6 C 322/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného B pro 120 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, a to v měsíčních splátkách ve výši , částka, , splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení dlužné částky, pod ztrátou výhody splátek.

II. Co do zbylé žalované částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 8,25 % za dobu od , datum, do , datum, , se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro , adresa, na soudním poplatku částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s odůvodněním, že ve dne , datum, do , datum, byl žalovaný hospitalizován na akutním oddělení č. , hodnota, u žalobkyně, a dále na oddělení č. , hodnota, následné péče, a to v období od , datum, do , datum, . Za hospitalizaci mu byla vystavena faktura č. , hodnota, , kterou žalovaný ani přes předžalobní výzvu ze dne , datum, neuhradil. Zásilka se vrátila zpět s tím, že je adresát neznámý. Po zjištění nové adresy, pak byla upomínka k zaplacení žalovanému opětovně odeslána dne , datum, , kterou si již žalovaný osobně převzal. Podáním ze dne , datum, žalobkyně doplnila žalobní tvrzení tak, že žalovaný byl přijat k hospitalizaci bez svého souhlasu, byl přivezen rychlou záchrannou službou, neboť napsal své bytné SMS zprávu na rozloučenou a odešel s provazem v batohu s cílem se oběsit. Ze zdravotního hlediska byly důvodem hospitalizace suicidální tendence před přijetím, riziko dokonání v nechráněném prostředí, referování pocitů bezmoci a bezvýchodnosti. Stav v době přijetí nebylo možné řešit méně omezujícím opatřením. Ve věci rozhodoval Obvodní soud , Anonymizováno, , adresa, , který konstatoval, že bylo převzetí žalovaného a jeho další držení přípustné, přičemž následně bylo soudem konstatováno, že od , datum, do , datum, nebylo držení žalované u žalobkyně přípustné, což potvrdil i Městský soud v Praze. Žalobkyně proto požaduje zaplacení nákladů za hospitalizaci vzniklých v období nejméně od , datum, do , datum, (12 dnů na akutní péči a 12 dnů na následné péči). Jeden den na lůžku akutní péče představuje částku , částka, a na následné péči částku , částka, , vše dle ceníku ostatních výkonů souvisejících se zdravotní péčí, který je volně dostupný na webových stránkách žalobkyně.

2. Žalovaný naproti tomu požadoval zamítnutí žaloby s tím, že celý postup žalobkyně považoval za zcela neoprávněný a nedůvodný. Žalovaný nikdy s hospitalizací nesouhlasil, byl u žalobkyně držen proti své vůli. V podrobnostech odkazoval na svá vyjádření, která činil v rámci detenčního řízení pod spisovou značkou , spisová značka, , kde vznesl mnoho námitek vůči nedůvodné hospitalizaci, s podrobným popisem svého zdravotního stavu a s postupem jednotlivých lékařů žalobkyně při hospitalizaci žalovaného. Rovněž zpochybnil závěry vypracovaného znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který považoval za absolutně lživý a nepravdivý, plný výmyslů. V této souvislosti odkazoval na nahrávku rozhovoru učiněnou se znalcem, z které jednoznačně vyplývá, že znalec připustil, že podmínky pro hospitalizaci byly splněny pouze při přijetí, což následně potvrdila i , tituly před jménem, , jméno FO, , která v lékařské zprávě uvedla, že po jistém datu už mohl žalovaný kdykoli z nemocnice odejít. To však nikdo žalovanému nesdělil a ten byl u žalobkyně držen proti své vůli. V průběhu řízení pak namítal, že ho nikdo neseznámil s ceníkem poskytnutých služeb v lékařském zařízení.

3. Ve věci je přítomen cizí prvek daný slovenskou státní příslušností žalovaného. Soud se proto nejdříve zabýval svojí mezinárodní příslušností a rozhodným právem. Příslušnost českého soudu je založena článkem 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis) podle něhož mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, kde mají bydliště. Žalovaný má bydliště na území ČR, proto je dána mezinárodní příslušnost českého soudu. Rozhodné právo je právo české s odkazem na čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

4. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů zjistil soud tento skutkový stav: od , datum, do , datum, byl žalovaný hospitalizován na akutním oddělení č. , hodnota, a dále na oddělení č. , hodnota, následné péče, a to v období od , datum, do , datum, u žalobkyně. Za hospitalizaci mu byla vystavena faktura č. , hodnota, . Tyto skutečnosti prokazují lékařské záznamy, spis OS pro , adresa, spisové značky , spisová značka, a výzva ze dne , datum, . Tato však nebyla žalovanému doručena do jeho sféry a proto žalobkyně žalovanému odeslala opětovně výzvu dne , datum, , kterou si žalovaný již osobně převzal. Důvodem hospitalizace byl špatný psychický stav žalovaného a v době přijetí nebylo možné řešit jeho stav méně omezujícím opatřením. Ve věci proto rozhodoval Obvodní soud pro , adresa, , který převzetí žalovaného a jeho další držení u žalobkyně potvrdil, přičemž následně bylo rozhodnutím Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , spisová značka, konstatováno, že v době , datum, do , datum, nebylo držení žalovaného u žalobkyně přípustné. Toto rozhodnutí pak bylo potvrzeno, a to Městským soudem v Praze. Žalobkyně tak požaduje na žalovaném zaplacení nákladů za hospitalizaci žalovaného v období od , datum, do , datum, (12 dnů na akutní péči a 12 dnů na následné péči). Jeden den na lůžku akutní péče představuje částku , částka, a na následné péči částku , částka, , což žalobkyně prokazuje ceníkem ostatních výkonů souvisejících se zdravotní péčí.

