala jejich odstranění, a to výměnou 280 ks (140 x 2) vadných balistických plátů za bezvadné. Reklamace však byla žalovanou dopisem ze dne 11. 8. 2016 zamítnuta s odůvodněním, že panely požadavky balistické odolnosti stupně IV dle Standardu NIJ – 0101.04 splňují. Žalobkyně nechala provést odbornou zkoušku u [anonymizováno], ve zkušební laboratoři [anonymizováno]. Dle protokolu o zkoušce ze dne [datum] okrajové části panelu nesplňují podmínku balistické odolnosti IV. Žalovaná následně dne 18. 10. 2017 přislíbila výměnu panelů, a to do konce května 2018, přičemž tento záměr stvrdila i písemně dopisem ze dne 30. 11. 2017, příslib však zůstal nesplněn. Ani přes předžalobní výzvu ze dne 19. 6. 2018 žalovaná vadné balistické pláty nevyměnila. Žalobkyně se tudíž výměny domáhá soudní cestou s nabídkou možnosti zprostit se této povinnosti zaplacením částky 1 030 400 Kč, což je nejnižší obvyklá cena panelů v požadovaném množství, tj. 280 ks (při ceně 3 680 Kč za ks).

2. Žalovaná požadovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobkyně neprokázala existenci jí tvrzených vad, žalobkyní tvrzený stav zboží není vadou zboží, když Smlouva tento stav za vadu nepovažuje a nebyl ani prokázán rozpor stavu zboží se stavem referenčního vzorku. Žalovaná konkrétně poukazovala na to, že Smlouva byla uzavřena na základě zadávacího řízení, které vedla žalobkyně jako veřejný zadavatel, přičemž součástí nabídky žalované byl i vzorek zboží, které mělo být dodáváno, a již tento vzorek vykazoval provedení nyní namítané žalobkyní, tedy i tento vzorek měl pěnový okraj. I za těchto okolností byla nabídka žalované vybrána jako nejvýhodnější. Nadto dle tvrzení žalované žalobkyně uplatnila nároky z vad dle § 2112 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), opožděně, neboť zboží bylo žalobkyni dodáno dne 16. 11. 2015, avšak žalobce tvrzenou vadu reklamoval až dne 29. 7. 2016. Dále žalovaná uvedla, že s ohledem na tvrzení žalobkyně uvedené v žalobě, dle něhož lze do okraje panelu„ zapíchnout špendlík“, se jedná o vadu zjevnou, nikoli skrytou. Žalovaná dále odkázala na oddíl 6 přílohy č. 1 Smlouvy, jenž ukládá žalobkyni povinnost provést při přejímce zboží kromě jiného kontrolu kvality materiálu a provedení, přičemž ve sporných případech má být požadované provedení posuzováno podle schváleného referenčního vzorku. K tomu žalovaná namítala, že i schválený referenční vzorek přídavného panelu měl pěnový okraj, nadto žalobkyně ani netvrdila či neprokazovala, že by dodané a reklamované zboží bylo s tímto referenčním vzorkem v rozporu, proto se nemůže jednat o porušení Smlouvy. Dle žalované tedy dodané provedení zboží plně odpovídalo textu uzavřené Smlouvy, vč. přílohy č. 1 – technické specifikace. Žalovaná dále odkázala na znalecký posudek provedený soudním znalcem, [celé jméno znalce], z oboru střelivo a výbušniny, specializace balistika (dále jen„ znalec“), dle kterého panely splňují v místě vložení podmínky třídy balistické odolnosti IV dle Standardu 0101.

