7 C 40/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o 160 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky ve výši 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 40 000 Kč od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 120 000 Kč od [datum] do [datum] zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 120 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 79 885,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 3 náklady řízení ve výši 4 361,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 3 náklady řízení ve výši 25 446,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum], a doplněními ze dne [datum], ze dne [datum] domáhala zaplacení částky 160 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, která jí měla vzniknout popraskáním čtyř skel na fasádě budovy [adresa] v k. ú. [část obce] (dále jen„ budova“). Tvrdila, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], uzavřela dne [datum] jako pronajímatelka s žalovanou jako nájemkyní nájemní smlouvu, na základě které byla žalovaná oprávněna užívat část fasády budovy a na rám na zavěšení reklamní plochy zavěsit plachtu s reklamou. Žalovaná ale v rozporu s článkem VI. odst. 2 nájemní smlouvy nezajistila samostatný rám na zavěšení reklamy, ale zavěsila reklamní plachtu přímo na fasádu budovy na konstrukci pro stínící techniku. Nesprávnou instalací tak skla popraskala. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] vyplynulo, že k destrukci skel došlo vlivem pohybů plachty. Pohledávka [právnická osoba] s.r.o. pak byla smlouvou o postoupení pohledávky dne [datum] postoupena na žalobkyni, oznámení o postoupení bylo učiněno téhož dne. Právní předchůdkyně žalobkyně nechala poškozená skla vyměnit, za což si odborná firma naúčtovala 160 000 Kč jako cenu materiálu a prací. V podání ze dne [datum] žalobkyně dále doplnila, že k prasknutí vnitřních skel fasády bylo způsobeno přenesením pnutí z vnější strany fasády na vnitřní stranu fasády prostřednictvím kotevních šroubů. V některých případech vycházely praskliny i z místa kotevních šroubů. Zpráva likvidátora pojišťovny, která neshledala příčinu škody na straně žalované, pak není relevantním podkladem pro stanovení příčinné souvislosti vedoucí ke vzniku škody. Navíc zpráva samotná nevylučuje prasknutí skel v důsledku zavěšení plachty, zpráva tedy nedošla k jednoznačnému závěru ohledně vzniku škody. V minulosti řešila právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná jinou škodní událost v roce 2016, kdy došlo k poškození distančních prvků fasády na budovy, a žalovaná uznala, že to bylo způsobeno nesprávným zavěšením plachty. Nesouhlasila s tvrzením žalované, že pohyby plachty nemohou způsobit popraskání vnitřní strany skel, neboť pnutí bylo přenášené prostřednictvím kotevních šroubů z vnějšku do vnitřní strany skel. Rovněž výpočet Ing. [příjmení] se zabývá pouze nosností dosavadního rámu a zatížením konstrukce, popř. zatížením větrem. Počítá s propustností plachty 60 %, a pak by zavěšení nemělo představovat nebezpečí. Neodpovídá tak na otázku příčiny škody na sklech. Kdyby žalovaná dodržela svoje povinnosti, kterým se zavázala na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], ke škodě by nedošlo. Žalobkyně tak požadovala uhrazení částky 160 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od dne splatnosti faktury a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

2. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně dále uvedla, že znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce] i přes nepříznivou okolnost, kdy nemohl ohledat skla, dospěl k relevantnímu závěru ohledně prasknutí skel. Z nesporných tvrzení účastníků pak vyplynulo, že v létě roku 2018 došlo k zavěšení reklamní plachty na budovu a prasklé tabule byly zdokumentovány nejdříve dne [datum]. K prasknutí skleněných tabulí tak došlo po zavěšení plachty. Znalec pak s různou mírou pravděpodobnosti konstatoval, že došlo k mechanickému namáhání ohybem přes hranu parapetu, což znamenalo přenos sil z vnější konstrukce na kotvy a skleněné prvky fasády z důvodu zavěšené plachty. Rovněž bylo deformované kotvení, což svědčí o to, že na plechy se přenášely síly, které překročily jejich únosnost. Jako nejpravděpodobnější příčinu poškození pak znalec označil průhyby způsobené mechanickým namáháním skel v důsledku zavěšené plachty. Dále žalobkyně zdůraznila, že znalec ohodnotil statické výpočty Ing. [příjmení] jako nerelevantní.

3. V podání ze dne [datum] žalobkyně dále doplnila, že předmětná skla popraskala až po posledním zavěšení reklamní plachty ze strany žalované. Do té doby byla skla naprosto v pořádku.

