6 C 349/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 21 516,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 516,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 516,07 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 711 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , advokáta se sídlem AK , adresa, .

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 8. 2023 ve znění doplnění ze dne 20. 11. 2023 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 21 516,07 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla dne 19. 2. 2018 uzavřena Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 106606, kterou se žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím emailu po zaslání verifikační platby. Žalovaný měl úvěr splácet po 1 083 Kč vždy k 15. dni každého měsíce po dobu 72 měsíců. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou splátky dne 15. 10. 2019 žalobkyně úvěr ke dni 21. 12. 2019 zesplatnila. Ve snaze smírného vyřešení věci uzavřela žalobkyně s žalovaným dne 12. 5. 2020 uznání dluhu a dohodu o splátkovém kalendáři. Žalovaný však neplatil dle splátkového kalendáře a dne 15. 6. 2020 se dostal do prodlení. Ač vyzván, žalovaný dále na svůj dluh ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

5. Žalobkyně zaslala na email , e-mail, návrh smlouvy s výší úvěru 25 000 Kč s tím, že poplatek činí 5 000 Kč, na úhradu předchozího závazku bude vyplaceno 16 000 Kč a na účet bude vyplaceno 4 000 Kč s tím, že splátka bude činit 1 083 Kč po dobu 72 měsíců. Součástí smlouvy bylo posouzení úvěruschopnosti žalovaného a splátkový kalendář (návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 20. 2. 2018, potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 20. 2. 2018). Žalobkyně předložila výpis z běžného účt nazv. , jméno FO, s konečným zůstatkem v měsíci lednu 2018 35,07 Kč a výplatní pásku žalovaného na částku 22 207 Kč (výpis z běžného účtu ze dne 1. 2. 2018, výplatní páska za leden 2018). Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného z dostupných rejstříků a ověřila totožnost žalovaného verifikační platbou a fotografií občanského průkazu (výpis z nebankovního registru, výpis z OR zaměstnavatele žalovaného, výpis z ISIR, výpis z CEER, výpis z neplatných dokladů, detail pohybu- zaslání platby 10 Kč, občanský průkaz žalovaného). Žalobkyně vyplatila dne 20. 2. 2018 převodem uvnitř banky částku 16 000 Kč jako doplatek na jiný dluh žalovaného a částku 4 000 Kč na účet žalovanému (detail pohybu ze dne 20. 2. 2018 ve výši 16 000 Kč a 4 000 Kč). Žalovaný byl o úhradu dluhu opakovaně upomenut. Žalovaný dluh ve výši 71 263 Kč složený z jistiny ve výši 21 516,07 Kč, nákladů za upomínky 1 100 Kč, smluvní pokuty 10 758 Kč, zbylou část úroků 13 210,13 Kč, službu podpora 14 418 Kč a náklady právního zastoupení 10 260,80 Kč dne 12. 5. 2020 uznal (upomínka č. 1 ze dne 20. 11. 2019, upomínka č. 2 ze dne5. 12. 2019, zesplatnění úvěru ze dne 21. 12. 2019, uznání dluhu č. 1902054 ze dne 12. 5. 2020). Žalovaný byl o úhradu dluhu upomenut předžalobní výzvou, která byla předána k přepravě dne 31. 7. 2023 (předžalobní výzva ze dne 31. 7. 2023 včetně podacího lístku).

6. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Dle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

8. Dle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a uvedených zákonných ustanovení posoudil soud věc po právní stránce takto. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dohodu o uznání dluhu včetně vyhotovení splátkového kalendáře. S ohledem na to, že žalovaný svůj dluh dne 12. 5. 2020 uznal, což stvrdil svým podpisem, který byl úředně ověřen, soud již není oprávněn zkoumat důvod vzniku nároku a podmínky uzavření úvěrové smlouvy. Jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018 č.j. 29 Cdo 3696/2016-464, „uznáním závazku (dluhu) … se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazního břemene z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. V rovině procesního práva vyvratitelná domněnka nachází svůj odraz v § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka; pouhá, třeba i velmi závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle ustanovení & 133 o. s. ř. skutečnost za prokázanou“. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni listinnými důkazy podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že dlužnou částku ve výši 21 516,07 Kč představující jistinu dluhu zaplatil. Toto však neučinil. Soud proto shledal žalobu jako důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl.

10. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalovanou částku včas a řádně neuhradil, ocitl se se splacením dluhu v prodlení, soud proto přiznal žalobkyni rovněž požadovaný zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 711 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 861 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 516,07 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 990 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Při určování výše nákladů řízení soud vyhodnotil výzvu k plnění jako jednoduchou výzvu, neboť neobsahovala právní rozbor. Dále soud nepřiznal náhradu nákladů za doplnění žaloby ze dne 20. 11. 2023, neboť se žalobkyně v podání vyjádřila k okolnostem prověřování úvěruschopnosti žalovaného, které již měly být obsahem samotných žalobních tvrzení.

12. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.