6 C 497/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro 3 965 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 3 965 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 3. 7. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 332 725,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného , Jméno advokáta B, , advokáta se sídlem AK , adresa, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení, nejdříve částky 500 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, kterou následně rozšířila na částku 3 965 000 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním:

2. Žalobkyně a žalovaný spolu žili 25 let jako druh a družka, ze soužití se na rodily tři děti, , jméno FO, Společnou domácnost účastníci vedli od roku , Anonymizováno, a to na několika adresách, přičemž od roku 2010 do října 2018 bydleli společně v družstevním bytě na adrese , adresa, . Byt je družstevním bytem ve vlastnictví SBJ , adresa, , dispozice 4+1 o výměře 105, 53 m2. Oba účastníci akceptovali, vzhledem ke společným dětem, uspořádání poměrů bez uzavření manželství s tím, že ze strany žalovaného šlo i o obavu z případných negativních důsledků spojených s neúspěchem v jeho podnikání, což by se mohlo negativně projevit do majetkových poměrů obou účastníků právě v případě uzavření manželství. Žalovaný provozuje restauraci, jedním z obchodních partnerů žalovaného je též , jméno FO, . V období od roku 2017 začalo docházet v partnerském vztahu mezi účastníky k nedorozuměním, přičemž situace vyústila v závěru roku 2018 k trvalému a nenapravitelnému rozvratu vztahu, s následným rozchodem. V návaznosti na tuto rozluku účastníci vyjednali a podepsali Dohody, jak ohledně nezletilých dětí (výchově a výživě), tak ohledně společně nabytého majetku. Dne 21. 12. 2018 podepsali Dohodu o vypořádání majetkových poměrů s dohodou o smlouvě budoucí dle § 1785 a následující o.z. (dále jen Dohoda). Bezprostředně po uzavření těchto dohod zahájil žalovaný spolu se žalobkyní u příslušného soudu opatrovnické řízení, a to u OS pro Prahu 8, pod sp.zn. 0 P 352/2018. V předmětné věci soud rozhodl rozsudkem, proti němuž se odvolali oba účastníci a následně tak ve věci rozhodoval Městský soud v Praze pod sp. zn. 29 Co 555/2019.

3. Pro řízení vedené u zdejšího soudu je zásadní Dohoda o majetku a její čl. 3, když ostatní její ujednání prakticky byla naplněna. Žalobkyně a žalovaný se měli na základě Dohody stát spoluvlastníky bytu Přádova, a to každý s ideálním podílem velikosti ½, když kupní cena byla sjednána jako rozdíl z výnosu z prodeje jiné nemovitosti. Tak jak dohoda o majetku předpokládala, žalovaný uhradil příslušnou anuitu 29 210 Kč spojenou s družstevním podílem v SBD Horňátecká, s kterým je svázán právě byt Přádova a dne 7. 5. 2019 zahájil vkladové řízení za účelem převodu bytu Přádova do vlastnictví žalovaného. Následně měla, v souladu s dohodou, nabýt spoluvlastnický podíl o velikosti ideální jedné poloviny bytu rovněž žalobkyně. Dopisem ze dne 15. 5. 2019 však žalovaný prostřednictvím právní zástupkyně od Dohody o majetku překvapivě odstoupil a dne 3. 6. 2019 vyzval žalobkyni k ukončení užívání bytu Přádova. Jako důvod odstoupení od dohody žalovaný uvedl skutečnosti spočívající v procesním postupu žalobkyně, zejména v rámci opatrovnického řízení. Krátce nato, dne 22. 5. 2019, bylo na návrh žalovaného zastaveno i vkladové řízení. Ačkoli žalobkyně upozornila žalovaného na porušení Dohody o majetku, žalovaný na toto nijak nereagoval a požadavku žalobkyně na dodržení této Dohody nevyhověl. Dne 17. 6. 2019 pak žalovaný převedl družstevní podíl v , Anonymizováno, na pana , jméno FO, , o čemž byla žalobkyně vyrozuměna dopisem ze dne 15. 8. 2019 a zároveň byla vyzvána k vystěhování z předmětného bytu. To se událo i přesto, že se u Obvodního soudu pro , adresa, konala další opatrovnická jednání ve věci úpravy poměrů k nezletilým dětem. Po převodu družstevního podílu na pana , jméno FO, , žalovaný v bytě bydlí sám a realizuje v něm střídavou péči. Jelikož žalovaný porušil Dohodu o majetku, nenabyla žalobkyně majetkovou hodnotu spočívající ve spoluvlastnickém podílu k bytu. Žalobkyně považuje odstoupení od Dohody za zcela účelové a v rozporu s dobrými mravy. Pro odstoupení neexistuje žádný zákonný důvod a právo na odstoupení nezakládá ani žádné smluvní ujednání. Dohoda o majetku je dohodou o úplném vypořádání majetkových vztahů mezi účastníky a její plnění nelze podmiňovat procesním postupem v rámci řízení, které lze zahájit bez návrhu a kde soud postupuje z úřední povinnosti v zájmu nezletilých dětí (řízení před opatrovnickým soudem).

