6 C 83/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro 63 431,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 63 431,29 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 228,40 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 202,89 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 40 308 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 12. 2020 na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 63 431,29 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Na základě smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“) mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“), měl žalovaný v užívání vozidlo [značka] [typ], rok výroby 2012, VIN: [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo“). Vzhledem k tomu, že žalovaný o užívání vozidla neměl nadále zájem, dohodl se s žalobkyní na jeho komisním prodeji třetí osobě s tím, že žalobkyně na základě nadstandardních vztahů s žalovaným uhradí veškeré náklady spojené s předčasným splacením a ukončením úvěru, přičemž tyto náklady budou následně žalovaným žalobkyni uhrazeny. Dne 25. 11. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena komisionářská smlouva o obstarání prodeje vozidla za cenu ve výši 699 000 Kč. Dle čl. 2 komisionářské smlouvy náleží komisionáři odměna 3 % z prodejní ceny vozidla bez DPH, je-li prodejní cena alespoň 500 000 Kč včetně DPH. Z čl. IV odst. 4 obchodních podmínek, jež byly součástí komisionářské smlouvy, vyplývá, že při prodlení s úhradou úplaty má žalobkyně právo na úroky z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dne 30. 4. 2020 byla uzavřena dohoda o změně komisionářské smlouvy, v níž byla ujednána nová cena vozidla ve výši 639 900 Kč, neboť za původní cenu nebylo možné vozidlo prodat. Za tuto sníženou cenu žalobkyně prodala 30. 4. 2020 vozidlo třetí osobě, společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], za částku 659 900 Kč, jež zahrnovala kupní cenu vozidla, kompletní servisní prohlídku a nové pneumatiky. [právnická osoba] dne 23. 4. 2020 oznámila žalovanému, že na základě jeho žádosti udělila podmíněný souhlas s předčasným splacením úvěru a zaslala mu kalkulaci předčasného splacení a ukončení úvěrové smlouvy [číslo]. Podle této kalkulace byl žalovaný povinen zaplatit společnosti [právnická osoba] částku 680 102,89 Kč, a to do 13. 5. 2020, přičemž tuto částku za žalovaného zaplatila dne 30. 4. 2020, dle domluvy, žalobkyně. Jelikož vozidlo bylo prodáno za cenu 639 900 Kč, náležela žalobkyni odměna ve výši 23 228,40 Kč (tj. 19 197 Kč + DPH). Za obstarání prodeje vozidla tak vystavila žalobkyně žalovanému dne 8. 9. 2020 fakturu [číslo] znějící na částku 23 228,40 Kč se splatností do 18. 9. 2020. Za předčasné splacení a skončení úvěru vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] ze dne 8. 9. 2020 znějící na částku 40 202,89 Kč se splatností do 18. 9. 2020. Ani přes předžalobní výzvu ze dne 14. 10. 2020 neuhradil žalovaný ničeho.

2. Vedle žalované částky se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 228,40 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 202,89 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení.