4. Znalec konstatoval, že samotná metodika normy NIJ STD 0101 předpokládá, že odolnost panelu je testována jako celek, a panel tedy jako celek buď testům vyhoví, či nevyhoví, a není tak možné, aby část panelu podmínkám zmíněné normy vyhověla a část nikoli. Dle žalované byl požadavek žalobkyně, aby balistická odolnost dle výše specifikované normy byla na celé ploše panelu, nerealizovatelný a neověřitelný, neboť norma se otázce odolnosti celé plochy panelu nijak nevěnuje. Žalovaná poukazovala dále na skutečnost, že norma předpokládá, že výrobek je testován jedinou střelou, která musí dopadnout nejméně 76 mm od jeho kraje, přičemž za úspěšný test lze považovat, pokud panel není střelou probit, a pokud hloubka vtisku nepřesahuje 44 mm – tyto požadavky zboží dodané žalovanou splnilo, a tedy požadavky příslušné normy splnil přídavný panel jako celek. Znalec v této souvislosti konstatoval, že podmínka odstupu zásahu od okraje panelu má svůj význam pro hodnocení balistické odolnosti, neboť pokud střela dopadne při okraji panelu, není u křehkých keramických desek vyloučeno odlomení okrajové části desky a tím i panelu, z čehož vyplývá, že ani u žalobkyní požadovaných celokeramických panelů nelze vyloučit, že by ani tyto metodice žalobkyně při nástřelu okrajů panelů nevyhověly. Znalec došel k závěru, že předmětné panely lze používat obvyklým způsobem v rámci jejich předpokládaného určení, a jejich užívání nelze považovat za nebezpečné. Žalovaná dále uvedla, že neexistuje definice pojmu„ balistický materiál“, přičemž i znalec konstatoval, že neexistuje žádný seznam balistických materiálů, a tudíž tímto materiálem může být cokoli, a že za něj má být považován materiál používaný k výrobě prvků balistické ochrany. Dále odkázala na závěr znalce, který dovodil, že je přípustné, aby balistický panel byl tvořen i jinými materiály, např. obalem, anebo právě materiály sloužícími k ochraně proti poškození balistického panelu při náhodném pádu, a i proto je dle znalce žádoucí, aby obvod panelu tvořil polymerový rám. Co se týče rozměrů panelů a tvrzení žalobkyně, že velikost keramické části panelu je nedostatečná, žalovaná poukázala na fakt, že tato velikost není v technické specifikaci vymezena. K formulaci žalobního návrhu pak žalovaná uvedla, že soud není oprávněn uložit ve sporu o výměnu vadného zboží nic než dodání v souladu s uzavřenou Smlouvou. S ohledem na uvedené žalovaná požadovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání ze dne 14. 2. 2019 č.j. 6 C 305/2018-17, který byl následně odvolacím soudem rozhodnutím č. j. 22 Co 132/2019-49 ze dne 17. 10. 2019 změněn tak, že se rozsudek pro uznání nevydává. Odvolací soud konstatoval, že nebyly splněny podmínky pro vydání kvalifikované výzvy dle § 114b o. s. ř., neboť žalobní petit jednak definoval povinnost, jež měla být žalované uložena, neurčitě a prostřednictvím odkazu na dokumentaci, která nebyla součástí žaloby, a jednak je petit též neurčitý ohledně povinnosti provést výměnu vadných balistických plátů za bezvadné. Z požadavku„ provést na vlastní náklady výměnu 280 ks vadných balistických plátů za bezvadné“, není dle odvolacího soudu zřejmé, jakým způsobem má výměna proběhnout, neboť přichází v úvahu více možností. Balistické pláty jsou součástí vest a není zřejmé, zda žádaná výměna spočívá pouze v dodání nových plátů a převzetí původně dodaných, nebo zda zahrnuje též vynětí starých plátů z vest a vložení nových, přičemž vzhledem k tomu, že mezi popsanými možnostmi je rozdíl, jedná se o neurčitost, která by v důsledku činila výrok nevykonatelným. Žalobkyně dále vymezila povinnosti, které mají být žalované soudním rozhodnutím uloženy, nepřímo za použití odkazů na dva dokumenty (příloha č. 1 Smlouvy a Standard NIJ – 0101.4), které jsou relativně obsáhlé, a není zřejmé, v jakých všech částech jsou vlastnosti balistických plátů, kterých se domáhá, uvedeny. Vzhledem k tomu, že se jedná o několikastránkové dokumenty obsahující rozsáhlou specifikaci mnoha parametrů balistických ochranných vest, nebylo jednoznačné, jaké vlastnosti mají vyměněné vesty mít. Avšak i v případě, že by tyto dokumenty byly spojeny s kvalifikovanou výzvou (byly doručeny spolu se žalobou) a následně s rozsudkem (byly nedílnou součástí výroku rozsudku), nelze vzhledem k jejich rozsáhlosti shledat, že se jedná o dostatečně jasně formulovaný petit.

4. Soud vyzval žalobkyni v intencích rozhodnutí odvolacího soudu k odstranění vady neurčitosti žaloby spočívající v neurčitém a nesrozumitelném rozsudečném návrhu.

