7 C 303/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 180 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalované bylo uloženo zaplacení částky 180 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 99 038,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.</b> 1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] podaným k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 domáhal zaplacení částky 180 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou, sestrami, byla dne [datum] uzavřena ústní dohoda o narovnání vzájemných vztahů, na základě které se žalovaná zavázala uhradit [jméno] [příjmení] částku 820 000 Kč jako náhradu nákladů rekonstrukce budovy [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Žalovaná se původně zavázala uhradit částku 300 000 Kč do [datum] a zbylých 520 000 Kč po splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně vždy k 10. dni v měsíci. [jméno] [příjmení] postoupila pohledávku dne [datum] v nezaplacené výši 670 000 Kč na žalobce. Žalovaná uhradila namísto 300 000 Kč částku 150 000 Kč a na splátkách po 5 000 Kč uhradila celkem 22 splátek za leden 2016 až duben 2016 a květen 2016 a říjen 2016. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 3, pod sp. zn. 21 C 267/2019, žalobce uplatňoval nezaplacených 150 000 Kč a dále splátky do května 2019. Ve zdejším řízení pak uplatňuje splátky za období od června 2019 do května 2022. V podání ze dne [datum] doplnil, že částečné plnění částky ve výši 150 000 Kč žalovanou a částečné plnění dle splátkového kalendáře znamená, že žalovaná uznala plněním dluhu ve smyslu § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Na jednání u soudu dne [datum] žalobce dále tvrdil, že Městský soud v Praze ve svém rozsudku Praze ze dne 1. 9. 2022, č.j. 20 Co 222/2022–189, pominul, že existovaly dvě dohody, jedna mezi ním a žalovanou o rekonstrukci domu uzavřená v prosinci 2015 a dále jedna mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou. V písemném vyjádření ze dne [datum] dále tvrdil, že to byla žalovaná, kdo žalobci nabídl rekonstrukci nemovitosti a on tuto nabídku přijal tím, že s rekonstrukcí započal. Žalobce pak v dobré víře ponížil částku, kterou původně požadoval ve vyúčtování. Následně byla mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] uzavřená ústní dohoda o narovnání a mezi ním a žalovanou započalo jednání o uzavření dohody o hrazení nákladů rekonstrukce. Dohoda byla uzavřena ústně, a protože žalovaná započala s plněním, nedomáhal se žalobce písemného potvrzení dohody. Žalobci měla žalovaná uhradit částku 670 000 Kč ve splátkách po 5 000 Kč a [jméno] [příjmení] měla žalovaná uhradit 820 000 Kč. Žalovaná platby, které [jméno] [příjmení] zasílala, označila jednou jako„ první splátka vyrovnání za [obec]“ a platby zasílané žalobci jako„ platba za rekonstrukci v [obec]“. Žalovaná nikdy nezdůvodnila, proč takové platby posílala na účet žalobce, nejednalo se jen o dobrou vůli žalované. Na jednání u soudu dne [datum] žalobce uvedl, že žalovaná částka je vlastně doplatkem původně poskytnuté slevy, kdy nepožadoval uhrazení DPH, pokud bude žalobkyně řádně splácet. Ta však řádně nesplácela, a proto nyní tuto slevu požaduje. V podání ze dne [datum] žalobce dále doplnil, že žalobce pořídil veškerý materiál na stavbu a prováděl veškeré stavební úpravy. Proto předložil žalované soupis prací od roku 2007 do roku 2014 a poskytl žalované přiměřenou slevu ve výši 200 000 Kč.

