6 C 84/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 10 960 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 960 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 660 Kč od 13. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem , adresa, .

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 960 Kč s příslušenstvím jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , druh vozidla: osobní automobil nad 1850 cm3 do 2500 cm3 za dobu od 20. 1. 2024 do 1. 7. 2024 včetně nákladů na uplatnění pohledávky. Žalovaný byl opakovaně upomínán k uhrazení dlužné částky, naposledy pak předžalobní upomínkou ze dne 13. 11. 2025, na tuto však nereagoval a ničeho neuradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, kdy soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. Na základě zjištění učiněných z listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl v období 7. 8. 2023 do 16. 8. 2024 registrovaným vlastníkem a provozovatelem vozidla (viz. Informace z Registru silničních vozidel ze dne 16. 8.2024): Žalovaný byl provozovatelem vozidla , VIN kód, , v době od 20. 1. 2024 do 1. 7. 2024, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou k úhradě ze dne 29. 8. 2024 a ač byl o zaplacení opakovaně písemně upomínán (viz. Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 29. 8. 2024, Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 20. 11. 2024, II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 13. 12. 2024), naposledy pak předžalobní výzvou ze dne 13. 11. 2025 (viz. Předžalobní výzva ze dne 13. 11. 2025 a podací arch ze stejného dne). Na uvedené však nereagoval a ničeho neuhradil.

5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný jakožto vlastník a provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , neměl ve výše uvedeném období toto vozidlo pojištěné. Povinnost žalovaného jako vlastníka a provozovatele vozidla reg. zn. , SPZ, mít toto vozidlo pojištěné vyplývala v době od 20. 1. 2024 do 31. 3. 2024 z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), který byl platný a účinný do 31. 3. 2024, v době od 1. 4. 2024 do 1. 7. 2024 tato povinnost poté vyplývala pro žalovaného jako provozovatele předmětného vozidla z § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), který nabyl účinnosti dne 1. 4. 2024. Protože žalovaný tuto povinnost nesplnil, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení příspěvku a nákladů spojených s jeho mimosoudním uplatněním v souladu s § 4 zákona č. 168/1999 Sb., resp. § 45 zákona č. 30/2024 Sb. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanovovalo Ministerstvo financí do 31. 3. 2024 vyhláškou č. 205/1999 Sb., od 1. 4. 2024 poté vyhláškou č. 69/2024 Sb. Denní výše příspěvku dle shora citovaných vyhlášek činí u předmětného vozidla 65 Kč (§ 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., resp. § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb.), výše nákladů činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., resp. § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že dlužnou částku zaplatil.

6. Vedle uvedeného tak soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení z částky odpovídající dlužnému příspěvku dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni jeho splatnosti.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 960 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

8. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na příspěvek za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.

9. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

10. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.