4. V podání ze dne [datum] žalobkyně dále doplnila podrobný popis prací a materiálu, který byl potřebný k výměně čtyř skleněných tabulí. Tabule dodal [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO]. Výměna skel sestávala z výroby čtyř kusů skel a dopravy na místo výměny v ceně 68 000 Kč ([anonymizováno] [číslo] [anonymizováno 5 slov] / [anonymizována tři slova] - [číslo] černý / Argon / iplus TOP 1.1 on Planibel Clearlite 8 mm (3) / tvar: VYU), dále z pronájmu manipulační techniky pro zvedání skel a doprava v ceně 47 000 Kč (NA Scania 8 x 2*6 přepravník strojů 32t – jízda, technik strojník, jeřábník, obsluha zařízení [anonymizováno] [číslo], pásový minijeřáb [anonymizována dvě slova] 300kg, čekání nákladního vozu, technik a obhlídka místa stavby, dodávkový automobil jízda) a z deinstalace a instalace rolet a skel pomocí horolezecké techniky včetně materiálu v ceně 45 000 Kč. Dodavatelem vystavena zálohová faktura č. 2018 ze dne [datum] znějící na 50 % celkové ceny díla, tedy 80 000 Kč, žalobkyně dále doložila zaplacení zálohy potvrzením dodavatele ze dne [datum]. Zbývající část ceny díla ve výši 50% ve výši 80 000 právní předchůdkyně žalobkyně zaplatila na základě faktury dodavatele č. 2018 ze dne [datum]. Deinstalace skel pak probíhala dva dny.

5. Žalovaná podala dne [datum] odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Tvrdila, že uvedený případ prošetřila pojišťovna – vedlejší účastnice na straně žalované, kdy konstatovala, že je nepravděpodobné, aby škoda spočívající v prasklých sklech ve vnitřní části budovy byla způsobena v důsledku činnosti žalované. Uváděla, že znalec [příjmení] neprovedl ve svém posudku žádné propočty ke zjištění, zda ukotvení a instalace plachty je v pořádku, pouze uvedl, že bez propočtů je rizikové plachtu instalovat. Žalovaná si ještě před zavěšením plachty nechala zpracovat statický výpočet Ing. [jméno] [příjmení], který konstatoval, že stávající ocelová konstrukce na fasádě domu vyhoví zavěšení reklamní plachty. Dále žalovaná poukazovala na skutečnost, že na fasádě popraskala vnitřní části skla, přitom plachta byla zavěšena zvenku, takovou škodu nemohly způsobit pohyby plachty zavěšení zvenčí. Popraskání skel by činností žalované mohlo vzniknout jedině při instalaci plachty žalovanou, to však prokázáno nebylo. Pojišťovna žalované tak uzavřela, že přesná příčina vzniku škody není známa, poškození skel během výměny plachty se však jeví jako nepravděpodobné. Žalovaná dále uvedla, že její plachta se již na budově nenachází, a není možní znalecky zkoumat její umístění. Dále žalovaná uvedla, že má pochybnost, že by výměna prasklých skel stála částku 160 000 Kč.

6. Vedlejší účastnice na straně žalované dne [datum] a v doplněních ze dne [datum] a dne [datum] uvedla, že žalovaná u ní dne [datum] uplatnila právo na pojistné plnění, což vedlejší účastnice zaregistrovala pod [číslo]. Šetření škodné události nechala zpracovat Ing. [jméno] [příjmení] za kontroly Ing. [jméno] [příjmení]. Ti zjistili, že došlo k poškození čtyř skel v pátém nadzemním podlaží budovy a jednoho skla ve třetím nadzemním podlaží, kde prasklina vycházela z kotevního šroubu. Prasklá byla vnitřní dvojskla, na vnějších tabulích nebyla patrná žádná poškození. V pátém nadzemním podlaží byl vybudován vnitřní parapet, který zamezoval odvodu tepla od okna, a zatížení tepelnou roztažností byla pravděpodobně příčina prasknutí. Další příčinou mohl být rovněž lom z důvodu poškození hrany skla. Přestože žalovaná nejednala v souladu s nájemní smlouvou, neznamená to, že je dána příčinná souvislost mezi porušením této povinnosti a vzniklou škodou. Dále uvedla, že si nechala vypracovat dne [datum] doplňující expertní stanovisko, které reagovalo na znalecký posudek Ing. [příjmení]. Uvedla, že se dle zprávy stále jeví jako nepravděpodobné, neboť kovová konstrukce, na které plachta visela, je pouze kloubová a přenos sil na fasádu je tak minimální. Rovněž uvedla, že kotevní šrouby, které připevňují lištu držící skla na fasádě budovy, se nesmí dotýkat hran skleněné tabule. Pokud se dotýkají, může dojít k prasknutí skla. Dále uvedla, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku uvedl, že na poruchu nelze usuzovat podle fotografií a sdělených informací, ale znalec musí být přizván k výměně skla. S ohledem na to, nelze určit přesnou příčinu poškození skel. Dále poukázala na skutečnost, že sama žalobkyni e-mailem ze dne [datum] upozornila na to, že přesnou příčinu poškození skel bude moci určit až po jejich výměně.

7. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav:

8. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako pronajímatelkou a žalovanou jako nájemnicí bylo zjištěno, že předmětem nájmu byla uliční fasáda budovy – část venkovní stěny ohraničená rámem k umístnění reklamní sítě. Předmět nájmu má být užívaný k reklamním účelům (článek I a II smlouvy). V článku VI odst. 2 je dále uvedeno, že nájemce zajistí na své náklady rám k umístění reklamní plachty a osvětlení dle potřeby. Dle odstavce 4 má být instalace reklamy provedena tak, aby byla v souladu s bezpečnostními a provozními předpisy. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] (článek III). Nájemné bylo sjednáno ve výši 254 985,72 Kč na celou dobu trvání smlouvy.

9. Z e-mailu od [právnická osoba] s. r. o. ze dne [datum] adresovaného jednateli žalobkyně bylo zjištěno, že jako dodavatel stínící techniky a její konstrukce upozorňuje, že tato nebyla dimenzována na zavěšení reklamní plachty, doporučuje její demontáž a důkladnou prohlídku poškozených konstrukcí.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], uzavřené mezi [právnická osoba] s. r. o., [IČO] jako postupitelkou a žalobkyní jako postupníkem bylo zjištěno, že pohledávku postupitelky za žalovanou přebírá žalobkyně.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku, bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.

12. Z předžalobní výzvy právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] zaslaná právní kanceláří [anonymizována dvě slova] [role v řízení], včetně podacího lístku; bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně požaduje po žalované uhrazení částky 160 000 Kč do [datum].

13. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] včetně doručenky do datové schránky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 160 000 Kč do [datum].

14. Z faktury č. 2018 ze dne [datum], datum splatnosti [datum] bylo zjištěno, že je vystavena na částku 160 000 Kč jako náhradu škody za opravu poškozené fasády [příjmení] [příjmení], opravu distančních prvků a výměnu čtyř kusů skel, odběratelem je určena žalovaná.

15. Z fotografií předložených žalobkyní byl zjištěn vzhled budovy a dále jsou zachyceny poškozená místa, zejména skleněné tabule.

16. Z vyrozumění pojišťovny [anonymizováno] ze dne [datum] k pojistné smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že právnímu předchůdci žalobkyně bylo vedlejším účastníkem na straně žalované poskytnuto pojistné plnění ve výši 73 690 Kč [ulice] účastník i žalovaná učinili nesporným, že se jednalo o poškození skel budovy, která je předmětem sporu.

17. Z nabídky 2J [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [IČO], ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyni žalobkyně nabízí výrobu 4 skel v hodnotě 68 000 Kč včetně DPH, zajištění manipulační techniky pro zvedání skel a dopravu v ceně 47 000 Kč včetně DPH, deinstalaci a instalaci rolet a skel pomocí horolezecké techniky a materiál v hodnotě 45 000 Kč včetně DPH, vše celkem za 160 000 Kč.

18. Za zálohové faktury č. 2018 ze dne [datum] s datem splatnosti dne [datum] bylo zjištěno, že je na částku 80 000 Kč, je vystavena na odběratele právní předchůdkyni žalobkyně.

19. Z faktur č. 2018 a č. 2018, které byly vystavené dne [datum] a dne [datum] se splatností dne [datum] a [datum], bylo zjištěno, že obě jsou na částku 80 000 Kč, odběratelem je uvedena právní předchůdkyně žalobkyně. První faktura byla uhrazena zálohově na základě zálohové faktury č. 2018.

20. Ze statického výpočtu Ing. [jméno] [příjmení] z prosince 2011 bylo zjištěno, že předmětem je návrh ukotvení reklamní plachty na uliční fasádu budovy v šestém nadzemním podlaží na ocelovou trubku podepřenou ocelovou konstrukcí. Dále se jsou zde různé výpočty s nadpisy zatížení větrem, konstatuje se, že propustnost„ [anonymizováno]“ plachty je 60 %. Jsou tu nákresy vodorovné trubky a jí nesoucí konzole a dále svislých ocelových táhel. Konstatuje se, že po statické přepočtu stávající ocelová konstrukce na fasádě domu vyhovuje zavěšení reklamní plachty.

21. Ze znaleckého posudku [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, znalec posoudil vliv umístěné plachty na budově tak, že vlivem jejích pohybů došlo k poškození tří skel obvodového pláště v pátém podlaží budovy, dále jsou přetěžovány konzol a oplechování zábradelní zídky. Místní šetření provedl znalec dne [datum], ke svým závěrům došel bez údaje o hmotnosti plachty a součiniteli propustnosti.

