6 C 44/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 6 011,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 011,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 011,85 Kč od 10. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně k rukám [titul] et [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 6 011,85 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), a to na odběrné místo na adrese [adresa]. Za dodávky zemního plynu učiněné v období od 22. 6. 2019 do 11. 5. 2020 byla žalovanému vystavena faktura [číslo] ze dne 19. 5. 2020 se splatností ke dni 9. 6. 2020 znějící na částku 6 011,85 Kč. Přes výzvu k úhradě ze dne 18. 8. 2021 žalovaný dlužnou částku neuhradil.

2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala rovněž úhrady zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 011,85 Kč od 10. 6. 2020 do zaplacení.

3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.

6. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], RČ [číslo], (dále jen„ právní předchůdkyně žalovaného“) byla uzavřena Smlouva, a to na odběrné místo na adrese [adresa]. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 8. 2021 vyplývá, že dluh právní předchůdkyně žalovaného, který vznikl z důvodu neuhrazené ceny za služby dodávky plynu dle Smlouvy, přešel na žalovaného v rámci dědického řízení. Za dodávky zemního plynu učiněné v období od 22. 6. 2019 do 11. 5. 2020 byla žalovanému vystavena faktura [číslo] ze dne 19. 5. 2021 se splatností ke dni 9. 6. 2021 znějící na částku 6 011,85 Kč. Přes výzvu k úhradě ze dne 18. 8. 2021 žalovaný dlužnou částku neuhradil.

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva dle ust. § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ze které vznikla žalobkyni (coby prodávající) povinnost předmět koupě kupující odevzdat (tedy uskutečnit dodávku plynu) a naopak právní předchůdkyni žalovaného (coby kupující) vznikla povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávající dohodnutou nebo úředně stanovenou kupní cenu. V souladu s ust. § 1701 odst. 1 o. z. došlo v rámci dědického řízení k přechodu dluhu právní předchůdkyně žalovaného na žalovaného. Žalobkyně prokázala, že vůči právní předchůdkyni žalovaného své povinnosti ze smlouvy splnila, žalovaný však za dodávky zemního plynu sjednanou kupní cenu neuhradil. Bylo tak na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že žalovanou částku 6 011,85 Kč uhradil, případně že závazek zanikl jiným způsobem. To však neučinil. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení, který žalobkyni vznikl v souladu s ust. § 1970 o. z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení je stanovena prováděcím předpisem, jímž je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 011,85 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Odměnu dle § 14b a. t. přiznal soud z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.