6 C 409/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu titul Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o uložení povinnosti vydat plynoměr

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) typu anonymizováno, výrobního čísla číslo, které je umístěno na adrese odběrného místa ulice a číslo, PSČ obec – část obce, Česká republika v místě spotřeby (EIC) č.: anonymizováno za účasti pověřeného zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.

1. Žalobkyně se žalobou na žalovaném domáhala uložení povinnosti vydat jí měřící zařízení (plynoměr) typu anonymizováno, výrobního čísla číslo, které je umístěno na adrese odběrného místa ulice a číslo, PSČ obec – část obce, Česká republika v místě spotřeby (EIC) č.: anonymizováno za účasti pověřeného zástupce žalobkyně (dále jen„ plynoměr“), a to s následujícím odůvodněním. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy zemního plynu a vlastníkem předmětného plynoměru. Na základě smlouvy byla žalovaná odběratelem zemního plynu na shora uvedené adrese odběrného místa, na níž žalobkyně osadila plynoměr. Distribuce zemního plynu byla ukončena ke dni datum. Poté byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván dopisem ze dne datum ke zpřístupnění plynoměru. Žalovaný však na výzvu nereagoval a přístup k plynoměru žalobkyni neumožnil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně je od datum na dobu neurčitou provozovatelem distribuční soustavy zemního plynu (viz Licence na distribuci plynu). Dne datum namontoval zástupce žalobkyně plynoměr na adrese odběrného místa - ulice a číslo, PSČ obec – část obce (Protokol o montáži měřidla ze dne datum). Odběr zemního plynu na této adrese byl ukončen ke dni datum (viz Protokol žalobkyně ze dne datum). Žalobkyně se opakovaně pokoušela o demontáž plynoměru, což se jí pro neumožnění přístupu do bytu žalovaným nezdařilo (viz Žádost o provedení práce ze dne datum, Žádost o zpřístupnění měřidla ze dne datum). Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce ke zpřístupnění plynoměru (viz Upomínka před žalobou – výzvou ke zpřístupnění měřidla ze dne datum).

5. Podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ EZ“), se pro účely tohoto zákona rozumí v plynárenství distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

6. Podle § 56 odst. 1 písm. c), e), f) EZ jsou účastníky trhu s plynem provozovatelé distribučních soustav, obchodníci s plynem a zákazníci.

7. Podle § 71 odst. 1 EZ je odběr plynu měřen měřicím zařízením.

8. Podle § 71 odst. 6 EZ jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu.

9. Podle § 71 odst. 8 EZ ten, kdo je povinen vybavit odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením, zajišťuje instalaci měřicího zařízení na svůj náklad a na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.

10. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ”), může být ten, kdo věc neprávem zadržuje, vlastníkem žalován, aby ji vydal.

11. Soud při svém rozhodování vycházel ze zjištěného skutkového stavu a shora uvedených zákonných ustanovení, přičemž došel k následujícímu právnímu závěru. Žalobkyně je od datum na dobu neurčitou provozovatelem distribuční soustavy zemního plynu a je vlastníkem plynoměru, který namontoval zástupce žalobkyně na adrese odběrného místa - ulice a číslo, PSČ obec – část obce (viz § 71 odst. 1 ve spojení s § 71 odst. 8 příjmení). Poté, co byl dne datum nuceně ukončen odběr zemního plynu na uvedené adrese, vyzvala opakovaně žalobkyně žalovaného ke zpřístupnění plynoměru na této adrese. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni přístup k plynoměru na zmiňované adrese neumožnil, porušil svou zákonnou povinnost podle § 71 odst. 6 EZ. Žalobkyni se listinnými důkazy podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo tak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni umožnil přístup k plynoměru, to však neučinil. Soud proto došel k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu jí vyhověl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce částka a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) a z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění), včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.