6 C 322/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného B pro 120 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a to v měsíčních splátkách ve výši částka, splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení dlužné částky, pod ztrátou výhody splátek.

II. Co do zbylé žalované částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,25 % za dobu od datum do datum, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro adresa na soudním poplatku částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s odůvodněním, že ve dne datum do datum byl žalovaný hospitalizován na akutním oddělení č. hodnota u žalobkyně, a dále na oddělení č. hodnota následné péče, a to v období od datum do datum. Za hospitalizaci mu byla vystavena faktura č. hodnota, kterou žalovaný ani přes předžalobní výzvu ze dne datum neuhradil. Zásilka se vrátila zpět s tím, že je adresát neznámý. Po zjištění nové adresy, pak byla upomínka k zaplacení žalovanému opětovně odeslána dne datum, kterou si již žalovaný osobně převzal. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila žalobní tvrzení tak, že žalovaný byl přijat k hospitalizaci bez svého souhlasu, byl přivezen rychlou záchrannou službou, neboť napsal své bytné SMS zprávu na rozloučenou a odešel s provazem v batohu s cílem se oběsit. Ze zdravotního hlediska byly důvodem hospitalizace suicidální tendence před přijetím, riziko dokonání v nechráněném prostředí, referování pocitů bezmoci a bezvýchodnosti. Stav v době přijetí nebylo možné řešit méně omezujícím opatřením. Ve věci rozhodoval Obvodní soud Anonymizováno adresa, který konstatoval, že bylo převzetí žalovaného a jeho další držení přípustné, přičemž následně bylo soudem konstatováno, že od datum do datum nebylo držení žalované u žalobkyně přípustné, což potvrdil i Městský soud v Praze. Žalobkyně proto požaduje zaplacení nákladů za hospitalizaci vzniklých v období nejméně od datum do datum (12 dnů na akutní péči a 12 dnů na následné péči). Jeden den na lůžku akutní péče představuje částku částka a na následné péči částku částka, vše dle ceníku ostatních výkonů souvisejících se zdravotní péčí, který je volně dostupný na webových stránkách žalobkyně.

2. Žalovaný naproti tomu požadoval zamítnutí žaloby s tím, že celý postup žalobkyně považoval za zcela neoprávněný a nedůvodný. Žalovaný nikdy s hospitalizací nesouhlasil, byl u žalobkyně držen proti své vůli. V podrobnostech odkazoval na svá vyjádření, která činil v rámci detenčního řízení pod spisovou značkou spisová značka, kde vznesl mnoho námitek vůči nedůvodné hospitalizaci, s podrobným popisem svého zdravotního stavu a s postupem jednotlivých lékařů žalobkyně při hospitalizaci žalovaného. Rovněž zpochybnil závěry vypracovaného znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, který považoval za absolutně lživý a nepravdivý, plný výmyslů. V této souvislosti odkazoval na nahrávku rozhovoru učiněnou se znalcem, z které jednoznačně vyplývá, že znalec připustil, že podmínky pro hospitalizaci byly splněny pouze při přijetí, což následně potvrdila i tituly před jménem jméno FO, která v lékařské zprávě uvedla, že po jistém datu už mohl žalovaný kdykoli z nemocnice odejít. To však nikdo žalovanému nesdělil a ten byl u žalobkyně držen proti své vůli. V průběhu řízení pak namítal, že ho nikdo neseznámil s ceníkem poskytnutých služeb v lékařském zařízení.

3. Ve věci je přítomen cizí prvek daný slovenskou státní příslušností žalovaného. Soud se proto nejdříve zabýval svojí mezinárodní příslušností a rozhodným právem. Příslušnost českého soudu je založena článkem 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis) podle něhož mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, kde mají bydliště. Žalovaný má bydliště na území ČR, proto je dána mezinárodní příslušnost českého soudu. Rozhodné právo je právo české s odkazem na čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

4. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů zjistil soud tento skutkový stav: od datum do datum byl žalovaný hospitalizován na akutním oddělení č. hodnota a dále na oddělení č. hodnota následné péče, a to v období od datum do datum u žalobkyně. Za hospitalizaci mu byla vystavena faktura č. hodnota. Tyto skutečnosti prokazují lékařské záznamy, spis OS pro adresa spisové značky spisová značka a výzva ze dne datum. Tato však nebyla žalovanému doručena do jeho sféry a proto žalobkyně žalovanému odeslala opětovně výzvu dne datum, kterou si žalovaný již osobně převzal. Důvodem hospitalizace byl špatný psychický stav žalovaného a v době přijetí nebylo možné řešit jeho stav méně omezujícím opatřením. Ve věci proto rozhodoval Obvodní soud pro adresa, který převzetí žalovaného a jeho další držení u žalobkyně potvrdil, přičemž následně bylo rozhodnutím Obvodního soudu pro adresa č.j. spisová značka konstatováno, že v době datum do datum nebylo držení žalovaného u žalobkyně přípustné. Toto rozhodnutí pak bylo potvrzeno, a to Městským soudem v Praze. Žalobkyně tak požaduje na žalovaném zaplacení nákladů za hospitalizaci žalovaného v období od datum do datum (12 dnů na akutní péči a 12 dnů na následné péči). Jeden den na lůžku akutní péče představuje částku částka a na následné péči částku částka, což žalobkyně prokazuje ceníkem ostatních výkonů souvisejících se zdravotní péčí.

