7 C 190/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecnou zmocněnkyní příjmení jméno příjmení , narozenou 2. 10. 1977 bytem adresa o vyklizení bytu <b>I. Žalovaná je povinna vyklidit byt [číslo] o velikosti 2 + 1, nacházející se v 1. podlaží budovy [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce], na adrese [adresa žalované], a vyklizený jej žalobkyni odevzdat do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalobkyni se nepřiznává náhrada nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala toho, aby soud uložil žalované vyklidit byt [číslo] o velikosti 2 + 1 v 1. podlaží domu [adresa] v [obec a číslo], kat. území [část obce], ul. [ulice a číslo], který vlastní [územní celek], a žalobkyně jej má svěřený do správy, a který pronajala žalované na dobu určitou 1 roku od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019. Žalobkyně neprodloužila žalované nájemní smlouvu, neboť vyvstaly problémy s chováním člena domácnosti žalované. Načež žalobkyně vyzvala žalovanou, aby byt vyklidila, jelikož tento užívá bez právního důvodu. Ve vyjádření ze dne 19. 5. 2021 žalobkyně uvedla, že problémy s užíváním bytu řeší od roku 2018, rovněž proběhla řada jednání s žalovanou, sociálními pracovníky, terapeuty, kurátory i s Policií ČR. Žalované bylo nabídnuto několik jiných bytů, které odmítla. S ohledem na opakované stížnosti nájemníků je pokračování nájmu žalované neúnosné. Žalobkyně by souhlasila se stanovením delší, např. 3 měsíční lhůty k vyklizení bytu. Dále pak v podání ze dne 4. 6. 2021 žalobkyně uvedla, že incidenty syna žalované pokračují, když došlo k poškození fasády domu vyhozenými předměty z okna a dále k poškození dveří jiného bytu. Při jednání dne 26. 8. 2021 žalobkyně uvedla, že pokud by odešel syn žalované, byla by ochotna nechat v domě bydlet žalovanou s její matkou, popř. zajistit přestěhování obou do jiného bytu.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 10. 5. 2021 popsala svou životní situaci, když uvedla, že domácnost sdílí se svým 20 letým synem, který má poruchu autistického spektra a ADHD. Syn pobírá invalidní důchod, byl u něj shledán III. stupeň invalidity. Přes svůj hendikep se snaží být prospěšný, již 3 roky pracuje jako úklidový pracovník v bance. Žalovaná se vždy snažila udělat vše pro to, aby její syn dokázal žít ve společnosti ostatních bez problémů, spolupracují s organizací podporující osoby s autismem, v místě původního bydliště se syn aktivně angažoval v akci Mezi dvorky, dále také při osazování veřejných prostor, vzniku komunitních zahrádek apod. V důsledku popsaného onemocnění může někdy u syna docházet k afektivním stavům vzteku, nikoliv ale k promyšlenému škození, z něhož byl nařčen ostatními obyvateli domu. Žalovaná dále žije se svou téměř 90 letou maminkou, která trpí řadou degenerativních onemocnění, je osobou téměř nepohyblivou, zcela neslyšící, téměř nevidomou a která je zcela odkázána na pomoc žalované. Nakonec sama žalovaná trpí onkologickým onemocněním, revmatizmem a poruchou metabolizmu štítné žlázy, v důsledku čehož má problémy s pohyblivostí, trpí otoky a bolestmi kloubů. Pobírá invalidní důchod, byla jí přiznána invalidita II. stupně. V domě bydlí žalovaná se svojí rodinou od roku 2018, byt si vybrala proto, aby mohli mít maminka a syn oddělené místnosti. Jelikož ale v domě docházelo k problémům, kdy synovi začaly být přičítány veškeré obtíže, které se staly, žádala žalovaná v roce 2019 žalobkyni o výměnu bytu za jiný. Žádosti však nebylo vyhověno, naopak došlo k tomu, že žalobkyně neprodloužila nájemní smlouvu. Následně bylo ze strany žalované opakovaně žádáno o prodloužení nájemní smlouvy, popř. lhůty k vystěhování, avšak bezúspěšně. Žalovaná si vždy plnila své povinnosti, platila řádně nájemné, aktuálně má podanou žádost o přidělení bytu pro sebe a svou maminku, syn má podanou samostatnou žádost o přidělení bytu speciálního určení osobám s poruchou autistického spektra. Pokud se jedná o možnost využít komerčního bydlení, pak tato není s ohledem na finanční situaci reálná. Při jednání dne 26. 8. 2021 žalovaná uvedla, že se řeší přidělení bytu pro ni a její maminku, kdy by pak [územní celek] zajistilo byt se sociální službou pro jejího syna.

3. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění ve věci.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí k bytové jednotce [číslo] v k. ú. [část obce] (viz přílohy spisu) bylo zjištěno, že vlastníkem této bytové jednotky je [územní celek], žalobkyně má svěřenu správu nemovitosti.

5. Z nájemní smlouvy ze dne 17. 9. 2018, č. 2018 [číslo] (viz přílohy spisu), bylo zjištěno, že žalobkyně pronajala žalované byt [číslo] v domě [adresa], na adrese [ulice]. Nájem byl uzavřen na dobu určitou od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019 (čl. II.). Strany si ujednaly, že nájem sjednaný na dobu určitou skončí uplynutím sjednané doby a dále že bude-li nájemce řádně plnit své povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy a zároveň bude mít zájem nájem bytu prodloužit, může pronajímatel prodloužit nájem na základě žádosti nájemce ještě o další vymezenou dobu. Požádat o prodloužení nájmu musí nájemce písemně nejpozději do 30 dnů před uplynutím doby nájmu. Aplikace § 2285 občanského zákoníku byla vyloučena (č. VII.).

6. Z evidenčního listu ze dne 24. 10. 2018 (viz přílohy spisu) bylo zjištěno, že nájemné za byt [číslo] v domě [adresa], na adrese [adresa], společně se zálohami na služby 7 506 Kč měsíčně.

7. Jak vyplývá z dopisu ze dne 31. 10. 2019 (viz přílohy spisu), žalobkyně sdělila žalované, že Bytová komise a Rada městské části [obec a číslo] projednala žádost žalované o prodloužení nájemní smlouvy, přičemž toto prodloužení nebylo doporučeno, vzhledem k čemuž byla žalovaná vyzvána k vyklizení bytu.

8. Jak dále vyplývá z dopisu ze dne 7. 1. 2020 (viz přílohy spisu), žalobkyně sdělila žalované, že Bytová komise a Rada městské části [obec a číslo] projednala žádost žalované o prodloužení lhůty k vyklizení, přičemž toto prodloužení nebylo doporučeno, vzhledem k čemuž byla žalovaná vyzvána, aby byt k 31. 1. 2020 vyklidila.

9. Ze zápisu o místním šetření ze dne 12. 6. 2020 (viz přílohy spisu) bylo zjištěno, že nájemkyně byt nadále užívá, přičemž kvůli četným návštěvám dochází k různým incidentům, kdy sousedé nájemkyně volají policii.

10. Z emailové komunikace ze dnů 27. 4. 2021 a 3. 6. 2021 (viz č. l. 20) bylo zjištěno, že pan [jméno] [příjmení] popisoval panu [příjmení], zaměstnanci žalobkyně, kterak syn žalované házel vajíčka, papriky a pomeranče na fasádu domu, a kterak syn žalované udělal díru do dveří.

11. Z vyjádření sociální pracovnice [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze dne 28. 7. 2021 (viz č. l. 30) bylo zjištěno, že žalovaná spolupracuje s [právnická osoba] [anonymizováno] již 18 let, přičemž ačkoliv je v řešení bytové tísně velmi aktivní, tak není úspěšná. Žalovaná nemá žádné dluhy spojené s užíváním bytu, zároveň tato není kompetentní k tomu hledat si komerční bydlení, vzhledem k čemuž požádala žalobkyni o sociální bydlení, což jí bylo umožněno, avšak v nevyhovujícím prostředí; toto je potvrzeno i odbornými pracovníky organizace [právnická osoba].

12. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 17. 5. 2021 (č. l. 30 p.v.) vyplývá, že žalovaná dochází do Onkocentra z důvodu diagnózy C504 (rakovina prsu), zároveň trpí revmatoidní artritidou.

13. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 12. 3. 2019 (č. l. 31) bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalované] je v trvalé péči žalované, své dcery, dále že jmenovaná je hluchá, obtížně pohyblivá, léčí se také pro onemocnění štítné žlázy a cukrovku.

14. Z výpisu z konta nájemce [číslo] ze dne 30. 6. 2021 (č. l. 31 p.v.) vyplývá, že žalovaná neměla v souvislosti s nájemním vztahem vůči žalobkyni dluhy.

15. Z výpisu textových zpráv (č. l. 32) bylo zjištěno, že žalovaná poptávala u pana [příjmení] ze spol. [právnická osoba] nájemní bydlení.