2. Žalovaná podala dne [datum] odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu a navrhla zamítnutí žaloby. Dále dne [datum] uvedla, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2022, č.j. 20 Co 222/2022–189, změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ve spise sp. zn. 21 C 267/2019, a konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou nebyla uzavřena žádná dohoda o narovnání, a tedy nemohl být tento nárok ani postoupen. V podání ze dne [datum] dále uvedla, že nepopírá, že paní [jméno] [příjmení] provedla rekonstrukci na domě jejich rodičů, nicméně udělala to pro vlastní pohodlí a nikdy žalovaná s paní [příjmení] neuzavřely dohody o vyrovnání nákladů za rekonstrukci. Žalovaná neuzavřela dohodu o narovnání, a to ani konkludentně. Dále odkázala na protokol z jednání u Obvodního soudu pro Prahu 3, pod sp. zn. 21 C 267/2019, ze dne 5. 11. 2021, že paní [příjmení] uvedla, že žalované bylo v průběhu roku 2015 předloženo několik verzí dohody o narovnání, žalovaná však nepodepsala ani jednu z dohod a ani nevyjádřila souhlas s jejich obsahem. Žalovaná dále v podání ze dne [datum] uvedla, že rekonstrukci domu prováděla paní [jméno] [příjmení] ze svého popudu, na své náklady a na základě dohody s matkou [jméno] [příjmení] a žalované. To, že fakticky rekonstrukci provedl žalobce, nezakládá žádný vztah mezi žalobcem a žalovanou, žalovaná s žalobcem o žádné rekonstrukci nikdy nejednala. Žalovaná s ohledem na to, že pobývala v zahraničí, neměla na rekonstrukci nemovitosti žádný zájem. I žalovaný v dovolání ve věci u Obvodního soudu pro Prahu 3, pod sp. zn. 21 C 267/2019, sám tvrdí, že rekonstrukce byla provedena na náklady [jméno] [příjmení]. Zároveň se jeví jako nelogické, proč by se žalovaná zavazovala k hrazení nákladů rekonstrukce, se kterou nesouhlasila, a to ještě dvakrát, jednou žalobci a jednou paní [jméno] [příjmení]. Co se týká plateb, ty žalovaná posílala paní [jméno] [příjmení] jako dobrovolnou kompenzaci za provedenou rekonstrukci. Tvrzení žalobce jsou rovněž absurdní, když v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 3, pod sp. zn. 21 C 267/2019, platby 5 000 Kč měsíčně podřazoval pod jím tvrzenou dohodu o narovnání. Pokud hradila žalovaná tyto částky na účet žalobce, jednalo se pouze o platební místo, které [jméno] [příjmení] žalované sdělila. V podání ze dne [datum] dále uvedla, že o žádném poskytnutí slevy žalovaná s žalobcem nikdy nejednala a ani neuzavřela žádnou takovou dohodu. S žalobcem žalovaná nejednala ani o nákladech na rekonstrukci a jediným, kdo by slevu mohl poskytnout, je paní [jméno] [příjmení]. Jako rozporné pak žalovaná označila tvrzení žalobce o poskytnutých slevách, jejichž částky se liší 450 000 Kč, 380 000 Kč či 250 000 Kč. Uvedená sleva se nevyskytuje ani v textech dohody o narovnání, které zasílala [jméno] [příjmení]. Nepravděpodobný je i žalobcem tvrzený časový okamžik uzavření smlouvy, neboť v prosinci 2015 nebyla žalovaná přítomna v České republice. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná uvedla, že žalovaná žádnou vůli k uhrazení nákladů rekonstrukce nikdy neprojevovala a žalobce tak nemá žádný nárok z jím tvrzené dohody o rekonstrukci, 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti: Předmětné nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví žalované a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z nichž každá vlastní jejich jednu ideální polovinu (viz Informace o pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], vše zapsáno [stát. instituce], [stát. instituce]). Dále byl sepsán návrh dohody o provedené rekonstrukci a jejím proplacení, kdy se [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] měly dohodnout na proplacení částky 820 000 Kč za proplacení nemovitostí (dohoda o provedené rekonstrukci s datem [datum] na č. l. 95), podle které měla žalovaná souhlasit se zaplacením nákladů na rekonstrukci předmětné nemovitosti podle stavebního povolení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jejímž investorem měla být žalovaná, přičemž však skutečné náklady byly placeny [jméno] [příjmení], uzavření dohody o narovnání prokázáno nebylo. E-mailem ze dne [datum] žádala žalované zástupce [jméno] [příjmení] o radu ohledně vyřešení situace v nemovitosti (viz e-mail ze dne [datum]). E-mailem ze dne [datum] informoval [jméno] [příjmení] žalovanou ohledně možností řešení provedené rekonstrukce právní předchůdkyně žalobce (viz e-mail ze dne [datum]). E-maily ze dne [datum] a [datum] proběhla komunikace mezi žalovanou a [jméno] [jméno] a [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], v návrhu dohody datované [datum] je uvedeno, že investorem na nemovitostech je [jméno] [příjmení] (viz e-maily ze dne [datum] a [datum]). E-maily ze dne [datum], [anonymizována dvě slova], [rok] a [datum] se žalovaná snažila zajistit znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] (viz e-mailová komunikace ze dne [datum], [anonymizována dvě slova], [rok] a [datum]), znalec se omluvil, že nestihl znalecký posudek provést (viz e-mail ze dne [datum]). E-mailem ze dne [datum] navrhla [jméno] [příjmení] žalované sepsání smlouvy ještě v