7 C 326/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa o 2 406 991 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba se co do zaplacení částky 138 787 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, co do zaplacení částky 113 982 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, co do zaplacení částky 141 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, co do zaplacení částky 166 254 Kč se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, co do zaplacení částky 97 127 Kč se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, co do zaplacení částky 150 547 Kč se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, co do zaplacení částky 154 150 Kč se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, co do zaplacení částky 176 902 Kč se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení s nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, co do zaplacení částky 126 929 Kč se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, co do zaplacení částky 122 819 Kč se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, co do zaplacení částky 159 720 Kč se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, co do zaplacení částky 111 538 Kč se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, co do zaplacení částky 185 481 Kč se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, co do zaplacení částky 141 933 Kč se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, co do zaplacení z částky 151 250 Kč se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, co do zaplacení částky 121 000 Kč se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, co do zaplacení částky 146 652 Kč se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.</b> <b>II. České republice se náhrada nákladů řízení vůči žalobci nepřiznává.</b> 1. Žalobce se návrhem podaným k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 dne [datum] a v podáních ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] domáhal uhrazení částky 2 406 991 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalované vyúčtoval plnění, které spočívalo v pronájmu movitých věcí, popř. zprostředkování pronájmu movitých věcí v letech 2017 a 2019. Všechny smlouvy byly uzavřené ústně, především telefonicky. V případě faktury [číslo] se splatností dne [datum] se jednalo o nájem mobilního WC v majetku žalobce na v lokaci [obec] ve dnech [datum] – [datum]. V případě faktury [číslo] se splatností dne [datum] se jednalo o zprostředkování nájmu karavanu v lokaci [obec] ve dnech [datum] – [datum], odměna za zprostředkování byla sjednaná ústně. V případě faktury [číslo] se splatností dne [datum] se jednalo o zprostředkování nájmu karavanu ve dnech [datum] – [datum], odměna za zprostředkování byla sjednaná ústně. V případě faktury [číslo] se splatností dne [datum] se jednalo o zprostředkování nájmu karavanu ve dnech [datum] – [datum], odměna za zprostředkování byla sjednaná ústně. V případě faktury [číslo] se splatností dne [datum] se jednalo o nájem mobilního WC v majetku žalobce na v lokaci [obec] ve dnech [datum] – [datum]. V případě faktury [číslo] se splatností dne [datum] se jednalo o zapůjčení vozidla [příjmení] v majetku žalobce ve dnech [datum] – [datum]. V případě faktury [číslo] se splatností dne [datum] se jednalo o zajištění zázemí lokace [obec], stavbu stanu, nájem mobilního WC v majetku žalobce ve dnech [datum] – [datum], cena nájmu byla sjednána ústně, doprovodné práce byly prováděny žalobcem a odměna zahrnovala i odměnu za pomocné práce. V případě faktury [číslo] se splatností dne [datum] se jednalo o zapůjčení vozidla [příjmení] [anonymizováno] v majetku žalobce v lokaci [obec] ve dnech [datum] – [datum], cena nájmu byla sjednaná ústně. V případě faktury [číslo] splatností dne [datum] se jednalo o zapůjčení vozidla [příjmení] [anonymizováno] v majetku žalobce v lokaci [obec] ve dnech [datum] – [datum], cena nájmu byla sjednaná ústně. V případě faktury [číslo] se splatností dne [datum] se jednalo o nájem mobilního WC v majetku žalobce a zprostředkování nájmu karavanu ve dnech [datum] – [datum]. V případě faktury [číslo] se splatností dne [datum] se jednalo o nájem mobilního WC v majetku žalobce ve dnech [datum] – [datum], cena nájmu byla sjednána ústně. V případě faktury [číslo] se splatností dne [datum] se jednalo o nájem mobilního WC v majetku žalobce v lokaci [obec a číslo] ve dnech [datum] – [datum], cena nájmu byla sjednána ústně. V případě faktury [číslo] se splatností dne [datum] se jednalo o zprostředkování nájmu karavanu v lokaci [obec a číslo] ve dnech [datum] – [datum], odměna za zprostředkování byla sjednána ústně. V případě faktury [číslo] se splatností dne [datum] se jednalo o pronájem vozidla [příjmení] v majetku žalobce ve dnech [datum] – [datum], cena nájmu byla sjednána ústně. V případě faktury [číslo] se splatností dne [datum] se jednalo o zprostředkování nájmu karavanu ve dnech [datum] – [datum], odměna za zprostředkování byla sjednána ústně. V případě faktury [číslo] se splatností dne [datum] se jednalo o pronájem vozidla [příjmení] v majetku žalobce ve dnech [datum] – [datum], cena nájmu byla sjednána ústně. V případě faktury [číslo] se splatností dne [datum] se jednalo o zprostředkování nájmu karavanu ve dnech [datum] – [datum], odměna za zprostředkování byla sjednána ústně. Ať už se mezi stranami jednalo o vztah nájemní nebo zprostředkovatelský, všechny smlouvy byly uzavírány ústně, ujednání provize i ceny nájmu byly vždy individuální v závislosti na složitosti dodávky služeb na místo určení. K plnění vyzval žalovanou na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. Současně s jistinou a zákonným úrokem z prodlení žalobce nárokoval rovněž náklady spojené s uplatněním pohledávky. Dále uvedl, že dle rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. 27 Cdo 2564/2019, že pokud jedna ze stran nemá objektivně informace o skutečnostech významných pro rozhodnutí sporu k dispozici, pak pokud přednese aspoň opěrné body skutkového stavu, přechází vysvětlovací povinnost na druhou stranu a její nesplnění má za následek hodnocení důkazu v neprospěch strany. Žalovaný má ve své sféře kontrolní hlášení a účetnictví jako jednoznačný důkaz o poskytnutí plnění. Tím spíše, pokud bývalý jednatel žalované uvedl, že pokud nějaká faktura byla přijata do účetnictví, jednalo se o poskytnutou službu ze strany dodavatele.

