6 C 8/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému (původně žalovaný 2): celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro částka s příslušenstvím

I. Žalovaný (původně žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Povinnost žalovaného plnit, zaniká v rozsahu plnění poskytnutého [právnická osoba], [IČO], původně žalovaná 1), na základě rozsudku zdejšího soudu č.j. 6 C 8/2016-104 ze dne 20. 3. 2017.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., advokáta, se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (úroky z prodlení) a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka] s následujícím odůvodněním. Žalobkyně dne [datum] uzavřela se [právnická osoba], sídlem [adresa], [obec a číslo], [IČO] (dále jen„ Kupující“), Rámcovou smlouvu [číslo] kterou se žalobkyně jakožto prodávající zavázala dodat této společnosti zboží na základě dílčích kupních smluv. Tyto smlouvy byly uzavřeny vždy objednáním a dodáním zboží. Kupující si u žalobkyně v souladu se shora uvedenou smlouvou objednala zboží, které žalobkyně řádně a včas dodala, což dokládá dodacími listy č. DLPY [číslo], DLPY [číslo], DLPY [číslo] a [číslo] přičemž následně tyto zásilky vyfakturovala daňovými doklady č. FVPY [číslo] se splatností ke dni [datum] znějící na částku [částka], č. FVNY [číslo] se splatností ke dni [datum] znějící na částku [částka], č. FVNY [číslo] se splatností ke dni [datum] znějící na částku [částka] a č. FVVO [číslo] se splatností ke dni [datum] znějící na částku [částka]. V případě zásilky vyfakturované daňovým dokladem č. FVVO [číslo] žalobkyně pro Kupující zboží objednala od [právnická osoba], SE, [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], která zajistila dopravu zboží do sídla Kupující prostřednictvím vlastního dodavatele. Kupující hradila částečně na fakturu č. FVPY [číslo], a to částkou ve výši [částka], čili ke dni sepsání žaloby na tuto fakturu zbývalo uhradit částku ve výši [částka]. Na ostatní faktury neuhradila Kupující ničeho. Celková dlužná částka vyplývající z neuhrazených faktur činí [částka]. Dle čl. IV odst. 3 shora uvedené Rámcové smlouvy byla žalobkyně v případě prodlení žalovaného oprávněna účtovat smluvní pokutu z dlužné částky ve výši 0,1 % za každý den prodlení. Žalobkyně za prodlení s úhradou shora vypsaných faktur požaduje smluvní pokutu ve výši [částka]. Celková dlužná částka tak činí [částka] ([částka] + [částka]). Žalobkyně dále uvedla, že čl. VIII odst.

1. Rámcové smlouvy stanoví, že v případě, je-li kupujícím právnická osoba, pak fyzická osoba, která jejím jménem podepisuje smlouvu, zároveň prohlašuje, že přejímá ručitelský závazek za veškeré pohledávky prodávajícího vzniklé z obchodního styku na základě této smlouvy nebo ve spojitosti s ní v plné výši, nezaplatí-li je kupující sám. Tímto prohlášením vznikl ručitelský závazek žalovaného, který je tak v dané věci pasivně věcně legitimován. Žalovaný naproti tomu požadoval započtení nezaplacené kupní ceny zboží odebraného žalobkyní, ta však od něj žádné zboží neodebrala. Stejně tak žalobkyně odmítá provedení jednostranného zápočtu částky představující bonus z obratu za odběr zboží, neboť žalovaný nesplnil podmínky předpokládané smlouvou k tomu, aby mu byl bonus vyplacen, tj. není zřejmé, jaké zboží a v jaké hodnotě žalobkyně od žalovaného odebrala, stejně jako není zřejmá existence souhrnu fakturovaných a ve splatnosti uhrazených částek, a rovněž nebyl na bonus vystaven dobropis předpokládaný smlouvou. V otázce místní příslušnosti žalobkyně uvedla, že tato vyplývá z čl. XI odst. 3 Rámcové smlouvy, v němž je sjednána prorogační doložka, která zakládá místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 3. Žalobkyně dále uvedla, že Kupující i žalovaný byli k úhradě dluhu opakovaně vyzýváni, navzdory tomu však k úhradě dlužné částky nedošlo.

