6 C 466/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. název žalované , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená obecnou zmocněnkyní jméno příjmení bytem adresa o smlouva o hrobové místo

I. Žaloba s návrhem, aby bylo určeno, že žalobce je výlučným nájemcem hrobového místa, hřbitov [obec a číslo], oddíl [anonymizováno], číslo hrobu [anonymizováno], plocha 3,38m² na [obec a číslo], na základě smlouvy [číslo] ze dne [datum], a to s účinností od [datum] do budoucna, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované [číslo] na nákladech řízení 10 164 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované 1. JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované [číslo] na nákladech řízení 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám obecného zmocněnce žalované 2. [jméno] [příjmení], bytem [adresa].

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum], ve znění doplňujícího podání ze dne [datum] a [datum], domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že právo nájmu ze Smlouvy [číslo] ze dne [datum] na pronájem hrobového místa, evidenční číslo hrobu: [číslo], na hřbitově [obec], [obec a číslo], svědčí výlučně ve prospěch žalobce, a to od [datum] do budoucna, do doby trvání platnosti nájemní smlouvy, tj. do [datum]. Dále žalobce uvedl, že po zaplacení nájemného uzavřel dne [datum] se žalovanou [číslo] nájemní smlouvu [číslo] na další nájemní období, od [datum] do [datum]. Žalovaná [číslo] pak bez účasti a vědomí žalobce uzavřela se žalovanou [číslo] separátně identickou nájemní smlouvu k předmětnému hrobovému místu na dobu určitou, od [datum] do [datum]. Dne [datum] žalovaná [číslo] převzala od žalované [číslo] k uložení do hrobového místa urnu s ostatky jejího manžela s tím, že žalovaná [číslo] ji od této doby eviduje nezákonně jako oprávněného nájemce a vlastníka hrobového vybavení. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] ke smlouvě [číslo] ze dne [datum] rozšířil žalobce za souhlasu žalované [číslo] svá práva i povinnosti na svoji vnučku [jméno] [příjmení] a tím vznikl společný nájem hrobového místa. Žalovaná [číslo] pak dne [datum] na objednávku podepsanou žalovanou [číslo] kde je uveden jako důvod – soukromý zájem, vystavila dodatek [číslo] ke smlouvě [číslo] ze dne [datum]. Žalovaná [číslo] nežádala o povolení převodu, ale dožadovala se pouze rozšíření uživatelských práv. Dodatek [číslo] tak není souhlasem žalobce ani [jméno] [příjmení] být společnými nájemci hrobového místa se žalovanou [číslo]. K převedení uživatelských práv na žalovanou [číslo] nikdy nedošlo. Právo nájmu svědčilo v den podpisu smlouvy ze dne [datum] pouze žalobci, coby dědici a pokračovateli nájmu po jeho ženě [jméno] [celé jméno žalované], která zemřela dne [datum]. Žalovaná [číslo] doložila při podpisu nájemní smlouvy falzifikát platebního dokladu s tím, že originál pokladní stvrzenky má v držení žalobce. Žalobce má proto za to, že je jediným výlučným nájemcem shora uvedeného hrobového místa, neboť žalované [číslo] svědčí pouze spoluužívací právo k hrobovému místu a že by bez shora uvedeného požadovaného určení, zde existoval do budoucna stav právní nejistoty.

2. Žalovaná [číslo] požadovala zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost. Na svou obranu uvedla, že žalobce již v roce 2009 požádal o rozšíření užívacího práva k hrobovému místu na vnučku [jméno] [příjmení] a v návaznosti na to byl uzavřen dodatek [číslo] ke smlouvě [číslo]. Dne [datum] byla žalobcem podána žádost o rozšíření užívacího práva na žalovanou [číslo] následně byl téhož dne uzavřen dodatek [číslo] ke smlouvě [číslo] ze dne [datum]. Jako spolunájemci jsou na dodatku uvedeni žalobce, žalovaná [číslo] [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] se pak dne [datum] vzdala svého užívacího práva ve prospěch ostatních nájemců, což stvrdila podpisem dodatku [číslo] ke smlouvě [číslo]. Žalovaná [číslo] neprodlužuje délku trvání nájmu dodatkem, ale uzavírá s nájemci, kteří mají zájem o pokračování v nájmu, nájemní smlouvy na další období. Na hřbitovní správě žalované [číslo] jsou uloženy dva identické originály smlouvy [číslo] na nichž jsou v záhlaví jako nájemci uvedení žalobce a žalovaná [číslo]. Jeden originál je opatřen podpisem žalované [číslo] druhý je opatřen podpisem žalobce. Ačkoliv by podpisy smluvních stran měly být správně na jedné listině, žalovaná [číslo] se domnívá, že lze dovodit vůli obou nájemců být vázáni jako společní nájemci z této smlouvy, když svými podpisy opatřili listiny, kde jsou na straně nájemce uvedeni oba. Smlouva [číslo] byla uzavřena do [datum] a smlouva [číslo] byla uzavřena na dobu od [datum] do [datum]. [příjmení] byla žalovaná [číslo] povinna uzavřít se žalobcem a žalovanou [číslo] nájem na další období, museli by projevit svou vůli pokračovat v nájmu do [datum], což se v daném případě stalo. Dodatek [číslo] ke smlouvě [číslo] byl vyhotoven pouze z důvodu změny adresy žalobce.

