7 C 233/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žalované o 16 685 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku ve výši 16 685 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 685 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 12 584 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 16 685 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že je od [datum] nájemkyní bytu [číslo] nacházejícího se v budově na adrese [ulice a číslo], [obec a číslo] a žalovaná jí jako pronajímatelka bytu nevyplatila přeplatek z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2015. Dále uváděla, že žalovaná jí uvedla v omyl, neboť jí nechala hradit nižší nájemné od ledna 2013, kdy předpis na bydlení byl ve výši 17 371 Kč skládající se z nájmu 11 958 Kč a ze zbytku ze záloh na služby za spojené s užíváním bytu, žalobkyně omylem vyplnila na složence nižší částku a žalovaná ji v tomto omylu ponechala. Takové jednání žalované považuje žalobkyně za rozporné s dobrými mravy.

2. V podání ze dne [datum] žalobkyně dále uvedla, že přeplatek za odvedené zálohy na služby měla už v roce 2012 ve výši 11 959 Kč, kdy žalovaná vybírala neoprávněně vysoké zálohy. V lednu a únoru 2013 žalobkyně omylem uhradila částku 14 871 Kč a poté, což bylo za oba měsíce o 5 000 Kč méně než předpis. Následně jí přišla upomínka na částku 22 371 Kč, nevěnovala tomu pozornost a nadále hradila částku 14 871 Kč. Za rok 2013 byl přeplatek vyúčtovaný žalovanou ve výši 17 946 Kč. I v roce 2014 dále žalobkyně hradila nižší platby než stanovené v evidenčním listu a za 8 měsíců roku 2014 jí byl vyúčtován přeplatek ve výši 17 946 Kč. Nižší částky hradila žalobkyně i v roce 2015, od července 2015 hradila 15 794 Kč měsíčně, přeplatek činil 16 685 Kč. Následně žalovaná přestala být pronajímatelkou bytu.

3. V podání ze dne [datum] žalobkyně dále doplnila, že vysokými zálohami na služby hromadí platby od nájemníků žalovaná, vytváří bezdůvodné obohacení v podobě úroků peněz. Žalovaná nemá pravdu, pokud tvrdí, že se k žalobkyni vždy chovala korektní, neboť dlužné částky po žalobkyni vymáhala exekučně. Rovněž dlužná částka ve výpovědi z nájmu bytu je odlišná od dlužné částky ve výši 60 337 Kč, kterou nyní žalovaná uvádí jako dluh. Žalovaná řádně nezapočetla, neboť nelze odkazovat na nějaký sešit, musí být řádně uvedena specifikace dluhu.

4. Žalovaná v podání ze dne [datum] nárok žalobkyně zcela neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že veškeré omyly žalobkyně ohledně výše hrazené částky jsou pochybení žalobkyně. Žalobkyně si rovněž protiřečí, když jednou říká, že platby hradila nižší záměrně z důvodu vysokých záloh za služby a jindy, že to bylo omylem. Žalovaná dále poukázala na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 17. 10. 2018, 29 C 1/2015 – 149, kdy soud pravomocně zamítl žalobu žalobkyně na neoprávněnost výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum], konstatoval, že žalobkyně v období od března do září roku 2014 vykazovala dluh vykazující porušení povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem. Přeplatek z vyúčtování za rok 2015 je pouze jedním z dílčích vyúčtování, kdy dle karty úhrad žalobkyně dlužila žalované více než 77 022 Kč a přeplatek byl v květnu 2016 započtený do karty úhrad. Žalovaný nárok tak neexistuje a nadto je promlčený. Žalovaná doplnila, že kupní smlouvou z ledna 2016 prodala žalobkyní užívaný byt [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení]. Dále uvedla, že i tak považuje nárok na vrácení přeplatku za promlčený.