2. Žalovaný naproti tomu uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to z následujících důvodů. V první řadě žalovaný namítal, že Rámcovou smlouvu [číslo] nepodepsal. Žalovaný uvedl, že nikdy nepoužíval k podpisu na obchodních listinách popisovač ani plnicí pero, má tedy za to, že podpis byl zfalšován. Ve vztahu k samotnému obsahu ručitelského prohlášení žalovaný uvedl, že toto je dle jeho názoru v rozporu s dobrými mravy, neboť samotné ručitelské prohlášení je ukryto v čl. VIII Rámcové smlouvy, který je nadepsán slovem„ Doručování“. Celý tento článek pojednává o doručování dokumentů mezi žalobkyní a odběratelem, poslední věta pak pojednává neurčitě o ručení podepisující osoby. Dle žalovaného je nepochybné, že žalobkyně tuto větu skryla v odstavci o doručování, aby zvýšila pravděpodobnost toho, že si podepisující osoba ručení nevšimne. Obsah prohlášení pak žalovaný považuje za neurčitý, neboť ručení se dle znění prohlášení vztahuje k pohledávkám věřitele, nikoliv k pohledávkám prodávajícího, přičemž označení„ věřitel“ se v Rámcové smlouvě nikde jinde nevyskytuje. Žalovaný dále uvedl, že popírá rovněž existenci zajištěného dluhu, když Kupující vystavila protokoly o vzájemném zápočtu na základě smlouvy [číslo] ze dne [datum] a jejích dodatků, ze kterých plyne, že Kupující měla nárok na bonus ve výši 10 % z nákupních cen z obchodů, které realizovala Kupující od žalobkyně v roce 2014, a to v částce [částka]. Na tento bonus vystavila Kupující fakturu [číslo] dne [datum], která byla následně započtena. Kupující započetla tuto částku prostřednictvím protokolu o zápočtu [číslo] ze dne [datum]. [příjmení] byl dohodnut ve smlouvě [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum]. Tento bonus byl vypočítán ze skladových karet skladového systému ACONTO Kupující. Skladový systém umožňoval omezit přijaté zboží jen na výrobky vyráběné a dodávané žalobkyně bez palet. Při výpočtu bonusu za rok 2014 bylo postupováno takto: 1) skladové karty výrobků žalobkyně byly omezeny na období od [datum] do [datum]; 2) bylo provedeno omezení skladových karet na příjmy na sklad od žalobkyně; 3) skladový program zobrazil všechny příjmy na skladové karty ve výše uvedeném období; 4) jedna řádka v seznamu znamenala jeden příjem na jednu skladovou kartu včetně data příjmu. Celková finanční hodnota příjmů na skladové karty výrobků žalobkyně byla za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Z toho byl vypočten bonus ve výši 10 %, což je [částka] (tj. [částka] včetně DPH). Tento bonus převyšuje součet žalobkyní vyfakturovaných částek o [částka]. Z toho je zřejmé, že zajišťovaný dluh neexistuje, a vzhledem k akcesoritě ručení tedy neexistuje ani povinnost žalovaného k úhradě.

3. Soud ve věci rozhodl dne 20. 3. 2017 rozhodl rozsudkem č. j. 6 C 8/2016-104, bez přítomnosti žalovaných 1,2) kterým uložil povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši [částka] s příslušenstvím spolu s náklady řízení.. K odvolání žalovaného 2) rozhodl Městský soud v Praze tak, že napadené rozhodnutí ve výrocích o věci samé a o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 1) rozhodnutím č. j. 13 Co 243/2017-151 ze dne 21. 07. 2017 zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s odůvodněním, že omluva z jednání ze strany druhého žalovaného byla včasná a důvodná, a jednání proto nemělo proběhnout bez jeho přítomnosti.

4. V souladu s rozhodnutím odvolacího soudu pokračoval soud prvého stupně v řízení jen s žalovaným [číslo]. V průběhu řízení byla k návrhu účastníků soudem stanovena lhůta pro mimosoudní vyřešení sporu s tím, že však k dohodě či mimosoudnímu vyřešení sporu mezi účastníky nedošlo..

5. Paralelně s řízením 6 C 8/2016 vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 3 probíhalo řízení mezi týmiž účastníky u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 11 C 112/2017, v němž byl zpracováván znalecký posudek v oboru kriminalistiky a písmoznalectví. Obvodní soud pro Prahu 3 s ohledem na obdobu předmětu řízení požádal z důvodu hospodárnosti řízení Okresní soud v Rokycanech o rozšíření okruhu otázek položených znalci a o zaslání jednoho originálu vypracovaného znaleckého posudku.

6. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených důkazů a dospěl k následujícím zjištěním: dne [datum] byla mezi žalobkyní a Kupující uzavřena Rámcová smlouva [číslo] (dále jen„ Smlouva“), která upravovala vztahy při dodávkách zboží žalobkyně [příjmení] na základě dílčích kupních smluv, jakož i další vztahy vznikajících z obchodních vztahů mezi smluvními stranami. Dle čl. II bod.

1. Smlouvy se žalobkyně zavázala dodat Kupující zboží ze svého sortimentu na základě její objednávky, a to za protiplnění spočívající v zaplacení ceny zboží dle ceníku platného ke dni doručení objednávky. Soud z této Smlouvy dále zjistil, že zboží bylo Kupující dodáváno na základě dílčích kupních smluv, které byly uzavírány prostřednictvím objednávek Kupující, které byly následně akceptovány žalobkyní. Akceptací objednávky byla uzavřena kupní smlouva. Dle čl. VIII. Smlouvy se žalovaný (jakožto fyzická osoba jednající jménem Kupující jakožto osoby právnické) zavázal uspokojit veškeré pohledávky žalobkyně vzniklé z obchodního styku na základě této Smlouvy nebo ve spojitosti s ní, a to v případě, že tak neučiní Kupující. Ačkoliv žalovaný tvrdil, že Smlouvu nikdy nepodepsal a nikdy nepřevzal ručitelský závazek, soud tato tvrzení hodnotil jako čistě účelová, neboť z listinných důkazů jednoznačně vyplynulo, že tyto podepisovala pouze jedna osoba, kterou byl žalovaný, jakožto jednatel žalované.

7. K posouzení pravosti podpisu soud nechal vypracovat znalecký posudek. Ze závěru znaleckého posudku ze dne [datum], zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení], soudním znalcem v oboru kriminalistiky, bylo zjištěno, že podpisy na listinných důkazech jsou pravděpodobně žalovaného, přičemž míra pravděpodobnosti se nacházela konkrétně uprostřed kladné části stupnice. Soud ze znaleckého posudku a výslechu znalce provedeného u Okresního soudu v Rokycanech dále zjistil, že k vyhotovení kopie podpisu a razítka„ [právnická osoba]“ na kopii Protokolu o vzájemném zápočtu ozn. [číslo] bylo jako předlohy pravděpodobně až velmi pravděpodobně použito podpisu a otisku razítka na Dohodě o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků ozn. [číslo] to s ohledem na znaky obou podpisů, včetně jejich postavení ve vztahu k razítku. Soudní znalec rovněž dospěl k závěru, že u Smlouvy [číslo] označené [číslo] přestože přelepka nebyla opatřena razítkem či podpisem, nebyly zjištěny takové poznatky, které by svědčily o dodatečném„ rozešívání“ Smlouvy a o výměně některého z jejích listů. Znalec se nebyl schopen vyjádřit k tomu, zda by destruktivní metoda vedla, oproti metodě použité, k odlišným závěrům, avšak kdyby tomu tak bylo a domníval se, že by závěry byly odlišné, požádal by soud o vyslovení souhlasu s touto metodou, což však neučinil.

8. Námitky žalovaného proti znaleckému posudku s tím,, že soudní znalec vyvodil pouze kladný pravděpodobnostní závěr zkoumání, soud nepovažuje za relevantní, neboť soudní znalec měl k dispozici více než 40 vzorků podpisů žalovaného, z nichž při svém zkoumání vycházel. S ohledem na množství vzorků a v kontextu dalších závěrů znalce, zejména pak závěru, že nebyly zjištěny žádné poznatky, které by svědčily o dodatečném„ rozešívání“ smlouvy a o výměně některého z listů smlouvy, považuje soud kladný pravděpodobnostní závěr zkoumání za dostatečné prokázání pravosti podpisu na zkoumané listině. Žalovaný dále namítal, že podpis na Rámcové smlouvě [číslo] byl zfalšován, neboť sám nikdy nepoužíval k podpisu na obchodních listinách popisovač ani plnicí pero. Soud má za to, že tuto námitku vyvrací výslech znalce, provedený u Okresního soudu v Rokycanech, ze dne [datum], kde znalec uvedl, že podobný psací prostředek, jako je psací prostředek s tekutým psacím mediem, byl použit u poměrně velkého počtu případů podpisů, z nichž při zpracování znaleckého posudku vycházel. Skutečnost, že modře psací prostředek s tekutým psacím mediem není pro zpracování znaleckého posudku vhodný a významným způsobem znesnadňuje expertizu podpisu, považuje soud za důvod, proč nemohl znalec stanovit vyšší míru pravděpodobnosti pravosti podpisu, nikoli jako důvod pro zpochybnění pravosti podpisu samého, neboť i přes takovéto technické znesnadnění expertizy, znalec došel ke kladnému, pravděpodobnostnímu závěru zkoumání.

