7 C 235/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 5 191,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 500 Kč od 29. 3. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 1 691,66 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 191,66 Kč od 3. 11. 2021 do 28. 3. 2022 a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 691,66 Kč od 29. 3. 2022 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 099,63 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 9. 4. 2022 domáhala zaplacení částky 5 191,66 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 20. 9. 2021 uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Veškerá smluvní ujednání mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku, kdy se žalovaný zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa] a uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla bankovního účtu a mobilního telefonu. Žalovaný k prokázání své totožnosti předložil žalobkyni elektronickou cestou kopii svého dokladu totožnosti a výpis ze svého bankovního účtu. Na základě úspěšné registrace byla žalovanému založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaný poté prostřednictvím klientské sekce požádal o poskytnutí úvěru. Na základě toho žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného výpisem z účtu, případně výplatními lístky a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB nebo CRIF. Z doložených listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalovaného ke splácení úvěru. Následně došlo dne 20. 9. 2021 mezi účastníky k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo]. Dle čl. 20 smlouvy o úvěru byl sjednán úvěr ve výši 3 500 Kč, kdy se žalovaný zavázal, že jej splatí jednorázově nejpozději do 2. 11. 2021 společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 1 138,66 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 20. 9. 2021, a to převodem na jeho účet č. [bankovní účet]. Žalovaný žalobkyni poskytnutý úvěr ani poplatek ve sjednané době neuhradil. Žalobkyni tak vznikl v důsledku prodlení žalované nárok na vrácení jistiny ve výši 3 500 Kč, úrok a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 138,66 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 500 Kč od 3. 11. 2021 do zaplacení a nárok dle čl. 4 .4.3 Smlouvy o úvěru na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 3 500 Kč od 3. 11. 2021 do 9. 4. 2022 v celkové výši 553 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani před zaslanou předžalobní výzvu zástupcem žalobkyně. Žalobkyně byla dále soudem vyzvána, aby sdělila, zda zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Dne 4. 7. 2022 k tomuto zaslala výpis z databáze EUCB CZ, výpisy z bankovního účtu žalovaného za období 1. 7. 2021 do 30. 9. 2021, výplatní pásku za srpen 2021 zaměstnavatele [anonymizováno] a rozhodnutí [anonymizováno] č. j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno].

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč, vzhledem k čemuž se jedná o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu prvého stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Po provedeném dokazování soud ve věci dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že obsahuje údaje o žalovaném, chybí však vlastnoruční, popř. zaručený elektronický podpis. Výše úvěru je uvedena v částce 3 500 Kč.

7. Z Oznámení o provedení příkazu k úhradě bylo zjištěno, že dne 20. 9. 2021 byla na účet žalovaného č. [anonymizováno] převedena částka 3 500 Kč.

8. Ze sdělení [anonymizováno] ze dne 21. 6. 2022 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. [anonymizováno] je žalovaný [anonymizováno] a dne 20. 9. 2021 byla na jeho účet připsána částka ve výši 3 500 Kč.

9. Z výzvy k úhradě dluhu, předžalobní upomínky podle § 142 o. s. ř. ze dne 21. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky do sedmi dnů. Tato výzva byla žalovanému zaslána dne 21. 3. 2022 e-mailovou zprávou.

10. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, když v řízení nebylo prokázáno, že by mezi ní a žalovaným byla uzavřena předmětná úvěrová smlouva. Jak je patrné ze shora uvedeného, smlouva nebyla opatřena podpisem žalovaného. Soud si je vědom toho, že k jejímu uzavření mělo dojít pomocí prostředků komunikace na dálku, ale ani v takovém případě nelze rezignovat na požadavek jasného určení stran a obsahu smlouvy. Jde-li o identifikaci stran, pak soud uvádí, že problémy zřejmě nenastanou tam, kde bude distančně uzavřená smlouva opatřena zaručeným elektronickým podpisem. Za určitých okolností by zřejmě připadalo v úvahu také užití prostého elektronického podpisu anebo podpisu v podobě jednorázového kódu, na němž se strany předem dohodly, zde by však bylo nutné trvat na tom, aby o identitě osoby svědčily také jiné skutečnosti, jako např. telefon či email navázaný na již dříve řádně ztotožněný subjekt.