4. Dále žalobkyně namítala, že v rámci opatrovnického řízení, postupovala vždy v zájmu nezletilých dětí, na čemž nic nezmění ani závěr o tom, jak o předmětu řízení rozhodly soudy. Rozpor s dobrými mravy lze spatřovat i ve zmaření Dohody ohledně péče o nezletilé, kdy střídavá péče o nezletilé děti měla probíhat právě v bytě Přádova proto, aby děti vyrůstaly ve známém prostředí. Odstoupení žalovaného je tak dle žalobkyně neplatné rovněž z důvodu zjevného zneužití práva, s úmyslem způsobit žalobkyni újmu, a nemůže tak s odkazem na ust. § 8 o.z. požívat právní ochrany. Dále je v rozporu rovněž se základními zásadami občanského zákoníku, především pak zásadami pacta sund servanda a neminem laedere.

5. Ze shora uvedeného je zcela nesporné, že nárok žalobkyni, z titulu vypořádání majetkových vztahů v době podpisu Dohody o majetku, svědčil. Jednání žalovaného pak naplňuje všechny podmínky zakládající odpovědnost za újmu ve smyslu ust. § 2894 a následující o.z., přičemž újma představuje škodu dle ust. § 2952 o.z., vzhledem k odhadované hodnotě bytu v rozmezí 9-10 mil. Kč. Žalobou uplatněná částka, představuje polovinu z hodnoty bytu.

6. Žalovaný naproti tomu požadoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že to byla naopak žalobkyně, která porušila podmínky uzavřených Dohod, což vedlo žalovaného právě k následnému odstoupení, které považuje za zcela platné. Žalovaný poukazoval zejména na to, že žalobkyně v rámci opatrovnického řízení před OS pro , adresa, nedodržela ujednání , jméno FO, o péči o nezletilé, přičemž Dohoda o majetku a Dohoda o péči, jsou spolu neoddělitelně spjaty. Porušení Dohody o péči o nezletilé, pak zcela jednoznačně přivodil i zánik Dohody o majetku. Co se týká předmětné bytové jednotky, tak tuto žalovaný převedl na , jméno FO, ( respektive podíl ) z důvodu, že tomuto dlužil peníze, které si od něj zapůjčil pro své podnikání s tím, že poté co pohledávky budou uhrazeny, pan , jméno FO, převede bytovou jednotku zpět na žalovaného.

7. Následně pak své vyjádření k žalobě žalovaný doplnil tak, že žalobou uplatněný nárok je nedůvodný a vykonstruovaný, když to byla žalobkyně, která porušila obě vzájemně související dohody, kdy Dohodou o péči ze dne 21. 12. 2018, byl dohodnut způsob péče o nezletilé tak, že tyto budou mít oba účastníci ve střídavé péči, a to v intervalu jednoho týdne, přičemž budou bydlet právě v bytě Přádova, aby se nemusely děti stěhovat. Z těchto důvodů žádný z rodičů neměl k rukám druhého rodiče hradit fixní stanovené výživné. Nad tento rámec se žalovaný zavázal hradit náklady na školné, školkovné, stravování, zájmové a vzdělávací kroužky, v částce cca 200 000 Kč ročně. Dohoda o vypořádání majetkových poměrů ze dne 21. 12. 2018, pak byla koncipována tak, že si žalobkyně ponechá (jiný) byt v , adresa, , žalobkyně měla prodat chalupu v Karlově vsi, přičemž souvisejí úvěr na pořízení chalupy se zavázal uhradit žalovaný. Žalobce se dále zavázal převést na základě smlouvy o smlouvě budoucí na žalobkyni ideální jednu polovinu bytu, za kupní cenu ve výši kupní ceny chalupy, po odečtení daně z nabytí nemovitých věcí za podmínky, že žalovaný získá byt od SBD do osobního vlastnictví. Účastníci pak měli společně navrhnout soudu ke schválení dohodu ve vztahu k nezletilým dětem, právě v duchu Dohody o péči o nezletilé. Při jednání OS pro , adresa, dne 4. 2. 2019 se však žalobkyně odklonila od společného návrhu, resp. Dohody o péči a sama navrhla, aby bylo žalovanému uloženo hradit k jejím rukám výživné v částce 30 000 Kč měsíčně a dalších 16 000 Kč měsíčně, jakožto platby sjednané právě v Dohodě o péči. Podáním ze dne 13. 5. 2019 vůči OS pro Prahu 8, se žalobkyně nad to odklonila též od dalšího ujednání, když navrhla, aby děti účastníků byly svěřeny do výlučné péče žalobkyně. A to vše i přesto, že v rámci tohoto řízení potvrdila, že střídavá péče mezi rodiči, která byla v dané době zavedena, funguje.

