6 C 48/2020
č. j. 6 C 48/2020-86
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 159 § 433 § 574 § 577 § 630 § 1753 § 1798 § 1800 § 2395 § 2398 § 2399
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecným zmocněncem jméno jméno příjmení bytem adresa o 219 608,97 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 219 608,97 Kč spolu s úrokem ve výši 11,52 % ročně z částky 209 247,97 Kč za dobu od 24. 1. 2020 do zaplacení, smluvním úrokem z prodlení ve výši 13,48 % ročně z částky 209 247,97 Kč za dobu od 24. 1. 2020 do zaplacení a spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 98 464,12 Kč a s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 123 460,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 83 526,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 1. 2020 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 219 608,97 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“), Úvěrové podmínky pro právnické osoby a příslušná Oznámení, tj. Pravidla časového pořadí úhrad pohledávek KB a Sazebník (dále též jako„ Smlouva“). Dle Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované účelový úvěr ve výši 650 000 Kč (dále též jako„ Úvěr“) a žalovaná se zavázala Úvěr čerpat jednorázově do 11. 5. 2015 a splatit jistinu Úvěru nejpozději k 9. 3. 2018 spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny Úvěru, a to v pravidelných měsíčních (anuitních) splátkách (s pohyblivou úrokovou sazbou) po dobu 33 měsíců ve výši 19 700 Kč. První splátka byla sjednána ke dni 31. 7. 2015. Uzavřením Smlouvy žalovaná mimo jiné souhlasila, že bude za spravování Úvěru hradit žalobkyni měsíčně částku 200 Kč. Dne 11. 3. 2015 žalovaná vyčerpala částku Úvěru. Jelikož žalovaná sjednané splátky včas a řádně nehradila, došlo k zesplatnění neuhrazené části Úvěru, když žalobkyně dne 7. 11. 2017 zaslala žalované dopis nadepsaný jako„ Výzva k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky“, kde žalovanou informovala, že v důsledku prodlení s úhradou splatných závazků požaduje okamžité splacení všech svých úvěrových pohledávek nejpozději do 21. 11. 2017. Žalovaná však žalobkyni nic neuhradila. Žalovaná částka 219 608,97 Kč představuje nesplacenou část jistiny Úvěru ve výši 209 247,97 Kč a úvěrové poplatky ve výši 10 361 Kč. Přes opakované upomínky ze strany žalobkyně (ze dne 5. 12. 2016, 7. 11. 2017), [právnická osoba], [anonymizováno], která pro žalobkyni vymáhá pohledávky (ze dne 16. 7. 2018) a přes předžalobní upomínku ze strany právního zástupce žalobkyně (ze dne 10. 10. 2019), žalovaná žalobkyni nic nezaplatila.
2. Vedle žalované částky se žalobkyně na žalované domáhala zároveň zaplacení úroku ve výši 11,52 % ročně z částky 209 247,97 Kč za dobu od 24. 1. 2020 do zaplacení, dále smluvního úroku z prodlení ve výši 13,48 % ročně z částky 209 247,97 Kč za dobu od 24. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného výpůjčního úroku ve výši 98 464,12 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 123 460,52 Kč.
3. Žalovaná naproti tomu požadovala zamítnutí žaloby s tím, že vznesla námitku promlčení nároku, neboť má za to, že došlo k jeho promlčení ve tříleté promlčecí lhůtě. Nadto žalovaná uvedla, že byla předmětná Smlouva uzavřena adhézním způsobem a s ohledem na skutečnost, že je žalovaná v daném poměru slabší stranou a VOP jsou v rozsahu, v jakém jsou v neprospěch slabší strany (tj. v neprospěch žalované), neplatné, proto je neplatný čl. 10 odst. 10.3 VOP, kterým si smluvní strany ujednaly patnáctiletou promlčecí lhůtu. Stran toho žalovaná namítala, že si žalobkyně svévolně započítala žalovanou hrazené splátky nejdříve na úroky a nikoliv na jistinu a nerespektovala tak její žádost. Později žalovaná namítala, že by dlužná částka měla činit dle jejích záznamů správně 189 000 Kč a nikoliv částku 219 608 Kč, jak požaduje žalobkyně.