6 C 415/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 3 432 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 432 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 30. 9. 2021 se žalobkyně na žalovaném domáhala uhrazení částky 3 432 Kč jako náhrady nákladů vynaložených jednak za odvoz žalovaného služebním vozem žalobce do zdravotnického zařízení a jednak za provedení odborného lékařského vyšetření (vyšetření praktickým lékařem 256,76 Kč, vyšetření biologického materiálu 3 173,20 Kč, doprava do zdravotnického zařízení 38,23 Kč), a to dne [datum]. Žalobce uvedl, že žalovaný byl do zdravotnického zařízení ([nemocnice] [anonymizováno] [obec], [obec]) převezen k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu poté, co byl hlídkou Policie ČR pozitivně testován na přítomnost návykových látek ze skupiny amfetaminy a metamfetaminy. Žalobce zdravotnickému zařízení v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, uhradil náklady spojené s provedenou lékařskou prohlídkou. Povinnost žalovaného uhradit žalobkyni výdaje za odvoz do zdravotnického zařízení a následné náklady, které žalobkyně zdravotnickému zařízení uhradila, plyne z ustanovení § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 65/2017 Sb. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 17. 7. 2019 a výzvou ze dne 16. 4. 2019. Žalovaný však ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci došel na základě listinných důkazů k následujícím skutkovým závěrům. Žalovaný byl hlídkou Policie ČR dne [datum] pozitivně testován na přítomnost návykových látek ze skupiny amfetaminy a metamfetaminy. Poté byl žalobkyní převezen služebním vozem žalobce [registrační značka] do zdravotnického zařízení ([nemocnice] [anonymizováno] [obec], [obec]) k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu. Ve zdravotnickém zařízení byl rovněž pozitivně testován na přítomnost shora uvedených toxických látek (úřední záznam [číslo jednací] ze dne [datum]; Žádost o lékařské a toxikologické vyšetření při podezření z ovlivnění návykovou látkou (NL) ze dne [datum]; vyúčtování nákladů při použití služebního dopravního prostředku ze dne [datum]). Žalobkyně zdravotnickému zařízení uhradila náklady spojené s provedenou lékařskou prohlídkou (faktura [číslo] ze dne [datum]).

4. Soud na základě zjištěného skutkového stavu a shora uvedených zákonných ustanovení došel ve věci k následujícím právním závěrům. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, uhradila zdravotnickému zařízení náklady spojené s provedenou lékařskou prohlídkou, a to v celkové výši 3424,36 Kč. Vzhledem k pozitivním výsledkům na přítomnost toxických látek v těle žalovaného, vznikl žalobkyni dle ustanovení § 24 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb. nárok na úhradu výdajů zaplacených zdravotnickému zařízení a výdajů, které jí úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly, a dále nákladů na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření.

5. Jelikož žalovanému byla žalobkyní opakovaně zaslána výzva k uhrazení dlužné částky (výzva ze dne 17. 7. 2019 a výzva ze dne 16. 4. 2019) a žalovaný svoji povinnost uhradit dlužnou částku v žalobkyní stanové lhůtě nesplnil, dostal se žalovaný s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen jako „o. z.“). Žalovaný je tak povinen uhradit z nezaplacené částky rovněž úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají z paušální náhrady (§ 151 odst. 3 o. s. ř. a § 89a exekučního řádu), kdy žalobci náleží odměna stanovená dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, (dále jen jako„ vyhláška“) ve výši 300 Kč za každý úkon. V daném případě žalobkyně učinila ve věci dva úkony ve smyslu § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky, a to návrh ve věci samé a výzvu k plnění. Za každý z těchto úkonů mu náleží 300 Kč, celkem tedy 600 Kč.

8. Výrokem III. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 1 000 Kč za soudní poplatek z podané žaloby, a to v souladu s ustanoveními zákona o soudních poplatcích, kdy tento představuje dle jeho položky č. 1 bod 1. částku 1 000 Kč, přičemž žalobkyně je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích osvobozena od jeho zaplacení, a povinnost k jeho úhradě tak dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích přechází na žalovaného, který nebyl ve věci úspěšný.