16. Ze zprávy terapeuta Mgr. [jméno] [příjmení] o závěrech terapeutické spolupráce ze dne 26. 7. 2021 (č. l. 36) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], syn žalované, trpí poruchou autistického spektra (PAS) a poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou (ADHD) ve velmi výrazné podobě. Syn žalované vnímá řadu podnětů, které jsou pro okolí neutrální, jako negativní, čemuž odpovídají jeho reakce, dále dotyčný nechápe kauzalitu příčiny a následku, na svůj věk je naivní, v komunikaci se mohou objevovat prvky verbální agrese, a to zejména ve chvílích rozrušení a nepohody, jeho vidění světa je černobílé, v myšlenkovém pozadí se vyskytuje řada omylů v myšlení, chování pak může být mylně vnímáno jako drzé, nepřijatelné. Pro syna žalovaného je důležité, aby žil v klidném a přátelském prostředí, k jeho celkové nepohodě přispívá nejasná bytová situace.

17. Ze zprávy sociální pracovnice [jméno] [příjmení], obecné zmocněnkyně žalované, ze dne 7. 5. 2021 vyplývá, že cílem spolupráce s žalovanou je nastavit pro jejího syna funkční síť sociálních služeb, které by mu pravidelně poskytovaly podporu pro zvládání nevhodných projevů a dále eliminovaly konflikty se sousedy, což se ve stávajícím případě nestalo. Tato síť je již částečně vytvořena, syn žalované aktivně spolupracuje. Žalovaná podala žádost o pronájem bytu pro seniory na Odbor bytového fondu Magistrátu hl. m. Prahy, syn žalované podal u uvedeného odboru žádost o pronájem bytu pro osoby v sociální tísni. Obecná zmocněnkyně žádá o odložení povinnosti vyklidit byt ve lhůtě 6 měsíců, která by rodině umožnila sehnat pronájem 2 bytů.

18. Po provedeném dokazování a náležitém zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu.

19. Žalobkyně má svěřenu správu bytové jednotky [číslo] o velikosti 2 + 1 v 1. podlaží domu [adresa] v [obec a číslo], kat. území [část obce], ul. [ulice a číslo], kterou měla v nájmu žalovaná. Nájem byl ukončen uplynutím sjednané doby nájmu ke dni 31. 10. 2019. Žalovaná předmětný byt dosud nevyklidila.

20. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“).

21. Podle § 2285 o. z. pokud pokračuje nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

22. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

23. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Nájem skončil ke dni 31. 10. 2019 a žalovaná tedy užívá byt bez právního důvodu a je povinna jej vyklidit. Soud proto žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl.

24. Co se týká lhůty k vyklizení, žalobkyně souhlasila s tím, aby soud stanovil delší, např. 3 měsíční lhůtu k vyklizení bytu. Zároveň je třeba zmínit, že žalovaná se ocitla ve velmi tíživé sociální situaci. Předmětný byt sdílí jednak se svojí 88 letou těžce nemocnou matkou, o kterou pečuje, a dále též se svým 20 letým synem, který trpí těžkou formou poruchy autistického spektra a hyperaktivity. Tato psychiatrická diagnóza přitom velmi negativně ovlivňuje chování nemocného ve vztahu k okolí, kdy právě konflikty syna žalované se sousedy byly nakonec příčinou toho, že nedošlo k prodloužení nájemní smlouvy. Žalovaná se snaží všemi dostupnými prostředky bytové problémy velmi aktivně řešit, spolupracuje se sociálními pracovníky a s jejich pomocí se snaží najít sociální bydlení, popř. i bydlení komerční, přitom sama je onkologicky nemocná. Nájemné a zálohy na služby žalovaná hradí, nemá žádné dluhy.

25. Soud však na druhou stranu musí zvažovat zájmy žalobkyně, potažmo ostatních obyvatelů domu, kdy sama žalovaná nepopírala, že její syn má s obyvateli domu značné konflikty. Soud proto rozhodl, že žalované stanoví delší lhůtu k vyklizení bytu, a sice 6 měsíců (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) tak, aby měla dostatek času na vyřešení vlastní bytové situace a zajistit přidělení bytu i jejímu synovi.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s § 150 o. s. ř. tak, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení. V řízení bylo zjištěno, že finanční situace žalobkyně je nepříznivá, kdy její příjem je představován invalidním důchodem II. stupně, zároveň je s ohledem na shora popsané okolnosti oslabena možnost žalované obstarat si přivýdělek. Soud tedy naznal, že je dán důvod hodný zvláštního zřetele, pro který procesně plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal.