7 C 247/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. et Bc. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jednotka vymezená dle občanského zákoníku, v pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, postavena na , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na adrese , adresa, , vše uvedené v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , evidováno na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , a tuto jednotku vyklizenou žalobkyni odevzdat do čtyř měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se jako vlastník bytu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na adrese , adresa, domáhala po žalované jejího vyklizení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou jako nájemkyní uzavřela dne 4. 2. 2014 smlouvu o nájmu bytu na dobu neurčitou. Z důvodu nehrazení nájmu po dobu delší než 3 měsíce byla nájemní smlouva výpovědí z 12. 2. 2025 z důvodu porušování povinností zvlášť závažným způsobem vypovězena. Výpověď byla doručena 25.2.2025. K tomuto datu tak zanikl nájemní vztah. Žalobkyně žalovanou současně přípisem ze dne 24. 7. 2024 upozornění na porušování svých povinností a spolu s tímto upozorněna na možnost výpovědi v případě, že nedojde k nápravě. Žalovaná však na uvedenou výzvu nijak nereagovala, byt nevyklidila a nepředala.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že je matkou samoživitelkou, která v bytě žije společně se svou nezletilou dcerou Sabinou, která je současně studentkou učebního oboru kadeřnice. Veškerou péči o dceru zajišťuje žalovaná sama, otec dítěte se na výchově nepodílí, výživné nehradí. Žalovaná se dostala do finančních obtíží v důsledku zhoršení zdravotního stavu, které vedlo k pracovní neschopnosti trvající od února 2023, v důsledku zdravotních potíží byl žalované následně přiznán invalidní důchod I. stupně. V srpnu 2024 podstoupila žalovaná operaci páteře, po níž následovala delší dobu trvající rekonvalescence. V období rekonvalescence nebyla schopna plnit své závazky, přesto se snažila situaci řešit, včetně účasti na jednání bytové komise a žádostí o pomoc u různých nadací. Od ledna 2025, tedy po ukončení rekonvalescence, pracuje žalovaná na částečný úvazek, současně pobírá sociální dávky a snaží se tak pravidelně hradit běžné nájemné i závazky plynoucí z dříve uzavřené dohody (smíru) uzavřené v červenci 2025. Žalovaná s návrhem na vyklizení nesouhlasí, kdy má za to, že k důvodům svědčícím pro ukončení nájmu a vyklizení nemovitosti došlo v důsledku zdravotních potíží žalované, a tedy nezaviněně. V případě, že by soud žalobě vyhověl, navrhla žalovaná poskytnutí přiměřené lhůty k vystěhování, a to s ohledem na svou sociální a zdravotní situaci a péči o nezletilé dítě.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná na výzvu soudu nereagovala, kdy soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav:

5. Z informace o jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v kat. území , adresa, , LV č. , hodnota, , soud zjistil, že vlastníkem bytové jednotky je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , kdy žalobkyně má svěřenou správu nemovitostí ve vlastnictví obce.

6. Z nájemní smlouvy č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovanou jako nájemkyní bylo zjištěno, že ji uzavřely k nájmu bytové jednotky č. , hodnota, na adrese , adresa, . Smlouva byla dne 4. 2. 2014 uzavřena na dobu neurčitou. S žalobkyní měla bytovou jednotku obývat její nezletilá dcera.

7. Z výzvy ze dne 24. 7. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně informuje žalovanou, že vůči žalované eviduje dluh na nájemném ve výši 18 900 Kč a dále dluh plynoucí z titulu dříve uzavřené splátkové dohody ve výši 19 000 Kč. Vyzvala žalovanou k okamžité nápravě ve formě úhrady dlužných částek nebo sjednání a plnění splátkového kalendáře. V opačném případě upozornila žalobkyně žalovanou na možnost ukončení nájmu pro závažné porušení povinnosti nájemce – nezaplacení nájemného a nákladů za služby za dobu alespoň 3 měsíců.