5. Podáním ze dne 12. 2. 2020 žalobkyně upřesnila znění žalobního petitu tak, že se domáhala na žalované uložení povinnosti provést na vlastní náklady výměnu 280 ks vadných balistických platů za balistické platy o rozměrech 245 x 300 mm, přičemž tyto musí být vyrobeny v požadovaných rozměrech výhradně z balistického materiálu (keramicko-kompozitová konstrukce) a to tak, aby v místech vložených panelů v přední i zadní části balistická vesta splňovala Level IV balistické odolnosti dle NIJ 01.01.

4. Konkrétní způsob výměny či dodání vest žalovaná specifikovala tak, že by měla žalobci dodat 280 ks bezvadných balistických plátů splňujících požadované technické parametry v místě sídla [specifikace místa], na adrese [adresa], kde zároveň od žalobkyně převezme původně dodané vadné balistické pláty, a to vše do 60 dnů od nabytí právní moci rozsudku.

6. K úpravě žaloby a žalobních tvrzení žalovaná uvedla, že dodané balistické pláty nejsou vadné, že pěnový materiál, který je na okraji panelů, lze považovat za materiál, který má při výrobě balistických vest své místo, neboť je používán při výrobě např. antišokových vložek v balistických vestách, z čehož dovodila, že se jedná o balistický materiál. Dle žalované jsou tedy dodané přídavné balistické pláty v požadovaných rozměrech výhradně z balistického materiálu. Žalovaná poukázala na skutečnost, že ve Smlouvě, v její příloze č. 1 a ani v technické specifikaci vest, která byla přílohou zadávací dokumentace, není uvedeno, že by keramika měla být v celé ploše přídavného balistického panelu. Dále uvedla, že kompozit je obecné označení pro jakýkoliv materiál složený ze dvou nebo více substancí s rozdílnými vlastnostmi, které dohromady dávají výslednému výtvoru vlastnosti, které sama o sobě žádná z jeho substancí neměla. Z uvedeného vyplývá, že dodané přídavné balistické panely mají keramicko-kompozitovou konstrukci, přičemž dané je zřejmé i z protokolu o zkoušce [anonymizováno 6 slov] [obec], č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum]. Norma Standard NIJ 0101.04 nestanovuje žádný konkrétní druh/typ materiálu, z něhož by měly být balistické pláty vyrobeny, když tato norma stanoví pouze podmínky zkoušení balistické odolnosti. Žalovaná dále uvedla, že stupeň balistické odolnosti okrajových částí panelu není možné prokázat žádnou z používaných metod (nejen NIJ 0101.04, ale ani dle NIJ 0101.06 a dle ČSN 39 5360), neboť všechny tyto metody předepisují určitou minimální vzdálenost zásahu od okraje panelu a ta je vždy větší než šířka pěnového materiálu. Žalovaná namítala, že ze strany žalobkyně nebylo vzneseno žádné specifické zadání (tj. nástřel blíže než 76 mm od okraje), přičemž je v daném oboru všeobecně známou a objektivně ověřitelnou skutečností, že při jiném požadavku než splnění typizované třídy balistické odolnosti dle normy musí být toto přesně vyspecifikováno zadavatelem (žalobkyní). Žalovaná shrnula, že dodané balistické vesty v místech vložených panelů v přední i zadní části splňují Level IV balistické odolnosti dle NIJ 01.01.04 a odkázala na protokol o zkoušce [anonymizováno 5 slov] [obec], č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum], který obsahuje stejný závěr. Žalovaná dále odkázala na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, ze dne 24. 9. 2019, č. j. 47 Co 41/2019-368 v obdobné věci, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové, č. j. 12 C 24/2018-266 ze dne 5. 12. 2018, ve kterém byla pravomocně vyřešena shodná otázka, která je předmětem i tohoto řízení.

7. Žalobkyně v rámci repliky ze dne 5. 8. 2020 namítala, že z mimosoudního jednání žalované s žalobkyní o výměně balistických panelů a ze skutečnosti, že žalovaná uznala, že s některými klienty provedla po vzájemné dohodě v rámci smírného jednání dodání nových, vyhovujících panelů, vyplynulo, že si žalovaná plně uvědomovala nedostatky balistických panelů, byla se svým pochybením srozuměna a zároveň návrhem na bezúplatnou výměnu svůj závazek vůči žalobkyni spočívající ve výměně 280 ks vadných balistických panelů za bezvadné, uznala. Žalobkyně nerozporovala, že dodané balistické panely jsou vyrobeny z balistického materiálu, avšak namítala, že tyto panely nejsou vyrobeny v celé své požadované šíři z balistického materiálu tak, aby v místech vložení panelů balistická vesta splňovala Level IV balistické odolnosti dle NIJ 0101.