9. Z čl. XII odst. 3 Smlouvy soud zjistil, že mezi smluvními stranami byla sjednána prorogační doložka zakládající místní příslušnost zdejšího soudu. Z dodacích listů soud zjistil, že žalobkyně v rámci této obchodní spolupráce dodala Kupující jí objednané zboží specifikované v dodacím listu [číslo] č. DLNY [číslo], č. DLNY [číslo] a č. DLPY [číslo]. Doručení zboží nebylo účastníky nijak sporováno. Soud dále zjistil, že na základě těchto dodávek byly žalobkyní [příjmení] vystaveny faktury č. FVVO [číslo] (označená variabilním symbolem [číslo]) se splatností ke dni [datum], znějící na částku [částka], č. FVNY [číslo] (označená variabilním symbolem [číslo]) se splatností ke dni [datum], znějící na částku [částka], č. FVNY [číslo] (označená variabilním symbolem [číslo]) se splatností ke dni [datum], znějící na částku [částka] a č. FVPY [číslo] (označená variabilním symbolem [číslo]) se splatností ke dni [datum], znějící na částku [částka]. Na poslední uvedenou fakturu Kupující uhradila částku [částka]. Soud dále zjistil, že Kupující byly tyto faktury řádně doručeny. Z jednotlivých faktur soud dále zjistil, že celková dlužná částka z nich vyplývající činí (po započtení shora uvedené částečné platby ve výši [částka]) činí [částka]. Žalobkyni mimo této částky vznikl nárok rovněž na zaplacení smluvní pokuty, kterou si strany sjednaly pro případ prodlení s úhradou, což soud zjistil z čl. IV odst. 3 Smlouvy. Dle tohoto ustanovení byla žalobkyně v případě prodlení s úhradou dodávek zboží oprávněna účtovat smluvní pokutu z dlužné částky ve výši 0,1 % za každý den prodlení. Žalobkyně tak vyúčtovala smluvní pokutu za prodlení s úhradou shora uvedených faktur za dobu ode dne následujícího po datu splatnosti uvedeného na faktuře do 14 6 2016 v celkové částce [částka]. Žalobkyně opakovaně vyzývala Kupující k úhradě dlužné částky, což soud zjistil z upomínek ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Kupující prostřednictvím žalovaného jakožto svého jednatele na tyto upomínky reagovala dopisy ze dne [datum], [datum], [datum], z nichž soud zjistil, že žalovaný ani Kupující dlužnou částku neuznávají a ničeho žalobkyni nedluží, neboť tato částka zanikla započtením pohledávky, kterou má Kupující vůči žalobkyni. Soud z této korespondence dále zjistil, že Kupující vystavila dne [datum] žalobkyni fakturu [číslo] za bonus za odběr zboží v celkové výši [částka] a dále dne [datum] vyhotovila protokol o vzájemném zápočtu, na jehož základě požadovala úhradu částky [částka] jakožto rozdílu mezi závazkem vůči žalobkyni a pohledávkou, kterou za ní Kupující eviduje, bez bližší specifikace. Žalobkyně tuto fakturu odmítla a jako neoprávněnou ji vrátila Kupující, což soud zjistil z dopisů žalobkyně ze dne [datum], [datum] a [datum]. Soud z čl. VIII odst.