3. Žalovaná [číslo] rovněž požadovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že shora uvedený hrob historicky patřil rodině jejího manžela, právo nájmu pak přešlo na jejich dceru [jméno] [příjmení], rozenou [celé jméno žalované]. Nájem hrobového místo platili se žalobcem společně vždy dohromady, a to i v době, kdy ještě nebyla nájemcem hrobového místa. Po smrti dcery zdědil hrob její manžel, tj. žalobce, a nájem hrobového místa tak přešel na něj. Dne [datum] udělil žalobce souhlas s uložením urny manžela žalované [číslo] do shora uvedeného hrobového místa. Dne [datum] pak s ní žalobce uzavřel dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu hrobového místa [číslo] ze dne [datum], na základě kterého se žalovaná [číslo] stala dalším nájemcem hrobového místa. Výzvou žalované [číslo] ze dne [datum] byli všichni nájemci hrobového místa vyzváni, aby se dostavili společně do [datum] k podpisu smlouvy o prodloužení nájmu hrobového místa. Po obdržení výzvy se žalovaná [číslo] telefonicky spojila se žalobcem, aby se s ním domluvila na termínu společného podpisu nové nájemní smlouvy. Od té doby s ní však žalobce přestal telefonicky komunikovat, bez jejího vědomí uzavřel se žalovanou [číslo] dne [datum] novou smlouvu o nájmu hrobového místa [číslo] zaplatil celý nájem na dobu až do [datum]. Dne [datum] se žalovaná [číslo] dostavila k žalované [číslo] kde se dozvěděla, že nová smlouva o nájmu hrobového místa již byla uzavřena (podepsána) se žalobcem a tehdy jí byla předložena k podpisu smlouva stejného znění a čísla jako žalobci, se stejným datem, kterou podepsala. Po podpisu nájemní smlouvy obdržela spolu s nájemní smlouvou kopii dokladu prokazující, že nájem již byl zaplacen. Uvedený doklad žalovaná [číslo] nikdy nezneužila a nikdy ani netvrdila, že předmětné nájemné uhradila ona.

4. Při svém rozhodování ve věci vycházel soud ze skutkových zjištění učiněných na základě provedených listinných důkazů navržených a předložených účastníky a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Mezi žalovanou [číslo] [jméno] [příjmení] byla dne [datum] uzavřena smlouva o propůjčení pohřbívacího místa [číslo] na základě které žalovaná [číslo] propůjčila [jméno] [příjmení] na dobu určitou, tj. od [datum] do [datum] hrob [číslo] na hřbitově [obec], [obec a číslo]. Na základě Dodatku [číslo] k této smlouvě ze dne [datum] se nájemci hrobu [číslo] stali žalobce a [jméno] [příjmení]. Žalobce pak dne [datum] podepsal žalované [číslo] čestné prohlášení, v němž svým podpisem stvrdil, že všechny, v žádosti o převod – rozšíření užívacího práva k hrobovému místu [číslo] jím uvedené údaje, na jejichž základě žalovaná [číslo] rozhoduje a dává souhlas ke změně užívacího práva, jsou pravdivé a že nezamlčel žádné skutečnosti, pro které by byl požadovaný převod – rozšíření užívacího práva, protiprávní (viz Smlouva o propůjčení pohřbívacího místa [číslo] ze dne 17. 12. 200, Čestné prohlášení ze dne [datum]).

6. Z nedatované listiny [anonymizováno] – změna v r 2008 2009 ([obec] – hrob [číslo] – číslo smlouvy [číslo] – Dodatek [číslo] soud zjistil, že žalobce v této listině vyčíslil, jakou částkou se rodina [příjmení] a [anonymizováno] podílela na úhradě nákladů za hrobové místo.

7. Dne [datum] byla mezi žalovanou [číslo] (coby pronajímatelkou) a žalobcem a [jméno] [příjmení] (coby nájemci) uzavřena Smlouva o nájmu hrobového místa [číslo] s tím, že smlouvu podepisoval coby nájemce pouze žalobce. Předmětem nájmu bylo hrobové místo [číslo] na hřbitově [obec]. Nájem byl uzavřen na dobu určitou od [datum] do [datum]. Nájemné ve výši 4 860 Kč bylo uhrazeno dne [datum], na důkaz čehož žalovaná [číslo] vystavila doklad o zaplacení [číslo]. Na dokladu je připojen žalobcem ručně psaný text: ½ nákladů tj. 2 430 Kč za rodinu [příjmení], zaplatila dne [datum] [celé jméno žalované] (viz Smlouva o nájmu hrobového místa [číslo] ze dne [datum], Doklad o zaplacení [číslo] ze dne [datum]).

8. Na základě žádosti žalobce o rozšíření užívacího práva k hrobovému místu [číslo] ze dne [datum] byl mezi účastníky uzavřen téhož dne Dodatek [číslo] ke smlouvě [číslo] ze dne [datum]. Jako nájemci hrobového místa byli nadále vedeni žalobce, žalovaná [číslo] [jméno] [příjmení]. Dodatek je opatřen podpisem žalobce a žalované [číslo]. Žalovaná [číslo] uhradila žalované [číslo] za převod užívacího práva částku ve výši 114 Kč. Žalobce současně téhož dne podepsal žalované [číslo] čestné prohlášení, v němž svým podpisem stvrdil, že všechny, v žádosti o převod – rozšíření užívacího práva k hrobovému místu, jím uvedené údaje, na jejichž základě žalovaná [číslo] rozhoduje a dává souhlas ke změně užívacího práva, jsou pravdivé a že nezamlčel žádné skutečnosti, pro které by byl požadovaný převod – rozšíření práva protiprávní. Dodatkem [číslo] k výše uvedené nájemní smlouvě ze dne [datum] došlo ke změně adresy žalobce, jako nájemci byli nadále vedeni žalobce, žalovaná [číslo] [jméno] [příjmení]. Dodatkem [číslo] k výše uvedené nájemní smlouvě ze dne [datum] se [jméno] [příjmení] vzdala práva ve prospěch dalších nájemců a jako nájemci byli nadále vedeni žalobce a žalovaná [číslo]. Dodatkem [číslo] k výše uvedené nájemní smlouvě ze dne [datum] došlo ke změně adresy žalobce. Uvedený dodatek žalobce a žalovaná [číslo] podepsal každý zvlášť na samostatné listině (viz Žádost o rozšíření užívacího práva k pohřbívacímu místu ze dne [datum] a Dodatek [číslo] ke smlouvě [číslo] ze dne [datum], Rozpočet služeb [číslo] ze dne [datum], Čestné prohlášení ze dne [datum], Dodatek [číslo] ke smlouvě [číslo] ze dne [datum], Dodatek [číslo] ke smlouvě [číslo] ze dne [datum], 2x Dodatek [číslo] ke smlouvě [číslo] ze dne [datum]).

9. Žalovaná [číslo] dopisem ze dne [datum] upozornila žalobce a žalovanou [číslo] coby společné nájemce, na blížící se konec nájmu k hrobovému místu [číslo] který skončí ke dni [datum]. Současně byli oba upozorněni na to, že pokud budou mít zájem o prodloužení nájmu hrobového místa na další období, je nezbytné, aby se všichni nájemci dostavili k žalované [číslo] nejpozději ke dni [datum]. Dále byli seznámeni s výší nájemného a služeb s nájmem spojených s tím, že celková částka musí být uhrazena najednou, postupné placení v částkách odpovídajících podílu jednotlivých nájemců není možné (viz Upozornění ze dne [datum]).

10. Dne [datum] byla mezi žalovanou [číslo] žalobcem uzavřena Smlouva o nájmu hrobového místa [číslo]. V záhlaví smlouvy jsou jako nájemci označeni jak žalobce, tak žalovaná [číslo]. Předmětem nájmu bylo hrobové místo [číslo] nacházející se na veřejném pohřebišti [obec]. Nájem hrobového místa byl uzavřen na dobu určitou od [datum] do [datum]. Nájemné ve výši 3 792 Kč uhradil žalobce dne [datum], proto žalovaná vystavila téhož dne doklad o zaplacení [číslo]. Identická smlouva pak byla žalovanou [číslo] podepsána dne [datum], avšak s datem [datum] (viz 2x Smlouva o nájmu hrobového místa [číslo] ze dne [datum], Doklad o zaplacení [číslo] ze dne [datum]).