22. Z expertní zprávy [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum] bylo zjištěno, datum škodní události je [datum], pojistníkem byla žalovaná. Zpracovatelé expertní zprávy byli na prohlídce dne [datum] a dne [datum]. V odstavci průběh škodní události je uvedeno, že při výměně velkoplošné reklamy objevili pracovníci žalované poškození čtyř kusů skel v pátém patře. Na prohlídce dne [datum] byla zpracovateli zjištěna čtyři prasklá skla v pátém nadzemním podlaží v části vnitřního dvojskla. Dne [datum] byla zjištěna prasklá skleněná tabule ve třetím patře v rohu na jižní straně. U skel v 5. patře byl vybudovaný vnitřní parapet, který zamezoval odvodu tepla a lom z důvodu tepelné roztažnosti shledali zpracovatelé jako hlavní příčinu prasknutí, popř. to mohlo poškození hrany skleněné tabule kotevními šrouby. Dále zpráva posuzovala, že náklady na výměnu 4 skel ve výši 160 000 Kč včetně DPH jsou náklady odpovídající a obvyklé.

23. Z odborného stanoviska [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum] bylo zjištěno, že doplňuje výše uvedenou expertní zprávu. Konstatuje, že prokurista právní předchůdkyně žalobkyně vždy tvrdil, že k poškození skel fasády došlo dne [datum] při výměně plachty. Znalecký posudek neměli zpracovatelé k dispozici, nicméně tvrzení Ing. [příjmení], že přetěžování konzol na zábradelních zídkách jsou síly přenášeny do konstrukce fasády, se jeví jako málo pravděpodobné. Dle zpracovatelů jsou síly přenášeny do skeletu budovy. Připojení kovové konstrukce na stínící techniku, na kterou byla reklamní plachta zavěšena, je pouze kloubové, přenos sil na fasádu je minimální. K popraskání skel mohlo rovněž dojít dotykem šroubu kotvícího lištu, která přitlačuje skla k fasádě, se sklem. Zástupci právního předchůdce žalobkyně nikdy neumožnili zpracovatelům zhlédnout demontovaná prasklá skla. Navíc dvě skla se nachází u parapetu v 5. podlaží, tam kovová konstrukce na zavěšení rolet, není zavěšena.

24. Z oznámení o likvidaci škodné události ze dne [datum] bylo zjištěno, že spis škodné události [číslo] ze dne [datum] byl odložen bez výplaty pojistného plnění, protože pojištěný za vzniklou škodu neodpovídá.

25. Ze smlouvy o pojištění podnikatelských rizik [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná ji uzavřela s vedlejší účastnice na straně žalované na pojistnou částku 15 000 000 Kč s ročním pojistným ve výši 20 077 Kč. V části majetkové pojištění bylo uvedeno, že se vztahuje rovněž na billboarding a velkoplošné plachty.

26. Z e-mailu ze dne [datum] od pana [příjmení] ze [právnická osoba] – adjusters s.r.o. adresovaného jednateli žalované a v kopii jednateli žalobkyně bylo zjištěno, jmenovaný žádá o sdělení termínu skel a rovněž je chce podrobit testu.

27. Z odborného vyjádření [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že obvyklá cena výměny čtyř skel byla v částce 179 080 Kč. Uvedl, že pro kotvení skleněných tabulí nebyl použitý standardní nebo přítlačný profil, výměna skel proto byla náročnější než standardně. Časově znalec odhadl, že práce by trvala 72 hodin, tedy pro 4 pracovníky 2 celé pracovní dny. Následně konstatoval, že cena skla činí 48 000 Kč, doprava skla 10 000 Kč, odvoz demontovaných skel 5 000 Kč, pronájem plošiny 63 000 Kč a cena práce 22 000 Kč.