4. Dále žalobkyně poukázala na nesprávné tvrzení žalované, že norma Standard NIJ 0101.04„ stanoví pouze podmínky zkoušky balistické odolnosti“, když samotný test balistické odolnosti není jedinou podmínkou pro splnění požadavků dle této normy, ale je třeba splnit i požadavky ostatních kapitol normy, především požadavky na zpracování dle podkapitoly 4.3 normy, kde je uvedeno, že každý vzorek musí být bez vrásek, puchýřů, trhlin nebo trhlin v látce, bez naštípnutí nebo ostrých rohů a hran a bez jiných známek o horším provedení. Právě skutečnost, že balistická vesta byla v okrajových částech panelů doplněna pěnovým materiálem, je dle žalobkyně známkou o horším provedení. Testování balistických vest dle kapitoly 5 normy je pouze ověřením požadovaných vlastností, avšak nemůže být na základě úspěšného testu tvrzeno, že balistická vesta bez dalšího splňuje požadavky normy obecně. Vzhledem k tomu, že je výrobci již dopředu známo, do kterých míst jsou směřovány střely v rámci balistického testu odolnosti, mohlo by docházet k účelovému zneužití této informace a k výrobě balistických plátů bez požadované odolnosti v okrajových částech, což je v rozporu se smyslem a účelem požadavků na balistickou vestu, neboť pokud objednatel požaduje balistické vesty s balistickými pláty o určité velikosti a určitých vlastnostech, nelze mít za to, že není důležité, zda bude mít panel tyto vlastnosti v celé své ploše nebo nikoli. V souladu s protokolem o zkoušce zpracovaného [anonymizována dvě slova], uskutečněné dne [datum], v okrajových částech panelu nebyla splněna podmínka balistické odolnosti IV.

8. Na základě zjištění učiněných z dokazování a v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobkyni a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Smlouva, jejímž předmětem bylo dodání 140 kusů vest balistických ochranných těžkých NIJ IIIA/IV, přičemž technická specifikace a technické požadavky, vč. velikostního sortimentu byly uvedeny v Příloze č. 1 této Smlouvy. Dané vesty měly být dle čl. IV Smlouvy dodány do 2 měsíců od podpisu Smlouvy. Dle čl. VII Smlouvy se žalobkyně zavázala sdělit zjevné vady žalované při převzetí ochranných vest, vady skryté se zavázala sdělit bez zbytečného odkladu. Dle čl. VIII odst. 1 prodávající (žalovaná) přejímá záruku na dobu 10 let u balistických materiálů, 24 měsíců u materiálů ostatních. Dle čl. VIII odst. 7, prodávající (žalovaná) souhlasí s právem kupujícího (žalobkyně) prověřovat v průběhu dodávek vlastnosti a kvalitu výrobků v rozsahu daném příslušnou technickou specifikací. Dle odst. 8 předmětného článku pak k provádění kontroly jakosti a balistické odolnosti má právo kupující (žalobkyně) požádat o bezplatné poskytnutí 1 ks namátkou vybraného vzorku v průběhu výroby (viz Kupní smlouva [číslo jednací]). Z technické specifikace vyplývá, že balistické panely přední a zadní v kombinaci s měkkou balistickou vložkou o hmotnosti 2,6 kg a rozměrech 245 x 300 mm měly být tvořeny keramicko-kompozitovou konstrukcí, měly být dvojitě zakřivené, a dále měly garantovat balistickou odolnost třídy IV dle NIJ STD 0101.04, přičemž panel měl poskytovat ochranu i bez přídavné balistické vložky – tzv. STAND-ALONE (viz Technická specifikace a předmětná Smlouva). Mezi účastníky bylo nesporné, že zboží bylo dodáno dne 16. 11. 2015, přičemž žalobkyně oznámila zjištěné vady žalované dne 29. 7. 2016 (viz reklamace ze dne 29. 7. 2016 – uplatnění práva z vadného plnění). Žalobkyně tak učinila v návaznosti na upozornění pracovníka [instituce] na nedostatečnou balistickou odolnost panelů dodávaných žalovanou v rámci dalších [institucí]a následný zátěžový test střelbou do okrajových částí (viz E-mail ze dne 21. 7. 2016). Provedeným zátěžovým testem žalobkyně zjistila, že obvodová část (cca 50 mm) balistických panelů nesplňuje požadovanou odolnost IV, jelikož tyto vlastnosti nenese balistický panel po celém svém povrchu, tedy v rozměrech 245 x 300 mm, nýbrž pouze v rozměrech 200 x 250 mm. Tuto vadu žalobkyně považovala za vadu skrytou, přičemž požadovala výměnu dodaných balistických plátů za bezvadné, dodané dle technické specifikace Smlouvy (viz Uplatnění práva z vadného plnění – reklamace ze dne 29. 7. 2016). Reklamace byla žalovanou shledána nedůvodnou, neboť panely dle žalované splňují požadavky balistické odolnosti IV podle NIJ Standard 0101.04, byly dodány v provedení dle vzorku předloženého k nabídce v rámci zadávacího řízení a jsou vytvořeny z balistického materiálu, přičemž zátěžový test provedený žalobkyní neodpovídá žádným známým normám pro testování. Žalovaná navíc považovala reklamaci za opožděnou, neboť bylo zjevné, že obvod panelu je tvořen jiným materiálem. (viz Vyjádření k uplatnění práva z vadného plnění – reklamaci ze dne 11. 8. 2016). Z Protokolu o odborné zkoušce č. [spisová značka] [číslo] provedené [anonymizováno], ve zkušební laboratoři [anonymizováno] dne [datum] vyplynulo, že ochranná vesta vyhovuje v daném rozsahu zkoušení podmínkám NIJ Standard 0101.04 pro zařazení do typu ochrany IV, a dále že v okrajových oblastech panelu – tj. cca 2,7 cm od bočních a dolního okraje panelu a cca 3,1 cm od horního okraje panelu, které ve své skladbě balistického materiálu neobsahuje keramický materiál, není splněna podmínka balistické odolnosti IV (viz Protokol č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum]). Z dopisu žalované ze dne 30. 11. 2017 má soud za prokázané, že žalovaná žalobkyni přislíbila výměnu panelů, a to do konce května 2018 (viz Dopis žalované adresovaný žalobkyni ze dne 30. 11. 2017). Z úředního záznamu žalobkyně ze dne 30. 5. 2018 vyplývá, že výměnu nebylo možno z finančních důvodů na straně žalované provést, přičemž nebyl žalovanou přislíben ani nějaký následný termín (viz Úřední záznam [číslo jednací] ze dne 30. 5. 2018).

9. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. 12 C 24/2018, soud zjistil, že v obdobné věci již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem č. j. 12 C 24/2018-266 ze dne 5. 12. 2018 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové, ze dne 24. 9. 2019, č. j. 47 Co 41/2019-368, přičemž je i pro předmětné řízení možné použít závěry znaleckého posudku ze dne [datum] [číslo] znalce [celé jméno znalce], z oboru ekonomika, strojírenství, střelivo a výbušniny, technické obory.

10. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], ze dne [datum], [číslo] bylo zjištěno, že hodnocení panelů dle normy NIJ 0101.04 je založeno na výsledku nástřelu panelu střelou do prostoru geometrického středu panelu, přičemž střela musí dopadnout na panel min. 76 mm od jeho okraje. V případě neprobití panelu se vyhodnotí měřením hloubka vtisku (prohlubně) v podkladovém materiálu (plastelínou), která nesmí být větší než 44 mm. Podmínka odstupu bodu zásahu od okraje panelu má svůj zásadní význam pro hodnocení balistické odolnosti. Pokud střela dopadne při okraji panelu, není u křehkých keramických desek vyloučeno odlomení okrajové části desky a tím i panelu. Znalec poukázal na skutečnost, že pojem„ balistický materiál“ není v technických normách definován. Za balistický materiál v užším smyslu považuje materiál s balistickou odolností, tedy materiál, který je schopen vytvořit v sestavě balisticky odolného prostředku, nebo i samostatně, účinnou překážku proti balistickým tělesům (střelám a střepinám) dopadajícím na chráněný objekt. U každého panelu bez ohledu na jeho konstrukci je třeba počítat s určitou plochou při okraji, která je více zranitelná. V širším pohledu pak může být balistický materiál chápán jako materiál používaný k výrobě prvků balistické ochrany, přičemž tímto materiálem může být nejen balisticky odolný materiál, ale i materiály typu pojiva, výplně apod., tedy např. polymery, lepidla, běžné textilie aj., které jsou při výrobě balistických ochran používány. Znalec dále uvedl, že u panelů s keramickým jádrem je velmi významným požadavkem ochrana proti poškození keramického panelu při náhodném pádu na tvrdou podložku při manipulaci, přičemž jako nejvíce problematický je hodnocen pád panelu z určité výšky na boční stranu. Pádovou odolnost panelů zajišťují výrobci nejčastěji obvodovou nebo celoplošnou polymerní vložkou, kdy vhodný pružný nebo pevný materiál v různé tloušťce obklopuje po celé délce boční stěnu panelu, popř. celý panel. Dle znalce je žádoucí, aby obvod panelu tvořil polymerový rám.