2. Žalovaná v podání ze dne [datum] a v podání uvedla, že nárok žalobce neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. Důkazní břemeno za zprostředkování, za nějž si účtuje dlužné částky, leží na žalobci. Není ani zřejmé, jaké služby byly poskytnuty a jaká byla dohodnuta odměna.

3. Soud měl po provedeném dokazování za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce žalované fakturoval plnění fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 141 920 Kč, fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 166 254 Kč, fakturou [číslo] splatností dne [datum] na částku 97 127 Kč, fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 154 150 Kč, fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 176 902 Kč, fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 126 929 Kč, fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 122 819 Kč, fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 185 481 Kč, fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 159 720 Kč, fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 111 538 Kč, fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 141 933 Kč, fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 151 250 Kč, fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 121 000 Kč, fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 146 652Kč, fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 138 787 Kč, fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 113 982 Kč (faktury na č. l. 18 – 27 spisu). Ohledně daně z přidané hodnoty za únor 2019 proběhla daňová kontrola, kdy předvolán byl jak žalobce, tak [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] k místním šetření přinesla doklady za duben a květen 2019 od žalobce – jednalo se o faktury [číslo] k nim paní [příjmení] uvedla, že se jedná o písemnosti o tom, že daňový subjekt přijal zdanitelná plnění od [celé jméno žalobce] (protokol ze dne [datum] a ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]). Žalobce přiznal plnění kontrolním hlášením za fakturu [číslo] [číslo] v říjnu 2017 a zbylé faktury v období od ledna do dubna 2019 (kontrolní hlášení za říjen 2017 a od ledna 2019 do dubna 2019). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum] (předžalobní výzva ze dne [datum] včetně doručenky do datové zprávy).

4. Z účastnické výpovědi žalobce bylo zjištěno, že objednávky služeb ze strany žalované probíhaly telefonicky, většinou hovořil s panem [příjmení] [jméno] cena se řídila skutečně odebranými službami. Písemné smlouvy se většinou neuzavírají, služby se objednávají přibližně 3 dny dopředu. Písemné objednávky s žalovanou rovněž neměli. S žalovanou měl obrat přibližně 10 000 000 Kč ročně. On sám si na některé platby musel brát sám úvěr. Žalobce považoval za nesmyslné, aby společnost, která má obrat v řádu 20 000 000 – 30 000 000 Kč, prodali za 200 000 Kč. Pokud byl dotazován na konkrétní služby poskytnuté fakturami, co z toho byl nájem jeho vlastních věcí a co z toho nájem cizí věci a zprostředkovatelská odměna, na toto členění si již nevzpomíná. Některé služby mu žalovaná hradila v hotovosti jiné zase převodem na účet.

5. Z výslechu bývalého jednatele žalované [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce dostal za své činnosti pro žalovanou zaplaceno. S žalobcem pracoval převážně druhý bývalý jednatel žalované pan [příjmení]. Žalobce jim pronajímal karavany a nějaké toalety, spolupracovali přes 10 let. Na konkrétní spolupráci si již nevzpomněl. Objednávky probíhaly ústně či e-mailem. Nestává se, že by někdo chtěl v této části podnikání proplácet služby poskytnuté několik let zpětně. Služby hradili buď v hotovosti, nebo převodem na účet. Písemné smlouvy se v této oblasti většinou uzavírají. Žalovanou prodali za částku 200 000 Kč.