1. Smlouvy zjistil, že v tomto bodě bylo ujednáno, že fyzická osoba, která za právnickou osobu podepisuje smlouvu, je ručitelem za tento závazek, neboť svým podpisem zároveň prohlašuje, že přejímá ručitelský závazek za veškeré pohledávky prodávajícího vzniklé z obchodního styku na základě této Smlouvy nebo ve spojitosti s ní v plné výši, nezaplatí-li je kupující sám. Tímto prohlášením vznikl ručitelský závazek žalovaného, který Smlouvu coby jednatel [příjmení] podepsal. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z titulu ručitelského závazku upomínkami ze dne [datum] a [datum]. Žalovaný však na dlužnou částku ničeho neuhradil.

10. S ohledem na shora uvedené skutkové závěry soud z výslechů svědků provedených Okresním soudem v Rokycanech (výslech pana [jméno] [jméno] a pana [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]) a Okresním soudem v Chomutově ([jméno] [anonymizováno]), žádné další rozhodné skutečnosti pro posouzení předmětné věci nezjistil.

11. Dle ust. § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ [příjmení]), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle ust. § 2080 je kupní cena ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení.

12. Dle ust. § 2018 odst. 1 OZ kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Dle odst. 2 vyžaduje ručitelské prohlášení písemnou formu.

13. Dle ust. § 2019 odst. 1 OZ ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu.

14. Dle ust. § 2021 odst. 1 OZ má věřitel právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

15. Dle ust. § 1982 odst. 1 OZ dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Odst. 2 § 1987 OZ stanoví, že pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

16. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná rovněž vůči původně žalovanému 2. Mezi žalobkyní a kupující byla platně uzavřena rámcová Smlouva, na základě které byly následně mezi smluvními stranami uzavírány dílčí kupní smlouvy, jejichž obsahem byl závazek žalobkyně dodat Kupující zboží v souladu s její objednávkou a reciproční závazek Kupující za toto zboží zaplatit cenu, která byla určena v ceníku žalobkyně ke dni učinění objednávky. Součástí této Smlouvy bylo ručitelské prohlášení žalovaného, (jakožto jednatele společnosti [právnická osoba] žalovaná 1), který se zavázal uspokojit veškeré pohledávky žalobkyně vzniklé z obchodního styku na základě této Smlouvy nebo ve spojitosti s ní, a to v případě, že tak neučiní Kupující.

17. Ačkoliv žalovaný tvrdil, že Smlouvu nikdy nepodepsal a nikdy nepřevzal ručitelský závazek, soud tato tvrzení vyhodnotil jako čistě účelová. Soud vzal v potaz obecně judikovanou tezi, která říká, že samotná pravost podpisu není nijak presumována a v případě potřeby prokazuje pravost ten, kdo se soukromé listiny dovolává. Z provedených důkazů však jednoznačně vyplynulo, že listiny podepisovala pouze jedna osoba, kterou byl žalovaný, jakožto jednatel [příjmení]. Sám žalovaný se omezil toliko na popírající tvrzení, což však nelze mít, ve světle zjištění učiněných na základě dokazování, zejména pak závěru provedeného znaleckého posudku z grafologie, za dostačující. Žalovaný neuvedl žádnou skutečnost, která by vylučovala míru pravděpodobnosti pravosti podpisu předmětných listin, s přihlédnutím právě k tomu, že žalovaný v projednávané věci aktivně vystupoval rovněž z pozice jednatele [příjmení], s poukazem na to, že jeho tvrzení a stanoviska jsou vnitřně rozporná, když jako jednatel [příjmení] u žalobkyně nárokoval bonus za splnění smluvních podmínek v částce převyšující částku žalovanou a jako fyzická osoba popírá, že by cokoliv podepsal, a to navzdory skutečnosti, že Smlouva byla podepsána jedním a týmž podpisem. Soud tedy seznal, že podpis je pravý, žalovaný Smlouvu podepsal a s ohledem na její obsah převzal ručení za závazky Kupující.

18. Soud se dále zabýval splněním zákonných podmínek ručení (resp. vymahatelnosti dluhu na ručiteli), tj. platností dluhu, dále zda byl hlavní dlužník věřitelem písemně vyzván k úhradě a konečně, zda hlavní dlužník dluh nesplnil v přiměřené lhůtě po učinění již zmíněné výzvy věřitelem.

