6 C 79/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 818 816,20 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 818 816,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 245 884,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] byla mezi žalovanou, jakožto zhotovitelem a žalobkyní, jakožto objednatelem uzavřena smlouva o dílo č. SOD objednatele [číslo], jejímž předmětem byla rekonstrukce areálu žalobkyně [obec] – [obec] Smlouvou se žalovaná zavázala provést dílo v rozsahu dle smlouvy a to nejpozději do [datum] Cena díla byla stanovena dle článku 4 Smlouvy ve výši 2 107 635 000 Kč. V článku 5 odstavci 1 Smlouvy o dílo si smluvní strany sjednaly pro případ nedokončení díla ve stanoveném termínu, smluvní pokutu, a to ve výši 0,05 % z ceny nedokončené části díla za každý den prodlení. Ačkoli se žalovaná zavázala smlouvou dílo provést, k jeho zhotovení vůbec nenastoupila, čímž ani nedodržela termín smluvený pro provedení díla. Dostala se tak s provedením díla do prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty. Žalobkyně žalované zaslala dne [datum] předžalobní výzvu, která byla žalované doručena dne [datum] a ve které byla vyčíslena výše smluvní pokuty, a to v délce 777 dnů (za období od [datum] do [datum]), čemuž odpovídá výše žalované částky, tj. 818 816,20 Kč, vše s odkazem na ujednání článku 5 odstavec 1 Smlouvy. Žalovaná na tuto výzvu reagovala tak, že nárok považuje za nedůvodný, neboť dílo údajně mělo být realizováno, dokončeno a předáno bez vad a nedodělků. Toto tvrzení však žalobkyně odmítá s tím, že žalovaná vůbec s realizací díla nezačala, když z doložené fotodokumentace je zřejmé, že na předmětném objektu [obec] nebyla žádná nová střešní krytina značky Bramac položena, tj. v místě, kde mělo být dílo realizováno.

