6 C 412/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 269 554,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 269 554,14 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 2. 5. 2021 do 1. 6. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 2. 6. 2021 do 21. 6. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 22. 6. 2021 do 3. 8. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 4. 8. 2021 do 26. 10. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 27. 10. 2021 do 29. 11. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 30. 11. 2021 do 13. 1. 2021, s úrokem ve výši 9 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 14. 1. 2022 do 28. 3. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 14. 1. 2022 do 28. 3. 2022, s úrokem ve výši 9 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 29. 3. 2022 do 13. 4. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 29. 3. 2022 do 13. 4. 2022, s úrokem ve výši 9 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 14. 4. 2022 do 7. 6. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 14. 4. 2022 do 7. 6. 2022, s úrokem ve výši 9 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 8. 6. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 8. 6. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 104 485,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 31. 8. 2021 domáhala na žalované uhrazení částky 269 554,14 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou, byla dne 15. 10. 2018 uzavřena Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě této Smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 282 408 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaná dle Smlouvy zavázala platit úrok ve výši 9 % společně s poplatky dle platného Ceníku. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet následujícím způsobem. Žádost o konsolidaci byla poskytnuta přes pobočkovou síť, kdy klientka uvedla příjem ve výši 16 332 Kč, což zaměstnanec právní předchůdkyně žalobkyně ověřil na základě příchozích transakcí na účet klientky vedený u právní předchůdkyně žalobkyně, dále uvedla výdaje ve výši 0 Kč a nájemné ve výši 2 500 Kč. Žalovaná uvedla, že žádný jiný dluh nesplácí, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti spotřební úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně se splátkou 4 619 Kč (tento byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován) a úvěr na stavební spoření mimo právní předchůdkyni žalobkyně se splátkou 5 640 Kč. Splátka úvěru dle Smlouvy činila 3 864 Kč, nové splátkové zatížení žalované tak činilo 9 504 Kč, přičemž příjem žalované byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Dle Smlouvy byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, rovněž úroky z prodlení a další vzniklé poplatky. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek dohodnutých ve Smlouvě. Žalovaná svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedodržela a dostala se s hrazením splátek do prodlení, pročež právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva dle Smlouvy a prohlásila dne 3. 3. 2021 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť žalovaná k tomuto dni byla v prodlení s více než dvěma splátkami. Žalovaná se tak počínaje dnem následujícím dostala do prodlení se zaplacením celého dluhu. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne [datum] byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalovaná uhradila dne 1. 6. 2021 částku 1 000 Kč, dále dne 21. 6. 2021 částku 1 000 Kč a dne 3. 8. 2021 částku 1 000 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaná dlužila žalobkyni částku 269 554,14 Kč na jistině dluhu. Ani přes opakovanou výzvu žalovaná dlužnou částku neuhradila.

2. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně také zaplacení úroku ve výši 9 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 22. 5. 2021 do 1. 6. 2021, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 269 554,14 Kč od 2. 5. 2021 do 1. 6. 2021, úroku ve výši 9 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 2. 6. 2021 do 21. 6. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 269 554,14 Kč od 2. 6. 2021 do 21. 6. 2021, úroku ve výši 9 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 22. 6. 2021 do 3. 8. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 269 554,14 Kč od 22. 6. 2021 do 3. 8. 2021, úroku ve výši 9 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 269 554,14 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení.

3. Žalovaná v rámci odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu soudu ze dne 20. 9. 2021 sdělila, že se dostala do tíživé životní situace (ztráta zaměstnání, autonehoda), kdy nebyla schopna dostát svým závazkům, byť se snažila alespoň o minimální splátky. Žalovaná by měla v dohledné době změnit své bydliště a tím zlepšit svou finanční situaci. Jelikož nebyla schopna hradit celou částku najednou, požádala soud o umožnění plnění ve splátkách. Žalovaná dále na jednání ze dne 28. 4. 2022 uvedla, že v roce 2014 jí byl také poskytnut úvěr ve výši 400 000 Kč u [anonymizováno], přičemž na tento úvěr rovněž zasílala splátku ve výši 4 000 Kč.