8. Ze všech shora uvedených důvodů tedy žalovaný dopisem ze dne 15. 5. 2019 žalobkyni oznámil, že její jednání považuje za porušení Dohody a potažmo též odstoupení od Dohody o péči. Současně žalovaný poukázal na vzájemnou závislost obou Dohod, přičemž jednání žalobkyně považoval za podstatné porušení sjednaných povinností a odstoupil tak od Dohody o péči, stejně jako od Dohody o majetku. Dne 14. 5. 2020 pak Městský soud v Praze pod č.j. 29 Co 555/2019-409 potvrdil rozhodnutí OS pro Prahu 8 o střídavé péči, kdy mj. zohlednil rovněž přání všech tří nezletilých dětí.

9. Co se týká právní argumentace, má žalovaný zato, že odpovědnost za škodu je vyloučena, neboť žalovaný řádně odstoupil od uzavřených Dohod a nemohlo tak dojít k údajnému porušení smlouvy o smlouvě budoucí. Důvody pro odstoupení žalovaného od Dohod, výlučně spočívají v jednání samotné žalobkyně. Zákon navíc výslovně v případě nezletilých dětí preferuje dohodu rodičů, před autoritativním zásahem soudu. Předpokladem pro rozhodování soudu o péči o dítě je pak zejména skutečnost, že se rodiče na ničem nedohodli. V případě, že by pak soud posoudil odstoupení žalovaného jako neplatné, žalobkyně svým počínáním přivodila změnu okolností, na jejímž základě smlouva o smlouvě budoucí zanikla. Žalovaný pak z opatrnosti odstoupil od Dohody o majetku včetně smlouvy o smlouvě budoucí na základě § 2059 o.z. Dále z opatrnosti odstoupil od Dohody o majetku včetně smlouvy o smlouvě budoucí na základě § 2072 odst. 1 o.z., a to pro jednání žalobkyně, spočívající v šíření nepravdivých informacích o žalovaném (označení žalovaného psychopata, manipulátora apod.).

10. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný spolu žili přes 20 let jako druh a družka, ze soužití se na rodily tři děti, , jméno FO, . Společnou domácnost účastníci vedli od roku 1996, přičemž od roku 2010 do října 2018, společně bydleli v družstevním bytě 4 +1, o výměře 105,53 m², na adrese , adresa, , který byl ve vlastnictví SBJ , adresa, . Tyto skutečnosti byly mezi účastníky nespornými a jsou i v souladu se závěry jejich účastnického výslechu a předmětnými listinami (výpis z LV, smlouva k předmětnému bytu). V období od roku 2017 začalo docházet v partnerském vztahu mezi účastníky k nedorozuměním, přičemž situace vyústila v závěru roku 2018 k rozpadu vztahu, s následným rozchodem V návaznosti na tuto rozluku se účastníci dohodli jak na vypořádání majetkových vztahů, tak na vypořádání vztahů ve věci výchovy a výživy ohledně nezletilých dětí, přičemž svou vůli promítli jednak do znění Dohody o výchově a výživě, tak do Dohody o vypořádání majetkových poměrů, se závazkem k uzavření smlouvy budoucí dle § 1785 a násl. o.z. Tyto Dohody účastníci podepsali dne 21. 12. 2018. Bezprostředně po uzavření těchto dohod bylo účastníky zahájeno u příslušného OS pro Prahu 8 opatrovnické řízení pod sp.zn. 0 P 352/2018. V předmětné věci soud rozhodl rozsudkem z 7. srpna 2019, č.j. 0 P352/2018-232 tak, že nezletilé děti svěřil do střídavé péče obou rodičů v rozsahu stanoveném ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž výživné na nezletilou Barboru bylo žalovanému stanoveno na částku 11 000 Kč měsíčně, ve věci nezletilého Mikuláše na částku 9 500 Kč měsíčně a nezletilého Vojtěcha na částku 8 500 Kč měsíčně. Žalobkyni bylo stanoveno na nezletilou , jméno FO, 3 300 Kč měsíčně, na nezletilého , jméno FO, 2 850 Kč měsíčně a nezletilého , jméno FO, 550 Kč měsíčně. Proti tomuto rozsudku si podali oba účastníci odvolání a následně tak ve věci rozhodoval Městský soud v Praze pod sp. zn. 29 Co 555/2019, který rozsudkem č.j. 29 Co 555/2019 -409 rozsudek OS pro Prahu ve výroku o střídavé péči potvrdil, co se týká rozsahu výživného žalovaného na nezletilé, tak tento změnil tak, že na nezletilou , jméno FO, toto stanovil částkou 5 500 Kč měsíčně, na výživu nezletilého , jméno FO, částkou 4 750 Kč a měsíčně a na nezletilého , jméno FO, částkou 4 250 Kč měsíčně, a to za období od 1. 1. 2019 do 15. 3. 2020. Ve výroku IV. pak vyčíslil dluh žalobkyně na výživném u nezletilé , jméno FO, na částku 46 200 Kč, u nezletilého , jméno FO, na částku 39 900 Kč a u nezletilého , jméno FO, na částku 35 700 Kč, který byla žalobkyně povinna zaplatit k rukám žalovaného do 30. 6. 2021.

11. Shora uvedené závěry potvrzují jednak výslechy účastníků, jednak Dohoda o péči a Dohoda o majetku, výpis LV.

12. Z Dohody o péči soud zjistil, že si v této účastníci pod bodem III. ujednali, že pokud jde o plnění vyživovací povinnosti k nezletilým dětem, i s přihlédnutím ke střídavé péči rodičů, že se žádnému z nich vyživovací povinnost k nezletilým dětem nestanoví. Dále se žalovaný zavázal hradit na nezletilé děti výdaje spojené s aktivitami nezletilých dětí jako stravné, angličtina, školné a podobně, čemuž odpovídá částka 196 720 Kč ročně, tedy 16 393 měsíčně.

13. Z Dohody o vypořádání majetkových poměrů soud zjistil, že v preambuli této se uvádí, že účelem Dohody je uspořádat majetkové vztahy partnerů, a to i s ohledem na jejich vyživovací povinnosti, které jsou upraveny separátní dohodou. Dále bylo mezi účastníky dohodnuto, že byt , adresa, , nadále zůstává ve výhradním vlastnictví žalobkyně. Ujednání ohledně převodu jedné poloviny bytu Přádova je smlouvou o smlouvě budoucí s tím, že žalobkyně za tuto uhradí žalovanému čistý výnos z prodeje chalupy cca 500 tisíc Kč, a to formou advokátní úschovy, přičemž žalobkyně bude oprávněna vyzvat žalovaného k uzavření budoucí kupní smlouvy nejdříve poté, co složí do úschovy , tituly před jménem, , jméno FO, dohodnutou částku, která odpovídá rozdílu výnosu z chalupy a výši daňové povinnosti spojené s nabytím spoluvlastnického podílu na bytě Přádova.

14. Ze záznamu – protokolu OSPOD ze dne 24. ledna 2019 bylo zjištěno, že úřadem bylo konstatováno, že se rodiče „dohodli“ na majetkovém vypořádání a také uzavřeli Dohodu o úpravě výchovy k jejich nezletilým dětem. Předmětem jednání byla i diskuze ohledně výše příjmů účastníků s tím, že žalobkyně nesouhlasila s příjmem, který uvedl žalovaný, neboť měla za to, že tento není 60 000 Kč měsíčně, ale 300 až 400 000 měsíčně. Závěrem žalobkyně navrhla, aby žalovaný hradil výživné v celkové výši 30 000 Kč.