5. V podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že o přeplatku informovala žalobkyni zasláním vyúčtování dne [datum] s tím, že dle fikce bylo vyúčtování doručeno dne [datum] a od tohoto okamžiku začala běžet tříletá promlčecí lhůta. Nájemné včetně záloh na služby činilo od [datum] částku 17 371 Kč, od [datum] částku 11 799 Kč, za měsíc červenec bylo nájemné o 20 % nižší, což bylo evidováno v září 2013. Od [datum] došlo ke snížení plateb na 15 794 Kč. Dále za měsíce prosinec 2013 a leden 2014 byla žalobkyni poskytnuta sleva z nájemného ve výši 10 %. Žalobkyně nikdy nereagovala na návrhy žalované na změnu nájemného poté, co k [datum] skončila regulace nájemného. K odsouhlasení změny výše nájemného nedošlo ani ze strany žalované. Žalobkyně tak započetla přeplatek na dluh nejdříve splatný - v částce 5 600 Kč za dluh na nájemném za duben 2015, v částce 2 850 Kč za dluh na nájemném za květen 2015, v částce 1 273 Kč za dluh na nájemném za srpen 2015 a v částce 4 112 Kč za dluh na nájemném za září roku 2015. Po provedeném započtení tak žalobkyně nadále dluží částku 60 337 Kč jako část dlužného nájemného za září 2015 ve výši 11 682 Kč, nájemné za říjen 2015 ve výši 15 794 Kč, část nájemného za listopad 2015 ve výši 1 273 Kč a dlužné nájemné za prosinec 2015 a leden 2015 ve výši 15 794 Kč za každý měsíc.

6. Na jednání u soudu dne [datum] zástupce žalobkyně doplnil, že rovněž započítávají částku 2 850 Kč za dluh na nájemném za květen 2015. Dále na jednání doplnil, že dne [datum] byla žalobkyní zaplacena částka označená jako nájemné ve výši 14 521 Kč namísto 17 371 Kč, proto uplatňují zápočet ve výši 2 850 Kč. Dále doplnil, že dne [datum] došlo k úhradě částky 15 794 Kč, nejdříve splatný dluh byl v té chvíli nájem za únor 2015, započetli ji proti tomuto nároku.

7. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav:

8. Z vyúčtování nákladů za služby za rok 2015 bytu [adresa], číslo bytu [anonymizováno] nacházejícího se na adrese [ulice] [číslo] v [obec a číslo], bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum] bylo k úhradě předepsáno 198 990 Kč, skutečně zaplacena byla stejná částka. Celkem zůstal přeplatek ve výši 16 684,62 Kč. Dále je uvedeno, že přeplatek z vyúčtování bude započten do karty úhrad. Datum vyhotovení je napsáno den [datum]. Reklamace mají být vyřízeny do [datum].

9. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně nárokuje částku ve výši 16 685 Kč jako přeplatku z vyúčtování za rok 2015.

10. Z vyúčtování záloh za služby poskytnuté s užíváním bytu [číslo] za období od [datum] do [datum] vyplývá přeplatek ve výši 11 958 Kč, datum vyhotovení vyúčtování je [datum].

11. Z vyúčtování záloh za služby poskytnuté s užíváním bytu [číslo] za období [datum] - [datum] (č. l. 57) vyplývá nedoplatek ve výši 13 854 Kč.

12. Z vyúčtování záloh za služby poskytnuté s užíváním bytu [číslo] za období [datum] - [datum] (č. l. 58) vyplývá nedoplatek ve výši 15 557 Kč, oproti předchozímu vyúčtování je vyšší položka„ náklady za otop“.

13. Z vyúčtování záloh za služby poskytnuté s užíváním bytu [číslo] za období od [datum] do [datum] vyplývá nedoplatek 4 994 Kč.

14. Z vyúčtování záloh za služby poskytnuté s užíváním bytu [číslo] za období od [datum] do [datum] vyplývá nedoplatek 6 454 Kč.

15. Z vyúčtování záloh za služby poskytnuté s užíváním bytu [číslo] za období [datum] do [datum], toto vyúčtování se týká [příjmení] [jméno], byl zjištěn nedoplatek ve výši 8 099 Kč.

16. Z vyúčtování záloh za služby poskytnuté s užíváním bytu [číslo] za období [datum] do [datum] (č. l. 63), byl zjištěn nedoplatek ve výši 29 117 Kč.