5. Ze spisu Obvodního soudu pro adresa sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že usnesením tohoto soudu na č. l. Anonymizováno ve spojením s rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. spisová značka, bylo rozhodnuto o tom, že hospitalizace žalovaného byla důvodná v období pouze od datum do datum, ve zbylém období byla nepřípustná. Rozhodnutí Městského soudu v Praze nabylo právní moci dne datum a žalovaný proti němu nepodal žádný mimořádný opravný prostředek. Součástí tohoto spisu je i znalecký posudek ze dne datum vypracovaný tituly před jménem jméno FO, který odvolací soud shledal relevantním pro závěr soudu o důvodné hospitalizaci žalovaného. S tímto závěrem pak korespondují i záznamy lékařské dokumentace ze dne datum a datum, na základě kterých, rovněž i Městský soud v Praze dovodil a uzavřel, že hospitalizace byla důvodná pouze v období od datum do datum.

6. Z faktury číslo hodnota ze dne datum soud zjistil, že tato byla vystavena na částku částka, a byla žalovanému zaslána spolu s výzvou ze dne datum, vrátila se však bez doručení s tím, že adresát na uvedené adrese nebydlí. Následně pak žalobkyně zaslala výzvu k úhradě žalovanému znovu a žalovaný si tuto již dne datum osobně převzal, což učinil nesporným a což vyplývá i z předložených listin o doručení. Žalobkyně a žalovaný pak nesporovali to, že žalovaný neměl v předmětné době zdravotní pojištění, a to jak ve Slovenské republice, tak na území České republiky.

7. Žádné další rozhodné skutečnosti soud z provedených důkazů pro posouzení věci nezjistil, a ostatní navrhované důkazy soud z důvodu jejich nadbytečnosti zamítl (nahrávka rozhovoru žalovaného se znalcem).

8. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů se ze zdravotního pojištění hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud a) odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné, b) jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, c) existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování.

9. Podle § 28 odst. 3 písm. f) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), (dále jen „zákon o zdravotních službách“) Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje.

10. Podle § 38 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách lze pacienta bez souhlasu hospitalizovat, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas.

11. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen hradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný nebyl v rozhodném období, kdy mu žalobkyně poskytovala zdravotní služby, pojištěn dle zákona č. 48/1997 Sb., a je proto povinen žalobkyni uhradit péči nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění za poskytnuté zdravotní služby, vyúčtované dle interního sazebníku. Tvrzení žalovaného, že nebyl dopředu poučen o ceně nehrazených zdravotních služeb, nemůže změnit závěr shora uvedený, neboť žalovaný byl při přijetí k hospitalizaci ve stavu, kdy byly prováděny úkony, které vedly k záchraně života a zdraví žalovaného. Za takovéto situace pak není možné pacienta řádně poučit o ceně poskytovaných služeb a nemohlo tak dojít k porušení práva žalovaného dle § 28 odst. 3 písmeno f) zákona č. 372/2011 Sb. Rovněž námitka žalovaného, že byl hospitalizován proti jeho vůli a na základě rozhodnutí soudu, je v dané věci bezpředmětná, neboť souhlas žalovaného s hospitalizací byl vydán předepsaným postupem v řízení dle § 78 a následující zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (tj. byl nahrazen soudním rozhodnutím), vše s ohledem na zdravotní stav žalovaného a následné poskytnutí neodkladné péče.

13. Ze shora uvedeného plyne, že žalobkyně prokázala existenci nároku na zaplacení uplatněné částky, avšak pouze za období od datum do datum (12 dnů na akutní péči a 12 dnů na následné péči při ceně částka za lůžko akutní péče/den, a částka za den následné péče) a nikoli též v období od datum do datum, kdy bylo soudy obou stupňů konstatováno, že v tomto rozsahu bylo držení žalovaného nepřípustné. Z těchto důvodů proto soud žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

14. Po úplnost soud dodává, že zdejšímu soudu nepřísluší přezkoumávat rozhodnutí jak Obvodního soudu pro adresa, tak Městského soudu v Praze, které byly vedeny pod spisovou značkou spisová značka, když soud je tímto rozhodnutím vázán a toto pak bylo zcela jednoznačným podkladem pro uplatnění nároku ze strany žalobkyně (viz § 13 o.z.).

15. Co se týká požadovaného příslušenství pohledávky, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy počátek doby prodlení vázal na den následující po dni, kdy byla prokazatelně žalovanému doručena výzva k úhradě spolu s fakturou dne datum, tj. datum, kdy se dostal žalovaný do prodlení. Co do zbytku požadovaného příslušenství pohledávky za dobu od datum ve výši 8, 25 %, žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. Co se týká lhůty k plnění, rozhodl soud vzhledem k situaci žalovaného a okolnostem celého případu, o splácení dlužné částky v měsíčních splátkách ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. s tím, že výši měsíční splátky stanovil na částku částka, přičemž neuhrazením, byť jediné této splátky ve stanoveném termínu, se stává splatná celá dlužná částka.

17. Co se týká nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř a contrario tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně žádné náklady řízení přiznat nepožadovala (byla osvobozena od zaplacení soudního poplatku) a ve zbytku se nákladů řízení vzdala a žalovanému žádné náklady nevznikly.

18. Co se týká povinnosti žalovaného k zaplacení soudního poplatku, tato je odůvodněna ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/91 Sb., dle kterého, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen, soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení nebo jeho odpovídající část žalovaný. V daném případě byla výše soudního poplatku stanovena na částku částka, když poplatek za celé řízení by představoval částku částka, přičemž úspěch žalobkyně v daném řízení představoval celkem hodnota %, z čehož výše soudního poplatku, který je povinen zaplatit žalovaný, odpovídá právě částce částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.