6 C 506/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 60 974,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 60 974, 50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % ročně z částky 30 095, 87 Kč za dobu od 9. 9. 2017 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % ročně z částky 29 724, 63 Kč za dobu od 9. 9. 2017 do zaplacení a částku 1 154 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % ročně z částky 1 154 Kč za dobu od 27. 9. 2017 do zaplacení a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 20 254 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 na soudním poplatku částku 3 049 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu.

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 9. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení celkové částky 60 974,50 Kč s příslušenstvím. Svůj žalobní nárok odůvodnila žalobkyně tím, že na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] byly bez právního důvodu poukazovány platby náležející žalobkyni. Při komunikaci s dodavatelem energie [právnická osoba], paní [příjmení] (dcera žalované) nepravdivě uvedla jako bankovní spojení pro refundace určené žalobkyni číslo bankovního účtu č. [bankovní účet], přičemž šlo o účet žalované, matky paní [příjmení], žalované, ke kterému měla přístup i paní [příjmení], načež od dodavatele služeb takto uvedeného v omyl, vylákala hrazení přeplatků na tento účet, a to z účtu [anonymizováno] [bankovní účet] dne 8. 9. 2017 částku 30 095,87 Kč, dne 8. 9. 2017 částku 29 724,63 Kč a dne 26. 9. 2017 částku 1 154 Kč. Z uvedených důvodů tak dle žalobkyně došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaná se obohatila na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu a má tak povinnost žalobou uplatněnou částku žalobkyni vrátit. Žalovaná neuhradila ani část žalované částky, i když byla žalobkyní o zaplacení písemně upomínána dopisem ze dne 2. 7. 2020.

2. Žalovaná požadovala zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný nárok neuznává, neboť přijaté plnění představovalo ekvivalent mzdy [jméno] [příjmení], její dcery, která na tomto postupu byla domluvena se svým zaměstnavatelem, přičemž namítala nedostatek své pasivní věcné legitimace v řízení a zároveň namítla překážku již zahájeného řízení, neboť proti dceři – [jméno] [příjmení] je vedno trestní řízení u [název soudu], č.j. [spisová značka].

3. Po zahájení jednání vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a to v částce 3 600 představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, které lze účtovat pouze vůči právnické osobě.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] byly bez právního důvodu poukazovány platby z účtu [právnická osoba] [anonymizováno] [bankovní účet] dne 8. 9. 2017 částku 30 095,87 Kč, dne 8. 9. 2017 částku 29 724,63 Kč a dne 26. 9. 2017 částku 1 154 Kč Tyto skutečnosti potvrzují listiny: výpis pohledávek z trestního spisu a sdělení banky [anonymizována dvě slova] ze dne 4. 11. 2021. Svědkyně [jméno] [příjmení] při svém výslechu uvedla, že na základě dohody o provedení práce pracovala pro společnost [právnická osoba], přičemž odměna za její práci byla sjednána ve výši 4 600 Kč. S panem [příjmení] byla nicméně dohodnuta, že bude pobírat další peníze nad rámec sjednané dohody a to až do výše sto až stopadesát tisíc korun měsíčně. Svědkyně dále uvedla, že příjmy od pana [příjmení] či od jeho společností (jednou z nich byla i žalobkyně) nijak nepřiznávala pro účely daňového řízení a rovněž nemá přesný přehled o těchto příjmech. K účtu matky – žalované měla přístup a s penězi disponovala výlučně ona, a to z důvodu, že proti ní byly vedeny exekuce a z těchto důvodů nemohla peníze ukládat na účet pod svým jménem. Svědek [příjmení] při výslechu v rámci obdobného sporu ve věci [spisová značka], (vůči žalované je u zdejšího soudu vedeno ze stejného důvodu a titulu, mnoho dalších řízení) a z důvodu hospodárnosti a ekonomiky proto soud neprováděl další osobní výslech svědka, kdy soud zjistil, že pan [příjmení] výslovně popřel jakoukoli dohodu o existenci pracovního poměru s [jméno] [příjmení] nad rámec a v rozsahu sjednané dohody o provedení práce.

5. Z obžaloby Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (č.l. 23 spisu), soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zneužila důvěry statutárního zástupce žalobkyně a předložila mu ke schválení připravený přehled fakturovaných služeb od [právnická osoba], kde uvedla jako číslo účtu k úhradě, bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Výše zaslaných částek odpovídá přeplatku dle vyúčtování [anonymizována dvě slova] (fa [číslo]). Tyto skutečnosti potvrzuje i úřední záznam – tabulka k usnesení o zahájení trestního stíhání od Policie ČR, Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí].

6. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky 7. Z ostatních provedených důkazů soud žádné rozhodné skutečnosti pro toto řízení nezjistil a další důkazní návrhy pro jejich nadbytečnost zamítl.

8. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Na základě provedeného dokazování a v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaná v průběhu celého řízení neprokázala, z jakého právního důvodu nabyla prostředky, které byly poukázány její dcerou [jméno] [příjmení], na její bankovní účet. Tvrzení, že se v případě žalované částky jednalo o ekvivalent mzdy, kterou obdržela její dcera [jméno] [příjmení] od svého zaměstnavatele (pana [příjmení], jakožto vlastníka několika firem včetně žalobkyně), soud považuje za zcela účelové a ničím nepodložené. Výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], dcery žalované nebylo možné s ohledem na její zájem na výsledku řízení a probíhající trestní řízení hodnotit jinak, než jako zcela nevěrohodnou, a to i s ohledem na nepravidelnou výši poukázaných plateb, které byly připisovány nahodile a v konečném součtu představovaly různé částky.

11. Základní atributy bezdůvodného obohacení se podávají ze zákonem deklarovaného principu, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, má povinnost vydat ochuzenému, oč se obohatil. Skutková podstata bezdůvodného obohacení získaného bez právního důvodu spočívá v tom, že mezi žalovanou (obohacenou) a žalobkyní (ochuzenou) chybí absence právního vztahu, který by zakládal nárok na poskytnuté plnění. Žalované se tak dostalo plněním bez právního titulu či důvodu, a to majetkové hodnoty v podobě peněžitého plnění v celkové výši 60 974,50 Kč, což se projevilo zvětšením majetku žalované. K nabytí bezdůvodného obohacení žalované došlo okamžikem přijetí plateb od [anonymizována dvě slova] z titulu vyúčtování přeplatku, náležejících do majetku žalobkyně. Povinnost vydat přeplatky získané bez právního důvodu tak vzniká tomu, komu byly tyto platby bez právního důvodu připsány, tj. tedy žalované, která tak je ve věci pasivně věcně legitimována. Odpovědnostní závazkový vztah z bezdůvodného obohacení se utváří jen mezi tím, kdo se bezdůvodně obohatil, a tím, na jehož úkor bezdůvodné obohacení nastalo (srovnej usnesení NS ČR 28 Cdo 2998/2014 ze dne 1. 4. 2015). Nastoupení povinnosti vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním bez právního důvodu nezávisí na protiprávním úkonu obohaceného, tedy žalované, ani na jejím zavinění, zároveň však tato povinnost stíhá toho, kdo obohacení získal, v posuzované věci žalovaná. V daném řízení došlo k převodu prostředků na účet žalované bez vědomí a příkazu žalobkyně, když mezi žalobkyní a žalovanou neexistoval žádný právní vztah. Za daných okolností není rozhodné, že žalovaná přenechala dispoziční oprávnění ke svému účtu dceři [jméno] [příjmení], neboť právě žalovaná je majitelem účtu, na který finanční prostředky byly odvedeny. Jelikož se žalobkyni podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala existenci právního důvodu, na základě kterého by jí připsané platby přeplatků [právnická osoba] byly připsány a které by si tak mohla z tvrzeného právního důvodu ponechat. Žalované se však tvrzení ohledně existence dohody dcery [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] s tím, že se jedná o ekvivalent mzdy za odvedenou práci pro firmy pana [příjmení], nepodařilo nijak prokázat a z těchto důvodů proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

12. K námitce žalované k nedostatku pasivní věcné legitimace z důvodu probíhajícího adhezního řízení o téže věci týchž účastníků ve smyslu § 83 o. s. ř., soud konstatuje, že vzhledem k tomu, že žalovaná není účastníkem trestního ani adhezního řízení, navíc se nejedná ani o totožné nároky, když v tomto řízení žalobkyně uplatňuje s ohledem na skutková tvrzení nárok z titulu bezdůvodného obohacení po žalované, zatímco v adhezním řízení (potažmo v trestním řízení) je poškozenou uplatněn nárok na náhradu škody, kdy trestně stíhána je dcera žalované, není námitka žalované opodstatněná. Trestní řízení navíc doposud nebylo ani skončeno a není tak v právní moci.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalovanou částku včas a řádně žalobkyni nevydala, ocitla se se splacením dluhu v prodlení, soud proto přiznal žalobkyni rovněž požadovaný zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 254 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů za právní zastoupení advokátem, celkem 17 500 Kč, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 3 540 Kč za 5 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba jednání před soudem 14. 10. 2021 a 11. 11. 2021), včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., celkem 1 500 Kč Náhrada cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 a. t. za jízdné pro cestu ze sídla právního zástupce žalobkyně ([obec]) do místa konání jednání u Obvodního soudu pro Prahu 3 ve dnech 11. 11. 2021, náklady na cestovné ve výši 354 Kč (jak právní zástupce žalobkyně řádně doložil doklady o jízdném). Náhrada za ztrátu času na cestě k jednání u procesního soudu 11. 11. 2021 dle § 14 a. t. činí za 7započatých půlhodin částku 700 Kč.

15. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu ze dne 7. září 2020 č.j. EPR 224687/2020-9, zcela osvobozena od zaplacení soudního poplatku, přešla povinnost k úhradě soudního poplatku na v řízení neúspěšnou žalovanou dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/21991 Sb. o soudních poplatcích a to ve celkové výši 3 049 Kč.