roce 2010 s tím, že by žalované uhradila zálohu ve výši 200 000 Kč (viz e-mail ze dne [datum]). E-mailem ze dne [datum] sdělila žalované, že přestože to žalované slíbila, není v jejích finančních možnostech vyplatit žalovanou z poloviny nemovitosti (viz e-mail ze dne [datum]). V e-mailu ze dne [datum] navrhl [jméno] [příjmení] - právní zástupce žalované - podmínky uzavření darovací smlouvy, o uzavření darovací smlouvy jednaly, žalovaná dne [datum] podepsala darovací smlouvu ve prospěch [jméno] [příjmení] (e-mail ze dne [datum] návrh darovací smlouvy a nemovitost kopie darovací smlouvy na č.l. 73 nepodepsaná mezi paní [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení]). V e-mailu ze dne [datum] sdělila právní předchůdkyně žalobce [jméno] [příjmení], že nehodlá slevit ze svých nároků, na sepsání darovací smlouvy mu dává čas do [datum] a pokud nebude na její požadavky přistoupeno, bude požadovat náklady na rekonstrukci (e-mail ze dne [datum]). Z výpisu z účtu [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že vracela žalované dne [datum] částku 500 Kč a dne [datum] částku 1 500 Kč (výpisy z aplikace [jméno] [jméno] [příjmení] a výpisy z účtu [jméno] [příjmení]). Převodem ze dne [datum] předvedl [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] částku 100 000 Kč s označením První splátka vyrovnání za [obec], [jméno] a [anonymizováno] (výpisy z účtu ze dne [datum] a výpis z účtu ze dne [datum]), kdy majitelem účtu je [jméno] [příjmení] a je tu odepsáno 1 500 Kč na číslo protiúčtu 670 [bankovní účet]. Dne [datum] byla mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem uzavřena dohoda, na základě které právní předchůdkyně žalobce postoupila pohledávku ve výši 670 000 Kč proti žalované (původně ve výši 820 000 Kč) představující náklady na rekonstrukci předmětné nemovitosti na žalobce. Právní předchůdkyně žalobce měla zároveň podle dohody domluvit s žalovanou zasílání splátek na účet žalobce (viz dohoda o postoupení pohledávky ze dne [datum]). [stát. instituce], odborem výstavby bylo vydáno rozhodnutí, [číslo jednací] [anonymizováno], na základě kterého byly povoleny stavební úpravy předmětné nemovitosti, kdy bylo uvedeno, že stavbu provede dodavatelsky [celé jméno žalobce] (viz nesporná tvrzení účastníků). Žalobce vyhotovil Vyúčtování rekonstrukce, v níž uvedl náklady rekonstrukce, které činily 1 038 045 Kč, s tím, že odečteno mělo být cca 200 000 Kč, výsledná částka k zaplacení tak činila 820 000 Kč (viz vyúčtování [anonymizováno] na č.l. 43 spisu). Byl vyhotoven také další Soupis prací za období od roku 2005 do roku 2014, ve kterém byly vypočteny náklady na stavbu i posle jednotlivých pokojů (viz vyúčtování v příloze spisu a faktura [číslo] [rok]). Obvodní soud pro Prahu 3 ze dne 15. 3. 2022, č.j. 21 C 267/2019-158, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2022, č.j. 20 Co 222/2022–189, tak, že soudy zamítly žalobu na zaplacení žalované částky z dohody o narovnání uzavřené dne [datum] žalovanou a [jméno] [příjmení]. Závazek vycházel z dohody o narovnání, kterým se žalovaná měla zavázat zaplatit [jméno] [příjmení] náhradu nákladů rekonstrukce ve výši 820 000 Kč s tím, že první splátka ve výši 300 000 Kč měla být zaplacena do [datum] a zbývající částka ve výši 520 000 Kč. Žalovaná však hradila pouze částečně, neboť z první splátky ve výši 300 000 Kč uhradila ke dni [datum] pouze 150 000 Kč a z částky 520 000 Kč uhradila pouze 17 splátek. Městským soudem byla žaloba zamítnuta s odůvodněním, že v řízení nebylo prokázáno uzavření dohody o narovnání ze dne [datum], a tudíž nebyla být ani platně postoupena pohledávka na základě dohody ze dne [datum] (viz rozsudek Obvodního soud pro Prahu 3 ze dne 15. 3. 2022, č.j. 21 C 267/2019-158, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2022, č.j. 20 Co 222/2022–189). V rámci řízení ve spise zdejšího soudu sp. zn. 21 C 267/2019 byli vyslechnuti pan [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalobce (protokol o jednání před soudem prvního stupně ze dne [datum]). [jméno] [příjmení] uvedl, že v roce 2015 došlo k dohodě mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou, že si [jméno] [příjmení] provede rekonstrukci, aby mohla v domě bydlet. Náklady rekonstrukce žalobce spočítal, když už rekonstrukce probíhala, ve výši 1 200 000 Kč, a protože v nemovitosti bydlel, odečetl 400 000 Kč, takže výsledná částka činila 820 000 Kč. Žalovaná s tím souhlasila s tím, že 500 000 Kč by mohla uhradit hned, po nějakém čase řekla, že je to pro ni moc, že by mohla uhradit 300 000 Kč a nakonec poslala 100 000 Kč a pak posílala 5 000 Kč měsíčně. Rekonstrukci platila [jméno] [příjmení] pak si začala stavět domek u [obec] a potřebovala peníze, tak je začala vymáhat na žalované, ale ta jí je nedala. [jméno] [příjmení] uvedla, že existovala dohoda, že celou rekonstrukci bude hradit ona. Žalobce v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že na rekonstrukci se domluvila jeho právní předchůdkyně s žalovanou asi z iniciativy jeho právní předchůdkyně, ve stavebním povolení bylo uvedeno, že práce bude provádět on, finance poskytla [jméno] [příjmení], žalovaná nijak nepřispívala.