11. Na doplnění tohoto znaleckého posudku nechal soud vypracovat doplňující znalecký posudek (dále jen Posudek) za účelem těchto zjištění: 1) popisu materiálového složení předmětných přídavných balistických panelů a zjištění, jakou mají tyto panely konstrukci; 2) zhodnocení požadavků na materiálové provedení přídavných balistických panelů podle Smlouvy (včetně její přílohy technické specifikace) a zjištění, zda žalovanou dodané přídavné balistické panely odpovídají těmto požadavkům a zadání; 3) posouzení, zda žalovanou dodané zboží (balistické vesty) splňuje v místech vložených panelů v přední i zadní části Level IV balistické odolnosti dle NIJ 01.01.04; 4) posouzení, zda je balistická odolnost úrovně NIJ IV dosažena v místech vložení přídavných balistických panelů; 5) vyjádření, zda vzhledem ke skutečnosti, že norma NIJ 01.01.04 uvádí přesná místa panelu, do kterých se má při testování jeho odolnosti střílet, toto znamená, že ostatní místa plochy panelu daný stupeň odolnosti splňovat nemusí; 6) posouzení, zda došlo při zkoušce odolnosti panelu v určitém místě k jeho průrazu; 7) posouzení, zda lze považovat užívání předmětných panelů za bezpečné či nebezpečné; 8) vyjádření, zda s ohledem na zjištění na základě shora uvedených doplňujících dotazů, lze posudek ze dne [datum], [číslo] použít (s ohledem na odlišnosti v zadání zakázky) i na toto řízení, či zda právě s ohledem na skutečnost, že v zadání zakázky byly odlišnosti, lze uzavřít, že předmětné ochranné vesty trpí z technologického hlediska vadou, která vylučuje možnost jejich použití v souladu s požadavky žalobkyně. Znalec vypracoval dodatek ke znaleckému posudku [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Posudek“), v němž došel k těmto závěrům. K otázce pod č. 1 znalec uvedl, že materiálové složení stejného přídavného materiálu je popsáno ve znaleckém posudku [číslo], který přikládá, a jeho obrazové příloze, rozpracováno v protokolu [anonymizována dvě slova], č. [spisová značka] [číslo], na str.

