6 C 525/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro 1 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 300 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 31. 10. 2021 na žalované domáhala zaplacení částky 1 300 Kč spolu s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Dne 17. 4. 2021 provedla žalobkyně technický úkon (odtah, kdy je vozidlo dočasně umístěno na odtahový vůz, jeho poodjetí na vhodné místo a následné vrácení zpět po odpadnutí důvodů, na základě kterých bylo vozidlo odtaženo) s motorovým vozidlem registrační značka z ulice ulice, obec, jehož byla žalovaná ke dni odtahu provozovatelem. O provedení uvedeného technického úkonu byl sepsán protokol číslo Cena za uvedený technický úkon činí v souladu s nařízením č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti (dále jen„ nařízení“) 1 300 Kč. Žalovaná přes výzvu ze dne 22. 6. 2021 ničeho neuhradila.

2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala rovněž úhrady zákonného úroku z prodlení z částky 1 300 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %.

3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

6. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Dne 17. 4. 2021 byl proveden žalobkyní technický úkon s motorovým vozidlem registrační značka, který byl vyúčtován částkou 1 300 Kč v souladu s nařízením. Technickým úkonem byl odtah vozidla provedený podle § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, kdy žalovaná jako provozovatel uvedeného vozidla nerespektovala přechodné úpravy silničního provozu vyznačené dopravní značkou, kterou byla osazena komunikace. O tomto odtahu byl sepsán protokol číslo. Žalovaná i přes písemnou výzvu k úhradě ze dne 22. 6. 2021 na dlužnou částku ničeho neuhradila.

7. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně provedla technický úkon s vozidlem registrační značka, jehož provozovatelem byla ke dni provedení tohoto úkonu žalovaná. Na základě toho vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za odtah uvedeného vozidla ve výši 1 300 Kč, přičemž výše této úhrady vyplývá z nařízení. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že částku v celkové výši 1 300 Kč uhradila. To neučinila, soud proto na základě výše uvedeného žalobě vyhověl.

8. Jelikož žalovaná svůj dluh řádně a včas nezaplatila, dostala se s jeho úhradou do prodlení, soud proto přiznal žalobkyni i požadovaný zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1907 o. z., jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. V této souvislosti soud konstatuje, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za úkon provedený ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 písm. a) výše uvedené vyhlášky (souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání), neboť obsah podání ve značné míře navazoval na obsah návrhu ve věci samé, přičemž zopakování žalobních tvrzení bylo soudem shledáno jako nadbytečné. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.