19. Podmínka platnosti dluhu je důsledkem akcesorické povahy ručitelského závazku k závazku hlavního dlužníka, tzn., že existence ručitelského závazku je vázána na existenci hlavního dluhu. Dodání zboží a jeho následná fakturace nebyla účastníky fakticky sporována, když namítaný nesoulad označení faktur v evidenci Kupující se ukázal jako zcela irelevantní. Kupující namítala zánik tohoto závazku započtením, když vůči žalobkyní požadované pohledávce jednostranně započetla svojí pohledávku, která jí měla vzniknout v souvislosti se splněním smluvních podmínek jako tzv. bonus za odběr zboží. Blíže však tato pohledávka nebyla specifikována. Zákon stanoví, že k započtení nejsou způsobilé pohledávky nejisté nebo neurčité. S ohledem na skutečnost, že existence této započítávané pohledávky byla Kupující pouze obecně tvrzena, bez toho aniž by byl konkretizován titul, ze kterého měla vzniknout, či způsob výpočtu její výše, nemohl soud tuto pohledávku přezkoumat, nelze proto konstatovat její existenci a v návaznosti na to ji ani nelze považovat za kompenzabilní.

20. K dalším podmínkám ručení soud uvádí, že tyto byly beze zbytku splněny, když bylo na základě dokazování zjištěno, že žalobkyně hlavního dlužníka (Kupující) opakovaně vyzývala k úhradě, přičemž na tyto upomínky bylo reagováno toliko dopisy obsahujícími již shora zmíněnou argumentaci ohledně zániku závazku započtením. Z toho je i zřejmé, že nebylo žádných pochyb o tom, že dlužník dluh nesplní. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě upomínkou ze dne [datum] a ze dne [datum], když obě tyto upomínky byly adresovány již za situace, kdy byla neochota splnit dluh hlavním dlužníkem zcela evidentní, a přiměřeností lhůty poskytnuté žalobkyní [příjmení] ke splnění dluhu se již tak nebylo třeba zabývat. Navíc lze mít na zřeteli i skutečnost, že de iure se sice jedná o dva samostatné subjekty, avšak adresátem všech výzev byl de facto vždy žalovaný, a to ať už jako jednatel [příjmení], či jako fyzická osoba. Je tedy zřejmé, že oba subjekty byly fakticky upomínány současně, a byla jim tak poskytnuta dostatečná doba k úhradě závazku. Soud v dané souvislosti uzavírá, že podmínky stanovené zákonem k uplatnění pohledávky z titulu ručitelského závazku tedy byly splněny.

21. Smluvní pokuta byla sjednána v souladu s § 2048 a násl. OZ a byla vyčíslena ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur až do [datum]. Ve vztahu k žalovanému soud pouze pro úplnost konstatuje, že ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. Skutečnost, že žalovaný v době učinění ručitelského prohlášení nemohl objektivně vědět, zdali pokuta bude účtována, resp. zdali nenastane jeden z případů, pro který byla sjednána, nebrání tomu, aby se ručení vztahovalo právě i na v budoucnu požadovanou smluvní pokutu.

22. Soud tak uzavírá, že zákonné podmínky k uplatnění ručitelského závazku byly splněny a žaloba je tak vůči původně žalovanému 2) rovněž důvodná.

23. Soud žalobkyni dle ustanovení § 1970 OZ přiznal rovněž požadovaný úrok z prodlení, jehož výše je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále dle ust. § 3 nařízení č. 351/2013 Sb. náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], když žalovaný byl s plněním peněžité pohledávky v prodlení.

24. Vzhledem ke skutečnosti, že vůči původně žalované 1) [právnická osoba], [IČO], nabyl rozsudek pro zmeškání č.j. 6 C 8/2016-104 ze dne 20. 3. 2017 právní moci, rozhodl soud zároveň o zániku povinnosti žalovaného plnit v rozsahu plnění poskytnutého [právnická osoba], v souladu se zněním tohoto rozsudku.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Výše náhrady nákladů je tvořena jednak z uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka] a dále z odměny a náhrady hotových výdajů advokáta, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a dvou půl úkonů za předžalobní výzvu každému ze žalovaných ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. h) a. t. včetně čtrnácti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Dále soud v rámci nákladů řízení přiznal náhradu za cestovné, kdy soud vyhověl výši [částka] + DPH požadované žalobkyní za celkem pět cest [obec] – [obec] a zpět, tj. 95km /cesta, přičemž vycházel z doloženého technického průkazu osobního automobilu tovární značky Ford, obch. značky Mondeo, [registrační značka].