7. První a poslední vrstva jsou tvořeny černou tkaninou jako obalem po celé ploše, druhá vrstva je tvořena keramickým materiálem Al2O3 o tl. 8 mm, přičemž keramický materiál je ukončen cca 2,7 cm od bočních a spodního okraje a cca 3,1 cm od horního okraje panelu. Třetí vrstva je tvořena lisovanou aramidovou tkaninou o tloušťce 11 mm, která pokrývá celou plochu panelu, vše spojeno lepidlem. Okraje panelu, které nejsou pokryty keramickým materiálem, vyplňuje pěnový materiál. K otázce pod č. 2 znalec soudu sdělil, že Smlouva specifikovala požadavky splněním normy NIJ Standard 0101.04 a dodržením stejného výrobního provedení jako byl„ dodaný vzorek“, což dodané balistické pláty splňují. Akreditovaná zkušebna vyhodnotila, že přídavné balistické panely splňují zadání pro zkušebnu dle uvedené normy. Znalec poukázal na skutečnost, že žalobkyně vypracovala zadání veřejné zakázky ne v souladu s jí ustanovenou normou, což je dle znalce pochybením. K otázce č. 3 znalec uvedl, že balistický panel je stanoveným postupem dle normy NIJ Standard 0101.04 zkoumán jako celek. Pokud splňuje normu, kterou si sám zadavatel zakázky (žalobkyně) zvolil, splňuje ji jako celek. Neznalostí, resp. neprostudováním normy zadavatelem (žalobkyní), včasným neprověřením vzorku, jenž byl dodán právě za tímto účelem, vznikl u zadavatele zakázky (žalobkyně) rozporný požadavek neodpovídající normě. K otázce pod č. 4 znalec potvrdil, že balistická odolnost úrovně NIJ IV je dosažena pro panel jako celek. Pokud přídavný balistický panel stanovenou zkoušku provedenou u akreditované zkušebny dle normy ve stanoveném místě vložení splnil, pak panel splnil danou třídu balistické odolnosti. K otázce pod č. 5 znalec upřesnil, že norma nestanovuje přesná místa, do kterých se má při testu střílet, ale stanovuje plochu, kde je zásah pro zkoušku započitatelný. Dle znalce zbývající plocha blíže k okraji panelu jak 76 mm představuje plochu, která do zkoušky pro třídu balistické odolnosti IV není započtena, neboť v této ploše není nejspíš zabezpečeno, že bude splňovat kritéria zkoušky, poněvadž vlivem rozkladu vlnoplochy o okraj panelu může nastat rozklad okrajové části panelu, zástřel nebo výstřelový otvor – vše s nedefinovaným výsledkem ochrany osob, která na sobě má vestu. K otázce č. 6 znalec uvedl, že k výstřelovému otvoru balistického panelu došlo u zkoušky nad rámec normy NIJ Standard 0101.04 při zásahu ve vzdálenosti 20 mm od okraje panelu. Tento zásah by měl být, stejně jako zásah ve vzdálenosti od okraje 47 mm, kdy došlo jen k nástřelu, nezapočítán. Znalec odkázal na otázku č. 5 a upřesnil, že střelný kanál neboli průstřel či průraz vznikl v důsledku přerušení vlnoplochy okrajem panelu. K otázce č. 7 znalec uvedl, že používání balistický vest obecně je významné rizikové, neboť tyto nechrání míchu či hlavu, jejichž zranění je obvykle smrtelné. Tyto součásti těla je schopen vycvičený střelec zasáhnout a smrtelně zranit, i když má policista vestu. Znalec shrnul, že předmětné panely považuje za bezpečné v rámci možností, když přídavný panel jako celek splnil požadavky pro zařazení do třídy balistické odolnosti IV. Při zodpovídání otázky č. 8 znalec vyšel ze stanoviska [titul] [jméno] [příjmení], z něhož vyplývá, že přídavné panely jsou konstrukčně stejné, ze stejného použitého materiálu a od jednoho výrobce, pročež znalec došel k závěru, že lze použít znalecký posudek [číslo] i znalecký posudek [číslo] jenž byl k Posudku přiložen. Znalec dále uvedl, že balistický panel, i když bude jeho keramická vrstva ukončena s okrajem panelu, se při nástřelu do okraje vyštípne, nebo i střela vytvoří výstřelový otvor. Použité balistické panely přední, zadní a boční u akreditovaného pracoviště [anonymizována dvě slova] dle Protokolu o zkoušce dle normy NIJ Standard 0101.04 stanovený rozsah zkoušky splnily, tudíž ve„ Vestě balistické, ochranné, těžké NIJ IIIA/IV“ plní v místě stanoveného uložení úkol v souladu s normou. Odlišnost v zadání je (z pohledu dané problematiky) dle znalce formální, nesplnitelná a není v souladu s normou NIJ Standard 01.01.04, kterou si zadavatel zakázky (žalobkyně) sám stanovil v rámci výběrového řízení. Závěrem znalec konstatoval, že ochranné vesty netrpí z technologického hlediska vadou, ale vadou trpí vlastní zadání veřejné zakázky a technická specifikace výběrového řízení.

12. Z obou znaleckých posudků soud uzavřel, že tyty jednoznačně prokazují, že panely splnily požadavky stanovené normou NIJ Standard 01.01.04 a taktéž bylo dodrženo stejné výrobní provedení jako u dodaného vzorku a že balistické panely byly zhotoveny z balistického materiálu, přičemž k výstřelovému otvoru balistického panelu došlo u odborné zkoušky nad rámec normy NIJ Standard 01.01.04, a zásahy ve vzdálenosti 20 mm a 47 mm od okraje balistického panelu by v souladu s normou neměly být započítány (viz Znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] a Znalecký posudek [číslo] ze dne [datum]). Tyto závěry pak potvrdil znalec [titul] [celé jméno znalce] při výslechu dne 2. 12. 2021 k námitkám žalobkyně k vypracovanému doplnění znaleckého posudku, kdy konstatoval, že požadavek žalobkyně ohledně balistické odolnosti po celé ploše panelu je nereálný, a to i s ohledem na požadavky zadané žalobkyní ve Smlouvě. Znalec výslovně konstatoval, že vestu požaduje v rámci předmětné normy za bezpečnou.

13. Z vyjádření žalobkyně při jednání soudu dne 2. 12. 2021 pak vyplynulo, že při dalších zakázkách již bylo zadání žalobkyně přesnější a ta přímo do zadání uvedla, jaký konkrétní balistický materiál požaduje pro výrobu vest.