8. Z výpovědi nájmu bytu ze dne 12. 2. 2025, spolu s doručenkou 25. 2. 2025 soud zjistil, že v důsledku porušení povinnosti nájemce – nezaplacení nájemného a nákladů za služby za dobu alespoň 3 měsíců (nedoplatky běžného nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu za měsíce červen 2024–leden 2025 a dluh plynoucí z neplnění dohody o splátkách dluhu ve výši 44 000 Kč). Nájemní vztah byl ukončen bez výpovědní doby ke dni doručení výpovědi se stanovením měsíční lhůty k vyklizení a předání bytové jednotky.

9. Z evidenčního listu ze dne 31. 5. 2023 soud zjistil, že základní měsíční nájemné je stanoveno na 4 995 Kč. Celkový předpis nájemného včetně stanovených záloh (ve výši 4 305 Kč) pak činí 9 300 Kč měsíčně.

10. Z výpisu z konta nájemce č. , hodnota, ze dne 12. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně eviduje vůči žalované k tomuto datu dlužné nájemné za období měsíců červen 2024 až leden 2024 ve výši 18 270 Kč, dluh na zálohách na služby ve výši 34 430 Kč (celkem tedy částku 52 700 Kč), a dále dluh na vyúčtování služeb za období roku 2023 ve výši 5 966 Kč.

11. Z propouštěcí zprávy Fakultní nemocnice Královské , adresa, – Neurochirurgická klinika ze dne 27. 8. 2024 soud zjistil, že žalovaná dlouhodobě trpí zdravotními potížemi se zády – bolesti v oblasti bederní páteře, s přesahem do dolních končetin a sníženou citlivostí, s diagnózou výhřez meziobratlové ploténky mezi obratli L5/S1 a nutností řešení formou operačního zásahu.

12. Z Pracovní smlouvy a mzdového výměru ze dne 23. 1. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla od ledna 2025 zaměstnaná u společnosti 55CZ s.r.o. na pozici uklízeč v administrativních objektech – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s pravidelným měsíčním příjmem ve výši 9 585 Kč.

13. Z Posudku o invaliditě ze dne 25. 3. 2024 a Oznámení ČSSZ ze dne 11. 12. 2024 soud zjistil, že v důsledku dlouhodobě zhoršeného zdravotního stavu, který žalovanou do určité míry omezuje v pracovní schopnosti, byla žalované přiznána invalidita I. stupně, s mírou poklesu pracovní schopnosti v rozsahu 35 %, a dále v souvislosti uvedeným přiznán invalidní důchod ve výši 6 622 Kč měsíčně.

14. Z Platebních dokladů SIPO z měsíců březen až září 2025 soud zjistil, že žalovaná v uvedených měsících řádně hradila nájem. Ze stvrzenek z 29. 1. 2025 a 12. 3. 2025 soud zjistil, že ze strany žalované došlo k částečné úhradě nájemného ve výši vždy 5 000 Kč, a to za měsíce 1 a 2/2025.

15. Provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Z ostatních provedených důkazů (zejména ze zbytku rozsáhlé zdravotní dokumentace žalované a dokladů o hrazení nájmu a plateb souvisejících s užíváním bytu) soud neučinil žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

16. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně má svěřenou správu nemovitostí ve vlastnictví obce k bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na adrese , adresa, , v k. ú. , adresa, . Bytovou jednotku měla v nájmu žalovaná, nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Žalovaná porušila svou povinnost nájemce, kdy dlouhodobě (více než 3měsíčního) nehradila nájemné a náklady za služby, a to za dobu delší 3 měsíců. V důsledku uvedeného žalobkyně vypověděla předmětný nájem žalované a současně s výpovědí udělila žalované měsíční lhůtu k vyklizení a předání bytové jednotky. Žalovaná však na uvedené nereagovala a předmětnou bytovou jednotku dosud nevyklidila, a nadále bytovou jednotku užívá bez právního titulu.