3. Žalovaný naproti tomu požadoval zamítnutí žaloby v plném rozsahu s odůvodněním, že zprostředkování prodeje vozidla bylo dohodnuto se zaměstnancem žalobkyně, panem [příjmení]. Ten v době, kdy vozidlo jménem žalobkyně přebíral, ujistil žalovaného, že vozidlo bude prodáno obratem, nejpozději do Vánoc roku 2019, což se nakonec nezdařilo. Nadto mezi žalobkyní a žalovaným bylo sjednáno, že prodej vozidla bude realizován, aniž by byl žalovaný povinen nést jakékoli s tím spojené náklady. Kdyby nebylo této ústní dohody o převzetí nákladů, provize za zprostředkování by měla být v souladu s obchodními podmínkami započtena na dosaženou prodejní cenu vozidla. Žalovaný, odvolávaje se na tuto dohodu, od února 2020 nehradil splátky dle smlouvy o úvěru, přičemž dne 20. 2. 2020 upozornil žalovaný žalobkyni přes platformu Viber, že [právnická osoba] urguje zaplacení daných splátek. Žalobkyně ujistila žalovaného, že splátky za žalovaného uhradila. Co se dodatku ke komisionářské smlouvě ze dne 30. 4. 2020 týče, při jejím podpisu nebyl žalovaný nikterak informován o žádných dalších skutečnostech, které se týkaly vypořádání jak prodeje vozidla, tak vypořádání smlouvy o úvěru, na základě čehož měl za to, že záležitost vozidla vůči němu jako zákazníkovi je vyrovnána. O úhradě ve výši 680 102,89 Kč poskytnuté [právnická osoba], jež měla být žalovanému vyúčtována na základě kalkulace předčasného splacení a ukončení úvěrové smlouvy, se žalovaný dozvěděl až ze sdělení právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 10. 2020. Žalovaný zdůraznil, že předmětnou kalkulaci nikdy ani od [právnická osoba], ani od žalobkyně neobdržel. Žalobkyně tak nejednala v souladu s příkazem žalovaného jako komitenta, nechránila jeho zájmy a nezpravila jej o každé okolnosti, která mohla mít vliv na jeho příkazy. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že žalobkyně vůči žalovanému neprovedla žádné vyúčtování.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. [Mezi právnickou osobou] a žalovaným byla dne 17. 7. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] vztahující se k výše specifikovanému vozidlu, přičemž zprostředkovatelem úvěru byla žalobkyně. Součástí smlouvy o úvěru byla tabulka znázorňující poplatky plynoucí z předčasného ukončení smlouvy o úvěru (viz Úvěrová smlouva [číslo]). Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 25. 11. 2019 uzavřena komisionářská smlouva, jejímž předmětem bylo obstarání prodeje vozidla, jehož prodejní cena byla stanovena na částku 699 000 Kč. Žalovaný, jako zájemce, se touto smlouvou zavázal zaplatit žalobkyni, jako zprostředkovateli, odměnu ve výši 3 % z prodejní ceny vozidla bez DPH, bude-li vozidlo prodáno alespoň za prodejní cenu 500 000 Kč vč. DPH (viz Komisionářská smlouva ze dne 25. 11. 2019). Nedílnou součástí této smlouvy byly též obchodní podmínky. Z čl. IV bodu 4. obchodních podmínek vyplývá, že při prodlení v úhradou úplaty má komisionář právo na úroky z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky za každý den prodlení (viz Obchodní podmínky). Dne 30. 4. 2020 účastníci uzavřeli dodatek ke komisionářské smlouvě, na základě něhož došlo ke snížení prodejní ceny vozidla na částku 639 900 Kč (viz Dodatek ke smlouvě komisionářské ze dne 30. 4. 2020). Komisionářská smlouva i její dodatek představovaly standardní smlouvy, které žalobkyně s klienty uzavírala (viz Výslech [jméno] [příjmení] ze dne 19. 7. 2021). Vozidlo bylo dne 30. 4. 2020 prodáno společnosti [právnická osoba] za částku 659 900 Kč, přičemž součástí této částky byla vedle prodejní ceny taktéž kompletní servisní prohlídka a nové pneumatiky (viz Faktura [číslo] ze dne 30. 4. 2020 a Prohlášení vlastníka vozidla, společnosti [právnická osoba], ze dne 9. 4. 2021). Mezi účastníky bylo nesporné, že mezi nimi byla dále uzavřena ústní dohoda o tom, že žalobkyně za žalovaného vypořádá závazek z úvěrové smlouvy (viz Vyjádření žalobkyně ze dne 16. 3. 2022, Vyjádření žalovaného ze dne 21. 3. 2022 a Vyjádření účastníku na soudním jednání ze dne 24. 3. 2022). Soud má za prokázané, že dopis od [právnická osoba] ze dne 23. 4. 2020, jímž [právnická osoba] udělila podmíněný souhlas s předčasným splacením úvěru, a přiložená kalkulace předčasného splacení nebyly žalovanému doručeny (viz Vyjádření žalovaného ze dne 9. 2. 2021 a Vyjádření společnosti [právnická osoba] doručené soudu dne 21. 2. 2022). Soud ovšem z úvěrové smlouvy a z vyjádření [právnická osoba] zjistil, že žalovaný byl předem obeznámen s náklady na předčasné ukončení smlouvy o úvěru, neboť tyto byly přehledně uvedeny již v samotné smlouvě o úvěru (viz Úvěrová smlouva [číslo] Vyjádření společnosti [právnická osoba] doručené soudu dne 21. 2. 2022). Žalovaný pak soudu přiznal, že úvěrovou smlouvu ani nečetl, neboť žalobkyni zcela důvěřoval (viz Vyjádření žalovaného na jednání ze dne 10. 3. 2022). Žalobkyně za žalovaného zaplatila společnosti [právnická osoba] částku 680 102,89 Kč představující náklady na předčasné ukončení smlouvy o úvěru (viz Oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne 30. 4. 2020 a Kalkulace předčasného splacení a ukončení úvěrové smlouvy [číslo] [právnická osoba] ze dne 23. 4. 2020). Žalobkyně vystavila žalovanému dne 8. 9. 2020 fakturu [číslo] splatnou 18. 9. 2020 znějící na částku 23 228,40 Kč představující provizi ve výši 3 % z prodejní ceny vozu a dále dne 8. 9. 2020 fakturu [číslo] splatnou 18. 9. 2020 znějící na částku 40 202,89 Kč představující rozdíl mezi prodejní cenou a výplatní cenou úvěru (viz Faktura [číslo] ze dne 18. 9. 2020 a Faktura [číslo] ze dne 18. 9. 2020). Z výpovědi svědka [příjmení] soud došel k závěru že splátky, které tento svědek uhradil za žalovaného, nebyly hrazeny žalobkyní, nýbrž přímo panem [příjmení], jakožto fyzickou osobou, na základě osobních nadstandardních vztahů. Konverzace mezi žalovaným a panem [příjmení] nikterak neprokazují, že by se žalobkyně zavázala hradit veškeré náklady s předčasným ukončením úvěru bez jakékoli náhrady. (viz Konverzace žalovaného a pana [příjmení] přes platformu Viber ze dne 20. 2. 2020, dne 26. 2. 2020 a 3. 3. 2020). Svědek [jméno] [příjmení] při výslechu dne 19. 7. 2021 pak výslovně popřel, že by nějaká dohoda v tomto smyslu mezi žalobkyní a žalovaným existovala. Žalovanému byla dne 14. 10. 2020 zaslána předžalobní výzva.

