6 C 496/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 80 056,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 80 056,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 80 056,90 Kč za dobu od 10. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 30 089,95 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [anonymizováno], advokátky se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 89 201,90 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) z titulu bezdůvodného obohacení. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 7. 10. 2022, byla zastavena exekuce žalované coby oprávněné proti žalobkyni coby povinné, která byla vedena soudní exekutorkou [anonymizováno], [exekutorský úřad], pod sp. zn. [spisová značka], a to na základě pověření [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Exekuční řízení bylo zastaveno proto, že v době zahájení předmětné exekuce nebyl exekuční titul pravomocný a vykonatelný. Během provádění předmětné exekuce byla ve prospěch žalované coby oprávněné vymožena částka ve výši 89 201,90 Kč. Jelikož byla exekuce zahájena na základě nezpůsobilého exekučního titulu, došlo na straně žalované coby oprávněné k bezdůvodnému obohacení v rozsahu vymoženého plnění. Žalovaná i přes výzvu k úhradě bezdůvodné obohacení žalobkyni nevydala.

2. Žalovaná naproti tomu požadovala zamítnutí žaloby. Na svoji obranu žalovaná uvedla, že částka ve výši 89 201,90 Kč, která je předmětem tohoto řízení, byla vůči žalobkyni vymožena v jiném exekučním řízení, a to v exekučním řízení vedeném soudní exekutorkou [anonymizováno], [exekutorský úřad], pod sp. zn. [číslo jednací]. Dále žalovaná uvedla, že pohledávku, pro kterou je u některého exekutorského úřadu vedeno exekuční řízení, přihlašuje oprávněný do jiného exekučního řízení sám a že příslušný exekutorský úřad, který jeho příslušnou pohledávku jinak vymáhá, tak nečiní a činit nemůže. Úspěšné vymožení předmětné pohledávky je v daném případě tedy výsledkem bdělosti a aktivního jednání oprávněného, nikoliv výsledkem činnosti exekutora, který jeho pohledávku jinak vymáhá. V dotčené exekuci vedené soudní exekutorkou [anonymizováno], [exekutorský úřad], pod sp. zn. [spisová značka], tak nebylo vymoženo ničeho. Žalovaná dále uvedla, že uplatnění předmětné pohledávky je zjevně v rozporu s dobrými mravy, neboť příslušný nárok je žalobkyní uplatněn ve spolupráci s právní zástupkyní, která původní pohledávku žalované v pozici soudní exekutorky, coby orgán veřejné moci, vymohla, a je tak ve vztahu k žalované ve zjevném střetu zájmu. Jelikož žalovaná částka byla ve prospěch žalované fakticky vymožena již v roce 2016, vznesla žalovaná též námitku promlčení.

3. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované uvedla, že se s argumentací žalované stran námitky promlčení neztotožňuje, neboť subjektivní promlčecí doba k uplatnění nároku žalobkyni počíná běžet až ode dne právní moci usnesení o zastavení předmětné exekuce, přičemž usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], nabylo právní moci dne 7. 10. 2022. Během provádění předmětné exekuce vedené [exekutorský úřad] pod sp. zn. [spisová značka], byla ve prospěch žalované, coby oprávněné, na základě finančního přehledu pověřené soudní exekutorky ze dne [datum], vymožena částka celkem ve výši 103 711,19 Kč, z toho částku ve výši 89 201,90 Kč obdržela žalovaná. Přesto, že část vymožené pohledávky byla vyplacena na základě přihlášky pohledávky do dražby v rámci jiného exekučního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], jedná se stále o částku vymoženou v rámci exekuce vedené [exekutorský úřad] pod sp. zn. [spisová značka], a to podle exekučního titulu – rozhodčího nálezu rozhodce [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který byl později uznán nezpůsobilým exekučním titulem.

4. Žalobkyně podáním ze dne 22. 5. 2023 vzala svou žalobu zpět co do částky 9 145 Kč s příslušenstvím – zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 10. 11. 2022 do zaplacení. Soud o tomto procesním úkonu žalobkyně rozhodl usnesením ze dne 22. 5. 2023, č.j. 6 C 486/2022-39, které nabylo právní moci dne 14. 6. 2023.

