6 C 363/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro 15 996,20 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 15 996, 20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 5. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku ve výši Jméno advokáta B se sídlem AK adresa.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 31 097 Kč s odůvodněním, že zajišťovala a dodala pro žalovanou 2 hostesky na 8 hodin denně na golfové turnaje dle objednávky ze dne datum a dle cenové kalkulace s místem konání Anonymizováno Anonymizováno, právnická osoba, adresa, Anonymizováno, adresa, ve dnech 11.06., 23.06., 13.08., 14.08., 10.09., 15.10.2020. Žalovaná uhradila zálohovou fakturu č. hodnota na částku 23 449,80 Kč. Za provedené služby byla následně vystavena faktura č. hodnota na částku 15 100,80 Kč se splatností 09.09.2020 a faktura č. hodnota na částku 15 996,20 Kč splatná dne 4.11.2020. Po odečtení zaplacené zálohy ve výši 23 449,80 Kč z celkové částky 54 546,80 tedy zbývá k úhradě celkem částka 31 097 Kč, kterou žalovaná neuhradila ani přes opakované výzvy.

2. Žalovaná naproti tomu požadovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že dlužnou částku neuznává, a dále namítla promlčení nároku na zaplacení dlužné částky. Ačkoli žalovaná nepopírá, že v žalobě tvrzených termínech spolupořádala golfové turnaje, na které si objednala hostesky od žalobkyně a za což žalobkyni uhradila zálohovou fakturu ve výši 23 449,80 Kč, zbylou dlužnou částku odmítla žalobkyni uhradit z důvodu plnění, které bylo jednak v rozporu s uzavřenou smlouvou, a dále neodpovídalo cenové kalkulaci, kterou žalobkyně zaslala žalované dne 05.06.2020. Dále namítala to, že faktura č. hodnota byla již uhrazena, čímž došlo k uhrazení poloviny smluvní ceny. Dále žalovaná namítala též to, že k předání díla došlo dne 15.10.2020, přičemž tímto dnem vzniklo žalobkyni právo na zaplacení ceny díla podle § 2610 odst. 2 OZ. Žalované byla před provedením poslední části díla zaslaná faktura č. hodnota, a následně po provedení díla faktura č. hodnota, čímž měla celkově doplatit částku 31 097 Kč. Tato částka však nekorespondovala se smluvenou cenou za dílo, přičemž žalobkyně nikdy žalovanou nevyrozuměla o tom, že bude potřeba překročit smluvenou cenu za dílo. Vzhledem ke skutečnosti, že poslední část díla byla provedená dne 15.10.2020, vzhledem k podání žaloby dne datum, je právo žalobkyně promlčeno, neboť právo nebylo uplatněno v promlčecí lhůtě.

3. Ke vznešené námitce promlčení, se žalobkyně vyjádřila tak, že tuto námitku považuje za nedůvodnou, neboť faktura č. hodnota na částku 15 996,20 Kč byla splatná až dne datum. Dále poukazovala na ustanovení § 605 odst. 2 OZ, který stanoví, že konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který pojmenováním nebo číslem se shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce. Ustanovení § 607 pak zakotvuje speciální úpravu s tím, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. Z těchto důvodů tedy nárok dle žalobkyně promlčen není.

4. Dále žalobkyně doplnila svá žalobní tvrzení tak, že k požadavku žalované ze dne 13.10.2020, žalobkyně zaslala upravené faktury dle požadavku žalované na specifikaci, a to dne 27.10.2020, čímž došlo k posunutí termínu splatnosti faktur. Žalovaná zároveň emailem ze dne datum potvrdila, že akce v září proběhla v pořádku a nebyly ze strany žalované vzneseny žádné výhrady.

5. Podáním ze dne datum pak žalobkyně vzala žalobu co do částky 15 100,80 Kč dle faktury č. hodnota zpět, a to vzhledem k její úhradě. Soud proto následně usnesením č. j. spisová značka ze dne datum co do této částky zastavil.

6. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

7. Žalobkyně zajišťovala a dodala pro žalovanou 2 hostesky na 8 hodin denně na golfové turnaje dle objednávky ze dne datum a dle cenové kalkulace s místem konání Anonymizováno Anonymizováno, právnická osoba, adresa, Anonymizováno, adresa, ve dnech 11. 06., 23. 06., 13. 08., 14. 08., 10. 09., 15. 10. 2020. Žalovaná uhradila zálohovou fakturu č. hodnota na částku 23 449,80 Kč. Za provedené služby byla následně vystavena faktura č. hodnota na částku 15 100,80 Kč se splatností datum, kterou žalovaná uhradila dne datum a dále faktura č. hodnota na částku 15 996,20 Kč se splatností dne datum, kterou žalovaná neuhradila ani přes opakované výzvy, přičemž poslední předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 7.8.2023. Všechny uvedené skutečnosti prokazují citované listiny.