14. Dle § 2079 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle odst. 2 daného ustanovení, neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

15. Dle § 2096 o. z., při určení jakosti nebo provedení podle smluveného vzorku nebo předlohy musí věc jakostí nebo provedením odpovídat vzorku nebo předloze. Liší-li se jakost nebo provedení určené ve smlouvě a vzorek nebo předloha, rozhoduje smlouva. Určí-li smlouva a vzorek jakost nebo provedení věci rozdílně, nikoli však rozporně, musí věc odpovídat smlouvě i vzorku nebo předloze.

16. Dle § 2099 o. z., věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096 o. z. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

17. Dle § 2104 o. z., kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.

18. Dle § 2106 o. z., je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Dle odst. 2, kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

19. Dle § 2112 o. z., neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Dle odst. 2 k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a v souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem bylo dodání 140 kusů vest balistických ochranných těžkých NIJ IIIA/IV, přičemž technická specifikace a technické požadavky, vč. velikostního sortimentu byly uvedeny v Příloze č. 1, která byla součástí předmětné smlouvy. Ačkoli následně byla žalobkyní uplatněna reklamace vadného plnění z důvodu použití odlišného materiálu po obvodové části panelů, když obvodová část nesplňovala požadovanou balistickou odolnost, tato reklamace byla žalovanou správně zamítnuta. Soud s ohledem na vysoce odbornou problematiku projednávané věci, vyšel především ze závěrů znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] a jeho vypracovaného dodatku, kdy znalec opakovaně konstatoval, že předmětné ochranné vesty netrpí z technologického hlediska vadou, neboť splňují požadavky stanovené normou NIJ Standard 0101.04, a jsou zhotoveny z balistického materiálu. V případě, že pak žalobkyně požadovala balistickou odolnost vest po celé jejich ploše, měla tento požadavek výslovně specifikovat do zadání zakázky a konkrétně uvést požadovaný balistický materiál tak, jak to učinila, dle svého vlastního vyjádření, již v následujících zakázkách. Soud tak uzavřel, že objednané vesty neměly žalobkyní vytknuté vady, neboť z odborného hlediska nelze na skutečnosti namítané žalobkyní pohlížet jako na vady a proto soudu nezbylo, než podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 146 475,20 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 030 400 Kč (vzhledem ke skutečnosti, že takto byla žalobkyní vyčíslena hodnota požadovaného plnění) sestávající z částky 12 460 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření žalované k žalobě ze dne 15. 1. 2019, odvolání ze dne 1. 4. 2019, námitky proti usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek ze dne 1. 4. 2019, účast na soudním jednání ze dne 17. 10. 2019, vyjádření žalované ze dne 16. 3. 2020, účast na soudním jednání ze dne 13. 8. 2020, přípis žalované – otázky na znalce ze dne 23. 4. 2021, účast na soudním jednání ze dne 2. 12. 2021) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále soud přiznal náhradu za ztrátu času ve výši 2 100 Kč za celkem 21 půlhodin po 100 Kč dle § 14 a. t. za cestu z [obec] do [obec] k soudu a zpět uskutečněnou dne 17. 10. 2019, dne 13. 8. 2020 a dne 2. 12. 2021, dále cestovné za jízdu osobním automobilem z [obec] do [obec] a zpět ze dne 17. 10. 2019 v částce 1 373,56 Kč (232 km; spotřeba benzinu 5,5 l/100km; cena benzinu 33,1 Kč; sazba základní náhrady 4,10 Kč/km), cestovné za jízdu osobním automobilem z [obec] do [obec] a zpět ze dne 13. 8. 2020 v částce 1 471,81 Kč (232 km; spotřeba benzinu 6,7 l/100km; cena benzinu 32 Kč; sazba základní náhrady 4,20 Kč/km) a cestovné za jízdu osobním automobilem z [obec] do [obec] a zpět ze dne 2. 12. 2021 v částce 1 268,50 Kč (230 km; spotřeba benzinu 4,1 l/100km; cena nafty 27,20 Kč; sazba základní náhrady 4,40 Kč km). Dále soud přiznal 21% DPH z částky 121 053,87 ve výši 25 421,30 Kč Náklady řízení celkem činí 146 475,20 Kč O vrácení přeplatku na zaplaceném znalečném žalobkyni bude rozhodnuto samostatným usnesením poté, co toto nabyde právní moci.