2. Žalovaná naproti tomu požadovala zamítnutí žaloby tím, že učinila nesporným, že došlo k uzavření Smlouvy o dílo dne [datum], [číslo] na jejímž základě se zavázala pro žalobkyni na vlastní náklady a nebezpečí zhotovit dílo ve Smlouvě nazvané„ Rekonstrukce areálu společnosti [právnická osoba], [obec] – [obec]“. Za provedení díla se pak žalobkyně zavázala uhradit cenu díla dle dohody účastníků, tj. 2 107 635 Kč. Tehdejší jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] však vstoupil do jednání se žalovanou s úmyslem vyjednat kompletní dodávku a montáže střešní konstrukce krovů, jeho zateplení, střešní krytiny, střešních oken a dalších stavebních součástí na stavbě – v té době bez čísla popisného, nezkolaudované a nezapsané v katastru nemovitostí, umístěné na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Málkov u Chomutova. Série jednání vedla k dohodě, na základě které byla žalovanou vytvořena kompletní oceněná nabídka dodávek a prací, dle tehdejší verze projektové dokumentace pro tento objekt, kterou vypracoval Ing. [jméno] [příjmení]. Žalovaná byla připravena návrh smlouvy o dílo mezi ním a jednatelem [příjmení] podepsat a akceptovat, avšak ten požadoval, aby smlouva byla rozdělena na dvě části. Do jedné části požadoval uvést jako objednatele žalobkyni, tj. [právnická osoba] a do druhé pak sebe, jakožto fyzickou osobu. Tento krok odůvodňoval rozdělením financování ze dvou zdrojů. Žalovaná tomuto požadavku vyhověla. Při zpracování podkladů Smlouvy o dílo však došlo na straně žalované k administrativní chybě, kdy mezi účastníky bylo mylně uvedeno místo stavby [obec] – [obec], tj. jiný objekt v majetku žalobkyně. Tohoto chybného uvedení místa stavby ani jedna ze stran v době uzavření Smlouvy, nepostřehla. Obě dílčí Smlouvy k objektu na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Málkov u Chomutova byly řádně podepsány, dílo bylo započato, přičemž mezi stranami od počátku nebylo sporu o tom, kde toto dílo bude realizováno. Jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] osobně realizaci díla dozoroval a je tedy dost nepravděpodobné, že by si celou dobu neuvědomil, že část díla je zhotovována o 30 km jinde. Další skutečnosti, které nasvědčují tomuto tvrzení, je například to, že se v daném případě jednalo o krovy a jejich zateplení, které ani nebylo možné transplantovat na jinou stavbu, vzhledem například k délce nebo šířce objektu. Část díla dále obsahuje například střešní krytinu a střešní okna, které ani nebylo možné provést na objektu nemajícího konstrukci krovu. Po dokončení díla bylo toto převzato a oběma stranami byl potvrzen předávací protokol s tím, že [jméno] [příjmení], jakožto jednatel žalobkyně osobně převzal fakturu a předávací protokol, což stvrdil svým podpisem. Po uplynutí doby splatnosti ovšem nebylo ze strany žalobkyně ničeho hrazeno, z těchto důvodů došlo mezi smluvními stranami k vyjednávání o její úhradě, a to ať už telefonicky či osobními setkáními na řadě schůzek. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že prodlení s úhradou faktury bude penalizováno v souladu se smlouvou, sjednaným úrokem z prodlení. Dne [datum] bylo přistoupeno ze strany žalobkyně k úhradě částky 88 521 Kč (faktura G464/12), jakožto úroku z prodlení objednatele za období [datum] – [datum], tj. celkem 84 dnů. Žalovaná namítala, že tuto fakturu žalobkyně bez jakýchkoli připomínek uhradila, přičemž dne [datum] bylo přistoupeno k další fakturaci úroku z prodlení s úhradou faktury za provedení díla, a to za období [datum] – [datum], tj. celkem 20 dnů v částce 21 076 Kč (faktura G555/12). Dne 7. 9. 2012 pak poslala žalobkyně prostřednictvím emailu„ rozpis splátek na úhradu dluhu [právnická osoba] a [jméno] [příjmení]“, návrh žalované, kdy slibuje konkrétní data a konkrétní částky úhrad dlužných faktur, a to včetně úroku z prodlení. Dne [datum] bylo přistoupeno k další fakturaci úroku z prodlení žalobkyně za období [datum] – [datum], v době trvání 30 dnů v celkové výši 31 615 Kč (faktura G708/12), která byla rovněž uhrazena. Žalovaná zejména zdůrazňovala to, že po celou dobu, téměř půl roku po dokončení a převzetí díla a více než rok po jeho zahájení, nevznášela žalobkyně žádných námitek a teprve až 15 měsíců po protokolárním předání díla oběma stranami, počala tvrdit, že s dílem nebylo nikdy započato.