17. Z vyúčtování záloh za služby poskytnuté s užíváním bytu [číslo] za období od [datum] do [datum] (č. l. 86) byl zjištěn nedoplatek ve výši 16 486 Kč 18. Z vyúčtování nákladů za služby poskytnuté s užíváním bytu [číslo] za období od [datum] do [datum] (č. l. 87) byl zjištěn nedoplatek ve výši 54 830,30 Kč.

19. Z vyúčtování nákladů za služby poskytnuté s užíváním bytu [číslo] za období od [datum] do [datum] (č. l. 127) byl zjištěn nedoplatek ve výši 26 896 Kč.

20. Z protokolu o vyúčtování služeb za období 2014 – 2014 byl zjištěn přeplatek 17 946,47 Kč.

21. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] (č. l. 88) byl zjištěn nedoplatek ve výši 22 689 Kč.

22. Z oznámení žalované žalobkyni ze dne [datum] včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobkyni informují o prodeji bytu a postoupení plateb za nájemné novým vlastníkům.

23. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uvádí, že obdržela odpověď zástupce žalované ohledně přeplatku ve výši 16 685 Kč a uvádí, že bude požadovat všechny přeplatky, neboť nárok na ně není promlčený.

24. Z evidenčního listu ze dne [datum] bylo zjištěno, že celková platba ode dne [datum] činí 15 011 Kč, z toho nájemné ve výši 11 799 Kč, odečet za vybavení bytu ve výši 2 305 Kč a zálohy za služby ve výši 5 517 Kč.

25. Z evidenčního listu ze dne [datum] bylo zjištěno, že celková platba ode dne [datum] činí 17 371Kč, z toho nájemné ve výši 11 799 Kč, vybavení bytu ve výši 55 Kč a zálohy za služby ve výši 5 517 Kč.

26. Z návrhu pronajímatele na novou výši nájemného ze dne [datum], dne [datum], dne [datum], včetně poštovního podacího archu a dodejek, bylo zjištěno, že žalovaná navrhla žalobkyni změnu nájemného ve výši 12 500 Kč a 15 870 Kč měsíčně.

27. Z dopisu žalobkyně žalované dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uvádí, že nedostala od žalované odpověď ohledně nové výše nájemného od ledna 2013 28. Z opisu karty úhrad do dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně hradila své platby pod variabilním symbolem [číslo] mimo převodu dne [datum]. Předpis plateb se splatností k dvacátému dni měsíce byl od ledna do června 2016 ve výši 17 371 Kč, žalobkyně hradila 14 521 Kč. Dvakrát v lednu 2015, v únoru nehradila nic, v březnu jednou, v dubnu dvakrát, v květnu nehradila nic, v červnu jednou. V červenci bylo vyúčtování s dluhem 54 830 Kč. Předpis byl od července 2015 změněn na částku 15 794 Kč měsíčně, žalobkyně v červenci, září, listopadu a prosinci 2015 uhradila 14 521 Kč měsíčně a v srpnu a říjnu 2015 uhradila 15 794 Kč měsíčně. Celkový dluh tak činil ke konci roku 2015 částku 77 022 Kč. Dále v lednu, únoru, březnu, dubnu, květnu, červnu 2016 uhradila žalobkyně 15 794 Kč měsíčně. V dubnu 2016 jí byl připsán na kartu úhrad dluh ve výši 47 382 Kč a v květnu jí byla z dluhu odečtena částka 16 685 Kč.

29. Z oznámení ze dne [datum] adresovaného žalovanou žalobkyni bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala celkovou platbu ve výši 47 382 Kč žalované jako nájmy za měsíce únor, březen, duben roku 2016, žalovaná však již nebyla vlastníkem bytu.

30. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného žalobkyní žalované bylo zjištěno, že žalobkyně odkazuje na vyúčtování za rok 2015.

31. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvádí, že podpis na vyúčtování nákladů za služby za rok 2015 ze dne [datum] (omylem uvedeno, mělo být 2016) byl její a spolu s opisem karty úhrad tento dokument zaslala žalobkyni bezodkladně po podpisu dne [datum].

32. Z evidenčních listů ze dne [datum] a ze dne [datum], platných ode dne [datum], podepsaných pouze ze strany pronajímatele bylo zjištěno, že předpis celkové měsíční platby činí 17 371 Kč, z toho základní nájemné 11 799 Kč, vybavení bytu 55 Kč a zálohy na služby 5 517 Kč.

