7 C 218/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 111 000 Kč s příslušenstvím o 106 680 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 216 680 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 216 680 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 37 671 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení částky 111 000 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení na straně žalované na úkor žalobkyně. K odůvodnění žaloby uvedla, že jméno příjmení měla v nájmu bytovou jednotku číslo v domě na adrese adresa, která ke dni datum přešla na žalobkyni, a to v souladu se článkem IX. odst. 7 ve spojení s odst. 6 písm. g) projektu přeměny sepsaného dne datum ve formě notářského zápisu anonymizováno jméno příjmení, notářem, pod označením spisová značka, anonymizována dvě slova rok. Podle výpovědi nájemkyně však mělo dojít ke změně čísla účtu pro placení za užívání jednotky, což jí bylo potvrzeno dcerou žalované, paní jméno příjmení. Jednalo se však o nesprávné číslo účtu, které ve skutečnosti patří žalované a jméno příjmení k němu má zřízeno dispoziční právo. Žalobkyně dále poukázala na skutečnosti uvedené v úředním záznamu Policie ČR, Obvodního ředitelství pro část Prahy dne datum rozhodnutí, číslo jednací a závěry rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 25. 1. 2022, č.j. 1 T 30/2020-1897. V důsledku uvedeného vyplatila jméno příjmení (v návrhu chybně označena jméno příjmení) platby v celkové výši 111 000 Kč, a to ve dnech datum, datum, datum, datum, datum a datum, kdy přehled uvedených plateb je uveden v přiloženém úředním záznamu Policie ČR, Obvodního ředitelství Policie obec a číslo, anonymizována dvě slova policie a vyšetřování ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a toto obohacení dosud žalobkyni nevrátila, a to ani po doručení výzvy ze dne datum.

2. Proti uvedenému elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná v lhůtě k tomu určené odpor. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Namítla, že na její straně je nedostatek pasivní věcné legitimace, že žalobce zřejmě uplatňuje nárok, který se může týkat její dcery, jméno příjmení, proti které se vede trestní řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. 1 T 30/2020 O žádných částkách příchozích ani odchozích na účtu nevěděla. Dále uvedla, že žalobce již uplatnil svůj nárok v rámci adhezního řízení a ve smyslu ustanovení § 82 a § 83 o. s. ř. a je tak vytvořena překážka zahájeného řízení.

3. Žalobkyně se dále návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení částky 105 680 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení na straně žalované na úkor žalobkyně. K odůvodnění žaloby uvedla, že jméno příjmení měla v nájmu bytovou jednotku číslo v domě na adrese adresa, která ke dni datum přešla na žalobkyni, a to v souladu se článkem IX. odst. 7 ve spojení s odst. 6 písm. c) projektu přeměny sepsaného dne datum ve formě notářského zápisu anonymizováno jméno příjmení, notářem, pod označením spisová značka, anonymizována dvě slova rok. Podle výpovědi nájemkyně však mělo dojít ke změně čísla účtu pro placení za užívání jednotky, což jí bylo potvrzeno dcerou žalované, paní jméno příjmení. Jednalo se však o nesprávné číslo účtu, které ve skutečnosti patří žalované a jméno příjmení k němu má zřízeno dispoziční právo. Žalobkyně dále poukázala na skutečnosti uvedené v úředním záznamu Policie ČR, Obvodního ředitelství pro část Prahy dne datum rozhodnutí, číslo jednací a závěry rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 25. 1. 2022, č.j. 1 T 30/2020-1897. V důsledku uvedeného vyplatila jméno příjmení platby v celkové výši 105 680 Kč, a to ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum, kdy přehled uvedených plateb je uveden v přiloženém úředním záznamu Policie ČR, Obvodního ředitelství Policie obec a číslo, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a toto obohacení dosud žalobkyni nevrátila, a to ani po doručení výzvy ze dne datum. Proti uvedenému elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná ve lhůtě odpor. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout a to z totožných důvodů uvedených v jejím vyjádření k předchozí žalobě.