11. Z fotografie předmětného hrobového místa soud zjistil, že v hrobovém místě jsou uloženy ostatky jak příslušníků rodiny [příjmení], tak [anonymizováno] i [anonymizováno] (viz kopie fotografie hrobového místa).

12. Děti žalované [číslo] Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dne [datum] zaslali žalobci souhlas žalované [číslo] ze dne [datum] s vyzvednutím urny jeho zesnulé ženy [jméno] [příjmení] z hrobového místa [číslo] (viz Souhlas ze dne [datum], Dopis ze dne [datum]).

13. Z dalších provedených důkazů soud žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení této věci nezjistil.

14. Podle § 25 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 3. 2012, nájem hrobového místa (dále jen "nájem") vzniká na základě smlouvy o nájmu hrobového místa uzavřené mezi provozovatelem pohřebiště jako pronajímatelem a nájemcem (dále jen "smlouva o nájmu"). Smlouva o nájmu musí mít písemnou formu a musí obsahovat výši nájemného a výši úhrady za služby spojené s nájmem, pokud je provozovatel pohřebiště poskytuje. Podle odst. 3 citovaného ustanovení nájem hrobového místa lze sjednat i na dobu předcházející pohřbení nebo uložení urny. Podnájem hrobového místa je zakázán. Podle odst. 8 citovaného ustanovení provozovatel pohřebiště je povinen písemně upozornit nájemce na skončení sjednané doby nájmu nejméně 90 dnů před jejím skončením. Není-li mu trvalý pobyt nebo sídlo nájemce znám, uveřejní tuto informaci na veřejném pohřebišti způsobem, který je v místě obvyklý, nejméně 60 dnů před skončením sjednané doby nájmu. Jestliže nájemce podá před uplynutím sjednané doby nájmu návrh na prodloužení smlouvy o nájmu, může provozovatel pohřebiště jeho návrh odmítnout jen v případě, že a) nájemce neplní své povinnosti podle odstavce 5, b) nájemce neuhradil dlužné nájemné nebo úhradu za služby spojené s nájmem do 3 měsíců ode dne, kdy ho k tomu provozovatel písemně vyzval, nebo c) má-li být veřejné pohřebiště zrušeno podle § 24 odst. 1.

15. Podle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák“), nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

16. Podle § 561 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

17. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je nedůvodná, a to z níže důvodů.

18. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce je historicky nájemcem předmětného hrobového místa. Sporná zůstala otázka, zda se žalovaná [číslo] stala rovněž společným nájemcem hrobového místa, či zda odnětím souhlasu žalobce s užíváním předmětného hrobového místa, došlo k ukončení oprávnění žalované [číslo] k jeho užívání. Soud je v daném případě toho názoru, že žalobce již v minulosti opakovaně projevil vůli k rozšíření oprávnění k užívání hrobového místa, a to nejdříve ve prospěch vnučky [jméno] [příjmení] v roce 2009 a v následně též vůči žalované [číslo] (dodatek [číslo] ke smlouvě [číslo] ze dne [datum]). Jelikož se pak dne [datum] paní [jméno] [příjmení] vzdala svého užívacího práva ve prospěch ostatních nájemců, což stvrdila podpisem dodatku [číslo] ke smlouvě [číslo] zůstali společnými nájemci předmětného hrobového místa žalobce a žalovaná [číslo]. Vzhledem k tomu, že pak žalovaná [číslo] uzavřela s nájemci, kteří měli zájem o pokračování v nájmu, nájemní smlouvu na další období, nelze mít pochybnosti o tom, že jak žalobce, tak žalovaná [číslo] jsou i nadále oba platnými nájemci předmětného hrobového místa. Na tom neměnní nic ani to, že na hřbitovní správě žalované [číslo] jsou uloženy dva zcela identické originály smlouvy [číslo] těchto jsou v záhlaví jako nájemci uvedeni jak žalobce, tak žalovaná [číslo] byť tyto byly podepsány účastníky samostatně (odděleně), viz pojednání níže (bod 20).

19. Soud se neztotožnil s námitkou žalobce, že přenechání hrobového místa též ve prospěch žalované [číslo] nebylo učiněno platně z důvodu, že se na tomto nepodílela, respektive s tímto neprojevila souhlas jeho vnučka [jméno] [příjmení]. V daném případě je třeba rovněž vycházet z projevu vůle účastníků smluvního vztahu, kdy tito si byli vědomi, kdo předmětné hrobové místo užívá, a paní [příjmení] se proti spoluužívání hrobového místa žalovanou [číslo] nikdy neohradila, když následně sama projevila vůli přenechat hrobové místo ve prospěch užívání zbylých dvou nájemců, tj. žalobce a žalované [číslo]. Taktéž nelze přehlédnout ani to, že žalobce po celou dobu spoluužívání hrobového místa žalovanou [číslo] až do listopadu 2021, neměl vůči tomuto žádných námitek a toto zcela bez výhrad z pozice spolunájemce akceptoval.