5. Při svém rozhodování ve věci vycházel soud ze skutkových zjištění učiněných na základě provedených listinných důkazů navržených a předložených účastníky a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Mezi [anonymizováno] a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce, na základě které uvedená společnost zapůjčila žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalobkyně zavázala vrátit spolu s náklady půjčky ve výši 23 393 Kč v celkem 24 měsíčních splátkách ve výši 1 809 Kč, a to převodem na účet vždy k 20. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. Půjčka byla úročena roční úrokovou sazbou 89 % a RPSN půjčky činilo 136,1%. Uvedená smlouva o půjčce byla uzavírána v souladu a na základě Rámcové smlouvy o půjčce uzavřené mezi týmiž smluvními stranami dne [datum] (viz Smlouva o půjčce [číslo]). Smluvní strany se dne [datum] dohodly, že veškeré spory ze smlouvy o půjčce budou řešeny v rozhodčím řízení a že je bude rozhodovat jeden ze tří rozhodců označených v rozhodčí doložce, který bude navržen žalobkyní v rozhodčí smlouvě. Jedním z takto označených rozhodců byl [anonymizováno] (viz Rozhodčí doložka ze dne [datum]). Žalobkyně vkladem na účet č. [bankovní účet] uhradila pod variabilním symbolem [číslo] od srpna [anonymizováno] do ledna [anonymizováno] celkem částku 10 854 Kč (viz Pokladní doklad ze dne [datum]). Žalovaná se návrhem adresovaným rozhodci [anonymizováno] domáhala na žalobkyni zaplacení dlužné částky ve výši 72 519,90 Kč s příslušenstvím z titulu shora uvedené smlouvy o půjčce s tím, že pohledávka za žalovanou včetně veškerého příslušenství jí byla postoupena [anonymizováno]. Dne [datum] vydal rozhodce [anonymizováno] rozhodčí nález sp. zn. [spisová značka], kterým návrhu žalované v plném rozsahu vyhověl. Dne [datum] byla vyznačena doložka právní moci a vykonatelnosti. Rozhodčí nález nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum] (viz Rozhodčí nález ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] vydaný rozhodcem [anonymizováno]).

7. Exekučním návrhem ze dne [datum] žalovaná coby oprávněná zahájila u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] exekuci na majetek žalobkyně coby povinné, a to k vymožení pohledávky ve výši 32 538 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 39 981,90 Kč, a to na základě vykonatelného rozhodčího nálezu, který vydal rozhodce [anonymizováno] dne [datum], pod sp. zn. [spisová značka]. Provedením exekuce byla pověřena soudní exekutorka [anonymizováno], [exekutorský úřad]. Věc byla u exekutorského úřadu vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná coby oprávněná přihlásila svoji pohledávku za žalobkyní coby povinnou ve výši 89 201,90 Kč přihláškou do exekučního řízení vedeného soudní exekutorkou [anonymizováno], [exekutorský úřad], která byla k vedení exekuce pověřena pověřením ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], které vydal [název soudu] ve věci žalobkyně coby povinné na návrh oprávněné [anonymizováno] (viz Oznámení o přihlášených pohledávkách ze dne [datum], č.j. [číslo jednací]).

8. V průběhu exekučního řízení soudní exekutorka [anonymizováno] zjistila, že povinná je vlastníkem nemovitosti (spoluvlastníkem), a proto rozhodla o provedení exekuce jejich prodejem. Usnesením č.j. [číslo jednací] rozhodla soudní exekutorka [anonymizováno] o ocenění nemovitosti specifikované v usnesení s tím, že výsledná cena nemovitostí id. ¼ byla určena částkou [částka] (viz Usnesení soudní exekutorky [anonymizováno], [exekutorský úřad], č.j. [číslo jednací]). Soudní exekutorka [anonymizováno] pak usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozhodla, že z rozdělované podstaty ve výši [částka] bude uspokojena mimo jiné i pohledávka žalované coby oprávněné ve výši 89 201,90 Kč s tím, že se jedná o pohledávku 3. skupiny, pořadí 2. podle § 337 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (viz Usnesení soudní exekutorky [anonymizováno], [exekutorský úřad], ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). V rámci exekuce vedené soudní exekutorkou [anonymizováno], [exekutorský úřad], pod sp.zn. [spisová značka] byla vymožena celkem částka ve výši 103 711,19 Kč, která byla rozúčtována na pohledávku žalované ve výši 89 201,90 Kč a na náklady exekuce ve výši 14 509,20 Kč (viz Výpis č. spisu [anonymizováno] – stav financí k datu [datum]). Soudní exekutorka [anonymizováno], [exekutorský úřad] [anonymizováno], pak dopisem ze dne 24. 8. 2020 zaslala soudní exekutorce [anonymizováno], podrobný finanční přehled přijatých plateb k exekuci žalované coby oprávněné vedené proti žalobkyni coby povinné pod sp. zn. [anonymizováno], dle kterého žalobkyně coby povinná uhradila dne 22. 5. 2018 částku ve výši 429 Kč, dne 13. 10. 2017 částku ve výši 14 080,29 Kč a dne 22. 2. 2017 částku ve výši 89 201,90 Kč (viz Sdělení exekutorky [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací]).