4. Na základě výše uvedeného došel soud k závěru, že v zájmu hospodárnosti řízení budou uvedená řízení spojena ke společnému řízení, neboť se jedná o řízení mezi stejnými účastníky, které spolu skutkově souvisejí, kdy spor vyplývá z bezdůvodného obohacení a žalobkyní je tvrzeno, že nájemnice hradily nájemné namísto žalobkyni na účet žalované. Řízení vedená pod sp. zn. 7 C 218/2022 a 7 C 233/2022 byla nadále vedena pod sp. zn. 7 C 218/2022.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Ze stejnopisu notářského zápisu sp. zn. spisová značka, anonymizována dvě slova rok a notářského zápisu spisová značka, anonymizována dvě slova rok sepsaných dne datum soud zjistil, že dne datum bylo učiněno formou notářského zápisu právní jednání, a to projekt rozdělení odštěpením sloučením tak, že v důsledku rozdělení právnická osoba, a.s., IČO na společnost žalující přešla část obchodního závodu, a to mimo jiné střediska a nemovitosti zapsané na list vlastnictví pro katastrální území Smíchov, obec Praha, mimo jiné jednotka číslo byt, vymezeno v budově číslo bytový dům, list vlastnictví na pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří s podílem na společných částech domu a pozemku číslo a dále nemovitosti zapsané na list vlastnictví pro katastrální území část obce, obec Praha, mimo jiné jednotka číslo byt, v budově adresa, bytový dům, list vlastnictví, na pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, s podílem na společných částech domu a pozemku číslo.

7. Z úředního záznamu ze dne datum podaného na Policii České republiky, sp. zn. číslo rok číslo soud zjistil, že jméno příjmení dne datum na policii ČR uvedla, že se do bytu na adrese ulice a číslo nastěhovala k datum a nájemné hradila převodem ze svého účtu bankovní účet na bankovní účet uvedený v nájemní smlouvě. jméno příjmení sdělila, že v průběhu užívání bytu došlo několikrát ke změně čísla účtu, kdy celkem 7 plateb ve výši 18 500 Kč, tedy konkrétně dne datum, datum, datum, datum, datum a datum hradila na účet bankovní účet, a to po potvrzení jméno příjmení.

8. Z úředního záznamu ze dne datum podaného na Policii České republiky, sp. zn. číslo rok číslo soud zjistil, že jméno příjmení dne datum na policii ČR uvedla, že na počátku roku 2016 hledala byt k podnájmu. Na webových stránkách realitní kanceláře nalezla byt na adrese adresa, který se jí líbil a kde nakonec uzavřela nájemní smlouvu. Do bytu se nastěhovala v dubnu 2016. S ohledem na změnu vlastníka byla vyzvána k úhradě nájemného na nový bankovní účet. Následně byla prostřednictvím paní příjmení vyzvána k uzavření nové nájemní smlouvy, k čemuž však nedošlo, neboť strany nebyly schopny se domluvit na společné termínu. příjmení příjmení následně sdělila, že smlouvu případně podepíše ona. příjmení příjmení dále uvedla, že na bankovní účet bankovní účet odeslala celkem 8 plateb a to dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum.

9. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkové částky 1 408 175,06 Kč (včetně v žalobě uvedených částek) ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy. Dle obálky a dodejky od této upomínky byla předžalobní upomínka odeslána žalované dne datum.

10. Ze žalob vedených u Obvodního soudu pro Prahu 3 ve věci sp. zn. 6 C 302/2020, 11 C 63/2021, a 20 C 403/2020 soud zjistil, že proti žalované bylo vedeno u zdejšího soudu několik dalších řízení, předmětem žalob bylo zaplacení peněžité částky představující bezdůvodné obohacení, ani jedno z uvedených řízení se skutkově neshoduje s žalobním nárokem, který je předmětem tohoto sporu. Soud z uvedených věcí zjistil následující: -) Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 č.j. 6 C 302/2020-131 byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 28 Co 104/2022-152. -) Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 č.j. 11 C 63/2021-129 byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 62 Co 176/2022-160. -) Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 č.j. 20 C 403/2020-145 byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 28 Co 67/2022-172.

