7 C 231/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 41 297,13 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 12 297,13 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37 854 Kč od [datum] do [datum] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 854 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 000 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 548,85 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhala zaplacení 41 297,13 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 29 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím a dalšími poplatky vrátit. Smlouva byla přitom uzavřena prostředky komunikace na dálku skrze internetové stránky [webová adresa] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a údajů, na základě kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované a to tak, že ověřila počet členů domácnosti žijící s žalovanou, případně jejich příjem, příjem žalované a její měsíční výdaje. Žalobkyně dále ověřila, zda se žalovaná nenachází v registrech jako centrální evidence exekucí, ISIR, evidence neplatných dokladů a nahlédla do registrů jako NRKI, BRKI. Po vyplnění žádosti a před poskytnutím úvěru žalobkyně informace vyhodnotila a uzavřela, že žalovaná je schopna své závazky splácet. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované činila 33 469 Kč. Žalovaná následně potvrdila správnost svých identifikačních údajů a identifikovala se prostřednictvím služby [anonymizována dvě slova] zpřístupněním bankovního účtu. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila pomocí dvou faktorového ověření. [jméno] odsouhlasila nejprve předsmluvní informace o úvěru, následně návrh smlouvy, který odsouhlasila kliknutím na opt-in volbu„ podepisuji“. Smlouva byla následně zaslána žalované na e-mailovou adresu. Následně žalobkyně smluvenou částku ve výši 29 000 Kč odeslala na účet žalované č. [bankovní účet]. Uplatněný nárok je tvořen pohledávkou sestávající z nesplaceného úvěru ve výši 29 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 220 Kč, poplatku za službu„ klidné spaní“ ve výši 110 Kč, poplatku za„ Presto“ ve výši 495 Kč, poplatku za službu„ informační SMS“ za 29 Kč a kapitalizované smluvní pokuty ve výši 3 443,13 Kč. Úvěr byl splatný dne [datum]. Žalovaná ničeho neuhradila ani poté, co k tomu byla vyzvána prostřednictvím zástupce žalobkyně dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ve věci k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti včetně podmínek posuzování a dokumentu identifikované příjmy bylo zjištěno, že celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti je dva, celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem je dva, výše pravidelných měsíčních výdajů je 2 000 Kč, výše ověřeného měsíčního příjmu je 33 469 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovanou je 30 000 Kč, regionální koeficient je 1,5, rezerva pro výdaje 750 Kč, vypočítané minimální výdaje 5 580 Kč, disponibilní příjem 21 200 Kč a počet doporučených prodloužení 1. Posouzení úvěruschopnosti bylo shledáno jako úspěšné. Příjem byl žalovanou doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce, případné další příjmy byly doloženy jiným způsobem.

6. Z fotokopie [číslo obč. průkazu] byly zjištěny údaje žalované.

7. Z autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že dne [datum] došlo k náhledu na bankovní účet žalované.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum] soud zjistil, že obsahuje údaje o žalované, její podpis však chybí. Výše úvěru je uvedena ve výši 29 000 Kč, úvěr měl být spolu s poplatky uhrazen dne [datum].

9. Ze sazebníku platného od [datum], souhlasu se zpracováním osobních údajů, údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru a všeobecných obchodních podmínek platných od [datum] byly zjištěny poplatky poskytnutí úvěru, údaje žalobkyně a postup sjednávání úvěru.

10. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne [datum] byly pod [variabilní symbol] zaslány na účet č. [bankovní účet] celkem tři částky, a to částka ve výši 9 700 Kč, 10 400 Kč a 8 900 Kč. 11. [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že majitelem účtu je č. [bankovní účet] je žalovaná a že na tento účet byly v období od [datum] do [datum] připsány celkem tři částky, 9 700 Kč, 10 400 Kč a 8 900 Kč.

12. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů. Tato výzva byla žalované zaslána téhož dne, jak vyplývá z podacího lístku.

13. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že tato obsahuje údaje o žalované, neobsahuje však její podpis. Celková jistina úvěru činila dle smlouvy o úvěru ze dne [datum] částku 20 000 Kč. Žalovaná měla částku splatit do [datum]. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně. V období od [datum] do [datum] byly žalované na její účet poukázány finanční prostředky v celkové výši 29 000 Kč. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho.

14. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.

15. Dle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

16. Dle ust. § 562 odst. 1, 2 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

17. Dle ust. § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Dle ust. § 2991 odst. 1, 2. o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, kdy v řízení nebylo prokázáno, že by mezi ní a žalovanou byla uzavřena předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru. Jak je patrné ze shora uvedeného, smlouva nebyla opatřena podpisem žalované, přičemž i když si je soud vědom toho, že k jejímu uzavření mělo dojít pomocí prostředků komunikace na dálku, tak ale ani v takovém případě nelze rezignovat na požadavek jasného určení stran a obsahu smlouvy. Jde-li o identifikaci stran, pak soud uvádí, že problémy zřejmě nenastanou tam, kde bude distančně uzavřená smlouva opatřena zaručeným elektronickým podpisem.

22. V projednávané věci byla žalované poskytnuta částka 29 000 Kč poté, co žalovaná odeslala prostřednictvím internetových stránek žalobkyně pod svými identifikačními údaji žádost o úvěr. S ohledem na uvedené však soud tento způsob identifikace nepovažuje za dostatečný. Povinná strana měla činit veškeré kroky při sjednávání smlouvy distančně, přičemž k jejímu uzavření mělo dojít takovým shora popsaným způsobem, u něhož nelze vyloučit ani to, že blíže neztotožněná osoba zadala údaje žalované bez jejího vědomí. V daném případě tak nebylo prokázáno, že by žalovaná s věřitelkou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, zároveň nebylo prokázáno ani to, že by smlouva byla uzavřena právě v tom znění, v němž byla soudu předložena, kdy z žádného důkazu nevyplývá, že by právě tato smlouva kdy byla předmětem jakéhokoliv kontraktačního procesu.

23. V řízení se tak podařilo prokázat pouze to, že žalované byly v období od [datum] do [datum] pod [variabilní symbol] poukázány finanční prostředky v celkové výši 29 000 Kč na její bankovní účet, nicméně z jakého právního důvodu se tak stalo, prokázáno nebylo. Soud proto postupoval dle ust. § 2991 o. z., neboť shledal, že se ze strany žalované jedná o bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni vydat.

24. Jde-li o uplatněný nárok na zaplacení úroků z prodlení, Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

25. Dluh se zde stal tedy splatným až v návaznosti na učiněnou výzvou. V daném případě žalobkyně doložila, že výzva k plnění byla žalované odeslána dne [datum], kdy mělo být plněno do 3 dnů. V souladu s § 573 o. z. byla tedy žalované výzva doručena dne [datum], poslední den 3denní lhůty k plnění pak připadl na [datum]. Žalovaná je tedy v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu § 1970 o. z., a byla povinna plnit, nikoliv však prvního den poté, jak uvádí dané rozhodnutí (to ještě odkazuje na ust. § 563 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013), ale bez zbytečného odkladu dle aktuálně účinné úpravy obsažené v ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. (v ostatním však zůstává uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky nadále aplikovatelné). Ve výzvě ze dne [datum] byla určena lhůta 3 dnů, nicméně čas plnění závazný pro dlužníka může vyplývat vždy jedině ze smlouvy, ze zákona anebo ze soudního rozhodnutí a nemůže být určován věřitelem (viz [příjmení], M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]), 1. vydání, 2014, s. [číslo]). Lhůta k plnění určená žalobkyní však zákonnou lhůtu nezkracuje, když s přihlédnutím k okolnostem případu je tuto lhůtu třeba hodnotit právě jako lhůtu bez zbytečného odkladu dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Soud proto vycházel při stanovení splatnosti z třídenní lhůty dle výzvy stanovené v souladu se zákonem a žalobkyni přiznal úroky z prodlení od [datum] ve výši 15 % podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. S ohledem na uvedené soud zamítl v druhé části výroku II. návrh žalobkyně na přiznání práva na zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37 854 Kč od [datum] do [datum], a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 854 Kč od [datum] do zaplacení, neboť pokud nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, nemohla být prokázána ani splatnost úvěru.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 548,85 Kč, přičemž tato částka představuje 40,44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,22 % a úspěchu žalované v rozsahu 29,78 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 652 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 297,13 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

28. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu, byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t.

29. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.