9. Návrhem doručeným exekutorce [anonymizováno] žalobkyně coby povinná navrhla zastavení exekuce pro tzv. jiný důvod dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř., který odůvodnila tím, že exekuce je proti ní vedena neoprávněně, na základě neplatného a tudíž nevykonatelného exekučního titulu, který vydal rozhodce, který k tomu neměl platnou rozhodčí doložkou udělenou pravomoc a dále proto, že rozhodce rozhodoval spor ze spotřebitelské smlouvy v rozporu s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele nebo ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Uvedený návrh byl dne [datum] postoupen k rozhodnutí [název soudu]. [Název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], exekuci dle § 268 odst. 1 písm. a) o.s.ř. zastavil proto, že rozhodčí nález dosud nenabyl právní moci, když při doručování rozhodčího nálezu žalobkyni coby povinné nebylo postupováno dle ustanovení § 49 a násl. o.s.ř., neboť nebylo vyvěšeno sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne 7. 10. 2022 (viz Usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). K vydání bezdůvodného obohacení byla žalobkyně vyzvána dopisem právní zástupkyně žalobkyně ze dne 13. 10. 2022 (viz Předžalobní výzva ze dne 13. 10. 2022).

10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

12. Podle § 629 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

13. Podle § 638 odst. 1 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

14. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a to z níže vyložených důvodů.

15. Žalovaná vedla jako oprávněná exekuci proti žalobkyni coby povinné na základě exekučního titulu, jímž byl rozhodčí nález vydaný rozhodcem [anonymizováno]. Exekuce byla vedena soudní exekutorkou [anonymizováno], [exekutorský úřad], pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobkyně coby povinná čelila v té době více exekucím – vedle exekuce vedené soudní exekutorkou [anonymizováno], [exekutorský úřad] pod sp.zn. [spisová značka], čelila též exekuci vedené soudní exekutorkou [anonymizováno], [exekutorský úřad] sp.zn. [spisová značka], a to na návrh oprávněné [anonymizováno]. Žalovaná, coby oprávněná, posléze přihlásila svoji pohledávku za žalobkyní, coby povinnou, ve výši 89 201,90 Kč přihláškou do exekučního řízení vedeného soudní exekutorkou [anonymizováno], [exekutorský úřad]. Soudní exekutorka [anonymizováno] následně rozhodla o provedení exekuce prodejem nemovitosti ve vlastnictví (spoluvlastnictví) žalobkyně, coby povinné. Z rozdělované podstaty pak byla mimo jiné dne 22. 2. 2017 uspokojena i pohledávka žalované ve výši 89 201,90 Kč. Žalobkyně, coby povinná, poté podala návrh na zastavení exekuce, vedené soudní exekutorkou [anonymizováno], [exekutorský úřad], pod sp.zn. [spisová značka]. [Název soudu] exekuční řízení usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zastavil, neboť v době zahájení exekučního řízení nebyl exekuční titul pro vady v doručování pravomocný ani vykonatelný a v době zahájení exekučního řízení tak nebyl splněn jeden z předpokladů, jimiž exekuční řád provedení exekuce podmiňuje. Jelikož byla exekuce zahájena na základě nezpůsobilého exekučního titulu, došlo tím na straně žalované coby oprávněné k bezdůvodnému obohacení v rozsahu vymoženého plnění, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat, neboť exekuce od samého počátku neměla být zahájena a vedena. Vede-li exekutor exekuci prodejem nemovitosti dlužníka, je možné, aby další věřitelé přihlásili svou vykonatelnou pohledávku, a domáhali se tak výtěžku z dražby. Tito věřitelé musejí svou pohledávku přihlásit sami, nikoliv prostřednictvím svého pověřeného exekutora. Uvedená skutečnost však na věci (tedy na tom, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila) nic nemění, neboť přesto, že žalovaná částka byla vyplacena na základě přihlášky pohledávky do dražby v rámci exekučního řízení vedeného soudní exekutorkou [anonymizováno] [exekutorský úřad] pod sp. zn. [spisová značka], jedná však i nadále o částku vymoženou v rámci exekuce vedené soudní exekutorkou [anonymizováno] [exekutorský úřad], pod sp. zn. [spisová značka] (jak bylo prokázáno podrobným finančním přehledem), a to dle exekučního titulu – rozhodčího nálezu rozhodce [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který však byl později uznán nezpůsobilým exekučním titulem, neboť jedině soudní exekutorka [anonymizováno] byla oprávněna prohlásit danou exekuci za skončenou a to pro vymožení plnění. Jestliže však žalovaná coby oprávněná na základě nezpůsobilého exekučního titulu zahájila exekuci a v rámci takto vedené exekuce, která neměla být vůbec zahájena, obdržela plnění, je proto uvedené plnění nutno pokládat za bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Námitky žalované proto soud shledal v tomto ohledu za zcela irelevantní.