11. Z výpisu z účtu příjmení příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba (dále jako„ příjmení příjmení“) č. bankovní účet soud zjistil a ověřil tvrzené platby.

12. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 3 sp. zn. 20 C 403/2020, zejména a) z protokolu o výslechu svědkyně jméno příjmení ze dne datum soud zjistil, že tato svědkyně uvedla, že k předmětnému bankovnímu účtu žalované u příjmení příjmení měla přístup pouze ona. Žalovaná k tomuto účtu přístup neměla, a to ani například k internetovému bankovnictví. Žalovaná rovněž neměla platební karty od tohoto účtu. Na tento účet byla svědkyni zasílána mzda od pana příjmení v období zhruba od roku 2015 do roku 2018. S panem příjmení měla svědkyně uzavřenou dohodu o provedení práce, na základě které měla pobírat odměnu ve výši 4 600 Kč. Dále měla od pana příjmení pobírat další odměny, jejichž výše se lišila, a byly dávány svědkyni buď v hotovosti, nebo jí byly zasílány na bankovní účet. Výše odměny se odvíjela od množství práce v daném období. Svědkyně pro pana příjmení vedle práce office manažerky prováděla řadu dalších činností, a to od úklidu až například po hlídání dětí apod. Svědkyně pracovala pro pana příjmení„ od rána do večera.“ Dle svědkyně přicházely platby na účet žalované od jednotlivých nájemců z toho důvodu, že pan příjmení a jeho společnosti neměli dostatek hotovosti, a tak zaslal přímo pan příjmení či pan příjmení dopisy nájemcům, aby zasílali nájemné přímo na účet žalované. Pokud měla svědkyně pokyn od pana příjmení, tak sdělila i anonymizováno, aby zasílala přeplatky na účet žalované. Svědkyně byla zhruba před osmi lety pravomocně odsouzena za podvod, který spočíval v tom, že soukromému věřiteli poskytla falešné údaje za účelem toho, aby jí byl poskytnut úvěr. V současnosti je opět trestně stíhaná a to za věci, které jsou řešeny i u zdejšího soudu v rámci civilních řízení. Svědkyně si nepamatuje, zda oznamovala paní příjmení, paní příjmení či jiným nájemcům údaje týkající se účtu, na který mají zasílat nájemné či platby spojené s nájmem. Mzda byla svědkyni před existencí účtu žalované u příjmení příjmení, tj. v roce 2015, předávána od pana příjmení v hotovosti. V roce 2015 činila mzda svědkyně zhruba 70 000 Kč měsíčně, v druhé polovině roku 2017 činila její mzda zhruba 100 000 Kč čistého měsíčně. Svědkyně si již přesně nepamatovala, zda jí byla proplácena mzda v hotovosti či bezhotovostním způsobem prostřednictvím účtu. Mzda svědkyně za jednotlivé měsíce byla vždy konzultována s panem příjmení a vždy se společně dohodli na konečné částce mzdy za daný měsíc. Pokud na účet žalované přišla vyšší částka, než byla její sjednaná mzda, tak následně svědkyně vrátila tento přeplatek v hotovosti panu příjmení b) Z protokolu o jednání ze dne datum soud zjistil, že svědek jméno příjmení v rámci své výpovědi uvedl, že je zakladatelem žalobkyně a v současnosti je členem dozorčí rady žalobkyně. Na jednotlivé platby od nájemců si svědek nepamatuje, ale domnívá se, že se jedná o jeden z dalších„ odklonů“, které udělala paní jméno příjmení a její matka paní celé jméno žalované (žalovaná) tak, že tyto platby, které patří a měly být zaslány žalobkyni, tak byly zaslány na účet žalované. Svědek nedával pokyny jednotlivým nájemcům, aby