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaná je podnikající právnickou osobou zapsanou v Obchodním rejstříku od [datum], jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, jejími obory činnosti jsou mj. velkoobchod a maloobchod, poradenství v oblasti informačních technologií, poradenská a konzultační činnost, služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy, atd. (viz aktuální Výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku). Z nesporných tvrzení obou účastníků soud zjistil, že došlo mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] k uzavření Smlouvy, na jejímž základě byl žalované dne [datum] poskytnut Úvěr ve výši 650 000 Kč a že tento žalovaná žalobkyni v celém rozsahu nesplatila. Dle čl. 6 odst. 6.1 Smlouvy se žalovaná zavázala splatit žalobkyni Úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po dobu 33 měsíců ve výši 19 700 Kč nejpozději do 9. 3. 2018. První splátka byla sjednána ke dni 31. 7. 2015. Dle čl. 1 bodu 1.2 Smlouvy jsou nedílnou součástí Smlouvy mj. VOP, přičemž podpisem Smlouvy žalovaná potvrdila, že se s nimi seznámila, že jim rozumí a že s jejich zněním výslovně souhlasí. V čl. 10 odst. 10.3 VOP si účastníci sjednali, že„ neodporuje-li to v konkrétním případě právním předpisům, promlčují se veškerá práva a pohledávky žalobkyně za žalovanou ve lhůtě patnácti let, a tam, kde se pro daný vztah použije právní úprava platná před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), ve lhůtě deseti let ode dne, kdy mohla být žalobkyní vykonána/uplatněna poprvé“. Účastníci si také sjednali, že se žalovanou hrazené splátky budou započítávat nejprve na úroky, poté na jistinu dluhu a až následně na úroky z prodlení a další poplatky s tím, že se hradí nejprve úrok a jistina dluhu dle pořadí jejich splatnosti (viz čl. VIII. odst.
3. Úvěrových podmínek ve spoj. s Pravidly časového pořadí úhrad pohledávek ČB). Jelikož žalovaná sjednané splátky včas a řádně neuhradila, došlo dne 21. 11. 2017, dle čl. XIII. odst. 1 bodu 1.1 a odst. 3 písm. b) Úvěrových podmínek, k zesplatnění neuhrazené výše Úvěru (Výzva k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne 7. 11. 2017). Žalovaná částka 219 608,97 Kč se skládá z nesplacené části jistiny Úvěru 209 247,97 Kč a z úvěrových poplatků ve výši 10 361 Kč (viz Tabulka výše a druhu jednotlivých transakcí, Historický výpis z účtu č. [bankovní účet]). Dlužnou částku žalovaná nezaplatila ani přes opakovanou výzvu k úhradě ze strany žalobkyně (výzva ze dne 5. 12. 2016 a ze dne 7. 11. 2017), [právnická osoba], [anonymizováno], která pro žalobkyni vymáhá pohledávky (ze dne 16. 7. 2018) a právního zástupce žalobkyně (ze dne 10. 10. 2019).
5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako: „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
7. Dle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Dle § 630 odst. 1 a 2 o. z., (1) strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let. (2) Je-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání. Nepřihlíží se ani k ujednání kratší promlčecí lhůty, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti.
9. Dle § 159 odst. 1 o. z., kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.
10. Dle § 433 odst. 1 a 2 o. z., (1) kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. (2) Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.
11. Dle § 574 o. z., na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.
12. Dle § 1798 odst. 1 a 2 o. z., (1) ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. (2) Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.
13. Dle § 1800 odst. 1 a 2 o. z., (1) obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. (2) Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.