17. Po právní stránce soud věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), v účinném znění.

18. Podle ustanovení § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

19. Podle ustanovení § 2202 odst. 1 o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.

20. Podle ustanovení § 2204 odst. 1 o. z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.

21. Podle ustanovení § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

22. Podle ustanovení § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

23. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Nájemní smlouva k bytové jednotce byla sjednána na dobu neurčitou. Žalovaná byla ke dni 24. 7. 2024 ze strany žalobkyně informována, že s ohledem na závažné porušení povinnosti na její straně, spočívající v nezaplacení nájemného a nákladů za služby za dobu alespoň 3 měsíců, hrozí žalované ukončení nájmu, a to v případě, kdy nebude zjednána náprava. Ta měla spočívat ve formě úhrady dlužných částek nebo sjednání a plnění splátkového kalendáře. V důsledku nesplnění podmínek stanovených v zaslané výzvě žalobkyně následně přistoupila k ukončení nájmu formou výpovědi ze dne 12. 2. 2025, doručené žalované dne 25. 2. 2025. Soud měl tedy nájemní vztah za řádně ukončený, přičemž bylo na žalované, aby prokázala případnou existenci užívacího titulu. To se nestalo a soud tedy žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl.

24. Co se týká lhůty k vyklizení, soud přihlédl k několika skutečnostem, zejména pak k těm, že byt je užíván kromě žalované rovněž i nezletilým dítětem – dcerou žalované (ročník narození 2009). Žalovaná současně prokázala, že se dlouhodobě potýká s vážnými zdravotními potížemi, které si kromě chirurgického zákroku vyžádaly rovněž dlouhodobou rekonvalescenci, do značné míry ji omezovaly v běžném i pracovním životě a v jejichž důsledku byla žalované přiznána invalidita I. stupně. Z doložených skutečností soud nadále shledal, že i přes nepříznivý zdravotní stav žalovaná nezůstává pasivní a nadále vyvíjí snahu o splácení již existujících závazků ve vztahu k žalobkyni. Dále soud zohlednil skutečnost, že žalobkyně rovněž z titulu své činnosti poskytuje nájemní bydlení osobám, které mají problémy najít si samy bydlení na trhu s byty. Soud proto rozhodl, že lhůtu k vyklizení prodlouží oproti zákonné patnáctidenní na čtyři měsíce, byť je si vědom, že nájemní vztah skončil již ke dni 25. 2. 2025, a že žalovaná tak měla již čas i možnost vyvíjet intenzivní snahu k získání nového bydlení. Nicméně v tomto ohledu upřednostnil zájem nezletilého dítěte a nezaviněnou situaci na straně žalované, aby tak žalovaná měla dostatek času zajistit si nové bydlení.

25. Pro úplnost soud dodává, že postup soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. pro účely vydání rozsudku o vyklizení bytu aproboval Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 17. 6. 2025, č.j. 69 Co 25/2025–55, v případě skutkového stavu, který je bez pochybností patrný. To je v daném případě splněno.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (žaloba, předžalobní výzva). Soud nepovažuje právní zastoupení v případě vyklizení bytu za účelně vynaložený náklad u městských částí. V případě statutárních měst a jejich městských částí se podle ustálené judikatury presumuje, že jejich personální vybavení je dostatečné k tomu, aby byly schopny kvalifikovaně hájit své zájmy, aniž by musely vyhledávat právní pomoc advokátů, jejichž náklady pak nelze mít za účelně vynaložené, není-li v řízení prokázán opak (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2596/2015). Ústavní soud sice zároveň zdůraznil význam okolností konkrétního případu a připustil účelnost zastoupení advokátem v případech, kdy se jedná o právní problematiku specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou, či s mezinárodním prvkem, o takový případ však v dané věci nejde. Žaloba na vyklizení bytu naopak patří mezi ustálenou agendu městských částí a daný případ tak nelze podřadit pod uvedenou výjimku.

27. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.