11. V projednávané věci byla žalovanému poskytnuta částka 3 500 Kč poté, co žalovaný odeslal prostřednictvím internetových stránek žalobkyně žádost o úvěr v klientské sekci. S ohledem na uvedené však soud tento způsob identifikace nepovažuje za dostatečný. Povinná strana měla činit veškeré kroky při sjednávání smlouvy distančně, přičemž k jejímu uzavření mělo dojít takovým shora popsaným způsobem, u něhož nelze vyloučit ani to, že blíže neztotožněná osoba zadala údaje žalovaného bez jeho vědomí. V daném případě tak nebylo prokázáno, že by žalovaný s původním věřitelem uzavřel smlouvu o úvěru, zároveň nebylo prokázáno ani to, že by smlouva byla uzavřena právě v tom znění, v němž byla soudu předložena, kdy z žádného důkazu nevyplývá, že by právě tato smlouva kdy byla předmětem jakéhokoliv kontraktačního procesu. Žalovanému byla dne 20. 9. 2021 poukázána částka ve výši 3 500 Kč, nicméně z jakého právního důvodu se tak stalo, prokázáno nebylo. Soud proto postupoval dle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť shledal, že se ze strany žalovaného jedná o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat. Proto soud žalobkyni také nepřiznal nárok na úrok a poplatek z poskytnutí úvěru a smluvní pokutu v celkové výši 1 691,66 Kč s příslušenstvím.

12. Jde-li o uplatněný nárok na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požadovala od 3. 11. 2021, pak je třeba uvést následující. Již Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

13. Dluh se zde stal tedy splatným až v návaznosti na učiněnou výzvu. V daném případě žalobkyně doložila, že výzva k plnění byla žalovanému odeslána do e-mailové schránky dne 21. 3. 2022, kdy mělo být plněno do 7 dnů. Žalovaný je tedy v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu § 1970 o. z., a byl povinen plnit, nikoliv však první den poté, jak uvádí dané rozhodnutí (to ještě odkazuje na ust. § 563 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013), ale bez zbytečného odkladu dle aktuálně účinné úpravy obsažené v ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. (v ostatním však zůstává uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky nadále aplikovatelné). Ve výzvě ze dne 21. 3. 2022 byla určena lhůta 7 dnů, lhůta k plnění určená žalobkyní zákonnou lhůtu nezkracuje, jedná se o lhůtu bez zbytečného odkladu dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Soud proto vycházel při stanovení splatnosti ze sedmidenní lhůty dle výzvy stanovené v souladu se zákonem a žalobkyni přiznal úroky z prodlení od 29. 3. 2022 ve výši, která je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. Zároveň soud pro úplnost dodává ohledně doručování předžalobní výzvy do e-mailové schránky, že Doručeno může být všude, kde je adresát zastižen (analogicky k § 46a odst. 1), a to jakýmkoliv způsobem (e-mailem, dopisem, osobně atd.). Důležité je, aby se výzva dostala do jeho sféry dispozice podle hmotného práva, neboť jednostranný písemný projev vůle je účinný vůči adresátovi okamžikem, resp. dnem, kdy se ocitne v jeho dispoziční sféře a adresát má možnost se s jeho obsahem seznámit. Není tedy rozhodující, že o obsahu právního úkonu adresát v tento den dosud neví (NS 28 Cdo 72/2004). Výzva nemusí být doručena, postačí, aby ji žalobce zaslal na adresu pro doručování (§ 46, 46a, 46b). Tedy buď do datové schránky, na sdělenou elektronickou adresu, anebo na adresu pro doručování prostřednictvím doručovacího orgánu, účastníka řízení či jeho zástupce. Dle usnesení NS ze dne 09. 11. 2017, č. j. 27 Co 86/2017, jazykový výklad ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. pak nevybízí k závěru, že zákonodárce vylučuje komunikaci vedenou elektronickými prostředky z působnosti tam formulovaného pravidla (že by zakazoval uplatnění předžalobní výzvy k plnění e-mailem) a tím (též) negoval hmotněprávní úpravu, která s právním jednáním učiněným elektronickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby spojuje zachování písemné formy; srov. opět § 562 odst. 1 o. z. Aplikace doslovného znění daného ustanovení (jež ze své působnosti nevylučuje předžalobní výzvu k plnění učiněnou e-mailem) pak nezakládá ani rozpor s jeho smyslem a účelem. Odvolací soud proto uzavírá, že v situaci, kdy žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu, jejíž splnění vymáhá soudně, prostřednictvím e-mailové komunikace, splňuje požadavky výzvy k plnění dle § 142a odst. 1 o. s. ř. i předžalobní výzva k plnění, kterou žalobce zaslal e-mailem žalovanému v předepsané lhůtě na elektronickou (e-mailovou) adresu udávanou žalovaným v obchodním styku účastníků.

15. Zároveň s ohledem na výše uvedené, kdy soud přiznal žalobkyni pouze částku 3 500 Kč představující bezdůvodné obohacení, soud zamítl požadavek žalobkyně na zákonné úroky z prodlení z částky 5 191,66 Kč pro období od 3. 11. 2021 do 28. 3. 2022 a co do zákonného úroku z prodlení z částky 1 691,66 Kč od 29. 3. 2022 do zaplacení.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 099,63 Kč, přičemž tato částka představuje 34,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,42 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32,58 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 191,66 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení a návrh ve věci samé) a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.