4. V účastnické výpovědi v tomto řízení žalobce uvedl, že když začali s žalovanou řešit proplacení rekonstrukce, žalobce vyhotovil vyúčtování na její žádost. On prováděl rekonstrukci na žádost žalované. Celková cena rekonstrukce byla vyčíslena na částku 1 270 000 Kč, za odbydlení dal žalované slevu na 820 000 Kč, že pokud žalovaná bude řádně splácet, nebude chtít žalobce rozdíl. Dohodu o podmíněné slevě uzavřela žalovaná v prosinci roku 2015. Nic proti návrhu na doplacení žalovaná neměla. Žalobce měl za to, že žalovaná měla zaplatit ve splátkách 670 000 Kč na základě dohody s [jméno] [příjmení] a dalších 250 000 Kč z dohody uzavřené s ním.

5. Ve svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] uvedla, že se s matkou a sestrou dopředu na rekonstrukci konkrétně nedohodly. Do domu nastěhovala v srpnu roku 2010 na pozvání, hlavně rodičů, první drobné práce rekonstrukce začaly už roku 2003. V nemovitosti odbydleli celkem 4 roky, rovněž jí sestra řekla, že není pro ni problém proplatit jí ty náklady s rekonstrukcí, původně jí sdělila, že by jí mohla dát 500 000 Kč a zbytek ve splátkách, proto svědkyně následně žalobce požádala, aby udělal nějaký soupis prací a materiálů. Nejprve učinil hrubý odhad 1 000 000 Kč, poté učinil přesný soupis asi na částku 1 090 000 Kč. Investorem rekonstrukce byla ona, nebyla schopna určit, zda jí žalobce nějaké prostředky půjčil. Žalobce nyní požaduje částku DPH jako slevu, kterou žalobkyni dal. Sleva byla právě jen pro případ, že žalovaná naplní mezi nimi ujednanou dohodu. Tuto dohodu s žalovanou uzavřeli na podzim roku 2014, byli nahoře, tzv. pak přišli dolů a všechno oznámili rodičům, jak se dohodli. Slevu na DPH navrhl žalobce. Uvedla, že si pro okolnost, že žalovaná nebude splácet nic nedohodli, protože s touto variantou nepočítali. Soupis prací předložili na jaře 2015, tam zahrnuli i slevu jak na odbydlení, tak na DPH. O této slevě žalovaná nevěděla. Žalovaná věděla, že má platit žalobci. Uvedla, že mezi žalobcem a žalovanou byla jednání ohledně hrazení jednotlivých částek. Do částky 1200 000 Kč bylo zahrnuto i DPH. Kdyby věděli, že sestra platit nebude, slevu by jí nedali.