20. Rozhodně nelze přisvědčit tomu, že by žalobce svým souhlasem k tak zvanému rozšíření užívání hrobového místa ve prospěch žalované [číslo] pouze udělil jakýsi dočasný souhlas s užíváním hrobového místa, a že v tomto nelze spatřovat rozšíření nájemního práva hrobového místa ve prospěch žalované [číslo]. Ta se tak na základě dodatku stala ve smyslu shora citovaných ustanovení občanského zákoníku a zákona o pohřebnictví, řádným spolunájemcem předmětného hrobového místa, k čemuž dal žalobce prokazatelně svůj souhlas. Soud je toho názoru, že v daném případě je třeba vycházet z projevu vůle účastníků smluvního vztahu a„ z výkladu pojmu užívacího práva“, kdy toto je zcela jednoznačně totožné s výkladem pojmu nájemního práva. Soud zde přihlédl též k dalším okolnostem případu, kdy je zcela zřejmé, že vzhledem ke skutečnosti, že šlo o hrobové místo dvou spřízněných rodin, lze považovat za zcela logické, že obě z těchto rodin měly zájem na zachování společného užívání předmětného hrobového místa, jelikož v tomto jsou uloženy ostatky většiny jejich předků. Žalovaná [číslo] byť nehradila nájemné za předmětné hrobové místo přímo pronajímateli, tj. žalované [číslo] zcela prokazatelně přispívala adekvátní částkou nájemného ve prospěch žalobce. Navíc, jak potvrdila sama žalovaná [číslo] jakožto pronajímatel, z úředního postupu vyplývá, že při hrazení nájemného spolunájemci hrobového místa, toto nelze rozdělit na více částí, ale musí být hrazeno jednotně. Ačkoli lze přisvědčit, že ze strany žalované [číslo] došlo k jistému pochybení jejího zaměstnance, když nově vystavenou nájemní smlouvu na hrobové místo na další období, nechala podepsat každého nájemce na samostatně vystavené listině (smlouvě), stalo se tak v důsledku jistého nátlaku žalobce, který on sám při jednání soudu připustil a kdy trval na podpisu smlouvy bez přítomnosti žalované [číslo]. Ta pak následně nájemní smlouvu podepsala o 2 dny později, tj. [datum], se zachováním data podpisu smlouvy žalobcem, tj. [datum]. Ze záhlaví smlouvy – označení stran účastníků nájemního vztahu však vyplývá, že tito zde byli označeni oba dva, jakožto spolunájemci. Vzhledem ke skutečnosti, že se pak nejedná o listinu, kterou se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takovéto právo mění či ruší, nebylo nutné projevit vůli všech stran smluvního vztahu na téže listině. Nelze přehlédnout ani to, že sám žalobce žádal o souhlas s vyzvednutím urny jeho ženy [jméno] [příjmení] z hrobového místa, a to na žalované [číslo] která mu ho udělila, z čehož lze rovněž dovodit, že žalobce považoval žalovanou [číslo] za spolunájemce předmětného hrobového místa. Vzhledem k tomu, že pak žalovaná [číslo] neprojevila vůli k ukončení nájemního vztahu k hrobovému místu, na tomto se účastníci nikdy nedohodli, nemohlo dojít k zániku nájemního práva pouze na základě sdělení druhého spolunájemce.

21. Soud tak uzavřel, že nájemní vztah k předmětnému hrobovému místu byl platně uzavřen, nadále tak trvá vůči oběma účastníkům a z těchto důvodů žalobu, jako nedůvodnou zamítl. Pro úplnost soud dodává, že v postoji žalobce lze spatřovat jistý rozpor s dobrými mravy, a to s ohledem na skutečnost, že nájem hrobového místa se stal z jeho strany předmětem výdělečné činnosti, kdy ukončení nájemního vztahu a přenechání rodinné hrobky ve prospěch rodiny žalované [číslo] podmínil zaplacením odstupného ve výši cca 42 000 Kč (jak uvedl u jednání soudu dne [datum]).

22. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou [číslo] rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované [číslo] jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 164 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5. a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 400 Kč ve výši 1 764 Kč.

23. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou [číslo] rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované [číslo] jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (dále jen„ vyhláška“), dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

24. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost stanovená žalobci ve výroku II. a III. k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.