8. Z obsahu objednávky a cenové kalkulace soud zjistil, že tato neobsahovala žádné ujednání o splatnosti dohodnuté ceny díla, tj. kdy má žalovaná splnit dluh, a určení doby splnění dluhu tak bylo ponecháno na vůli věřitele, což žalobkyně po poslední akci dne datum učinila vystavením faktury dne datum, se splatností dne datum. Taktéž z e- mailové korespondence účastníků nevyplynulo, že by mezi smluvními stranami došlo k ujednání o splatnosti ceny za provedené dílo ( viz, obsah emailů ), což koresponduje též s výpovědí slyšených svědků ( viz.níže )

9. Z výpovědi svědkyně jméno FO bylo zjištěno, že tato faktury za akce nevystavovala, o splatnosti faktur ( či ceny za provedené dílo ) ji rovněž nebylo nic známo, respektive se domnívala, že splatnost bývá většinou 14 dnů nebo měsíc. Zároveň svědkyně potvrdila, že bývalo zvykem, že se za akci platila nějaká částka na začátku a zbytek po jejím ukončení, konkrétní kalkulace či přesné vyúčtování hodin, se po skončení akce nedělal.

10. Z výslechu svědka jméno FO bylo zjištěno, že tento pracoval u žalobkyně na dohodu o provedení práce jako OSVČ, byl to on, kdo za předmětnou akci vystavoval faktury, přičemž uvedl, že splatnost měla být stanovena do 30 dnů (respektive do měsíce). Zároveň však rovněž potvrdil, že na faktuře, která je předmětem tohoto řízení, byla splatnost dokonce kratší s tím, že si to však už moc nepamatuje. Svědek si dále vzpomněl, že se předmětná faktura na žádost žalované opravovala, tj. vystavila se faktura opravná, přičemž se nevyjádřil k tomu, zda došlo k posunutí splatnosti faktury, v souvislosti právě s vystavením opravné faktury. Okolnosti či obsah ujednání stran ohledně úhrady ceny díla, včetně vystavování faktur a jejich splatnosti, slyšený svědek nebyl schopen věrohodně objasnit, a z obsahu výpovědi lze dovodit pouze to, že bylo zvykem, že po ukončení akce klient vždy částky uhradil.

11. V souvislosti s vystavením opravné faktury, na žádost žalované, pak žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy, které by prokázaly doručení opravné faktury, či posunutí lhůty splatnosti.

12. Z dalších provedených důkazů soud žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení věci nezjistil, žalovanou navrhované důkazy na provedení výslechu jméno FO a důkazů týkajících se prokázání poskytnutí vadného plnění ze smlouvy soud s ohledem na vznesenou námitku promlčení, pro nadbytečnost zamítl.

13. Podle § 619 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

14. Podle § 619 odst. 2 o. z. může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

15. Podle § 629 odst. 1 o. z. trvá promlčecí lhůta tři roky.

16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Z judikatury Nejvyššího soudu, např. sp. zn. 31 Cdo 3125/2022 ze dne 31.05.2023, vyplývá, že vznikne-li věřiteli podle smlouvy právo požadovat úhradu dohodnuté ceny plnění, přičemž doba, kdy má dlužník splnit dluh, je ve smlouvě stanovena jen tak, že podkladem pro úhradu dohodnuté ceny plnění je faktura vystavená věřitelem, jejíž splatnost se sjednává v délce 14 dnů od jejího doručení dlužníku, pak jde ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. o situaci, kdy si strany neujednaly, kdy má dlužník splnit dluh a kdy určení doby splnění dluhu je ponecháno na vůli věřitele. Ten může určit dobu splnění dluhu tím, že požádá o jeho zaplacení „ihned“ poté, co mu vznikne právo požadovat úhradu dohodnuté ceny plnění a dlužník je povinen splnit dluh ve lhůtě bez zbytečného odkladu, počítané od této žádosti. Marným uplynutím této lhůty se peněžitý dluh stává splatným. Okolnostmi rozhodnými pro počátek běhu promlčecí lhůty jsou v takovém případě ve smyslu § 619 odst. 2 o. z. okolnosti, za nichž se věřitel dozvěděl, že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu. Ode dne, kdy se věřitel dozvěděl (nebo se dozvědět mohl), že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu, začíná běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o. z.. Důvod pro jiný závěr neshledává Nejvyšší soud ani v tom, že subjektivní promlčecí lhůta uvedeným způsobem může začít běžet dříve než objektivní promlčecí lhůta.

