6 C 84/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 10 960 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 960 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 660 Kč od 13. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokátky, advokátky se sídlem adresa.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 960 Kč s příslušenstvím jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo registrační značky SPZ, VIN VIN kód, druh vozidla: osobní automobil nad 1850 cm3 do 2500 cm3 za dobu od 20. 1. 2024 do 1. 7. 2024 včetně nákladů na uplatnění pohledávky. Žalovaný byl opakovaně upomínán k uhrazení dlužné částky, naposledy pak předžalobní upomínkou ze dne 13. 11. 2025, na tuto však nereagoval a ničeho neuradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, kdy soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. Na základě zjištění učiněných z listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl v období 7. 8. 2023 do 16. 8. 2024 registrovaným vlastníkem a provozovatelem vozidla (viz. Informace z Registru silničních vozidel ze dne 16. 8.2024): Žalovaný byl provozovatelem vozidla VIN kód, v době od 20. 1. 2024 do 1. 7. 2024, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou k úhradě ze dne 29. 8. 2024 a ač byl o zaplacení opakovaně písemně upomínán (viz. Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 29. 8. 2024, Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 20. 11. 2024, II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 13. 12. 2024), naposledy pak předžalobní výzvou ze dne 13. 11. 2025 (viz. Předžalobní výzva ze dne 13. 11. 2025 a podací arch ze stejného dne). Na uvedené však nereagoval a ničeho neuhradil.

5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný jakožto vlastník a provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, registrační značka SPZ, VIN VIN kód, neměl ve výše uvedeném období toto vozidlo pojištěné. Povinnost žalovaného jako vlastníka a provozovatele vozidla reg. zn. SPZ mít toto vozidlo pojištěné vyplývala v době od 20. 1. 2024 do 31. 3. 2024 z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), který byl platný a účinný do 31. 3. 2024, v době od 1. 4. 2024 do 1. 7. 2024 tato povinnost poté vyplývala pro žalovaného jako provozovatele předmětného vozidla z § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), který nabyl účinnosti dne 1. 4. 2024. Protože žalovaný tuto povinnost nesplnil, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení příspěvku a nákladů spojených s jeho mimosoudním uplatněním v souladu s § 4 zákona č. 168/1999 Sb., resp. § 45 zákona č. 30/2024 Sb. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanovovalo Ministerstvo financí do 31. 3. 2024 vyhláškou č. 205/1999 Sb., od 1. 4. 2024 poté vyhláškou č. 69/2024 Sb. Denní výše příspěvku dle shora citovaných vyhlášek činí u předmětného vozidla 65 Kč (§ 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., resp. § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb.), výše nákladů činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., resp. § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že dlužnou částku zaplatil.

6. Vedle uvedeného tak soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení z částky odpovídající dlužnému příspěvku dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni jeho splatnosti.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 960 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

8. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na příspěvek za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.

9. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

10. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.