33. Z dopisu ze dne [datum], adresovaného žalovanou obyvatelům domu v [ulice a číslo], [obec a číslo] bylo zjištěno, že nebudou po dobu rekonstrukce od června 2013 účtovány poplatky za úklid domu a poplatky ve společných prostorech.

34. Z oznámení žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že nájemníkům domu v [ulice a číslo], [obec a číslo] oznamují zahájení prací.

35. Z dopisu žalované ze dne [datum] adresovaného žalobkyni bylo zjištěno, že jí oznamují, že jí na měsíce prosinec 2013 a leden 2014 poskytují změnu ve výši 1 180 Kč.

36. Z žádosti žalobkyně o slevu z nájmu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žádá o slevu v poplatcích za„ [anonymizováno]“ a za úklid.

37. Z žádosti žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žádá žalobkyni o vydání přeplatku ve výši 16 685 Kč za vyúčtování roku 2015.

38. Z odpovědi žalované na dopis žalobkyni ze dne [datum] a ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaná uvádí, že není zřejmé, na jakou listinu za rok 2015 žalobkyně dotazuje, nicméně žalovaná neeviduje ve vztahu k předmětnému bytu žádný přeplatek.

39. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a majitelkou domu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně si pronajala byt na adrese [ulice a číslo] v 5. patře domu sestávající z kuchyně a dvou pokojů. Nájemní smlouva byla uzavřená na dobu neurčitou. Rozpis nájemného a úhrad za služby byl uveden v evidenčním listě jako nedílné součásti smlouvy.

40. Z dopisu žalované ze dne 10. 4. 2013 zjištěno, že upomíná žalobkyni o uhrazení platby nájemného a záloh na služby za březen 2013 a rozdíly plateb za leden a únor roku 2013.

41. Z poštovních poukázek určených k platbě žalované ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že jí žalobkyně uhradila dvakrát částky 14 871 Kč.

42. Z protokolu o vyúčtování služeb za období 2015 2015 s přeplatkem 16 683,83 Kč bylo zjištěno, že předepsané zálohy na služby činí 56 742 Kč a celkové náklady na služby 40 056,97 Kč.

43. Z dopisu žalované ze dne [datum] adresovaného žalobkyni bylo zjištěno, že za měsíc červenec 2013 poskytuje žalobkyni slevu ve výši 20 % z ceny nájmu.

44. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum], včetně dodejky, bylo zjištěno, že žalovaná vypověděla nájem bytu z důvodu hrubého porušení povinností nájemce, kdy žalobkyně měla dlužit na nájemném částku 72 548 Kč za měsíce březen 2014 – září 2014.

45. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 17. 10. 2018, č. j. 29 C 1/2015-149, bylo zjištěno, že zamítl žalobu žalobkyně na určení, že výpověď z nájmu bytu ze dne [datum] je oprávněná. Uvedl, že žalobkyně na nájemném dlužila nikoli žalobkyní tvrzenou částku ve výši 72 548 Kč za období od března 2014 do září 2014, ale částku 40 285 Kč, což rovněž splňuje parametry hrubého porušení povinností nájemce.

46. Z opisu karty úhrad nájemného bytu za období 2015 2015 týkající se žalobkyně na adrese [adresa žalobkyně], bylo zjištěno, že od ledna 2015 do června 2015 byl předpis nájemného 17 371 Kč měsíčně, od července 2015 do prosince 2015 byl předpis nájemného 15 794 Kč. Žalobkyně uhradila dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] vždy částku 14 521 Kč. Dne [datum] uhradila částku 15 794 Kč, dne [datum] částku 14 521 Kč, dne [datum] částku 15 794 Kč, dne [datum] a [datum] pokaždé částku 14 521 Kč. Dne [datum] byl na kartě úhrad uveden dluh ve výši 54 830 Kč.

47. Ze soupisu převodů poštovních poukázek ze dne [datum], dne [datum], dne [datum] bylo zjištěno, že byl hrazen nájem, [variabilní symbol], ve výši 14 521 Kč a dne [datum] ve výši 5 164 Kč, dne [datum], [datum], [datum], a [datum] částky vždy ve výši 11 064 Kč.

