7 C 327/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 40 002 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 067,44 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 618,26 Kč a se zákonným ročním úrokem z prodlení jdoucím z částky 11 067,44 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,50 %, od [datum] do [datum] ve výši 8,00 %, od [datum] do [datum] ve výši 8,75 %, od [datum] do [datum] ve výši 9,00 %, od [datum] do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, dále částku ve výši 2 182,56 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 858,72 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 182,56 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy do každého 25. dne v příslušném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém toto rozhodnutí nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 14 212 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 119,38 Kč a se zákonným ročním úrokem z prodlení jdoucím z částky 14 212 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,50 %, od [datum] do [datum] ve výši 8,00 %, od [datum] do [datum] ve výši 8,75 %, od [datum] do [datum] ve výši 9,00 %, od [datum] do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a dále se v části žaloby, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 12 540 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 025,12 Kč a se zákonným ročním úrokem z prodlení jdoucím z částky 12 540 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyni se po právní moci tohoto rozsudku vrací přeplatek soudního poplatku ve výši 601 Kč z účtu tohoto soudu.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] domáhala zaplacení částky 40 002 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 17 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o půjčce dále zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši 14 212 Kč. Půjčku a souhrnný poplatek se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 527 Kč. Žalovaná nehradila půjčku řádně a včas. Poslední splátka měla být uhrazena ke dni [datum] Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Podle článku 8 smluvních podmínek vzniklo žalobkyni dne [datum] právo na uhrazení celé dlužné částky, což bylo sedm dní po úhradě poslední splátky. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaná do dne postoupení pohledávky uhradila celkem částku ve výši 5 932,56 Kč, dlužná pohledávka tedy činila částku ve výši 25 279,44 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum]. Ke dni postoupení pohledávky, tj. k [datum] činila výše dlužné jistiny 14 044,12 Kč, výše dlužného souhrnného poplatku 11 235,32 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10 737,64 Kč za období od [datum] do [datum] a dále zákonný úrok z prodlení z částky 25 279,44 Kč od [datum].

2. Dále pak z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o půjčce dále zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši 12 540 Kč. Půjčku a souhrnný poplatek se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 465 Kč. Žalovaná nehradila půjčku řádně a včas. Poslední splátka měla být uhrazena ke dni [datum] Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Podle článku 8 smluvních podmínek vzniklo žalobkyni dne [datum] právo na uhrazení celé dlužné částky, což bylo sedm dní po úhradě poslední splátky. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaná do dne postoupení pohledávky uhradila celkem částku ve výši 12 817,44 Kč, dlužná pohledávka tedy činila částku ve výši 14 722,56 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum]. Ke dni postoupení pohledávky, tj. k [datum] činila výše dlužné jistiny 8 179,19 Kč, výše dlužného souhrnného poplatku 6 543,37 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 883,84 Kč za období od [datum] do [datum] a dále zákonný úrok z prodlení z částky 14 722,56 Kč od [datum].

3. Usnesením Okresního soudu Praha – západ ze dne 29. 3. 2021, č. j. 37 C 18/2021-27 vyslovil soud svou místní nepříslušnost a věc byla po právní moci tohoto rozhodnutí postoupena k místně příslušnému zdejšímu soudu.

4. Žalovaná se dne [datum] vyjádřila ve smyslu, že svůj dluh uznává, splátky předchůdkyni žalobkyně přestala hradit z důvodu neúnosné situace, již mnoho let má více exekucí, a ráda by své pohledávky řešila formou splátek.

5. Dále se žalovaná vyjádřila dne [datum], kde uvedla, že by byla schopna splácet své pohledávky v měsíčních splátkách ve výši 1 600 Kč.

6. Žalobkyně dne [datum] souhlasila s úhradou dlužné částky včetně náhrady nákladů řízení v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 600 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek. První splátka dle žalobkyně by byla splatná k 25. dni v měsíci následujícím po dni. V němž rozhodnutí soudu nabyde právní moci. Další splátky jsou splatné vždy k 25. dni v měsíci.

7. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

8. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaná jako dlužník uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako věřitelem, smlouvu o půjčce [číslo] na základě které přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 212 Kč v 60 týdenních splátkách po 527 Kč. První splátka byla splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (viz smlouva o půjčce a Smluvní podmínky). V souladu s čl. 8 Smluvních podmínek byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, jestliže žalovaná včas nesplní povinnosti uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky. Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o půjčce (viz Smlouva o postoupení pohledávek, vč. Přílohy [číslo]). Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky (viz Oznámení o postoupení pohledávky a podací arch). Ke dni postoupení pohledávky činila dle žalobkyně dlužná částka 25 279,44 Kč, z toho na jistině 14 044,12 Kč, na souhrnném poplatku 11 235,32 Kč a na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 10 737,64 Kč. Žalovaná tedy na splátkách zaplatila 5 932,56 Kč, neboť původní jistina s uváděným poplatkem činila 31 212 Kč. Dlužná částka nebyla uhrazena ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum] (viz Výzva a podací arch).