15. V souladu se závěry shora uvedeného záznamu OSPOD, se pak žalobkyně vyjádřila u opatrovnického řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8, což plyne z protokolu z jednání 4. února 2019. V rámci tohoto žalobkyně navrhla placení výživného ze strany žalovaného ve výši 30 000 Kč, a to vedle sjednané platby 16 000 Kč na další aktivity nezletilých dětí, dle Dohody. Při jednání soudu dne 15. 5. 2019 žalobkyně soudu sdělila, že mění svůj návrh rovněž ve věci výchovy nezletilých dětí a namísto střídavé péče, navrhuje svěření nezletilých do výlučné péče žalobkyně a určení vhodného rozsahu styku otce s nezletilými, a to i přesto, že zároveň soudu potvrdila, že střídavá péče funguje. ( viz. předmětný obsah protokolů z jednání OS pro Prahu 8 ).

16. Dne 15. května 2019, tj. ještě v den, kdy došlo shora popsané změně stanoviska žalobkyně ve věci výchovy a péče o nezletilé, pak žalovaný zaslal žalobkyni dopis, ve kterém žalobkyni sdělil, že její chování považuje za odstoupení od obou Dohod, a proto také žalovaný odstupuje od obou uzavřených Dohod. Dále v tomto dopise žalovaný uvádí, že důvodem odstoupení je změna procesního postoje žalobkyně v rámci opatrovnického řízení s tím, že kdyby věděl, že žalobkyně nebude chtít dodržet uzavřenou Dohodu o úpravě poměrů k nezletilým ze dne 21. 12. 2018, neuzavřel by ani Dohodu o uspořádání majetkových poměrů, stejně jako Dohodu o úpravě poměrů k nezletilým dětem. Výslovně pak žalobkyni sděluje, že muselo být zřejmé, že obě, Anonymizováno, Dohody byly vnímány jako celek.

17. Z dopisu z 11. června 2019 pak bylo zjištěno, že v tomto žalobkyně žádá o úschovu peněz do advokátní úschovy (z výnosu prodeje chalupy) a dále sděluje, že dokončení převodu bytu Přádova do osobního vlastnictví žalovaného, nebylo předpokladem pro učinění výzvy k uzavření budoucí smlouvy dle § 1785 NOZ s tím, že výzvu učiní ihned poté, co se účastníci dohodnou na novém advokátovi pro účely úschovy.

18. Z audiozáznamu z jednání Městského soudu v Praze, který, Anonymizováno, projednával odvolání účastníků proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně zde propojoval otázky výživného a péče o děti, upravené v Dohodě o péči s otázkou převodu poloviny bytu v , adresa, , upravenou v Dohodě o majetku. Z tohoto lze dovodit vzájemnou závislost dohod, když je zde argumentováno neuskutečněným převodem bytu , adresa, , což by mělo mít i vliv na výši dlužného výživného žalobkyně.

19. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že tento žalovanému na základě dlouholetého kamarádského vztahu, který mezi sebou mají, půjčoval peníze na jeho podnikání. Svědek popřel, že by mu bylo známo něco o uzavření dohody ohledně bytu Přádova. K převodu družstevního podílu na svědka došlo z důvodu zajištění pohledávky z titulu půjčky, přičemž dohoda mezi svědkem a žalovaným je taková, že poté, co bude půjčka splacena, převede podíl či předmětný byt zpět na žalovaného. Svědek popřel, že by se ze strany žalovaného mělo jednat o účelové kroky, které by měly vést k vyvedení majetku ze sféry žalovaného s tím, že svědek dále potvrdil, že je připraven převést družstevní podíl v bytovém družstvu pro případ smrti žalovaného, dříve, než dojde ke splacení půjčky, na jeho děti, což bylo následně prokázáno i doloženým notářským zápisem ze dne 25. 7. 2019.

20. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že od předmětné Dohody o úpravě poměrů k nezletilým dětem odstoupila, respektive její obsah chtěla změnit proto, že žalovaný začal po zahájení opatrovnického řízení uvádět o žalobkyni nepravdivé věci s tím, že je psychicky labilní a není schopna se starat o děti, přičemž v průběhu řízení pak dospěla k závěru, že to, co účastníci uzavřeli, tak nemůže být ani fungovat, neboť žalovaný by to stejně neakceptoval.

21. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že tento potvrdil, že měl zájem na kompletním uspořádání vztahů se žalobkyní po rozpadu jejich vztahu tak, že v závislosti na Dohodě o úpravě poměrů k nezletilým dětem, byla uzavřena též Dohoda o vypořádání majetku. Původním záměrem účastníků bylo uspořádat vztahy účastníků tak, aby jak žalobkyně, tak nezletilé děti, měly své bydlení, u nezletilých dětí pak bylo preferováno to, aby střídavá péče probíhala v bytě Přádova. Žalovaný pak chtěl své bytové poměry řešit tak, že si požádá o hypoteční úvěr, aby si mohl zaplatit své vlastní bydlení. Na ten by však nedosáhl v případě, že by se zavázal hradit výživné ve výši, jak následně požadovala žalobkyně. Žalovaný popřel, že by převedl podíl družstevního bytu na pana , jméno FO, záměrně tak, aby zabránil jeho nabytí ve prospěch žalobkyně, toto učinil z důvodu zajištění své pohledávky – půjčky, přičemž tento převod byl následkem nedodržení dohod ze strany žalobkyně. Dohoda o převodu členských práv a povinností k bytu Přádova byla uzavřena dne 17. 6. 2019 (což prokazuje samotný obsah předmětné Dohody s úředně ověřenými podpisy).

22. Z ostatních provedených důkazů soud žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení věci nezjistil a ostatní navržené důkazy soud z důvodu jejich nadbytečnosti zamítl (znalecký posudek č. , hodnota23. Podle § 1785 odst. 2 ObčZ smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

24. Podle § 1786 odst. 2 ObčZ zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

25. Podle § 1787 odst. 1, 2 ObčZ (1) Nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. (2) Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

26. Podle § 1788 odst. 1, 2 ObčZ (1) Nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. (2) Změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou.

27. Podle § 1727 ObčZ každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.

28. Podle § 8 ObčZ zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

29. Po právní stránce soud ve smyslu shora citovaných ustanovení občanského zákoníku věc posoudil takto:

30. V daném případě soud vyšel z toho, že stěžejní je posouzení vzájemné závislosti smluv s odkazem na shora citované ustanovení § 1727 OZ s tím, že tento princip platí i tehdy, když jsou smlouvy uzavřené při témže jednání nebo dokonce zahrnuté do téže listiny, výjimečně může zákon stanovit závislost smluv i na jiném místě, plyne-li to z povahy několik smluv nebo z jejich účelu, a to zejména, jestliže plnění závazků z jedné smlouvy, je možné nebo přináší hospodářský užitek jen při plnění závazků z druhé smlouvy. Závislé smlouvy jsou na sobě skutečně závislé, co do vzniku i zániku po celou dobu své existence, přičemž vznik jedné z těchto smluv je podmíněn vznikem druhé smlouvy a zánik kterékoli smlouvy působí zánik i druhé z nich (judikát NS ČR 31 Cdo 3531/2012). To znamená, že jedna smlouva bez druhé nemají žádné právní účinky, nemohou existovat a po celou dobu existence sdílejí společný osud, kdy zánik jedné působí zánik druhé smlouvy. Typický způsob zániku pak představuje právě odstoupení.

31. Nejčastěji pak (dle ustálené judikatury a odborné literatury) v praxi závislost jedné smlouvy na druhé vyplývá z účelu uzavíraných smluv známého stranám v době uzavření smlouvy. Není rozhodné, v které fázi kontraktačního procesu se tento účel stane známým, podstatné je, že si jej jsou strany všechny v okamžiku uzavření smlouvy vědomy. Účel může vyplynout přímo z obsahu smlouvy, nicméně zcela postačuje, když byl sdělen druhé straně během jednání o uzavření smlouvy stranou, která zamýšlí uvedeného účelu dosáhnout (viz.judikát NS ČR 29 Cdo 1912/2012). Není přitom nutné dokazovat, že druhá strana o daném účelu skutečně subjektivně věděla, stačí, když o něm objektivně vědět měla a mohla. Je totiž podstatné především zjištění, zda by smluvní strany měly zájem na uzavření jen některé ze smluv v situaci, kdyby zbylé smlouvy uzavřeny nebyly. Tyto závěry pak jsou v souladu i s nejnovější judikaturou, kdy soudy musí zohlednit ve smlouvách výslovně projevený úmysl smluvních stran ohledně závislosti uzavíraných smluv.