6. Z výslechu bývalého jednatele žalované [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že s žalobcem podnikali přibližně 10 – 15 let a všechny faktury mu zaplatili. Pokud byl dotazován na konkrétní faktury, za jaké služby byly poskytnuté, na to si již nevzpomíná. Veškeré domluvy s žalobcem probíhaly telefonicky, jednou měsíčně žalobce přivezl faktury, někdy i za delší časové období. Bývalý jednatel žalované mu dal potom peníze a na konkrétní fakturu napsal žalobce:„ zaplaceno v hotovosti“, razítko a podpis. [příjmení] sám se na fakturu nepodepisoval. Pamatoval si, že ne všechny služby se platily v hotovosti, některé nedoplatky se platily i převodem na účet. Pokud by na faktuře nebylo uvedeno„ placeno v hotovosti“, takovou fakturu by nepřijala účetní. Účetní se jmenovala [jméno] [příjmení]. Pokladní výdajové doklady on nevystavoval. Účetnictví předal s prodejem firmy. Všechny faktury, které se nacházejí v účetnictví, za to bylo poskytnuto plnění. Firmu prodali přibližně za 200 000 Kč někdy v roce 2020. Žalobce chtěl ještě dodatečně zaplatit 4 – 5 dalších faktur přibližně v hodnotě 600 – 800 000 Kč a to mu zaplatili. Dodatečné platby bývalý jednatel porovnával ještě s vlastními podklady, které však již nemá k dispozici.

7. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce dodával žalované služby, za které přicházely faktury. Svědkyni je vozili pan [příjmení] a pan [příjmení]. Ona je zkontrolovala, zda jsou v pořádku, zadala je do systému [anonymizováno], spárovala s bankou, vedla účetnictví k DPH a k dani z příjmu. Žalobci se předávaly peníze v hotovosti, ona neměla dispoziční oprávnění k účtu, peníze nevybírala. K zaúčtování přebírala pouze faktury, kde byl uveden podpis toho, kdo peníze převzal, datum a věta, že převzal hotovost. Pokud na faktuře nebylo uvedeno„ převzato v hotovosti“, takovou fakturu by dala bokem a potřebovala by ji doplnit. Ona nekontrolovala, zda služba, která byla fakturou účtována, zda byla skutečně poskytnuta. Minimálně jednou ročně předávala doklady k účetnictví jednatelům žalované. Nevzpomněla si, zda některé platby žalobci probíhaly i převodem na účet. Žalobce si účtoval cenu včetně DPH, aby si žalovaná mohla DPH odečíst, bylo nutné, aby bylo evidované v kontrolním hlášení a křížově.

8. Provedení dalších důkazů účetnictvím žalované a kontrolními hlášeními žalované k vyjmenovaným fakturám k dani z přidané hodnoty soud zamítl, neboť měl za to, že neslouží k prokázání skutkového stavu.

9. Po právní stránce soud věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění (dále jen„ o. z.“).

10. Podle ustanovení § 2445 odst. 1 o. z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Podle odstavce 2 je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

11. Podle ustanovení § 2316 odst. 1 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle odstavce 2 není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu.

12. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce neprokázal, že mezi ním a žalovanou byla uzavřena dohoda o nájmu, popř. zprostředkování nájmu včetně ujednání o odměně za zprostředkování nebo nájemného nebo způsobu jejich určení a to co se týká žalobcem uvedených plnění poskytnutých ve dvou případech v roce 2017 a ve zbytku od ledna 2019 do dubna 2019, které spočívaly buď v pronájmu vlastních movitých věci žalobce, nebo zprostředkování věcí například karavanů pro účely natáčení žalované. Z výslechů všech zúčastněných osob vyplynulo, že mezi žalobcem a žalovanou probíhala mnoholetá spolupráce, kdy vyúčtování služeb probíhalo většinou měsíčně, kdy jednatel žalovaná uhradil v hotovosti faktury, které mu žalobce dovezl a žalobce na fakturu vyznačil„ placeno v hotovosti.“ Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce uplatňuje proti žalované v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 173/2020, částku 6 258 072 Kč s příslušenstvím za stejné služby, které měly být poskytnuty v 7 případech v roce 2017 a v 36 případech v roce 2018. Soudu se jeví jako nepravděpodobné a minimálně v rozporu s racionálním ekonomickým jednáním, pokud by žalobce poskytoval služby žalované od září roku 2017 do dubna roku 2019 v řádech milionů korun a přitom by toleroval narůstající výši dluhu, která ve výsledku dosáhla částky více než 8 600 000 Kč. Výpověď žalobce i bývalého jednatele žalované [příjmení] přitom potvrdila, že zprostředkování a nájem movitých věcí pro filmový průmysl jsou realizovány v dynamickém prostředí, kdy splatnost služeb byla v rámci měsíce a jeví se jako nepravděpodobné, že by žalobce skoro dva roky poskytoval své služby na dluh. Žalobce nadto soudu nepředložil žádný důkaz ohledně uzavření smlouvy a ujednání o ceně a ani o poskytnutí konkrétní služby. Faktury nejsou takovým důkazem a není to ani přiznání zdanitelného plnění v kontrolním hlášení k dani z přidané hodnoty.