4. Podáním ze dne 13. 1. 2022, ze dne 16. 3. 2022 a ze dne 21. 6. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně v celkové výši 16 000 Kč na úrok ve výši 9 % ročně zpět. Částečné zpětvzetí žalobkyně odůvodnila tak, že žalovanou byla dne 26. 10. 2021, tj. po podání žaloby, uhrazena částka ve výši 3 000 Kč, dále dne 29. 11. 2021 částka ve výši 2 000 Kč, dne 13. 1. 2022 částka ve výši 2 000 Kč, dne 28. 3. 2022 částka ve výši 2 000 Kč, dne 13. 4. 2022 částka ve výši 3 000 Kč a dne 7. 6. 2022 částka ve výši 4 000 Kč. Částka v celkové výši 16 000 Kč byla započtena na poměrnou část smluvního úroku ve výši 9 % ročně z částky 269 554,14 Kč. Uvedený smluvní úrok běžel původně od 22. 5. 2021 s tím, že na něj průběžně byly započítávány jednotlivé splátky žalované, které ovšem nepokryly celou jeho výši. Jelikož splátka ze dne 13. 1. 2022 a následující nepokryly celou výši smluvního úroku, žalobkyně její zbylou výši požadovala od 14. 1. 2022. Soud proto postupoval podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a řízení v požadovaném rozsahu zastavil usnesením ze dne 21. 7. 2021, č. j. 6 C 412/2021-74. Předmětem řízení tak zůstalo zaplacení částky 269 554,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 2. 5. 2021 do 1. 6. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 2. 6. 2021 do 21. 6. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 22. 6. 2021 do 3. 8. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 4. 8. 2021 do 26. 10. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 27. 10. 2021 do 29. 11. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 30. 11. 2021 do 13. 1. 2021, s úrokem ve výši 9 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 14. 1. 2022 do 28. 3. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 14. 1. 2022 do 28. 3. 2022, s úrokem ve výši 9 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 29. 3. 2022 do 13. 4. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 29. 3. 2022 do 13. 4. 2022, s úrokem ve výši 9 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 14. 4. 2022 do 7. 6. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 14. 4. 2022 do 7. 6. 2022, s úrokem ve výši 9 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 8. 6. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 269 554,14 Kč od 8. 6. 2022 do zaplacení 5. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo dne 15. 10. 2018 k uzavření Smlouvy o úvěru, jejímž obsahem byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 282 408 Kč, a závazek žalované tento úvěr, včetně smluveného úroku ve výši 9 % ročně, splácet v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž výše měsíční splátky byla stanovena na 3 864 Kč. Nedílnou součást Smlouvy tvořily Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a Ceník. Ze Smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna v případě porušení podmínek Smlouvy prohlásit celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě a dále byla žalovaná v případě prodlení povinna vedle řádného úroku z úvěru platit i zákonný úrok z prodlení, případně i smluvní pokutu či náhradu veškerých účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované (viz Smlouva o úvěru ze dne 15. 10. 2018). Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Klientka měla v době úvěrové žádosti úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž výše splátky činila 4 619 Kč, a úvěr mimo právní předchůdkyni žalobkyně, přičemž výše splátky činila 5 640 Kč. Na účet vedený právní předchůdkyní žalobkyně žalované chodila pravidelně každý měsíc mzda (viz Posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne 15. 10. 2018, Úplný výpis z účtu za období od 1. 3. 2018 – 30. 9 2018). Žalovaná není klientem [právnická osoba], tj. nemá u této banky vedeny žádné účty, ani jí nebyly poskytnuty jiné bankovní produkty (viz Žádost o sdělení informací dle ustanovení § 38 odst. 3 zák. o bankách č. 21/1992 Sb. ze dne 10. 5. 2022). Dopisem ze dne 30. 1. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou, že eviduje na jejím úvěru dluh po splatnosti a poučila ji o následcích, jež nastanou, neuhradí-li dluh do 3. 3. 2021 (viz Poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 30. 1. 2021). Jelikož dluh k danému datu nebyl uhrazen, právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku ke dni 3. 3. 2021 zesplatnila, o čemž byla žalovaná informována doporučeným dopisem ze dne 3. 3. 2021 (viz Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 3. 3. 2021). S účinností ke dni [datum] byla pohledávka na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne [datum] postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna doporučeným dopisem ze dne 12. 5. 2021 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], Příloha č. 1 – Seznam pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 5. 2021, Poštovní podací arch ze dne 12. 5. 2021). Žalovaná dlužnou částku ani přes opakovanou výzvu nezaplatila (viz Poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 30. 1. 2021, Předžalobní výzva ze dne 17. 5. 2021, Poštovní podací arch ze dne 18. 5. 2021).