32. V poměrech projednávané věci je zřejmé, že úmyslem a vůlí účastníků bylo uspořádání svých osobních a majetkových poměrů z důvodu ukončení jejich dlouholetého partnerského soužití. Stejně, jako je tomu při rozvodu manželství, se proto dohodli na úpravě poměrů k nezletilým dětem, včetně výživného a styku, a rovněž na vypořádání majetkových vztahů. Jelikož žalobkyně dala prokazatelně najevo, že obsah uzavřené a podepsané dohody o úpravě poměrů k nezletilým dětem nedodrží a tento chce změnit způsobem, který pro žalovaného již nebyl akceptovatelný, nemůže se ve smyslu shora uvedené právní argumentace, domáhat nároku plynoucího z uzavřené dohody ohledně vypořádání majetku. Provázanost obou Dohod zcela jednoznačně plyne též ze sdělení žalovaného, který by v případě vědomosti, že žalobkyně nedodrží uzavřenou dohodu a její obsah bude chtít měnit, nikdy nepřistoupil k uzavření a podpisu dohody o majetku. Vedle tohoto, tento závěr lze učinit rovněž ze způsobu, jakým účastníci jednali v rámci opatrovnického řízení, kdy z jejich přednesů a návrhů rovněž plyne, že i do tohoto se vzájemně promítala úprava jejich majetkových poměrů, zejména pak ve vztahu k dlužnému výživnému apod. Žalobkyně pak neosvědčila žádný relevantní důvod pro který mohla od předmětných dohod odstoupit, domněnky o možném vyšším přijmu žalovaného či vzájemné osočování, nejsou dostatečně relevantním důvodem pro nedodržení ujednání předmětných Dohod. Navíc je soud toho názoru, že v případě, že by se žalobkyně od samého počátku opatrovnického řízení držela společného návrhu účastníků, který měl oporu právě v uzavřených Dohodách, k ničemu shora popsanému by ani mezi účastníky nedošlo. Ačkoli je soudu známo, že rozpad rodiny, zejména pak s nezletilými dětmi, s sebou nese povětšině, emočně vypjaté situace, partneři by měli preferovat postup, kterým upřednostní zejména zájmy nezletilých dětí, což v daném případě, dle názoru soudu, splněno bylo. V postupu žalovaného tak rozhodně nelze spatřovat žádný rozpor s dobrými mravy, když tento projevil vůli k vypořádání vzájemných vztahů, které respektovaly jak zájmy nezletilých dětí, tak potřeby žalobkyně. Za situace, kdy pak žalobkyně začala měnit obsah ujednání Dohody o úpravě poměrů k nezletilým dětem, došlo již tímto z její strany k porušení účelu, za kterým byly dohody uzavírány a který byl žalobkyni znám v době jejich uzavření, což vedlo žalovaného ke zcela důvodnému odstoupení od uzavřených Dohod, když soud má navíc zato, že již samotným porušením závazku v Dohodě o úpravě poměrů k nezletilým dětem ze strany žalobkyně, došlo z důvodu vzájemné závislosti obou dohod, též k zániku Dohody o vypořádání majetku. Z tohoto pohledu je pak nerozhodné, zda, respektive kdy mělo dojít k výzvě k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, či zda tak bylo učiněno bez zbytečného odkladu apod. Soud neshledal, že by v postupu žalovaného bylo možné spatřovat nějaký záměr, či účelovost, když tento jednal na základě vývoje na sobě navazujících jednání u opatrovnického soudu.

33. Soud nepřisvědčil ani námitce žalobkyně, že výše výživného nemůže být závislá či mít vliv na platnosti obsahu dohody, když toto se může v průběhu života nezletilých měnit, což by tedy samo o sobě mělo vždy vést k zániku Dohody. Soud je toho názoru, že v daném případě je nutné vždy vycházet, tak jak již bylo uvedeno a argumentováno shora, z okolností a účelu v době uzavření předmětný smluv či dohod, čehož si byli oba účastníci vědomi, když jejich vůlí bylo vzájemné vypořádání a úprava vztahů. Žalobkyní předloženou judikaturu pak soud hodnotil, jako nepřiléhavou na dané řízení, jehož podstata spočívá v rodinněprávních vztazích.