16. Ačkoli žalovaná namítala promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení, soud tuto námitku promlčení neshledal důvodnou. Promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení je speciálně upraveno v § 621 ve spojení s § 629 odst. 1 o. z., dle kterých se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil, tj. kdo je povinen ho vydat (pro počátek této subjektivní promlčecí lhůty se vyžaduje skutečná vědomost o tom, že bylo na jeho úkor získáno bezdůvodné obohacení a kdo jej získal. Nejpozději se dle § 638 o. z. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za 10 let, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za patnáct let ode dne, kdy k němu došlo (objektivní promlčecí lhůta). Počátek subjektivní a objektivní promlčecí lhůty je stanoven odlišně a jejich vzájemný vztah je takový, že jsou na sobě nezávislé co do svého běhu, jeho počátku i konce. Skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí bez ohledu na druhou promlčecí dobu, to znamená, že právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí uplynutím té promlčecí lhůty, jejíž běh skončí dříve. Počátek subjektivní promlčecí lhůty se váže k okamžiku, kdy oprávněný nabyl vědomost o tom, že na jeho úkor došlo k získání bezdůvodného obohacení a kdo jej získal. Touto vědomostí se míní znalost takových skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit. Pro stanovení počátku běhu objektivní promlčecí lhůty je rozhodující okamžik, kdy bezdůvodné obohacení skutečně (fakticky) vzniklo, tj. den, kdy skutečně (fakticky) došlo k získání bezdůvodného obohacení, a to bez zřetele na to, zda oprávněný subjekt o svém právu na vydání plnění z bezdůvodného obohacení věděl či nikoli. V nyní projednávané věci až právní mocí usnesení o zastavení exekuce pozbyla žalovaná práva na vymožené plnění. Běh promlčecí lhůty k uplatnění požadavku žalobkyně coby povinné na vrácení částky, kterou žalovaná coby oprávněná v rámci vedené exekuce vymohla, proto na straně žalobkyně coby povinné počíná běžet nejdříve právní mocí rozhodnutí o zastavení exekuce, tedy dne 7. 10. 2022, neboť teprve tímto okamžikem bylo najisto postaveno, že žalobkyně coby povinná nemá v rámci probíhajícího exekučního řízení vůči žalované coby oprávněné žádnou povinnost k plnění dle nezpůsobilého exekučního titulu. Jelikož žaloba byla soudu doručena dne 9. 11. 2022, byl proto nárok žalobkyně uplatněn v zákonem stanovené tříleté lhůtě (k tomu srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2019, č.j. 20 Cdo 1227/2019). Dle soudní exekutorkou vystaveného finančního přehledu plateb došlo k úhradě (rozúčtování vymožené částky) dne 22. 2. 2017 a k pravomocnému zastavení exekuce dne 7. 10. 2022 Ani od jednoho z uvedených dat neuplynula ke dni podání žaloby zákonem stanovená desetiletá objektivní promlčecí lhůta a nárok žalobkyně tak nemůže být promlčen. S ohledem na shora uvedené proto soud žalovanou uplatněnou námitku promlčení shledal jako nedůvodnou.