6. Soud předmětný spor po právní stránce posoudil podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 29. 12. 2016 (dále jen„ o. z.“), neboť žalobce zakládal svůj nárok na základě dohody o slevě za rekonstrukci z podzimu roku 2014.

7. Podle ustanovení § 1746 odst. 1 o. z. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.

8. Podle ustanovení § 2586 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

9. Podle ustanovení § 2991 o. z. odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 10. Po zhodnocení všech důkazů a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

11. Žalobce původně uplatnil svůj nárok na základě dohody o postoupení uzavřené mezi ním a [jméno] [příjmení] dne [datum]. Poté, co byl sdělen právní názor soudu, že věc posoudí stejně jako v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 21 C 267/2019, žalobce změnil žalobu tak, že uplatňoval náhradu nákladů rekonstrukce dle dohody o rekonstrukci uzavřené s žalovanou na podzim roku 2014, kdy vedle sebe měly existovat dvě dohody o hrazení nákladů rekonstrukce – jedna uzavřená žalovanou s ním a jedna uzavřená žalovanou s [jméno] [příjmení]. Poté ale žalobce znovu svá tvrzení změnil, že uplatňovaný nárok je podmíněnou slevou za rekonstrukci, kterou žalované dal, pokud bude řádně splácet paní [jméno] [příjmení].

12. Žádná ze skutkových verzí žalobce však nenašla odraz v provedeném dokazování. Co se týká první verze – tedy postoupení pohledávky [jméno] [příjmení] na žalobce z dohody o narovnání, tu vyřešily soudy v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 21 C 267/2019, tak, že k uzavření dohody o narovnání mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou nedošlo, a tedy ani nedošlo k postoupení pohledávky na žalobce.