13. Soudu se nepodařilo získat účetnictví žalované, protože jej žalovaná na výzvu soudu nevydala, ani kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty, neboť je soudu správce daně bez souhlasu žalované odmítl vydat. Oba uvedené důkazy jsou ale spíše podpůrnými důkazy z hlediska poskytnutí takového plnění dle občanského práva a to co do zaevidování faktury do účetnictví žalované nebo přiznání poskytnutí zdanitelného plnění k dani z přidané hodnoty. Takové důkazy však neprokazují, že strany se dohodly na poskytnutí služby, v jakém rozsahu, za jakou cenu a že služba skutečně poskytnuta. Pokud žalobce v závěrečné řeči uvedl, že se pokud je kontrolní hlášení důkazem o poskytnutí plnění dle veřejného práva, musí být důkazem i pro soukromé právo, soud s tímto tvrzením nesouhlasí. I kdyby existovalo shodné křížové kontrolní hlášení od žalované, bylo by to důkazem, že obě strany takové plnění účtovaly, ale nebylo by to důkazem, že se tak skutečně stalo, že k poskytnutí takové služby skutečně došlo. Navíc existuje opravné kontrolní hlášení, kterým může dojít ke změně údajů v hlášení, nebo platby zálohy na plnění, kdy se rozchází okamžik zdanitelného plnění a povinnosti přiznat daň z přidané hodnoty.

14. Jako přiléhavou soud neshledal ani argumentaci žalobce rozsudkem Nejvyššího soudu, sp. zn. 27 Cdo 2564/2019, že žalobci stačilo přednést opěrné body skutkového stavu a nastoupila by vysvětlovací povinnost žalované. V případě projednávaném Nejvyšším soudem ČR napadali žalobci hospodaření bytového družstva, těmito informace disponuje právě jen bytové družstvo. Žalobce si však mohl pro právní jistotu nechat potvrdit sjednání uvedených služeb písemně, bývalý jednatel [příjmení] uvedl, že to nebylo neobvyklé. Mohl si nechat potvrzovat převzetí pronajímaných věcí či předvolat osoby, které věci na místo odvážely. Žalobce nebyl závislý na informacích, které by poskytla výlučně žalovaná jako v citovaném případě. To, že takové důkazy žalobce nemá a opřel své důkazy pouze o informace z účetnictví žalované nebo z kontrolních hlášení, není důvodem pro nastolení vysvětlovací povinnosti žalované. Nadto jak soud uvedl výše, nepovažuje soud takové důkazy za prokazující poskytnutí plnění.

15. Co se týká tří faktur, které dne [datum] předložila účetní paní [příjmení] při daňové kontrole, společně s tvrzením bývalého jednatele žalované [příjmení], že pokud byla faktura v účetnictví, došlo k poskytnutí takové služby ze strany žalobce, ani tam soud nakonec nedošel k závěru, že prokazuje poskytnutí plnění ze strany žalobce. Založení faktury do účetnictví však není přímým důkazem o skutečném poskytnutí takového plnění a není důkazem o dohodě mezi stranami, jak soud uvedl výše. Bývalý jednatel [příjmení] navíc rovněž uvedl, že některé faktury byly hrazeny bezhotovostně (svědkyně [ulice] si na to však již nevzpomněla) a že veškeré dlužné částky vůči žalobci uhradili, není proto zřejmé, zda tyto faktury nebyly právě hrazeny bezhotovostně. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

16. Náhradu nákladů státu spočívající v odměně ustanovené opatrovnice žalované by tak dle ustanovení § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, byl povinen hradit neúspěšný žalobce. Žalobce byl však usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 27. 10. 2020, č. j. 7 C 326/2020 – 37, osvobozen od hrazení soudního poplatku, soud proto náhradu nákladů řízení státu nepřiznal.