17. Pro úplnost soud dodává, že s ohledem na shora uvedené (tedy, že žalovaná částka byla vymožena na základě nezpůsobilého exekučního titulu a že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodné obohatila tím, že vymožené plnění po pravomocném zastavení exekuce žalobkyni nevydala), se soud pro nadbytečnost již nezabýval žalobkyní namítanými důvody neplatnosti exekučního titulu – tedy, že rozhodce rozhodoval spor ze spotřebitelské smlouvy v rozporu s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele a že smlouvou o půjčce sjednané úroky jsou nemravné a dále žalovanou namítanými důvody pozdního popření pravosti pohledávky, které je možné učinit jen do skončení rozvrhového jednání.

18. Ke vznesené námitce rozporu s dobrými mravy pro zastoupení žalobkyně [anonymizováno], která v předchozím exekučním řízení byla exekutorkou provádějící exekuci ve prospěch žalované, což nyní žalovaná považuje za zjevný střet zájmu, soud uvádí, že ani tato námitka nemůže obstát, když [anonymizováno] v mezidobí řádně ukončila exekutorskou činnost a stala se advokátkou, přičemž v tomto ohledu se nejedná o žádný střet zájmu, a to ani z hlediska výkladu předpisů advokátní komory a tudíž nelze brát k tíži žalobkyně to, že by si nemohla ke svému zastupování v projednávané věci zvolit právě [anonymizováno].

19. Ze všech výše uvedených důvodu soud proto žalobě v rozsahu, který zůstal předmětem řízení, vyhověl, a to včetně požadovaného příslušenství pohledávky – úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 089,95 Kč. Náklady řízení se stávají za zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 569 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 89 201,90 Kč sestávající z částky 4 700 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění ze dne 13. 10. 2022, návrh ve věci samé, vyjádření ze dne 13. 2. 2023, účast na jednání soudu dne 22. 5. 2023) a z tarifní hodnoty ve výši 80 056,90 Kč sestávající z částky 4 340 Kč za každý dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání soudu dne 19. 6. 2023 a dne 31. 7. 2023) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Žalobkyni by tak příslušelo vůči žalované právo na náhrada nákladů řízení ve výši 37 849 Kč. Protože však žalobkyně zavinila z procesního hlediska zastavení řízení co do částky 9 145 Kč s příslušenstvím z této částky, je třeba tento neúspěch žalobkyně přičíst coby úspěch žalované. Žalobkyně tak měla úspěch z 89,75 % a žalovaná z 10,25 %. To, co je úspěchem žalobkyně je neúspěchem žalované a naopak. Odečtením neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu (tj. 89,75 % - 10,25 %) vychází, že žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 79,50 % z částky 37 849 Kč. Soud tak přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 30 089,95 Kč.

21. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za sepis„ Částečného zpětvzetí žaloby ze dne 22. 5. 2023“, neboť uvedený úkon právní služby zavinila z procesního hlediska žalobkyně, a proto jej nelze klást k tíži žalované, nadto uvedený úkon mohla žalobkyně učinit při samotném jednání soudu, které se konalo téhož dne, co bylo shora uvedené podání sepsáno. Dále soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za sepis„ Doplnění tvrzení ze dne 14. 6. 2023 a 29. 6. 2023“, neboť soud žalobkyni k žádnému doplnění žalobních tvrzení nevyzýval, nadto se jedná o podání, kterými žalobkyně reagovala na vyjádření žalované učiněná při jednání soudu, které však žalobkyně mohla soudu sdělit již při samotném jednání, navíc z pohledu soudu šlo jen o rozvedení a upřesnění žalobních tvrzení, případně o právní úvahy či výklad ustanovení zákona.

22. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.