3. Vzhledem ke všemu shora uvedenému proto naopak žalovaná vznesla proti žalobkyni vzájemný návrh, a to na zaplacení částky 2 107 635 Kč, jakožto ceny za provedení díla a dále úroku z prodlení z titulu smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně z této částky od [datum] do zaplacení, což bylo soudem vyloučeno k samostatnému projednání a to poté, co bude najisto postaveno v rámci tohoto řízení, zda dílo bylo řádně provedeno a předáno či nikoli. Toto řízení je dále vedeno pod spisovou značkou 6 C 182/2016 a bylo přerušeno do doby pravomocného ukončení řízení pod spisovou značkou 6 C 79/2015.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky došlo k uzavření Smlouvy o dílo dne [datum], [číslo] na jejímž základě se žalovaná zavázala pro žalobkyni zhotovit dílo ve Smlouvě nazvané„ Rekonstrukce areálu společnosti [právnická osoba], [obec] – [obec]“. Za provedení díla si pak smluvní strany dohodly cenu díla 2 107 635 Kč. V téže době probíhala na pozemku, tehdy bez čísla popisného, stavba umístěná na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Málkov u Chomutova, jejímž objednatelem byl tehdejší jednatel žalobkyně pan [příjmení]. Žalovanou byla vytvořena kompletní oceněná nabídka dodávek a prací, dle tehdejší verze projektové dokumentace pro objekt [obec], kterou vypracoval Ing. [jméno] [příjmení]. Na žádost pana [příjmení] byla smlouva rozdělena na dvě části. Do jedné části byla jako objednatel uvedena žalobkyně, a ve druhé pak pan [příjmení], Při zpracování podkladů Smlouvy o dílo však došlo na straně žalované k administrativní chybě, kdy mezi účastníky bylo mylně uvedeno místo stavby [obec] – [obec], tj. jiný objekt v majetku žalobkyně. Obě dílčí Smlouvy k objektu na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Málkov u Chomutova byly řádně podepsány, dílo bylo započato,a následně též dokončeno a převzato, o čemž byl sepsán předávací protokol, který podepsal [jméno] [příjmení], jakožto tehdejší jednatel žalobkyně a osobně převzal i fakturu. Jelikož po uplynutí doby splatnosti ovšem nebylo ze strany žalobkyně ničeho hrazeno, bylo účastníky dohodnuto, že prodlení s úhradou faktury bude penalizováno v souladu se smlouvou, sjednaným úrokem z prodlení. Dne [datum] bylo přistoupeno ze strany žalobkyně k úhradě částky 88 521 Kč (faktura G464/12), jakožto úroku z prodlení objednatele za období [datum] – [datum], tj. celkem 84 dnů, dne [datum] bylo přistoupeno k další fakturaci úroku z prodlení s úhradou faktury za provedení díla, a to za období [datum] – [datum], tj. celkem 20 dnů v částce 21 076 Kč (faktura G555/12). Dne 7. 9. 2012 pak poslala žalobkyně prostřednictvím emailu„ rozpis splátek na úhradu dluhu [právnická osoba] a [jméno] [příjmení]“, návrh žalované na konkrétní úhradu dlužných faktur, a to včetně úroku z prodlení. Dne [datum] žalovaná přistoupila k další fakturaci úroku z prodlení za období [datum] – [datum], v době trvání 30 dnů v celkové výši 31 615 Kč (faktura G708/12), která byla žalobkyní rovněž uhrazena. Všechny shora uvedené skutečnosti potvrzují tyto důkazy (Smlouva o dílo ze dne [datum] na objekt [obec] – [obec], [číslo] Smlouva o dílo [číslo] na objekt [obec] ze dne [datum], rozhodnutí Magistrátu města Chomutov, [číslo] na stavbu [obec], předávací protokol ze dne [datum] na objekt [obec], faktury číslo G464/12, G172/12, G708/12, G555/12, výpis z účtu žalované, potvrzující přijetí platby na základě vystavených faktur, účetní příjmový doklad [číslo] částečný rozpočet na střechu Bramac, fotodokumentace objektu [obec]).

5. Mezi účastníky bylo sporné zejména to, co bylo předmětem Smlouvy o dílo, tj. zda se jednalo o objekt na [obec] – [obec], či o objekt [obec]. Ke zjištění toho, co bylo smluvními stranami ujednáno, soud provedl rozsáhlé dokazování, z něhož zjistil následující skutečnosti.

6. Svědek [příjmení] [příjmení] potvrdil, že tento byl osloven Ing. [příjmení] za účelem provedení projektu objektu [ulice] – [obec] s tím, že se částečně jednalo o objekt soukromý a v části o objekt firemní. Jednalo o projekt pro pana [příjmení] s celkovým rozpočtem okolo 2 miliónů korun, přičemž rozloha střechy byla 600 m². Svědek vyvrátil, že by mohlo dojít k záměně projektů [ulice] – [obec] s projektem na objektu [obec]. Svědek zpracovával přílohu ke Smlouvě o dílo [číslo] a tato se týkala projektu [ulice] – [obec].

7. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], bývalého jednatele žalobkyně, soud s ohledem na jeho zájmy a případný výsledek tohoto řízení, žádné rozhodné skutečnosti nezjistil. Svědek uvedl, že se měly být provedeny obě akce, jak na projektu [obec], tak na projektu [obec] – [ulice]. Svědek potvrdil, že převzal objekt [obec], popřel však, že by někdy podepsal protokol o předání objektu [obec].

8. Z účastnického výslechu jednatele žalované [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že předmětná smlouva byla rozdělena na dvě části z důvodu financování ze dvou zdrojů smlouvy, a to vše na žádost pana [příjmení]. Zároveň popřel, že by předmětem smlouvy měl být objekt [obec]

9. Z účastnického výslechu jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ten nedokázal vysvětlit, z jakého důvodu žalobkyně uhradila část faktur za prodlení s úhradou části provedeného díla. Nedokázal rovněž vysvětlit, proč tak žalobkyně činila, když dle jejího tvrzení vůbec nebylo započato se stavbou díla. Potvrdil, že věděl o tom, že pan [příjmení] si řeší rovněž svou soukromou záležitost, tj. stavbu v [obec].

10. Z výslechu svědka [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že tento projektoval rodinný dům v obci [ulice] – [obec], a to na základě požadavku pana [příjmení]. Potvrdil, že tuto stavbu objednával pana [příjmení], přičemž šlo o rodinný dům s garáží a propojenou pergolou. Dále potvrdil, že ačkoli je ve smlouvě, která je uvedena bez lomítka, označen objekt [obec] – [obec], v dokumentaci uvedená izolace Bramac- Therm, byla použita na rodinném domě v [obec]. Vzhledem ke skutečnosti, že právě Ing. [příjmení] vypracovával dokumentaci k předmětné stavbě, uložil mu soud zpracovat na základě doložených podkladů odborné vyjádření, z kterého bylo zjištěno, že na základě vizuální prohlídky objektu [obec] – [obec] a po porovnání s projektovou dokumentací rodinného domu [obec] – [ulice], že na objektu [obec] – [obec] navrženou konstrukci střechy zhotovit není možné. Dále Ing. [příjmení] uvedl, že rozpočet, který byl vypracován k předmětné smlouvě, je možné použít na objekt rodinného domu [obec] – [ulice]. Znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], který si nechala vypracovat žalobkyně z vlastní iniciativy, (na rozdíl od Ing. [příjmení]), považuje veškerou dokumentaci, která byla součástí sporné smlouvy o dílo, za použitelnou a využitelnou i pro objekt [obec] v obci [obec]. Při následné provedené konfrontaci Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení] bylo zjištěno, že Ing. [příjmení] při vypracování shora znaleckého posudku nezkoumal množství materiálu, zabýval se pouze technickými komponenty, v podkladech nebyla uvedena ani krytina, která měla být na střechu použita. Výslovně pak uvedl, že v předložené nabídce nebyly úplné údaje, chyběly tam jednotky k zadaným číslům a navíc ani nebyl na některé skutečnosti dotazován. Ing. [jméno] [příjmení] pak v rámci své výpovědi uvedl, že zásadní pro posouzení otázky, zda mohla být na objektu v [obec] použit materiál z objektu [obec] – [ulice], je to, jakým způsobem byly řešeny krovy, neboť tak zvané BSH hranoly jsou speciálně lepené a mají odlišné vlastnosti, než rostlé dřevo, přičemž v případě objektu [obec] se jedná o barokní stavbu, kde jsou právě barokní krovy, ručně tesané ze dřeva. Z tohoto důvodu se jevilo jako nesmyslné, aby na opravu těchto krovů bylo použito lepené dřevo, jehož použití by odpovídalo právě spíše použití na objektu střechy v [obec]. Dále Ing. [příjmení] uvedl, že ačkoli je nadkrokevní tepelná izolace Bramac-Therm uvedena ve smlouvě na [obec], tak tato byla skutečně použita na objektu v [obec]. Z dalších provedených důkazů soud žádné rozhodné skutečnosti pro předmětné řízení nezjistil, návrh na provedení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví pro nadbytečnost zamítl.

