7 C 116/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o 323 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 323 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 323 700 Kč od 9. 7. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 64 918,87 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 20. 7. 2023 domáhal po žalované zaplacení 323 700 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že mu vůči žalobkyni vznikl nárok z bezdůvodného obohacení, kdy žalované na poplatek na základě smlouvy o poskytnutí služeb dne 30. 9. 2020 převedl částku 232 000 Kč a dne 7. 10. 2022 částku 91 700 Kč. Žalovaná dopisem ze dne 1. 7. 2022 odstoupila od smlouvy pro porušení všeobecných obchodních podmínek ze strany žalobce a zároveň se zavázala vrátit žalobci do 7 dnů od zaslání tohoto odstoupení poskytnuté finanční prostředky. Dále v odstoupení tvrdila, že jí vznikly náklady ve výši 2 548,60 USD, s tímto vyčíslením žalobce nesouhlasil a vyzval žalovanou dne 15. 1. 2023 k vrácení bezdůvodného obohacení. Výzva byla žalobkyni doručena dne 17. 1. 2023. Úrok z prodlení požadoval žalobce v zákonné výši od doručení odstoupení od smlouvy, tedy ode dne 9. 7. 2022, neboť to byla lhůta, kterou si sama žalovaná stanovila v odstoupení od smlouvy. Žalobce dále ve vyjádření ze dne 18. 10. 2023 uvedl, že se v řízení domáhá vrácení částky na základě smlouvy o poskytnutí služeb uzavřené dne 29. 8. 2020 v návaznosti na odstoupení od této smlouvy žalovanou dne 1. 7. 2022. Odstoupení od smlouvy vyjadřovalo vůli obou stran ukončit závazkový smluvní vztah, nebyla to však o dohoda o narovnání vzájemných práva a povinností vyplacením částky 250 000 Kč. Podpisem žalobce na odstoupení žalobce potvrdil doručení tohoto odstoupení a souhlas s ním. Během předchozích jednání mezi stranami nedošlo k odsouhlasení částky. V samotném odstoupení se uvádí, že „spolek vrátí finanční prostředky poskytnuté klientem za sjednané služby na bankovní účet klienta ve lhůtě 7 dní od zaslání odstoupení“. Ať byl předmět smlouvy jakýkoliv, s ohledem na odstoupení má každá ze stran právo požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala. Není možné vycházet ze zůstatku na , Anonymizováno, , neboť dle prezentace žalované se nejednalo o reálné investiční obchody. Pokud jde o dílčí plnění žalované, to žalobce započetl na vydání bezdůvodného obohacení dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 9. 7. 2023, č.j. 4 C 92/2023–99, tento spor se týkal druhé uzavřené smlouvy týkající se smlouvy na EURové částky.

2. Na jednání u soudu dne 7. 12. 2023 žalobce dále doplnil, že smlouva vznikla registrací na platformě, ale žádnou písemnou smlouvu nebo písemné potvrzení žalobce nikdy neobdržel.

3. Žalovaná podala dne 28. 8. 2023 odpor, který dne 2. 10. 2023 doplnila. Uvedla, že žalobce registrací na , Anonymizováno, dne 29. 8. 2020 vyzval žalovanou k poskytnutí služeb, registrací a zaplacením za služby souhlasil s Všeobecnými obchodními podmínkami žalované. Žalobce se zavázal k zobchodování určitého objemu služeb, to neučinil a nevznikl nárok na peněžité plnění jako odměny. Navzdory tomu žalobce požadoval plnění, které mu bylo stanoveno vzájemnou dohodou i za smlouvu ze dne 28. 8. 2020 v případě smlouvy , Anonymizováno, . Tato skutečnost byla potvrzena i odstoupením od smlouvy ze dne 1. 7. 2022. Uvedená částka byla žalobci vrácena, čímž došlo k vyrovnání vzájemných závazků. Po využití služeb žalované zbylo žalobci na účtu pouze 6 300 USD a po odstoupení od smlouvy se vyplacení částky odvíjelo nikoli od původně poskytnuté částky, ale od zůstatku na , Anonymizováno, . Žalovaná dále ve vyjádření ze dne 1. 12. 2023 uvedla, že není nutné vyčíslit výši nákladů, které žalovaná s poskytnutím služeb pro žalobce měla, neboť k tomu slouží smluvní sankce a ty si strany dohodly ve smlouvy o poskytování služeb. Smluvní pokutu pak žalovaná vyčíslila podle nezobchodovaných „, Anonymizováno, “ na částku 16 718 USD. Následně žalovaná zaslala několik faktur prokazující náklady na provoz platforem a další služby. V podání ze dne 2. 1. 2024 dále uvedla, že náklady lze požadovat pouze tehdy, pokud si to strany sjednaly ve smlouvě a odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 131/2003 a nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2017 sp. zn. II ÚS 3394/16. Dále uvedla, že jí bylo příslušnými orgány zajištěno účetnictví a finanční majetek a ona se nemůže náležitě bránit. Navrhla soudu, aby v řízení dále nepokračoval a odkázal žalobce na uplatnění nároků v trestním řízení.