9. Dále žalovaná jako dlužník uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, jako věřitelem, smlouvu o půjčce [číslo] na základě které přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 540 Kč v 60 týdenních splátkách po 465 Kč. První splátka byla splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (viz smlouva o půjčce a Smluvní podmínky). V souladu s čl. 8 Smluvních podmínek byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, jestliže žalovaná včas nesplní povinnosti uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky. Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o půjčce (viz Smlouva o postoupení pohledávek, vč. Přílohy [číslo]). Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky (viz Oznámení o postoupení pohledávky a podací arch). Ke dni postoupení pohledávky činila dle žalobkyně dlužná částka 14 722,56 Kč, z toho na jistině 8 179,19 Kč, na souhrnném poplatku 6 543,37 Kč a na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 5 883,84 Kč. Žalovaná tedy na splátkách zaplatila 12 817,44 Kč, neboť původní jistina s uváděným poplatkem činila 27 540 Kč. Dlužná částka nebyla uhrazena ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum] (viz Výzva a podací arch).

10. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly žalovanou tvrzeny, tedy ani prokázány.

11. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti, budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Soud proto předmětný závazkový právní vztah posuzoval podle předpisů platných ke dni jejich vzniku, tj. ke dni [datum] a [datum].

13. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

16. Podle ustanovení § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

17. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o půjčce podle ustanovení § 657 a násl. obč. zák., které byly současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, Praha 2009, s. 1856). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby, resp. toto ani nebylo žalobkyní tvrzeno. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 14 212 Kč za poskytnutí jistiny 17 000 Kč, která měla být vracena v 60 týdenních splátkách a kapitalizovaný úrok 12 540 Kč za poskytnutí jistiny 15 000 Kč, která měla být vracena také v 60 týdenních splátkách. I pokud by celé jistiny byly poskytnuty na dobu celých šedesáti týdnů, činila by výše úroku v obou případech 83,6 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistiny měly být spláceny průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 60 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 224,28 %, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu (v rozhodné době zakotvené v příloze k zákonu č. 321/2001 Sb.) považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské Unie. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v roce 2009, 2010 okolo 14 až 15 % ročně, RPSN okolo 14 % a 15 %. Sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl dle soudu nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než čtyřnásobku míry obvyklé v bankovním sektoru a roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr přesahující průměrnou výši více než desetinásobně. Ujednání o úrocích (tzv. souhrnném poplatku) tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz).

18. Vzhledem k tomu, že bylo ujednání o souhrnném poplatku shledáno neplatným podle ustanovení § 39 obč. zák., platby žalované tak soud považuje za splátky jistin 17 000 Kč a 15 000 Kč. Dluh žalované tak činí částku 11 067,44 Kč (17 000 – 5 932,56) a 2 182,56 Kč (15 000-12 817,44), celkem tedy částku 13 250 Kč. Proto byla žaloba zamítnuta co do částky 2 976,68 Kč a 5 996,63 Kč představující rozdíl mezi požadovanou částkou za jistinu pohledávky a neuhrazenou částí jistiny po započtení splátek žalované. Dále byla žaloba zamítnuta co do částky 11 235,32 Kč a částky 6 543,37 Kč (představující požadované neplatně sjednané smluvní úroky), dále co kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 119,38 Kč a ve výši 5 025,12 Kč (jako rozdílu mezi žalobkyní nesprávně vyčísleným kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 25 279,44 Kč a z částky 14 722,56 Kč a správnou výší kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 11 067,44 Kč za období od [datum] do [datum] a z částky 2 182,56 Kč za období od [datum] do [datum]) a rovněž co do zákonného úroku z prodlení z částky 14 212 Kč (souhrn částek za zamítnutou uhrazenou část jistiny a souhrnný poplatek) jdoucího od [datum] do zaplacení a rovněž co do zákonného úroku z prodlení z částky 12 540 Kč (souhrn částek za zamítnutou uhrazenou část jistiny a souhrnný poplatek) jdoucího od [datum] do zaplacení.

19. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do jistiny ve výši 11 067,44 Kč a jistiny ve výši 2 182,56 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 11 067,44 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 4 618,26 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 2 182,56 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 858,72 Kč, zákonnému úroku z prodlení z jistiny ve výši 11 067,44 Kč od [datum] do zaplacení a zákonnému úroku z prodlení z jistiny ve výši 2 182,56 Kč od [datum] do zaplacení, soud žalobě vyhověl. Žalovaná nesplnila svou povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas, dluh do dne sjednané splatnosti neuhradila a dostala se tak do prodlení (§ 517 odst. 1 obč. zák.), čímž žalobkyni vznikl kromě nároku na zaplacení dlužné jistiny i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o.z.). Soud postupoval podle ustanovení § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které v přechodném ustanovení určuje zákonné úroky z prodlení podle úpravy nařízení vlády č. 142/1994 Sb., pokud k prodlení došlo za jeho účinnosti.

20. Dle vyjádření účastníků pak soud vyhověl žádosti žalované, aby žalovanou částku mohla splácet v měsíčních splátkách po 1 600 Kč pod ztrátou výhody splátek.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., za situace, kdy žalobkyně byla ve věci z větší části neúspěšná a žalované žádné náklady řízení nevznikly.

22. Pokud jde o žalobkyní zaplacený soudní poplatek, podle § 6 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ ZSP“) platí, že základem procentního poplatku je cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou, není-li dále stanoveno jinak; cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení. Jelikož s ohledem na výše uvedené posouzení žalobkyní požadovaného„ souhrnného poplatku„ a uhrazené jistiny pro účely poplatkové povinnosti předmět řízení představuje peněžité plnění v souhrnné výši 26 752 Kč, soudní poplatek tak podle položky č. 2 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků činil 1 000 Kč. Protože žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 1 601 Kč, soud jí po právní moci rozhodnutí v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 a 2 ZSP vrátí přeplatek na soudním poplatku ve výši 601 Kč (výrok IV.).