5. Ze spisu Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že usnesením tohoto soudu na č. l. , Anonymizováno, ve spojením s rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto o tom, že hospitalizace žalovaného byla důvodná v období pouze od , datum, do , datum, , ve zbylém období byla nepřípustná. Rozhodnutí Městského soudu v Praze nabylo právní moci dne , datum, a žalovaný proti němu nepodal žádný mimořádný opravný prostředek. Součástí tohoto spisu je i znalecký posudek ze dne , datum, vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , který odvolací soud shledal relevantním pro závěr soudu o důvodné hospitalizaci žalovaného. S tímto závěrem pak korespondují i záznamy lékařské dokumentace ze dne , datum, a , datum, , na základě kterých, rovněž i Městský soud v Praze dovodil a uzavřel, že hospitalizace byla důvodná pouze v období od , datum, do , datum, .

6. Z faktury číslo , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že tato byla vystavena na částku , částka, , a byla žalovanému zaslána spolu s výzvou ze dne , datum, , vrátila se však bez doručení s tím, že adresát na uvedené adrese nebydlí. Následně pak žalobkyně zaslala výzvu k úhradě žalovanému znovu a žalovaný si tuto již dne , datum, osobně převzal, což učinil nesporným a což vyplývá i z předložených listin o doručení. Žalobkyně a žalovaný pak nesporovali to, že žalovaný neměl v předmětné době zdravotní pojištění, a to jak ve Slovenské republice, tak na území České republiky.

7. Žádné další rozhodné skutečnosti soud z provedených důkazů pro posouzení věci nezjistil, a ostatní navrhované důkazy soud z důvodu jejich nadbytečnosti zamítl (nahrávka rozhovoru žalovaného se znalcem).

8. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů se ze zdravotního pojištění hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud a) odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné, b) jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, c) existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování.

9. Podle § 28 odst. 3 písm. f) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), (dále jen „zákon o zdravotních službách“) Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje.

10. Podle § 38 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách lze pacienta bez souhlasu hospitalizovat, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas.

11. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen hradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný nebyl v rozhodném období, kdy mu žalobkyně poskytovala zdravotní služby, pojištěn dle zákona č. 48/1997 Sb., a je proto povinen žalobkyni uhradit péči nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění za poskytnuté zdravotní služby, vyúčtované dle interního sazebníku. Tvrzení žalovaného, že nebyl dopředu poučen o ceně nehrazených zdravotních služeb, nemůže změnit závěr shora uvedený, neboť žalovaný byl při přijetí k hospitalizaci ve stavu, kdy byly prováděny úkony, které vedly k záchraně života a zdraví žalovaného. Za takovéto situace pak není možné pacienta řádně poučit o ceně poskytovaných služeb a nemohlo tak dojít k porušení práva žalovaného dle § 28 odst. 3 písmeno f) zákona č. 372/2011 Sb. Rovněž námitka žalovaného, že byl hospitalizován proti jeho vůli a na základě rozhodnutí soudu, je v dané věci bezpředmětná, neboť souhlas žalovaného s hospitalizací byl vydán předepsaným postupem v řízení dle § 78 a následující zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (tj. byl nahrazen soudním rozhodnutím), vše s ohledem na zdravotní stav žalovaného a následné poskytnutí neodkladné péče.

13. Ze shora uvedeného plyne, že žalobkyně prokázala existenci nároku na zaplacení uplatněné částky, avšak pouze za období od , datum, do , datum, (12 dnů na akutní péči a 12 dnů na následné péči při ceně , částka, za lůžko akutní péče/den, a , částka, za den následné péče) a nikoli též v období od , datum, do , datum, , kdy bylo soudy obou stupňů konstatováno, že v tomto rozsahu bylo držení žalovaného nepřípustné. Z těchto důvodů proto soud žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

14. Po úplnost soud dodává, že zdejšímu soudu nepřísluší přezkoumávat rozhodnutí jak Obvodního soudu pro , adresa, , tak Městského soudu v Praze, které byly vedeny pod spisovou značkou , spisová značka, , když soud je tímto rozhodnutím vázán a toto pak bylo zcela jednoznačným podkladem pro uplatnění nároku ze strany žalobkyně (viz § 13 o.z.).

15. Co se týká požadovaného příslušenství pohledávky, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy počátek doby prodlení vázal na den následující po dni, kdy byla prokazatelně žalovanému doručena výzva k úhradě spolu s fakturou dne , datum, , tj. , datum, , kdy se dostal žalovaný do prodlení. Co do zbytku požadovaného příslušenství pohledávky za dobu od , datum, ve výši 8, 25 %, žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. Co se týká lhůty k plnění, rozhodl soud vzhledem k situaci žalovaného a okolnostem celého případu, o splácení dlužné částky v měsíčních splátkách ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. s tím, že výši měsíční splátky stanovil na částku , částka, , přičemž neuhrazením, byť jediné této splátky ve stanoveném termínu, se stává splatná celá dlužná částka.

17. Co se týká nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř a contrario tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně žádné náklady řízení přiznat nepožadovala (byla osvobozena od zaplacení soudního poplatku) a ve zbytku se nákladů řízení vzdala a žalovanému žádné náklady nevznikly.

18. Co se týká povinnosti žalovaného k zaplacení soudního poplatku, tato je odůvodněna ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/91 Sb., dle kterého, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen, soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení nebo jeho odpovídající část žalovaný. V daném případě byla výše soudního poplatku stanovena na částku , částka, , když poplatek za celé řízení by představoval částku , částka, , přičemž úspěch žalobkyně v daném řízení představoval celkem , hodnota, %, z čehož výše soudního poplatku, který je povinen zaplatit žalovaný, odpovídá právě částce , částka, .