zasílali své nájemné a platby spojené s nájmem na účet žalované. Před několika lety měnila žalobkyně číslo účtu, a proto informovala jednotlivé nájemce o této změně. Svědek však opakuje, že nájemcům sdělovali nové číslo účtu žalobkyně a nikoliv účet žalované. Dále svědek uvedl, že za společnost právnická osoba uzavíral pracovní smlouvu s paní příjmení. Její mzda byla sjednána okolo 5 000 Kč měsíčně z toho důvodu, že paní příjmení řekla svědkovi při uzavírání smlouvy, že se právě rozvádí s bohatým manželem a potřebuje evidovat nízké příjmy. Zároveň uvedla, že je nemocná a bude tak potřebovat pracovat na částečný úvazek. příjmení příjmení pracovala u společnosti právnická osoba maximálně na poloviční úvazek. příjmení příjmení dostávala pouze mzdu, která byla sjednána v uváděné pracovní smlouvě. Svědek tak nesouhlasí s tvrzením paní příjmení, že její mzda u společnosti právnická osoba byla sjednána ve výši sto až sto padesát tisíc Kč měsíčně. Svědek dále nesouhlasí s vyjádřením paní příjmení, že pro něj měla pracovat od rána večera, když paní příjmení mohla být v práci zhruba dva až tři dny v týdnu. V každém z těchto dnů mohla pracovat zhruba čtyři hodiny. příjmení příjmení také často do práce nechodila, když uváděla, že je nemocná. Uváděna mzda paní příjmení ve výši sto až sto padesát tisíc Kč měsíčně je tak dle svědka naprostým nesmyslem a paní příjmení byla hrazena pouze odměna uvedená ve smlouvě, která odpovídala jejímu malému množství práce. Svědek dále uvádí, že je naprostý nesmysl, že by se s paní příjmení domlouval na mzdě za jednotlivé měsíce. Za nesmysl považuje svědek rovněž vyjádření paní příjmení, že mu vracela peníze v hotovosti v případě, že od nájemců přišlo na účet žalované více peněz, než byla odměna paní příjmení. c) Z protokolu o hlavním líčení ze dne 26. 1. 2021 Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 1 T 30/2020 soud zjistil, že svědkyně paní jméno příjmení u hlavního líčení uvedla, že jméno příjmení pracovala u pana příjmení na základě dohody o provedení práce zhruba za 4 500 Kč, což neodpovídalo času, který v práci strávila. Svědkyně poskytovala panu příjmení úklidové služby a pracovala pro něj zhruba půl roku od podzimu 2016 do datum. jméno příjmení byla u pana příjmení děvče pro všechno, měla na starosti e-maily, rezervační systém, ubytovávala hosty, vyplácela peníze, když bylo potřeba, tak zametla, pouklízela, hlídala děti. Svědkyně byla za působení u pana příjmení s jméno příjmení v každodenním kontaktu a od té doby se přátelí, občas spolu venčí psa. d) Z protokolu o hlavním líčení ze dne 26. 1. 2021 Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 1 T 30/2020 soud zjistil, že byla vyslechnuta žalovaná, která uvedla, že jednou za ní přišel pan příjmení, řekl jí, že dcera mu dluží 30 milionů, ať mu je vrátí. Z předmětného účtu vybírala dcera, ona z něj nevybírala, založila jej, protože dcera měla ze starších dob exekuce. Toto byl účet, který založila, aby jí pan příjmení měl kam posílat výplatu, účet nekontrolovala, dceři věří.

13. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce uvedla, že na provedení předloženého rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. 1 T 30/2020-1897 netrvá. Provedení ostatních účastníky navržených důkazů soud zamítl.