4. Z provedeného dokazování učinil soud tato skutková zjištění.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované ze dne 30. 8. 2023 bylo zjištěno, že jednatelem zapsaného spolku je , jméno FO, .

6. Z odstoupení od smlouvy o poskytování služeb z 1. 7. 2022, soud zjistil, že tímto žalovaná odstupuje od smlouvy o poskytování služeb uzavřené mezi účastníky dne 28. 8. 2020 z důvodu porušení všeobecných obchodních podmínek ze strany klienta (žalobce) dle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku. Zároveň je zde uvedeno, že žalovaná vrátí finanční prostředky poskytnuté klientem za sjednané služby na bankovní účet klienta ve lhůtě 7 dnů od zaslání tohoto odstoupení. V daném případě poskytl klient finanční prostředky ve výši 20 000 EUR. Zároveň žalovaná nárokuje cenu za již poskytnuté služby včetně odměny partnera. Tuto cenu vyčíslila žalovaná částkou 6 822,49 EUR. Odstoupení od smlouvy je podepsáno a „odsouhlaseno“ žalobcem dne 1. 7. 2022.

7. Z odstoupení od smlouvy o poskytování služeb z 1. 7. 2022, soud zjistil, že tímto žalovaná odstupuje od smlouvy o poskytování služeb uzavřené mezi účastníky dne 28. 8. 2020 z důvodu porušení všeobecných obchodních podmínek ze strany klienta (žalobce) dle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku. Zároveň je zde uvedeno, že žalovaná vrátí finanční prostředky poskytnuté klientem za sjednané služby na bankovní účet klienta ve lhůtě 7 dnů od zaslání tohoto odstoupení. V daném případě poskytl klient finanční prostředky ve výši 14 480 USD (26 520 USD tvořil příspěvek žalobce a 12 040 USD proobchodovatelná dotace). Zároveň žalovaná nárokuje cenu za již poskytnuté služby včetně odměny partnera. Tuto cenu vyčíslila žalovaná částkou 2 548,60 EUR. Odstoupení od smlouvy je podepsáno a „odsouhlaseno“ žalobcem dne 1. 7. 2022.

8. Z emailové komunikace mezi žalobcem a jednatelem žalované ze dne 1. 7. 2022 soud zjistil, že jejím obsahem jsou listiny – odstoupení od smlouvy, zároveň jednatel žalované uvádí, že „částky jsem kalkuloval v dnešních kurzech Devizy- střed tak, aby Vám bylo zasláno na Váš účet, který jste nedávno ve svém mailu uvedl celkem 250.000 Kč“. Z odpovědi žalobce ze dne 12. 7. 2020 bylo zjištěno, že dosud neobdržel žádnou platbu a znovu uvádí číslo účtu k zaslání finančních prostředků.

9. Ze smlouvy o poskytování služeb a Všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že smlouva dle dokumentace má být uzavřena přes webové stránky www., Anonymizováno, .cz provedením registrace a uhrazením finanční částky. Obsahem smlouvy byla mj. povinnost smluvní strany klienta poskytnout finanční prostředky poskytovateli ve sjednané výši a povinnost poskytovatele poskytnout sjednané služby „Získat účet“ (simulace obchodování na finančních trzích). Odstoupení od smlouvy z důvodu porušení smlouvy klientem podstatným způsobem je upraveno v čl. 8.

2. Všeobecných obchodních podmínek. Smlouva nebyla podepsaná žalobcem, obsahovala na každé stránce parafu „, jméno FO, “.

10. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 9. 7. 2023, č.j. 4 C 92/2023–99, soud zjistil, že žalované byla ve vztahu k žalobci uloženo uhradit částku 74 496,18 Kč. Rozsudek odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 28. 8. 2020 uzavřena smlouva o poskytování služeb, na základě které žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 20 000 EUR a žalovaná mu za to poskytovala sjednané služby „Získat účet“. Dopisem z 1. 7. 2022 žalovaná od uvedené smlouvy odstoupila a zavázala se vrátit žalobci poskytnuté finanční prostředky po odečtení odměny za již poskytnuté služby. Dle odstoupení od smlouvy činily finanční prostředky poskytnuté žalobcem 20 000 EUR a hodnota poskytnutých služeb žalovanou byla 6 822,49 EUR. Žalovaná 19. 7. 2022 zaplatila žalobci částku 250 000 Kč, tyto prostředky soud odečetl a uložil žalované uhradit částku 74 496,18 Kč.

11. Z výzvy k vrácení bezdůvodného obohacení z 15. 1. 2023 včetně doručenky soud zjistil, že touto žalobce vyzval žalovanou k vrácení částky 263 178,40 Kč.

12. Ze dvou usnesení Policie České republiky, KŘP Ústeckého kraje, č. j. KRPU – 126577-239/TČ-2022-040080-SY, ze dne 6. 2. 2023 a č. j. KRPU – 126577-240/TČ-2022-040080-SY, ze dne 6. 2. 2023, bylo zjištěno, že bylo zahájeno trestní stíhání žalované a jednatele žalované pro podezření ze spáchání pokračujícího zvlášť závažného zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, kterého s měli dopustit tím, že za účelem neoprávněného získání finančních prostředků uzavřeli dohody, které vyvolávaly dojem, že pro poškozené zhodnotí finanční prostředky s nestandardně vysokým výnosem.

13. Při jednání soudu bylo stranami učiněno nesporným, že žalobce zaslal na účet žalované dne 30. 9. 2020 převedl částku 232 000 Kč a dne 7. 10. 2022 částku 91 700 Kč.

14. Z ostatních provedených důkazů soud podstatná skutková zjištění pro rozhodnutí ve věci neučinil, neboť se netýkala předmětu sporu nebo žalovaná neuvedla tvrzení, která mají prokazovat, resp. nedoplnila tvrzení ohledně konkrétního vyčíslení nákladů (faktury společnost , Anonymizováno, na č.l. 83 – 89, faktury , právnická osoba, . a kopie příjmových pokladních dokladů na č.l. 90-93, faktury , právnická osoba, na č.l. 94-96, odborný regulatorní dotaz ze dne 18. 10. 2022 na č.l. 97 a stanovisko ČNB K simulovanému obchodování na demo účtu na č.l. 99).

15. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla 29. 8. 2020 uzavřena smlouva o poskytování služeb, na základě které žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 232 000 Kč a 91 700 Kč. Žalovaná mu za to poskytovala služby spočívající v simulaci obchodování na finančních trzích. Dle odstoupení od smlouvy činily finanční prostředky poskytnuté žalobcem 323 700 Kč, hodnota poskytnutých služeb žalovanou byla dle jejího tvrzení 2 548,60 USD. Dne 1. 7. 2022 žalovaná odstoupila od smlouvy.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

17. Dle § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouva u zavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

18. Dle § 1746 odst. 2 o. z. strany si mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

19. Dle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

20. Dle § 2002 odst. 1 poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

21. Dle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

22. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Po skutkovém a právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. dne 29. 8. 2020 uzavřena na účet v USD smlouva o poskytování služeb, na základě které žalobce poskytl žalované finanční částku ve výši 323 700 Kč a žalovaná za to žalobci poskytovala služby týkající se simulace obchodů na finančním trhu.

25. Žalovaná tvrdila, že součástí smlouvy byly její Všeobecné obchodních podmínky, které v sobě zahrnovaly text smlouvy. Soud vyzval na jednání u soudu dne 7. 12. 2023, aby ke svému tvrzení předložila důkazy, že s textem podmínek žalobce vyslovil souhlas např. při registraci, protože strana žalující sporovala, že by Všeobecné obchodních podmínky byly součástí jejich smluvního vztahu. Žalovaná žádný takový důkaz nepředložila. Soud tak měl za to, že strany uzavřely nepojmenovanou smlouvu, ale bez úpravy uvedené v obchodních podmínkách žalované.