11. Podle § 536 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen jako „obch. z.“) ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, se smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení; dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti; dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části; cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.

12. Podle § 537 obch. z., je zhotovitel povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla; nevyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy díla něco jiného, může zhotovitel provést dílo ještě před sjednanou dobou; objednatel je povinen provedené dílo převzít; při provádění díla postupuje zhotovitel samostatně a není při určení způsobu provedení díla vázán pokyny objednatele, ledaže se k jejich plnění výslovně zavázal.

13. Podle § 544 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda; smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení; ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

14. Na základě provedeného dokazování a shora uvedeného dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že došlo k platnému uzavření Smlouvy o dílo, sporným však zůstalo ujednání o předmětu díla, tj.to, zda k provedení či realizaci díla mělo dojít na objektu [obec] – [obec], či zda takto označený objekt ve smlouvě byl vlastně objekt [obec] – [ulice]. Z provedených důkazů soud dovodil, že projev vůle účastníků smlouvy o dílo byl v tomto ohledu zcela jasný a tito byli srozuměni a věděli, že místem, kde má dojít k realizaci předmětu smlouvy je objekt v obci [obec] – [ulice]. Tyto skutečnosti vyplynuly zejména ze závěrů odborného vyjádření svědka [příjmení] [příjmení], a to jak ve vztahu k doložené technické dokumentaci, tak ve vztahu k faktickému ohledání objektu. Soud přihlédl rovněž k tomu, že žalobkyně přes svá žalobní tvrzení, že vůbec nebylo započato s rekonstrukcí objektu a proto tento ani nemohl být dokončen, uhradila žalované několik faktur z důvodu prodlení s úhradou částečného plnění ze smlouvy o dílo, což nedokázala sama žalobkyně žádným pádným způsobem vysvětlit. V tomto ohledu se tedy soudu jevilo jako daleko přiléhavější tvrzení žalované, že smlouva o dílo byla rozdělena na základě pokynu tehdejšího jednatele žalobkyně pana [příjmení] na dvě části, z důvodu financování ze dvou zdrojů, u čehož došlo k chybnému označení předmětu díla, což má i oporu v provedeném dokazování. Soud proto uzavřel, že sjednané dílo bylo řádně realizováno v obci [obec] – [ulice], následně předáno žalobkyni prostřednictvím tehdejšího jednatele pana [příjmení] a žalobkyni proto nemohl vzniknout nárok na úhradu smluvní pokuty ve smyslu shora citovaného ustanovení § 544 o.z.) ve znění platném ke dni uzavření smlouvy). Z těchto důvodů proto soudu nezbylo, než žalobu v plném rozsahu zamítnout.

15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 o.s.ř., kdy soud ve věci úspěšné žalované, přiznal náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny advokáta podle §7, vyhl.č. 177/1996 Sb., za každý úkon ve výši 11.580 Kč, 16 úkonů (příprava a převzetí, vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], jednání ve věci dne [datum], [datum], [datum], [datum], vyjádření ze dne [datum], jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], vyjádření ze dne [datum], jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum]), celkem 185.280 Kč, režijní paušál dle vyhl.č. 177/1996 Sb., za každý úkon 300 Kč, 16 úkonů, celkem: 4.800 Kč, a cestovné (9x cesta osobním automobilem Chomutov <-> [obec] a zpět, při vzdálenosti jedné cesty 98 km, tj. celkem 13.131 Kč, vše včetně DPH ve výši 42.673,80 Kč, celkem tedy 245.884,80 Kč.