48. Ze soupisu úhrad v roce 2015 bylo zjištěno, že dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] uhradila žalobkyně vždy částku 14 521 Kč. Dále dne [datum], dne [datum] uhradila vždy částku ve výši 15 794 Kč.

49. Soud dále zamítl provedení důkazu na čl.l 16, jednalo se zřejmě o vývěsní ceduli ohlašující rekonstrukci, tedy důkaz, který není podstatný pro prokázání bezdůvodného obohacení. A dále z potvrzení o hlášení bytu ze dne [datum] (na č.l. 50a) z dopisu žalobkyně adresovaného žalované- nabídka koupě bytové jednotky [číslo] [ulice a číslo] ze dne [datum], nevyplynula žádná tvrzení podstatná pro rozhodnutí sporu.

50. Z přehledu plateb – [celé jméno žalobkyně] bylo zjištěno, že od ledna 2013 žalobkyně hradila částky 14 871 Kč měsíčně, popř. 14 521 Kč, popř. 11 959 Kč měsíčně, 5 164 Kč dne [datum], či 11 064 Kč. V květnu 2014 žalobkyně na narůstající dluh ve výši 11 273 Kč pak započetla přeplatek za měsíce leden až září roku 2013 ve výši 13 919 Kč a přeplatek za zbývající část roku 2013 ve výši 3 556 Kč. V červenci 2015 pak žalovaná započetla opět přeplatek za měsíce květen 2014 až prosinec 2014 ve výši 17 946 Kč, který započetla oproti narůstajícímu dluhu v únoru 2015. Dále na dlužné únorové nájemné započetla neoznačenou platbu ze dne [datum] ve výši 15 794 Kč a část listopadové platby ve výši 1 173 Kč. Na část dluhu z březnového nájemného a záloh použila platbu ve výši 4 023 Kč zaslanou dne [datum], zbytkem pak započetla část na duben 2015 ve výši 11 771 Kč. [příjmení] 5 600 Kč za duben 2015 zůstala nevypořádána. Platby ze dne 2. 6. 205, [datum], [datum] a [datum] byly přesně označeny na příslušné nájemné, tam žalobkyně započetla částky přesně co do rozdílu mezi zaslanou a vyměřenou platbou ve výši 2 850 Kč, 2 850 Kč a 1 273 Kč. Na úhradu nájemného za září pak použila co do části 4 112 Kč přeplatek. Dluh na nájemném byl přes zápočet k danému měsíci ve výši 11 682 Kč.

51. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

52. Žalobkyně měla v pronájmu byt [číslo] o velikosti 2 + 1 m2, na adrese [adresa]. Žalobkyně dne [datum], dne [datum], dne [datum] hradila částky ve výši 14 521 Kč, dne [datum] částku ve výši 5 164 Kč, dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] částky vždy ve výši 11 064 Kč. V roce 2015 hradila dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] vždy částku 14 521 Kč. Dále dne [datum], dne [datum] uhradila vždy částku ve výši 15 794 Kč.

53. Po právní stránce soud věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 29. 12. 2016, neboť k bezdůvodnému obohacení mělo dojít v roce 2015 (dále jen„ o. z.“).

54. Podle ustanovení § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odstavce 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

55. Podle ustanovení § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

56. Podle ustanovení § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odstavce 2 započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

57. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

58. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Soud nárok žalobkyně hodnotil jako nárok z bezdůvodného obohacení, které vzniklo tím, že žalovaná neuhradila žalobkyni přeplatek na zálohách na služby. Soud se nejprve zabýval oběma námitkami žalované a to námitkou promlčení a započtení.

