6 C 400/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro 3 473 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 473 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 15. 9. 2021 se žalobkyně na žalované domáhala uhrazení částky 3 473 Kč jako náhrady nákladů vynaložených jednak za odvoz žalované služebním vozem žalobkyně do zdravotnického zařízení a jednak za provedení odborného lékařského vyšetření (vyšetření praktickým lékařem 251,16 Kč, vyšetření biologického materiálu 3 137,20 Kč, doprava do zdravotnického zařízení 84,97 Kč), a to dne 22. 3. 2018. Žalobkyně uvedla, že žalovaná byla do zdravotnického zařízení ([zdravotnické zařízení] [anonymizováno] [obec], [obec]) převezena k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu poté, co byla hlídkou Policie ČR pozitivně testována na přítomnost návykových látek ze skupiny amfetaminy a metamfetaminy. Žalobkyně zdravotnickému zařízení v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, uhradila náklady spojené s provedenou lékařskou prohlídkou. Povinnost žalované uhradit žalobkyni výdaje za odvoz do zdravotnického zařízení a následné náklady, které žalobkyně zdravotnickému zařízení uhradila, plyne z ustanovení § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 65/2017 Sb. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 23. 4. 2019 a výzvou ze dne 29. 10. 2019. Žalovaná však ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci došel na základě listinných důkazů k následujícím skutkovým závěrům. Žalovaná byla hlídkou Policie ČR dne 22. 3. 2018 pozitivně testována na přítomnost návykových látek ze skupiny amfetaminy a metamfetaminy. Poté byla žalobkyní převezena jejím služebním vozem do zdravotnického zařízení ([zdravotnické zařízení] [anonymizováno] [obec], [obec]) k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu. Ve zdravotnickém zařízení byla rovněž pozitivně testována na přítomnost shora uvedených toxických látek (úřední záznam [číslo jednací] [číslo] ze dne 22. 3. 2018; viz žádost o lékařské a toxikologické vyšetření při podezření z ovlivnění návykovou látkou (NL) ze dne 22. 3. 2018; vyúčtování nákladů při použití služebního dopravního prostředku ze dne 9. 4. 2019). Žalobkyně zdravotnickému zařízení uhradila náklady spojené s provedenou lékařskou prohlídkou (faktura [číslo] ze dne 11. 4. 2018).

4. Soud na základě zjištěného skutkového stavu a shora uvedených zákonných ustanovení došel ve věci k následujícím právním závěrům. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, uhradila zdravotnickému zařízení náklady spojené s provedenou lékařskou prohlídkou, a to v celkové výši 3 473 Kč. Vzhledem k pozitivním výsledkům na přítomnost toxických látek v těle žalované, vznikl žalobkyni dle ustanovení § 24 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb. nárok na úhradu výdajů zaplacených zdravotnickému zařízení a výdajů, které jí úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly, a dále nákladů na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření.

5. Jelikož žalované byla žalobkyní opakovaně zaslána výzva k uhrazení dlužné částky (výzva ze dne 23. 4. 2019 a výzva ze dne 29. 10. 2019) a žalovaná svoji povinnost uhradit dlužnou částku žalobkyni ve stanové lhůtě nesplnila, dostala se žalovaná s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen jako „o. z.“). Žalovaná je tak povinna uhradit z nezaplacené částky rovněž úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají z paušální náhrady (§ 151 odst. 3 o. s. ř. a § 89a exekučního řádu), kdy žalobci náleží odměna stanovená dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, (dále jen jako„ vyhláška“) ve výši 300 Kč za každý úkon. V daném případě žalobkyně učinila ve věci dva úkony ve smyslu § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky, a to návrh ve věci samé a výzvu k plnění. Za každý z těchto úkonů ji náleží 300 Kč, celkem tedy 600 Kč.