7 C 113/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 26 358 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 358 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 26 058 Kč od 7. 1. 2026 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 870 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Podanou žalobou ze dne 19. 4. 2026 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 26 358 Kč s příslušenstvím jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, , nákladní automobil do 3,5 tuny, za dobu od 1. 11. 2024 do 23. 10. 2025 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, kdy soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. Na základě zjištění učiněných z listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl v období od 6. 2. 2020 registrovaným vlastníkem a provozovatelem vozidla (viz. Informace z Registru silničních vozidel ze dne 17. 6. 2026), SPZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, , druh vozidla nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 3 500 kg. V době od 1. 11. 2024 do 23. 10. 2025 ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou k úhradě a ač byl o zaplacení opakovaně písemně upomínán (viz. Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 23. 10. 2025, Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 13. 1. 2026), naposledy pak předžalobní výzvou ze dne 19. 2. 2026 (viz. Předžalobní výzva ze dne 19. 2. 2026 včetně dokladu o odeslání ze dne 20. 2. 2026). Na uvedené však nereagoval a ničeho neuhradil.

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Povinnost žalovaného jako vlastníka a provozovatele vozidla mít vozidlo pojištěné vyplývala z neměl ve výše uvedeném období toto vozidlo pojištěné, přestože mu tato povinnost vyplývala z § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona a § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. Toto své právo přitom žalobkyně u žalovaného řádně uplatnila výzvou k úhradě zaslanou ve lhůtě 1 roku (§ 47 zákona č. 30/2024 Sb.). Žalovaný tedy měl žalobkyni zaplatit příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy porušoval povinnost pojištění, a denní sazby podle druhu vozidla § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb.), a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb.). Výši denní sazby příspěvku, resp. druhy vozidel pro účely stanovení denní sazby příspěvku, a výši nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 69/2024 Sb., kterou se prování zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

6. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že dlužnou částku 26 058 (303 dní * 86 Kč za den) a příspěvku ve výši 300 Kč zaplatil. Výše příspěvku tak činí 86 Kč; jednalo se nákladní automobil jiný než podle písmene r – sazba dle § 5 odst. 1 písm. o), výše nákladů je pak dána § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.

7. Vedle uvedeného tak soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení z částky odpovídající dlužnému příspěvku dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni jeho splatnosti.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 870 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 055 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 358 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

9. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na příspěvek za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.

10. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

11. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.