26. Žalovaná od smlouvy odstoupila dopisem z 1. 7. 2022 a zavázala se vrátit žalobci poskytnuté finanční prostředky za poskytnuté Klientem objednané služby. Odkázala na Všeobecné obchodní podmínky, zároveň uvedla, že je naplněna i podmínka ustanovení § 2004 odst. 1 o. z., že došlo ze strany žalobce k podstatnému porušení smlouvy, když vyžadoval vyplacení odměny bez zobchodování příslušného množství obchodů. Žalobce s odstoupením od smlouvy souhlasil, naplnění podstatného porušení smlouvy nijak nesporoval. Dle soudu však nelze vycházet z částky zůstatku na účtu , Anonymizováno, uvedené v odstoupení, neboť takový postup umožňovaly Všeobecné obchodní podmínky, u kterých však nebylo prokázáno, že se staly součástí smluvního vztahu. Bylo na žalované, prokázala výši svého plnění ve smyslu § 2993 o. z.

27. Sama žalovaná v dopise s odstoupením od smlouvy uvádí, že „Klientovi vrátí poskytnuté finanční prostředky“. Při odstoupení od smlouvy si strany mají vydat vše, co získali, právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Strany učinily nesporným, že žalobce žalované uhradil částku 323 700 Kč, bylo na žalované, aby vyčíslila hodnotu svého plnění, v jejím případě nákladů za poskytnutí služby. Na jednání u soudu dne 7. 12. 2023 byla žalovaná poučena, aby doplnila tvrzení a navrhla k jejich prokázání důkazy, jak došla k výpočtu tvrzených nákladů. Žalovaná však svá tvrzení nedoplnila, ze zaslaných faktur různých společností soud nemůže vyčíslit částku nákladů, která zrovna připadla na žalobce. Žalobce částku 2 548,60 USD uvedenou v odstoupení od smlouvy sporoval, nebránil se hrazení nákladů, ale požadoval její vyčíslení, to však žalovaná neučinila. Samotné odstoupení od smlouvy je pak vnitřně rozporné, pokud tvrdí, že vrátí poskytnuté prostředky a zároveň uvádí, že si nárokuje náklady v hodnotě odměny jejího partnera ve výši 2 548,60 USD. V této části je tak text odstoupení od smlouvy neurčitý a nelze vycházet z toho, že žalobce odsouhlasil i výši nákladů v částce 2 548,60 USD.

28. Za prokázané neměl soud ani tvrzení žalované, že částka 250 000 Kč měla být vyrovnáním za obě uzavřené smlouvy s žalobcem, neboť jediným důkazem, který žalovaná předložila, byl e-mail ze dne 1. 7. 2023, kterým zasílala listiny s odstoupením, žalobce však výslovně s touto částkou nesouhlasil a žalovaná nedoplnila důkazy k prokázání svého tvrzení, že částka 250 000 Kč bylo vyrovnáním za obě smlouvy žalobce. Navíc pokud v odstoupení od USD smlouvy měly činit náklady 2 548,60 USD (přibližně 64 000 Kč) a u druhé EUR smlouvy měly náklady činit 6 822,49 EUR (přibližně 171 000 Kč), a žalobce měl poskytnout 323 700 Kč a 20 000 EUR (přibližně 500 000 Kč), nemůže být částka 250 000 Kč vyrovnáním za obě smlouvy, po odečtení tvrzených nákladů, jak tvrdí žalovaná. Tvrzení žalované o dohodnutých nákladech nebo vyrovnání jsou tak opět vzájemně rozporná.

29. V posledním podání žalované bylo uvedeno, že s ohledem na vyšetřování policií, nemá přístup k účetnictvím a byl jí zabaven i finanční majetek. Soud proto vyzval žalovanou, aby sdělila, které dokumenty potřebuje k vyčíslení nároku, ani to však žalovaná nedoplnila.

30. Lhůtu k plnění si sama žalovaná stanovila v odstoupení od smlouvy v délce 7 dní, soud proto zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. přiznal od 9. 7. 2022.

31. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobě vyhověl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 64 918,87 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 948 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 323 700 Kč sestávající z částky 9 620 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 18. 10. 203, účast na jednání u soudu dne 7. 12. 2023 a účast na jednání u soudu dne 1. 2. 2024) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 271,13 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 12. 2023 ze sídla advokátní kanceláře v , Anonymizováno, k soudu a zpět náhrada 1 618,94 Kč za 138 ujetých km v částce 1 018,94 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 2. 2024 ze sídla advokátní kanceláře v Kolíně k soudu a zpět náhrada 1 652,19 Kč za 138 ujetých km v částce 1 052,19 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 42 951,13 Kč ve výši 9 019,74 Kč. Soud nepřiznal odměnu za další dva úkony právní služby, a to za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a předžalobní výzvu, neboť žalobce odměnu za tyto úkony ve vyčíslení nepožadoval, soud proto vyhodnotil, že se odměny za ně vzdal.