14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně je vlastníkem nemovitostí, mimo jiné nemovitosti zapsané na list vlastnictví pro katastrální území Smíchov, obec Praha, mimo jiné jednotky číslo byt, vymezeno v budově číslo bytový dům, list vlastnictví na pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří s podílem na společných částech domu a pozemku číslo a dále nemovitosti zapsané na list vlastnictví pro katastrální území část obce, obec Praha, mimo jiné jednotky číslo byt, v budově adresa, bytový dům, list vlastnictví, na pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, s podílem na společných částech domu a pozemku číslo. Na účet žalované č. ú. bankovní účet vedený u příjmení příjmení přišly dne datum, datum, datum, datum, datum a datum částky 18 500 Kč od plátce: jméno příjmení; dále na tento účet přišly dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum částky 13 210 Kč od plátce: jméno příjmení. Jednalo se o platby nájemců jméno příjmení a jméno příjmení, které byly určeny pro pronajímatele a vlastníka nemovitostí, kterým je žalobkyně. O tom, že mají být tyto platby zasílány na účet vedený na jméno žalované, oba nájemce informovala jméno příjmení, dcera žalované, která má k uvedenému účtu dispoziční oprávnění.

15. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Dle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení všech důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Předně soud uvádí, že námitku nedostatku aktivní věcné legitimace na straně žalující považuje za nedůvodnou, když vlastnictví nemovitostí, za které měla být od nájemkyně jméno příjmení a jméno příjmení placeno nájemné, bylo v řízení prokázáno notářským zápisem sp. zn. spisová značka a anonymizována dvě slova rok a notářským zápisem spisová značka a anonymizována dvě slova rok ze dne datum, ze kterého vyplývá, že vlastnictví předmětných nemovitostí přešlo na žalobkyni na základě projektu rozdělení odštěpením sloučením.

18. Po právní stránce posoudil soud předmětnou věc takto. Pro vznik povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny v každém případě neoprávněného majetkového prospěchu. Jedná se o nabytí majetkových hodnot fyzickou nebo právnickou osobou (obohaceným),„ protiprávnost“ obohacení (nespravedlivý důvod), majetkovou újmu jiného subjektu (ochuzeného) a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Základní atributy bezdůvodného obohacení se podávají ze zákonem deklarovaného principu, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, má povinnost vydat ochuzenému, oč se obohatil. Skutková podstata bezdůvodného obohacení získaného bez právního důvodu spočívá v tom, že mezi žalovanou (obohacenou) a žalobkyní (ochuzenou) chybí absence právního vztahu, který by zakládal nárok na poskytnuté plnění. Žalované se tak dostalo plněním bez právního titulu či důvodu, majetkové hodnoty v podobě peněžitého plnění v celkové výši 216 680 Kč, což se projevilo zvětšením majetku žalované. K nabytí bezdůvodného obohacení žalované došlo okamžikem přijetí plateb nájemníků bytových jednotek (jméno anonymizováno a jméno příjmení), náležejících do majetku žalobkyně. Povinnost vydat platby citovaných nájemníků získané bez právního důvodu tak vzniká tomu, komu byly tyto platby bez právního důvodu připsány, tj. tedy žalované. Odpovědnostní závazkový vztah z bezdůvodného obohacení se utváří jen mezi tím, kdo se bezdůvodně obohatil, a tím, na jehož úkor bezdůvodné obohacení nastalo (srovnej usnesení NS ČR 28 Cdo 2998/2014 ze dne 1. 4. 2015). Nastoupení povinnosti vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním bez právního důvodu nezávisí na protiprávním úkonu obohaceného, tedy žalované, ani na jejím zavinění, zároveň však tato povinnost stíhá toho, kdo obohacení získal, v posuzované věci žalovaná. V daném řízení došlo k převodu prostředků na účet žalované bez vědomí a příkazu žalobkyně, když mezi žalobkyní a žalovanou neexistoval žádný právní vztah. Za daných okolností není rozhodné, že žalovaná přenechala dispoziční oprávnění ke svému účtu dceři jméno příjmení, neboť právě žalovaná je majitelem účtu, na který finanční prostředky byly z účtu žalobkyně odvedeny. Vzhledem k tomu, že dcera žalované převedla finanční prostředky z účtu žalobkyně na účet žalované coby majitele účtu, žalovaná se tak bezdůvodně obohatila přijetím plnění bez právního důvodu. Jelikož se žalobkyni podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala existenci právního důvodu, na základě kterých by jí připsané platby od shora uvedených nájemníků náležely a které by si tak mohla z tvrzeného právního důvodu ponechat. Žalované se však toto nepodařilo nijak prokázat a z těchto důvodů proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