14. Dle § 1753 o. z., ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření.
15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, v souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V průběhu řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k platnému uzavření Smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., jejíž nedílnou součástí jsou VOP, které žalovaná výslovně přijala (viz čl. 1 bodu 1.2 Smlouvy) a v nichž si účastníci platně a vědomě ujednali patnáctiletou promlčecí lhůtu (čl. 10 odst. 10.3 VOP, § 630 odst. 1 ve spoj. s § 574 o. z.). Žalobkyně dostála svému závazku vyplývajícímu z uzavřené Smlouvy, když žalované poskytla peněžité prostředky ve sjednané výši. Žalovaná se smlouvou zavázala v pravidelných měsíčních splátkách poskytnuté peněžité prostředky řádně a včas splácet, tuto svoji povinnost však nesplnila, když se dostala do prodlení, proto následně došlo k zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že je žalovaná podnikající právnickou osobou (nikoliv spotřebitelem či samostatným živnostníkem), která zpravidla veškerou svou činnost uskutečňuje v souvislosti s vlastním podnikáním, i když se v daném případě o podnikatelský akt nejednalo, posoudil soud postavení žalované vůči žalobkyni v daném případě tak, že žalovaná není slabší stranou, byť má žalobkyně vůči žalované hospodářskou převahu, kterou však vůči žalované nijak nezneužila ve smyslu § 433 o. z.. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě nesplacené části Úvěru, aniž by záměrně čekala na podstatné navýšení částky plynoucí z nárůstu nedoplatku na úrocích z prodlení. Žalovaná na výzvy žalobkyně nijak nereagovala, přestože si musela být vědoma následků své nečinnosti či opomenutí (omisivního jednání). Vzhledem k tomu, že žalobkyně listinnými důkazy (přehledem výpočtu dlužné částky včetně požadovaných úroků) prokázala tvrzení uvedená v žalobě, přičemž žalovaná naproti tomu neprokázala své tvrzení o tom, že by celková dlužná část z Úvěru měla být nižší, než kolik požaduje žalobkyně (tj. že žalobkyni uhradila vyšší částku z celkového nesplaceného úvěru), ačkoli ji soud k prokázání tohoto tvrzení vyzval, soud žalobě vyhověl. Námitku ohledně způsobu splácení úvěru, kdy žalovaná nesouhlasila s tím, že žalobkyně použila splátky žalované přednostně na uhrazení úroku, shledal soud za zcela irelevantní, neboť způsob splácení úvěru byl účastníky dohodnut rovněž ve smluvních podmínkách.
16. Ke vznesené námitce promlčení nároku žalobkyně ve tříleté promlčecí lhůtě, soud uvádí, že tuto neshledal důvodnou, jelikož si účastníci ve VOP platně a výslovně ujednali lhůtu delší, a to patnáctiletou v souladu s § 630 odst. 1 ve spoj. s § 574 o. z. Vzhledem k tomu, že je žalovaná, stejně jako žalobkyně, podnikající právnickou osobou, bylo tudíž povinností jednatele žalované vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, tj. s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí (viz § 159 odst. 1 o. z.). Jestliže se jednatel žalované před uzavřením Smlouvy důkladně neseznámil se všemi jejími částmi, ačkoli svým podpisem na Smlouvě výslovně potvrdil jménem žalované opak, nemůže jít toto nedbalé jednání na vrub žalobkyni. O to víc, když je z pohledu žalované„ sporné“ ujednání o prodloužení promlčecí lhůty zcela jasné a srozumitelné, takže k jeho výkladu či pochopení není zapotřebí odborného vzdělání.
17. K další vznesené námitce žalované, že vzhledem k tomu, že byla Smlouva uzavřena adhézním způsobem je čl. 10 odst. 10.3 VOP, kterým si účastníci ujednali patnáctiletou promlčecí lhůtu pro žalovanou, jakožto slabší stranu, nevýhodný a proto je tento článek neplatný dle § 1798 o. z. ve spoj. s § 1800 o. z. a § 577 o. z., soud uvádí, že ani tuto neshledal důvodnou, neboť žalovaná není vůči žalobkyni slabší stranou (jak bylo odůvodněno shora). Z těchto důvodů nelze tento sporný článek považovat za zvlášť nevýhodný pro žalovanou ve smyslu § 1800 odst. 2 o. z. Prostá nevýhodnost sporovaného článku vůči žalované (pokud by byla považována za slabší osobu) přitom sama o sobě nezpůsobuje jeho relativní neplatnost dle § 1798 o. z. ve spoj. s § 1800 o. z. a § 577 o. z. Soud má za to, že na žalovanou proto nelze v tomto směru pohlížet jako na slabší osobu smluvního vztahu, která neměla v daném případě jinou možnost, než uzavřít předmětnou smlouvu. V případě, že žalovaná nesouhlasila s ujednáním ohledně patnáctileté promlčecí lhůtě, mohla se svou žádostí o úvěr obrátit na jiný bankovní dům či společnost, která by jí tento poskytla za odlišných pro žalovanou přijatelnějších podmínek. Z těchto důvodů proto soud dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok promlčen není, výše uplatněné pohledávky je opodstatněná a z těchto důvodů proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
18. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku včas a řádně neuhradila, ocitla se s jejím zaplacením v prodlení, soud proto přiznal žalobkyni rovněž požadovaný úrok z prodlení, jehož výše je odůvodněna dle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 83 526,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 785 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 219 608,97 Kč sestávající z částky 9 180 Kč za každý ze šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, podání ze dne 24. 3. 2020, jednání před soudem dne 19. 4. 2021, podání ze dne 10. 5. 2021, jednání před soudem dne 30. 8. 2021) a z částky 4 590 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění), včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 61 770 Kč ve výši 12 971,70 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.