34. Na základě shora uvedeného proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když uzavřel, že žalovaný žádnou povinnost neporušil, v důsledku čehož tedy ani žalobkyni nemohl vzniknout nárok na náhradu škody.

35. Co se týká nákladů řízení, tak o těchto soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci úspěšnému žalovanému přiznal náklady právního zastoupení za tyto úkony:36. z tarifní hodnoty 500 000 Kč, za jeden úkon právní služby ve výši 10 300 Kč bez DPH, 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava, písemné vyjádření k žalobě ze dne 30. 6. 2021, účast na jednání dne 21. 10. 2021), tj. 3 x 10 300 Kč, celkem 30 900 Kč a 3 režijní paušály podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 3 x 300 Kč, celkem 900 Kč, z čehož 21 % DPH z částky 31.800 Kč představuje částku 6.678 Kč , tj. celkem 38.478 Kč.

37. Z tarifní hodnoty 3 965 000 Kč, za jeden úkon právní služby ve výši 24 180 Kč bez DPH, za 10 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (písemné vyjádření ve věci samé ze dne 1. 2. 2022, účast na jednání dne 19. 12. 2022, účast na jednání dne 27. 4. 2023, účast na jednání dne 8. 6. 2023, porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 9. 6. 2023, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 30. 6. 2023, účast na jednání dne 7. 9. 2023, účast na jednání dne 30. 10. 2023, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 8. 12. 2023, účast na jednání dne 14. 12. 2023, tj. 10 x 24 180 Kč, celkem 240 180 Kč, a 10 režijních paušálů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 10 x 300 Kč, celkem 3 000 Kč, z čehož 21 % DPH z částky 243 180 Kč představuje částku 51 067,80 Kč, tj. celkem 294 247,80 Kč. Celkem náklady řízení tak představují částku 332 725,80 Kč.

38. Soud přihlédl k tomu, že žalovaný sám nepožadoval náhradu nákladů řízení za tyto úkony: účast na mediačním setkání v délce tří hodin, 4x vyjádření k žádosti o osvobození od soudního poplatku (ze dne 21. 2. 2022, 25. 3. 2022, 5. 4. 2022 a 16. 5. 2022), i když tyto byly učiněny z vlastní iniciativy žalovaného, vyjádření ze dne 27. 10. 2023, účast na jednání při vyhlášení rozsudku dne 21. 12. 2023. Toto sdělení soud vyhodnotil tak, že se žalovaný výslovně nároku na náhradu těchto nákladů řízení vzdává a proto tyto soud do konečného vyúčtování vůbec nezahrnul, aniž by se tak musel zabývat oprávněností či odůvodněností těchto jednotlivých úkonů.

39. Soud žalovanému na základě předloženého vyúčtování požadovaných nákladů nepřiznal pouze dva úkony právní služby, a to jednak za poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne 5. 9. 2023 v souvislosti s plánovaným výslechem svědka, Anonymizováno, , jméno FO, , když tento úkon nevyhodnotil jako účelně vynaložený, neboť předmětem výslechu svědka byl zejména popis vztahu účastníků a dále pak záležitosti ohledně převodu bytu Přádova, což rozhodně nevyžadovalo zvýšenou odbornou či kvalifikovanou přípravu, a to i s ohledem na skutečnost, že se jedná o dlouholetého známého žalovaného. Dále pak soud žalovanému nepřiznal náhradu za vyjádření ve věci samé ze dne 17. 11. 2023, když toto vyhodnotil v kontextu následného vyjádření ze dne 8. 12. 2023 tak, že podání ze dne 8. 12. 2023 je ve své podstatě rozšířeným vyjádřením o další rozhodné skutečnosti, právě podání ze dne 7. 11. 2023. Náhradu nákladů proto přiznal žalovanému právě za úkon právní služby učiněný dne 8.12.2023, neboť toto vyjádření shledal za obsahově obsáhlejší, odbornější a relevantnější.

40. Ve všech ostatních případech soud shledal požadované úkony za právní zastoupení či služby oprávněnými, když zohlednil přístup žalovaného, respektive jeho zástupce, který se vzdal nároku za některé provedené úkony, za které by případně měl v souladu s advokátním tarifem nárok, jako například za účast při mediaci a při vyhlášení rozsudku, i když je pravdou, že původně se zástupci účastníků dohodli na tom, že se z důvodu nenavyšování nákladů řízení tohoto nezúčastní.