13. Druhá skutková verze žalobce, že žalovaná měla hradit jemu částku 670 000 Kč a [jméno] [příjmení] 820 000 Kč, nevysvětluje, proč měly být celkové náklady rekonstrukce v částce 1 200 000 Kč před poskytnutím slev, a po zaplacení 150 000 Kč a 22 splátek po 5 000 Kč, což tvrdí sám žalobce a vyplývá z obou předložených vyúčtování. Navíc jak z dokazování v tomto spise, jak v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 21 C 267/2019, vyplynulo, že investorkou stavby byla [jméno] [příjmení]. Uvedené vyplývá jednak z návrhu dohody o narovnání ze dne [datum], výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalobce v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 21 C 267/2019. Stejně takto vyplývá z výpovědi [jméno] [příjmení] v tomto řízení, kdy sama uvedla, že jí není známo, že by žalobce hradil nějaké náklady na rekonstrukci. Žalobce prováděl rekonstrukce tzv. dodavatelsky, jak sám tvrdil, ale investice činila paní [jméno] [příjmení]. Ani po poučení soudu žalobce neprokázal, že by on sám uzavřel nějakou dohodu s žalovanou, veškerá jednání probíhala mezi sestrami [jméno] [příjmení] a žalovanou, s žalobcem žalovaná dohodu o rekonstrukci neuzavřela. Soud proto nemohl posoudit nárok ani jako bezdůvodné obohacení žalované, protože nebylo prokázáno, že by žalobce měl nějaké náklady s rekonstrukcí. Stejně tak z provedené e-mailové komunikace mezi žalovanou a právními zástupci bylo zjištěno, že žalovaná se snaží řešit situaci ohledně nákladů rekonstrukce ve vztahu k paní [příjmení], stejně tak znalecký posudek měl být zpracován k navýšení ceny nemovitosti. Z provedených důkazů nijak nevyplývá, že i žalobce měl nějaký nárok na uhrazení nákladů rekonstrukce, resp. že by vydal své prostředky na rekonstrukci. Neobstojí ani argument, že žalovaná část dlužných částek hradila na účet žalobce, když jí [jméno] [příjmení] některé platby vracela a vyžadovala, aby je zasílala žalobci.

14. Konečně poslední verze o poskytnutí slevy v podobě DPH prokázána rovněž nebyla. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 23 Cdo 162/2021, soud konstatoval, že má pak prodávající (příp. zhotovitel) právo na zaplacení pouze ve smlouvě dohodnuté ceny, a to bez ohledu na to, zda zahrnuje či nezahrnuje DPH. V žádném případě pak nemůže prodávající či zhotovitel bez dalšího„ navýšit“ ve smlouvě dohodnutou cenu o DPH. Kromě toho, že žalobce v řízení neprokázal, že by on sám uzavřel dohodu o rekonstrukci a ani neprokázal, že by uzavřel s žalovanou dohodu o podmíněné slevě ve výši DPH. Jak uvádí výše citovaný rozsudek, pokud dohodnutá cena výslovně nestanoví, že může být ještě navyšována o hrazení DPH, nemůže si ji zhotovitel či prodávající bez dalšího navýšit. Ve svědecké výpovědi sama paní [příjmení] uvedla, že žalovaná o slevě nevěděla, protože nepočítali s tím, že by neplnila podle dohody. Pokud žalovaná o slevě nevěděla, nemohla ani s takovou dohodou o podmíněné slevě souhlasit. [příjmení] [jméno] [příjmení] popisovala, jak uzavírali dohodu o nákladech rekonstrukce, sama uvedla, že investorkou byla ona a z celého popisu uzavírání dohody nebylo prokázáno, že by byla uzavřena nějaká dohoda mezi žalovanou a žalobcem. Bylo na žalobci, aby prokázal, že takovou dohodu, že v případě řádného neplacení nákladů rekonstrukce žalovanou [jméno] [příjmení], může on požadovat hrazení DPH navíc, s žalovanou uzavřeli. Nic takového však prokázáno nebylo. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 99 038,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 180 000 Kč sestávající z částky 8 300 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], vyjádření ke změně žaloby ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], reakce na vyjádření žalobce ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum]) a z částky 4 150 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (odpor ze dne [datum]) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 81 850 Kč ve výši 17 188,50 Kč.

16. Soud přiznal odměnu za odpor žalované pouze v polovině sazby, neboť se jednalo o krátké podání s návrhem na přerušení řízení. Sama žalovaná uvedla, že podrobnou argumentaci k dohodě o narovnání doplní později. Soud tak považoval tento úkon jako účelně vynaložený pouze v polovině sazby. Soud dále nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne [datum], neboť žalovaná již předtím zasílala odpor a informaci o výsledku řízení ze dne [datum] a mohla podrobnou právní argumentaci zaslat ve dvou předchozích podáních, nebylo nutné zasílat třetí podání. Soud proto nepovažoval tento úkon za účelně vynaložený.

17. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalované soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.