19. Pokud jde o námitku litispendence, kdy zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení (§ 83 odst. 1 o. s. ř.), tato není opodstatněná. Totožnost věci je dána totožností předmětu řízení a totožností účastníků. Za předmět řízení je považován procesní nárok, který je tvořen dvěma složkami: jednak základem procesního nároku, jenž je vymezen žalobcem tvrzenými skutkovými okolnostmi, a předmětem procesního nároku, jímž je v žalobě uvedený petit (žalobní návrh). Žalovaná není účastníkem trestního ani adhezního řízení, nejedná se ani o totožné nároky, v tomto řízení žalobkyně uplatňuje s ohledem na skutková tvrzení nárok z titulu bezdůvodného obohacení po žalované, zatímco v adhezním řízení (potažmo trestním řízení) je poškozenou uplatněn nárok na náhradu škody, kdy trestně stíhána je dcera žalované; není tak dána totožnost účastníků řízení ani totožnost skutku.

20. Námitku týkajících se totožných žalob u zdejšího soudu považuje soud rovněž za nedůvodnou, neboť nárok uplatněný v tomto řízení nebyl uplatněn v žádném jiném řízení u Obvodního soudu pro Prahu 3.

21. Z uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán na základě § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to počínaje od datum, neboť v případě bezdůvodného obohacení je dlužník v prodlení až poté, co je vyzván věřitelem k vrácení bezdůvodného obohacení. Žalobkyně jako věřitel vyzvala žalovanou jako dlužníka k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou ze dne datum, která byla žalované odeslána poštou dne datum. Žalovaná si tuto upomínku nepřevzala. Dle § 573 občanského zákoníku se tak má za to, že tato upomínka došla žalované dne datum a žalobkyně vyzvala žalovanou, aby dlužnou částku uhradila ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy, tj. do datum, žalovaná je tak v prodlení s úhradou dluhu od datum. Jelikož žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od datum, soud i v této části žalobě vyhověl.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 o. s. ř., když žalobkyně, která byla v řízení zcela úspěšná, má právo na náhradu nákladu řízení vůči neúspěšné žalované ve výši 37 671 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 111 000 Kč sestávající z částky 5 540 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení a žaloba ve věci 7 C 218/2022) a z částky 2 770 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 105 680 Kč sestávající z částky 5 340 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení a žaloba ve věci 7 C 233/2022) a z částky 2 670 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 216 680 Kč sestávající z částky 9 180 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání u soudu dne datum) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 1 400 Kč (za cestu ze sídla advokátní kanceláře v obec k soudu a zpět) a cestovné ve výši 661 Kč podle jízdenek ze dne datum na částky 244 Kč a 417 Kč podle § 14 a. t.. Soud přiznal odměnu za předžalobní výzvu pouze jednou a v poloviční sazbě. Jednak neobsahovala právní rozbor, ale pouze poukazovala na dlužné platby a dále byla uplatněna jedna stejná předžalobní výzva v několika sporech, nejen ohledně plateb příjmení příjmení a jméno příjmení, ale i v případě jméno příjmení (sp. zn. 6 C 302/2020 a 6 C 315/2020 a anonymizována dvě slova (sp. zn. 11 C 63/2011), kdy žalobkyni byla proplacena již v těchto sporech. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a dle § 149 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.