59. Co se týká námitky promlčení, žalobkyně se domáhala vydání částky splatné v červnu roku 2016, žalobu přitom podala v červenci roku 2020. Bylo na žalované, aby promlčení nároku prokázala, a to zejména co do okamžiku, kdy začala běžet promlčecí lhůta, kdy se žalobkyně v intencích § 619 a 621 o. z. dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo je osoba povinná k jeho vydání. Dopisy žalobkyně ze dne [datum] a ze dne [datum] sice prokazují, že v té době žalobkyně měla o přeplatku vědomost, nicméně neprokazují počátek běhu promlčecí lhůty. Paní [jméno] [příjmení], pracovnice žalované, která měla rozesílání vyúčtování na starosti, sice uvedla, že si pamatuje, že v roce 2015 dávala do obálky přímo vyúčtování žalobkyně, nicméně v tomto ohledu jí soud neuvěřil. Byť dle výpovědi svědkyně byla žalobkyně jedna z mála nájemníků žalované daného domu v roce 2016 a že žalobkyně měla u žalované postavení věčné stěžovatelky, jeví se soudu jako málo pravděpodobné, že si pět let nazpět svědkyně vybaví, že dopis s vyúčtováním adresovaným přímo žalobkyni dávala do obálky a že k němu byla přiložena i karta úhrad, a následně jej dala k odeslání. A to i s ohledem, že se jednalo o každodenní pracovní náplň svědkyně. Svědkyně sice věrohodně popsala praxi u žalované, že vyúčtování nájemníků se zasílala v bezprostřední časové blízkosti po jejich vyhotovení, nicméně dokladem o odeslání žalovaná již nedisponuje.

60. Ohledně námitky započtení platí dle komentářové literatury (komentář k § 1982 o. z., přístupný z aplikace „Beckonline“, Hulmák a kol., Občanský zákoník, V. Závazkové právo. Obecná část § 1721–2054, 1. vydání, 2014), že k započtení nedochází automaticky již pouhým faktem souběžné existence vzájemných pohledávek s totožným druhem plnění. Vždy musí být započtení následně ještě povoláno speciálním právním jednání. Co se týká nezaměnitelné identifikace pohledávky, vůči které je jednostranně započítáváno, tak Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 32 Cdo 3908/2012, uvedl, že nezaměnitelná identifikace postoupených pohledávek může být provedena i zprostředkovaně, např. odkazem na čísla postupitelových faktur (srov. rozsudek ze dne 27. října 2005, sp. zn. 29 Odo 654/2003) či na jinou listinu, z níž je předmět právního úkonu seznatelný (srov. rozsudek ze dne 27. dubna 2006, sp. zn. 33 Odo 899/2004). Žalovaná tvrdila, že identifikace na přiloženou kartu úhrad je dostatečnou identifikací pohledávku, kterou vůči žalobkyni započetla. Z dokazování však nebylo prokázáno, jaký obsah mělo zaslané vyúčtování, zda obsahovalo i informaci o výši úhrad žalobkyně a výši dluhu z průběhu roku 2015. Jako jednání, kterým došlo k započtení, pak soud hodnotil podání žalované ze dne [datum]. Z přehledu úhrad žalované za rok 2015, že platby za květen, červen a srpen byly označeny jako platby nájemného. Žalobkyně na tyto měsíce uhradila částky třikrát 14 521 Kč namísto sjednané částky ve výši 17 371 Kč za měsíce květen a červen 2015 a částky 15 794 Kč za měsíc srpen 2015. Započtená částka tak činí 6 973 Kč (2 850 Kč, 2 850 Kč a 1 273 Kč). Co se týká zápočtu za měsíc září 2015, tam žalobkyně dne [datum] poslala neoznačenou platbu ve výši 15 794 Kč. Tu žalovaná započetla dluh nejdříve splatný, který evidovala v únoru 2015 ve výši 16 967 Kč. Za září 2015, na který zřejmě dle data poslání žalobkyně zamýšlela uhradit, tak žalobkyni zůstal dluh 4 112 Kč. Co se týká zápočtu za měsíc duben 2015, na úhradu dlužného nájmu za duben byla použitá první disponibilní platba z [datum] v části 11 771 Kč, výše úhrady však měla činit 17 371 Kč, žalovaná tak použila k zápočtu částku 5 600 Kč. Započtená částka tak činí 6 973 Kč, 4 112 Kč a 5 600 Kč, celkem tedy žalovaná započetla celou žalovanou částku ve výši 16 685 Kč. Soud proto shledal žalobu jako nedůvodnou a nárok žalobkyně zamítl.

61. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 584 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 685 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání ze dne [datum] a dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum] a dne [datum]) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 400 Kč ve výši 2 184 Kč.