6. Podáním ze dne 13. 1. 2022, ze dne 16. 3. 2022 a ze dne 21. 6. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně v celkové výši 16 000 Kč na úrok ve výši 9 % ročně zpět. Částečné zpětvzetí žalobkyně odůvodnila tak, že žalovanou byla dne 26. 10. 2021, tj. po podání žaloby, uhrazena částka ve výši 3 000 Kč, dále dne 29. 11. 2021 částka ve výši 2 000 Kč, dne 13. 1. 2022 částka ve výši 2 000 Kč, dne 28. 3. 2022 částka ve výši 2 000 Kč, dne 13. 4. 2022 částka ve výši 3 000 Kč a dne 7. 6. 2022 částka ve výši 4 000 Kč. Částka v celkové výši 16 000 Kč byla započtena na poměrnou část smluvního úroku ve výši 9 % ročně z částky 269 554,14 Kč. Uvedený smluvní úrok běžel původně od 22. 5. 2021 s tím, že na něj průběžně byly započítávány jednotlivé splátky žalované, které ovšem nepokryly celou jeho výši. Jelikož splátka ze dne 13. 1. 2022 a následující nepokryly celou výši smluvního úroku, žalobkyně její zbylou výši požadovala od 14. 1. 2022.

7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Dle § 1968 o. z. je dlužník v prodlení, jestliže neplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo až do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem.

10. Dle § 1970 o. z., je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého závazku, má věřitel právo od dlužníka požadovat vedle plnění i úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. Vedle zákonných úroků z prodlení, které může věřitel požadovat, i když nebyly stranami výslovně smluveny, lze sjednat i úroky smluvní. Zákonné a smluvní úroky přitom mohou existovat vedle sebe, neboť smluvené úroky jsou odměnou za užívání jistiny, zatímco zákonné úroky z prodlení představují zákonnou sankci za prodlení s placením jistiny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 33 Odo 657/2005).

12. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že ve smyslu shora citovaných ustanovení občanského zákoníku došlo prokazatelně mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalované úvěr, přičemž svůj závazek splnila, když žalované poskytla finanční prostředky ve sjednané výši 282 408 Kč. Žalovaná však svoji povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy nesplnila, když žalobkyni řádně a včas poskytnuté finanční prostředky neuhradila, čímž porušila sjednané úvěrové podmínky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, shledal soud žalobu jako důvodnou a této v rozsahu částečného zpětvzetí vyhověl. Naopak žalované se nepodařilo prokázat její obranné tvrzení, že si žalobkyně dostatečně neprověřila úvěruschopnost žalované, když této měl být údajně poskytnut souběžně též úvěr u [anonymizováno] ve výši 400 000 Kč, který nyní splácí ve výši 4 000 Kč. Jak potvrdila sama [anonymizováno], žalovanou ve svém registru nemá vedenou a nikdy jí žádný úvěr poskytnut nebyl. K výzvě soudu, ohledně označení jiného bankovního ústavu, u kterého měl být žalované poskytnut další úvěr, žalovaná již ničeho nesdělila. Soud pak nevyhověl žádosti žalované o splácení dluhu v měsíčních splátkách, neboť jak již vyplývá z usnesení o částečném zastavení řízení z důvodu částečného zpětvzetí žaloby, splátky ve výši 3 000 Kč až 4 000 Kč, které by byla žalovaná schopna splácet, nepostačují ani na pokrytí úhrady narůstajícího smluvního úroku a tyto by v této výši nedosáhly prakticky nikdy k úhradě samotné jistiny. Za této situace je tak na žalované, aby se obrátila přímo na žalobkyni a s touto se přímo dohodla na možnostech řešení celé záležitosti, případně i splácení dlužné částky v měsíčních splátkách s tím, že předmětem jejich dohody by mělo být zejména přednostní vyřešení úhrady narůstajících smluvních úroků tak, aby žalovaná v budoucnu mohla splácet již pouze samotnou jistinu. Za dané situace proto soud vyhodnotil návrh žalované na stanovení úhrady dluhu v měsíčních splátkách, za zcela bezpředmětný.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku ve stanovené lhůtě splatnosti, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 104 485,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 783 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 269 554,14 Kč sestávající z částky 9 380 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, vyjádření ze dne 13. 12. 2021, částečné zpětvzetí ze dne 13. 1. 2022, částečné zpětvzetí ze dne 16. 3. 2022, částečné zpětvzetí ze dne 21. 6. 2022, účast na soudním jednání dne 21. 7. 2022) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 77 440 Kč ve výši 16 262,40 Kč. Soud v této souvislosti konstatuje, že nepřiznal náhradu nákladů za vyjádření ze dne 22. 4. 2022, neboť se jednalo o podání učiněné na výzvu soudu, který vyzval žalobkyni k specifikaci, za jaké období a z jaké části bere žalobu v části příslušenství zpět. Dále soud nepřiznal náhradu nákladů za vyjádření ze dne 1. 7. 2022, neboť žalobkyně v něm odkázala na své vyjádření ze dne 13. 12. 2021 a neuvedla žádné nové relevantní informace, přitom se jednalo o okolnosti prověřování úvěruschopnosti žalované, které navíc již měly být obsahem samotných žalobních tvrzení.