18. Ze shora uvedeného tedy plyne, že vzhledem k tomu, že si rovněž v projednávané věci smluvní strany ujednaly, že podkladem pro úhradu dohodnuté ceny bude teprve v budoucnu vystavená faktura se stanovenou lhůtou splatnosti, přičemž žalobkyně v průběhu řízení neprokázala, že by mezi smluvními stranami byla sjednána jiná ujednání, což ostatně žalobkyně ani netvrdila, subjektivní promlčecí doba tak nemohla běžet ode dne následujícího po dni splatnosti vystavené faktury, tj. ode dne datum, jak se mylně žalobkyně domnívala, ale ve světle shora citovaného judikátu, již ode dne, kdy věřitel mohl poprvé uplatnit právo na zaplacení dohodnuté ceny za sjednané dílo. Jelikož faktura č. hodnota na částku 15 996,20 Kč byla vystavena dne datum, začala tak subjektivní promlčecí lhůta běžet od tohoto dne, jakožto prvního dne, kdy mohla žalobkyně žádat uhrazení ceny díla. Posunutí počátku běhu promlčecí doby až na den následující po splatnosti faktury, by znamenal bez předchozího ujednání smluvních stran, pouze prodloužení běhu tříleté promlčení doby. Poslední den pro uplynutí promlčecí lhůty tak byl den 21. 10. 2023, přičemž žaloba byla podána až dne 06.11.2023 a nárok žalobkyně proto soud shledal k námitce žalované promlčeným. Z těchto důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl s tím, že se ostatními vznesenými námitkami ve vztahu k vadám poskytnutého plnění ze smlouvy, pro jejich nadbytečnost, již nezabýval. Pro úplnost soud ještě dodává, že v tvrzeních žalobkyně a celkovém postupu ve věci, lze shledat jistý chaos a nesrovnalosti, kdy sama žalobkyně v počátku řízení ani nevěděla, že žalovaná část ceny díla již uhradila, ačkoli již předžalobní výzva ze dne 7.8.2023 obsahovala konstatování, že k úhradě předešlé faktury došlo dne 29.9.2020 a pro další svá tvrzení nebyla schopna předložit žádné relevantní důkazy. Soudem pak byla žalobkyně opakovaně upozorněna na možnost neunesení břemene tvrzení, včetně důkazního.

19. Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že vznesenou námitku promlčení soud nemohl shledat v rozporu s dobrými mravy s odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, dle které uplatnění námitky promlčení se příčí dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy je výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by v konkrétní situaci zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti přitom musí být uplatněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení. V projednávané věci soud uzavřel, že se o tento případ, z důvodů uvedených shora, nejedná.

20. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci úspěšné žalované přiznal náklady za právní zastoupení za tyto úkony právní služby: Odměna dle vyhlášky č. 177/1998 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), za každý jeden úkon právní služby v daném případě činí částku 2.380,- Kč, (resp. po částečném zpětvzetí žaloby 1 740,- Kč), a to v souladu s § 8 AT ve spojení s § 7 AT. Datum Popis úkonu Hodnota sporu Odměna (bez RP) Režijní paušál datum Příprava, převzetí (Oznámení o převzetí právního zastoupení) 31 097,- Kč 2 380,- Kč 300,- Kč datum Písemné podání (Vyjádření k žalobě ze dne datum) 31 097,- Kč 2 380,- Kč 300,- Kč datum Účast při jednání – jednání bylo odročeno 31 097,- Kč 1 190,- KČ (§14 odst. 2 AT) 300,- Kč datum Účast při jednání – jednání bylo odročeno 31 097,- Kč 1 190,- Kč (§14 odst. 2 AT) 300,- Kč datum Účast při jednání 15 997,- Kč 1 740,- Kč 300,- Kč datum Písemné podání (Doplnění tvrzení a důkazů na výzvu soudu) 15 997,- Kč 1 740,- Kč 300,- Kč datum Účast při jednání 15 997,- Kč 1 740,- Kč 450,- Kč datum Účast při jednání 15 997,- Kč 1 740,- Kč 450,- Kč Celkem tak soud žalované na nákladech za právní zastoupení přiznal částku 16.800,- Kč a spolu s 21% DPH celkové náklady řízení představují částku 20 328,- Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.