7 C 360/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. et. Bc. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 15 273 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 273 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 973 Kč od 10. 4. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 26. 8. 2024 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 15 273 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je provozovatelem osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 2500 cm3, registrační značka SPZ, VIN VIN kód, přičemž toto vozidlo nemělo v období od 27. 6. 2023 do dne 4. 12. 2023 (tj. 161 dní) uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobkyně požadovala zaplacení příspěvku ve výši 14 973 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný i přes výzvu zástupkyně žalobkyně dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši z částky 14 973 Kč ode dne 10. 4. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud ve věci v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), rozhodl bez jednání pouze na základě listinných důkazů, neboť žalobkyně s takovým postupem vyslovila souhlas a žalovaný na příslušnou výzvu soudu nereagoval, přičemž byl poučen o tom, že v takovém případě bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl v rozhodném období provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2500 cm3, registrační značka SPZ, VIN VIN kód (viz výpis z registru vozidel ze dne 30.12. 2024). Žalovaný coby provozovatel však k vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období 27. 6. 2023 do dne 4. 12. 2023 (tj. 161 dní). Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu v celkové výši 14 973 Kč, a to s odůvodněním vzniku nároku na příspěvek a se splatností 60 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně v daném případě náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč nepožadovala, pokud bude poplatek uhrazen ve lhůtě splatnosti dle výzvy (viz výzva k úhradě příspěvku ze dne 25. 1. 2024). Následně byl žalovaný o zaplacení upomínán dopisem žalobkyně ze dne 3. 5. 2024 (viz upomínka o úhradu nedoplatku ze dne 3. 5. 2024). Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně (viz výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 27. 5. 2024). Žalovanému byla dne 23. 7. 2024 odeslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzva (viz předžalobní upomínka ze dne 23. 7.2024). I přes opakované upomínky a předžalobní upomínku však žalovaný doposud žalobkyni dlužnou částku neuhradil.

5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

6. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má vlastník tuzemského vozidla či řidič cizozemského vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizen.

7. Dle § 4 odst. 1 a 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit právnická osoba příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

8. Dle § 4 odst. 3 a 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je dále povinna zaplatit právnická osoba náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

9. Dle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů právnická osoba spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou.

10. Dle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru na 2500 cm3 částku ve výši 93 Kč. Dle § 2a této vyhlášky činí výše nákladů právnická osoba spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč.

11. Dle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady právnická osoba zaniká, pokud Jméno žalobkyně do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dříve, než se Jméno žalobkyně prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

12. Dle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů právnická osoba, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit právnická osoba okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti právnická osoba uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu.

13. Vzhledem k výše uvedenému soud dovodil, že žalovaný jako vlastník předmětného vozidla porušila svou zákonnou povinnost sjednat ve výše uvedeném období pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, která jí vyplývá z § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to ve výši 14 973 Kč, tj. součinu 161 dní a denní sazby příspěvku ve výši 93 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Povinnost žalovaného přitom nezanikla, neboť v souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení celkové dlužné částky v zákonné roční lhůtě.

14. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením svého peněžitého závazku, uložil mu soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 273 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

16. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na příspěvek za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.

17. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

18. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.