5. Na jednání nařízeném na den 10. 3. 2022 byl žalovaný dle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzván, aby soudu navrhl bezodkladně důkaz prokazující jeho tvrzení, že došlo k dohodě tak, že prodejní cena vozidla bude vypořádávat veškeré závazky s žalobkyni a ta již nebude na žalovaném ničeho požadovat. O následcích neunesení důkazního břemene byl poučen. Žalovaný na tuto reagoval tak, že žádné další důkazy pro svá tvrzení nemá.

6. Dle § 2455 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se komisionářskou smlouvou komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu.

7. Dle § 2457 o. z., se komisionář od pokynů komitenta může odchýlit, je-li to v zájmu komitenta a nemůže-li si vyžádat jeho včasný souhlas; jinak komitent nemusí uznat jednání za provedené na svůj účet, odmítne-li účinky jednání pro sebe bez zbytečného odkladu poté, co se o obsahu jednání dozvěděl.

8. Dle § 2460 o. z., chrání komisionář komitentovy zájmy, které zná, a zpraví ho o každé okolnosti, která může mít vliv na změnu komitentova příkazu.

9. Dle § 2469 odst. 1 o. z., spolu s odměnou, nejsou-li v ní již zahrnuty, nahradí komitent komisionáři náklady, které ten při obstarání jeho záležitosti účelně vynaložil, a zprostí komisionáře povinností, které při plnění smlouvy převzal.

10. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Dle § 118a odst. 3 o. s. ř., zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a v souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními dospěl soud k následujícím závěrům. Žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřel smlouvu o úvěru ve vztahu k předmětnému vozidlu, jejíž uzavření zprostředkovala žalobkyně. Žalobkyně a žalovaný následně uzavřeli komisionářskou smlouvu, jejímž předmětem bylo obstarání prodeje vozidla za prodejní cenu 699 000 Kč. Následně účastníci uzavřeli dodatek ke komisionářské smlouvě, kterou byla prodejní cena vozidla snížena na částku 639 900 Kč. Komisionářskou smlouvou se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni za obstarání prodeje vozidla odměnu ve výši 3 % z prodejní ceny vozidla bez DPH, bude-li vozidlo prodáno alespoň za prodejní cenu 500 000 Kč vč. DPH. Z čl. IV bodu 4. obchodních podmínek vyplývá, že při prodlení s úhradou úplaty má komisionář právo na úroky z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Vozidlo bylo dne 30. 4. 2020 prodáno třetí osobě za částku 639 900 Kč, žalobkyni tak vznikl nárok na odměnu ve smyslu ujednání komisionářské smlouvy ve výši 19 197 Kč bez DPH, tj. 23 228,40 Kč vč. DPH. Žalobkyně za žalovaného ryze na základě nadstandardních vztahů zaplatila společnosti [právnická osoba] náklady za předčasné ukončení smlouvy o úvěru ve výši 680 102,89 Kč, když tento postup je dle úvěrové [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] standardní a nevyžaduje ze strany úvěrové společnosti žádné smluvní ujednání či plnou moc. Rozdíl mezi touto částkou a prodejní cenou vozidla pak činí 40 202,89 Kč. Jelikož žalovaný ani přes poučení dle § 118 nepředložil soudu žádný důkaz prokazující, že by mezi účastníky byla uzavřena ústní dohoda o tom, že prodejní cenou vozidla budou vypořádány veškeré závazky s žalobkyní a na žalovaném tak žalobkyně nebude již ničeho požadovat, neunesl důkazní břemeno ohledně svých obranných tvrzení. Naopak bylo prokázáno, že žalovaný předem věděl, resp. mohl vědět, výši nákladů za předčasné splacení a ukončení úvěrové smlouvy (přesný rozpočet splátek byl součástí úvěrové smlouvy), přičemž svým podpisem na dodatku ke komisionářské smlouvě projevil souhlas se snížením prodejní ceny vozidla. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalobkyni částku 40 202,89 Kč představující rozdíl mezi uhrazenými náklady za předčasné ukončení smlouvy o úvěru a prodejní cenou vozidla, kterou za něj žalobkyně uhradila, bezdůvodně se tak na úkor žalobkyně obohatil. Jelikož tedy žalovaný byl předem obeznámen jak s výší provize, tak s výší nákladů za předčasné ukončení úvěrové smlouvy, přičemž se mu nepodařilo relevantně prokázat, že by mezi účastníky došlo k uzavření jiné ústní dohody, která by změnila obsah či podmínky písemně uzavřených smluv, v souvislosti právě s prodejem vozidla a předčasným ukončením úvěru, nezbylo soudu, než žalobě v plném rozsahu vyhovět. Skutečnost, že si žalovaný smlouvu o úvěru dostatečně nepřečetl, nelze klást k tíži žalobkyně. Stejně tak nelze brát za relevantní to, že žalovaný zcela důvěřoval žalobkyni a z těchto důvodů se omezoval pouze na ústní ujednání a nikoli na písemné znění dohod či smluv a to o to víc, že se v případě žalovaného jedná o dlouhodobé podnikání v oblasti nákupu a prodeje vozidel.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 308 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 538 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 63 431,29 Kč sestávající z částky 3 660 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, doplnění žaloby ze dne 14. 7. 2021, účast na soudním jednání ze dne 19. 7. 2021, vyjádření ze dne 19. 10. 2021, účast na soudním jednání ze dne 10. 1. 2022, účast na soudním jednání ze dne 10. 3. 2022, upřesnění a doplnění žalobního tvrzení ze dne 16. 3. 2022, účast na soudním jednání ze dne 24. 3. 2022) a z částky 1 830 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Soud konstatuje, že DPH nebylo přiznáno, neboť právní zástupce žalobkyně není plátcem DPH.