28. Ze znaleckého posudku [číslo] Posouzení příčiny prasknutí izolačních skel zabudovaných v lehkém obvodovém plášti budovy [adresa], která je součástí pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], vypracovaného ke dni [datum] znalcem [celé jméno znalce], bylo zjištěno, že znalec při místním šetření dne [datum] nalezl na obvodovém plášti deformované kotvící plechy a prasklé sklo ve třetím patře. Dále měl k dispozici fotografie od pana [jméno] [příjmení], které byly pořízeny dne [datum]. Jednalo se o fotografie prasklých skel – páté sklo zprava v pátém nadzemním podlaží označené jako sklo A, čtvrté sklo zprava v pátém nadzemním podlaží označené jako sklo B, sedmé sklo zprava v pátém nadzemním podlaží označené jako sklo C, osmé sklo zprava v pátém nadzemním podlaží označené jako sklo D a patnácté sklo zprava ve třetím nadzemním podlaží označené jako písmeno E. Znalec konstatoval, že nelze na poruchu skel usuzovat podle fotografií a sdělených informací, ale znalec musí být přizván k výměně skla, neboť je nutné zkoumat i hranu skla, která je v zabudovaném stavu skrytá mezi hliníkovými profily. Při odstraňování skla je nutné zkoumat, jak bylo sklo zabudované do konstrukce, jaká je zasklívací spára, zda nejsou na skle lasturky, špatně usazené podložky, šikmo naroubované fasádní šrouby apod. Následně znalec musí zkoumat sklo na paletě. V daném případě se tak nestalo, neboť poškozená skla již na fasádě budovy nebyla. Znalec tak mohl pouze konstatovat možnou příčinu vzniku škody. U tabule A znalec konstatoval, že tvar praskliny odpovídá průhybu skla přes hranu parapetu v důsledku tepelného šoku, k tomu by však nedocházelo při zakrytí fasády plachtou a k poruše muselo dojít ještě před zavěšením plachty. Pokud sklo A prasklo před zavěšením plachty, bylo příčinou z 20 % mechanické namáhání ohybem přes hranu parapetu, 60 % tepelné namáhání nerovnoměrným ohřátím v ploše, 20 % jiná příčina. Pokud sklo prasklo po zavěšení plachty, příčinou by ze 70 % bylo mechanické namáhání přes hranu parapetu. 10 % tepelné namáhání nerovnoměrným ohřátím v ploše, 20 % jiný příčina. U skla B znalec konstatoval, že se jednání o to samé, jako u tabule A. U skla C znalec určil, že úhlopříčný směr praskliny je typický pro ohyb zkřížením konstrukce vnesenou silou a z 85 % konstatoval, že je to důsledek mechanického namáhání ohybem přes hranu parapetu, 5 % jako důsledek tepelného namáhání a z 10 % jiná příčina. U skla D nebyl znalec z fotografií schopen určit příčinu prasknutí. Tabule E nebyla předmětem žaloby, ale z 60 % dle znalce se jednalo o mechanické namáhání ohybem hrany parapetu, 10 % tlak v místě podložky a 30 % jiná příčina. Znalec tak konstatoval, že nejpravděpodobnější příčinou poškození skel na fasádě budovy [číslo] v srpnu 2018 bylo zvýšené mechanické namáhání konstrukce lehkého obvodového pláště. Při zavěšení plachty na stínící konstrukci kotvenou do sloupků a příčníků lehkého obchodového pláště došlo k přerozdělení vodorovných sil, změnilo se zatěžovací schéma oproti původnímu návrhu a došlo k plošnému a bodovému zatížení kolmo na lehký obvodový plášť. U kotevních šroubů došlo k zatížení momentem. Dále došlo pravděpodobně i ke svislému zatížení. To vše mohlo vést k poruchám skel. Co se týká výpočtů Ing. [příjmení], únosnost trubky na konzolách, na které byla zavěšena plachta, byla správná, ale pro výpočet vodorovných páskových kotev nebyl zvolen správný výpočet. Výpočet Ing. [příjmení] tak není úplný, měl ověřit, zda nedojde k překročení dovoleného průhybu lehkého obvodového pláště. Lehký obvodový plášť na budově nebyl navržený na větší zatížení, než na stínící techniku. Nebylo ověřeno, zda průhyb lehkého obvodového pláště při jiném zatížení nepřesáhne povolenou mez. Prasknutí skel v důsledku teplotního zatížení způsobeného zavěšením plachty přes lehký obvodový plášť, je málo pravděpodobné. Teplotní změny uvnitř budovy neměly na instalaci plachty vliv, neboť ta přehřívání skel omezila.

29. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] soudu zjistil, že na domě je prosklený lehký obvodový plášť, budova je navržena tak, že se v různých povětrnostních podmínkách přizpůsobuje, projevují se u ní dilatační pohyby. Na fasádě je zavěšená konstrukce se stínící technikou, tzn. skříně – truhlíky. Všechny prvky fasády mají jinou teplotu a rovněž mají vlastní pohyby. Když přijde vítr, rolety se vytáhnou. Výrobce fasády ji dimenzoval na určité zatížení. Ta konstrukce stínící techniky je zavěšena na atikách, jsou na tom nosníky, na kterých jsou táhla a na kterých visí ta stínící technika. Svislé zatížení rámu na stínící techniku je nezávislé na fasádě, to ověřoval i pan [příjmení]. Výpočet pana [příjmení] ale nepočítal s působením plachty na svislou stěnu. Pak už ale nikdo neřešil, že tam jsou plochy stínících prvků, roletové skříně, do kterých se taky trochu opře vítr, což normálně vyrovnávaly tenké plechy, které kotvily do lehkého obvodového pláště. Co se týká samotných prasklých skel, nedokáže je plně zdokumentovat – nezná například hranu toho skla, a může určit pouze určitou pravděpodobnost jejich prasknutí. K úplnému posouzení je nezbytné sklo a jeho umístění vidět. Deformace shledal znalec na stínící technice. Taky může dojít k poškození při manipulaci se skly, kdy se to neprojeví hned, ale až s nějakým časovým odstupem. Je pak důležité rozlišit, kdy prasklina vznikla, zda před osazením plachty nebo po osazení. Plachta zamezovala tepelným šokům, které by se jinak nabízely jako hlavní příčina vzniku prasklin. Pokud by měl znalec šanci vidět sklo samotné, a jeho ukotvení ve fasádě, mohl by konstatovat i jinou příčinu prasknutí, než zavěšenou plachu a to z důvodu stavu skla nebo jeho ukotvení. Poškození skla se může projevit i v rámci delšího časového úseku klidně po pěti ale až padesáti letech, ale většinou se projeví během prvních let. Problematický je parapet, kdy každá část skla se ohřívá jinak. Poškození skla C neodpovídá tepelnému šoku, u tohoto skla byl namontovaný plech, který byl původně navržený pouze pro roletovou skříň, a nepočítalo se s dalším zatížením, plachta v tomto bodě mohla působit jinak – mohla být namoklá, prohnutá, pak to mechanické zatížení mohlo být intenzivnější. U skla D nebyl znalec schopen říci, co bylo příčinou popraskání. Toto sklo je umístěno těsně pod úrovní parapetu oproti ostatním sklům, prasklina pravděpodobně zabíhá do zasklívací spáry šikmo. Charakter lomu neodpovídá tepelnému zatížení, může odpovídat zatížení ze stočení sloupku nebo příčníku lehkého obvodového pláště a nelze vyloučit vliv podložky a místního otlačení skla nebo vliv oslabení hrany skla (podlom, místní oslabení). Kdyby měl skla možnost ohledat, byl by schopen určit příčinu z 90 - 95 %. To, že docházelo na stínící technice k deformacím, o tom svědčí i deformace kotvících plechů. Ta jejich deformace se pak může kompenzovat i prasknutím skel. Deformace kotevních plíšků je jednoznačným indikátorem vnášení napětí do konstrukce, jedinou příčinou jejich poškození byla plachta. Pokud by sklo mělo složení obsahující nečistoty, objevila by se prasklina v blízké časové souvislosti.

30. Z účastnické výpovědi [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně, bylo zjištěno, že na fasádu budovy s prasklými skly působí s ohledem na její polohu silný vítr, a to zejména do její levé části, kde popraskalo nejvíc skel. V srpnu 2018 popraskala čtyři skla v pátém podlaží a jedno ve třetím podlaží, když to sdělili jednateli žalované, řekli, že to způsobili jeho horolezci. Likvidátor žalované však řekl, že si myslí, že to horolezci nezpůsobili. Likvidátor se na místo přišel podívat dne [datum], řekl, že chce horolezce kontaktovat, ale poté konstatoval, že horolezci to nebyli, a že s horolezci nemluvil, protože jim na ně jednatel žalované nedal kontakt. [ulice] září 2018 pak horolezci od žalované plachtu odstranili, žalobkyně se obávala, že by kromě spadlého skla mohla odletět celá konstrukce se stínící technikou. Žalobkyně se následně sama poptala na nové tabule a nechala je vyměnit na vlastní náklady a to dne [datum], dodavatelem byla [právnická osoba]. Jednatel se účastnil dění okolo stavby od roku 2008, od té doby to byla jediná popraskaná skla. [ulice] s žalovanou trvala několik let, bylo uzavřeno několik nájemních smluv, kde se pouze doplňovaly různé povinnosti. Nepamatoval si, odkdy tam byly plachty žalovanou věšeny. Povinnost zajistit si vlastní rám na zavěšení plachty tam byla přidaná proto, že došlo k poškození distančních prvků, tuto škodu pojišťovna uhradila. Příčinou, proč popraskala skla právě po výměně plachty v létě 2018, nezná, mohlo to být jinými vlastnostmi plachty. O tom, že skla popraskala, ho informovala ostraha v srpnu 2018, šel se na to podívat a byla to ta skla v pátém patře. Žalovaná byla žalobkyní informovaná, že dojde k demontáži skel ve dnech 29. 9. a [datum], moha říct likvidátorovi, aby přišla. Navíc skla tam dále dva měsíce ležela.

31. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že pracoval jako likvidátor škodné události vedlejší účastnice na straně žalované. Sám se účastnil první prohlídky budovy někdy na začátku září 2018. Na vrátnici jim ukázali zápis, že po výměně plachty došlo k popraskání vnitřních dvojskel. Nepřišlo jim, že by takovou škodu mohli způsobit horolezci. Mají zkušenost, že k popraskání může dojít kvůli stavebnímu prvku, který zamezuje odvodu tepla nebo poškozenou hranou skel. Chtěli proto vidět skla odmontovaná, což jim pan [příjmení] slíbil, ale nakonec pozvánku nedostali.

32. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že pracoval v předmětné budově 10 let od roku 2011 jako ostraha. Vevnitř budovu kontroloval 4 – 5 krát denně. Obcházel ji od 6. patra dolů. Plachty tam začali věšet od roku 2018. Jednou v srpnu 2018 šel ráno na obchůzku, skla byla v pořádku a večer našel dvě rozbitá v pátém patře. Bylo to pravděpodobně v den, kdy začali věšet plachtu, na obhlídce okolo 17 hodiny si všiml počínající praskliny. Když horolezci uvazovali plachtu, upozorňoval je, ať to udělají pořádně, protože jednou se to odvázalo. Zhruba za 4-5 dní byla prasklá další okna. Konkrétně si vzpomíná spíše jen na sklo C., skla byla prasklá zvenku, nikoli zevnitř.

33. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že uvedl, že k vypracování znaleckého posudku neměl řádné podklady jako parametry plachty, zejména její vzduchovou propustnost, neznal statický výpočet k fasádě, a navíc měl být proveden ještě i statický výpočet k té plachtě jako takové. Potřeboval by technické údaje i o stavbě. Závěrem došel ke zjištění, že k tomu, aby ta reklamní plachta mohla být zavěšena, měl by být předtím proveden statický výpočet. K poškození skel mohlo dojít tím, že plachta byla zavěšena na tu konstrukci pro žaluzie a pohyb plachty tak poškodil distanční prvky. Budova jako taková se mu staticky porušená nejevila. Plachta, pokud byla namočena vodou, mohla vážit mnohem víc, a pohyb plachty mohl způsobit destrukci oken. [příjmení] neví, kdy k destrukci oken došlo, pouze se vyjadřoval k tomu, zda tedy by mohla ta plachta jako taková způsobit jejich destrukci. Domnívá se, že napětí v rámu mohlo způsobit poškození těch skel, nebyla tam zjevná žádná poškození vnějšího rázu – myšleno např. střelba či házení kamenů. Budovu zkoumal v době, kdy plachta na budově ještě byla. Došel k závěru, že ze stavu oplechování na zábradelní zídce, že konzole byly přetěžovány. Znalec si nepamatoval, zda se jednalo o sklo, uvedl, že to být dvojsklo nemuselo. K tepelnému vlivu parapetu v 5. patře uvedl, že toto vliv nemá. Nicméně okno pod plachtou se více přehřívá a může prasknout. Nemohl se vyjádřit ke špatnému kotvení okna. [ulice] dvojsklo je méně přetěžováno teplotními změnami, než to vnější, proto by nemělo praskat z důvodu tepelného šoku. Mezi další důvody praskání skel vedle teplotní změny znalec uvedl různé dynamické účinky nebo mechanický náraz. Mechanický náraz však v daném případě vyloučil. Co se týká toho zpracovaného statického posudku z roku 2011, mohl vycházet ze špatných údajů, mohla tam být početní chyba nebo prostě nepočítal třeba s extrémním větrem. Znalec si vzpomněl, že došlo k určitým změnám v parametrech zatěžování staveb.

34. Účastníci učinili nesporným, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu uliční fasády objektu [ulice a číslo]; důvodem nájmu byly reklamní účely, konkrétně instalace a provozování osvětlených reklamních sítí. V létě 2018 zavěsila žalovaná na rám určený pro stínicí prvky fasády reklamní plachtu vysokou cca 15,4 m, tedy nikoliv na zvláštní rám, ale na rám určený pro stínicí prvky z fasády. Škoda na čtyřech vnitřních sklech fasády v 5. patře byla zjištěna dne [datum].

35. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně jako pronajímatelka a žalovaná jako nájemkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o nájmu uliční fasády budovy [ulice a číslo], [obec a číslo]. Žalovaná byla oprávněna část fasády užívat na účelem věšení reklamní plachty na zvláštní rám určený k věšení reklamní plachty. Dne [datum] bylo zjištěno, že čtyři vnitřní skla skleněných tabulí v pátém nadzemním podlaží budovy jsou prasklá. Právní předchůdkyně žalobkyně tuto škodu přičítala žalované a dne [datum] ji vyzvala k náhradě škody v částce 160 000 Kč s příslušenstvím, která jí měla vzniknout uhrazením faktury za výměnu čtyř skel v pátém nadzemním podlaží budovy. Žalovaná tuto škodu neuznala. [ulice] účastnice na straně žalované, které posuzovala pojistný nárok žalované, škodu neuhradila. Pohledávka [právnická osoba] s.r.o. pak byla smlouvou o postoupení pohledávky dne [datum] postoupena na žalobkyni, oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno dne [datum].

36. Soud věc právně posoudil podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 30. 6. 2021 (dále jen„ o. z.“), neboť škoda nastala v srpnu roku 2018.

37. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

38. Podle ustanovení § 2895 o. z. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

39. Podle ustanovení § 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

40. Podle ustanovení § 2951 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

41. Podle ustanovení § 2969 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

42. Právně soud věc posoudil jako spor z náhrady škody způsobené porušením smluvní povinnosti dle ustanovení § 2913 o. z., soud tedy zkoumal porušení povinnosti, vznik škody a příčinnou souvislost mezi nimi a nezabýval se zaviněním.

43. Škoda spočívala v poškození čtyř skel v pátém nadzemním podlaží, které právní předchůdkyně nechala vyměnit za částku 160 000 Kč. Strany nesporovaly vznik škody jako takové, žalovaná pouze uvedla, že částka 160 000 Kč se jí jeví jako nepřiměřená. V daném případě výměna čtyř skel sloužila k uvedení budovy do předchozího stavu.

44. K porušení smluvní povinnosti vyslovil právní názor Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. 32 Cdo 871/2018, že z ustanovení § 2913 o. z. se podává primární skutková podstata pro vznik povinnosti k náhradě škody porušením smluvního ujednání. Základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě škody podle citovaného ustanovení jsou protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení smluvně (tedy vědomě a dobrovolně) převzaté povinnosti a vznik škody, jež je v příčinné souvislosti s tímto protiprávním jednáním. Porušením právní povinnosti se rozumí objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak fyzická či právnická osoba skutečně jednala (příp. opomenula jednat), a tím jak jednat měla, aby dostála svým povinnostem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2382/2010).

45. Sporné nebylo ani porušení smluvní povinnosti žalovanou. V daném případě žalovaná převzala smluvní povinnost pořídit rám k umístění reklamní plachty a instalovat na něj reklamu v souladu s odpovídajícími normami (článek VI odst. 2 a 4 nájemní smlouvy). Zároveň její činnost neměla omezovat práva majitele či uživatelů sousedních nemovitostí (článek VI. odst. 3 nájemní smlouvy). Tuto svoji smluvně převzatou povinnost však porušila, protože rám na své náklady nepořídila, ale plachtu zavěsila na rám určený pro stínící techniku budovy. Pokud žalovaná uváděla, že slovy„ dle vlastní potřeby“ mohlo znamenat i to, že nebylo nutné nový rám pořizovat, pokud stávající vybavení budovy stačilo, je to výklad v rozporu s vůlí stran i s jazykovým zněním smlouvy. I pokud by se uvedená slova vztahovala jak ke slovům„ reklamní plachta“, tak„ osvětlení“, tak z uvedeného vyplývá, že rám má sloužit k zavěšení plachty, kterou si tam chce dát žalobkyně, typ rámu má tak mít parametry pro to, co žalovaná potřebuje zavěsit. Z uvedeného tak ustanovení nevyplývá, že by žalovaná nemusela žádný rám na zavěšení pořizovat, jinak by článek VI. odst. 2 v nájemní smlouvě být vůbec nemusel. Nadto jednatel žalobkyně poukázal na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely několik nájemních smluv, a pozdější nájemní smlouvy zpřesňovaly povinnosti žalované i s ohledem na předcházení vzniku škod, neboť první škoda na distančních prvcích fasády vznikla už v roce 2016.

46. Jednoznačně spornou otázkou mezi stranami pak byla příčinná souvislost, že právně uvedené porušení smluvní povinnosti žalované způsobilo popraskání čtyř skleněných tabulí v pátém nadzemním podlaží budovy. Z hlediska existence příčinné souvislosti jako jednoho ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu nestačí pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku protiprávního jednání (či škodní události), nýbrž musí být příčinná souvislost prokázána. Příčinou vzniku škody může být jen ta okolnost, bez níž by ke škodnému následku nedošlo, i když nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž i jen o jednu z příčin, avšak podstatnou, která se spolupodílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde. Jedná se o otázku skutkovou (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2815/2007).

47. Zjištění příčinné souvislosti komplikovalo zejména to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nechala skleněné tabule v mezidobí vyměnit, aniž by k výměně přizvala zástupce žalované nebo vedlejší účastnice na straně žalované. Nutnost obhlídky zdůraznil i znalec [příjmení] [celé jméno znalce], který by v takovém případě byl schopen určit příčinu poškození skel s 90 – 95 % určitostí. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] pak rozlišil možné příčiny prasknutí skleněných tabulí u některých tabulí podle toho, zda praskly před zavěšením plachty nebo po zavěšení plachty. U tabulí v pátém nadzemním podlaží, které si označil A a B odlišil, zda tabule praskli před nebo po zavěšení plachty. Pokud to bylo po zavěšení plachty, praskly tabule se 70 % pravděpodobností mechanickým namáháním přes hranu parapetu, s 10 % pravděpodobností nerovnoměrným ohřátím v ploše a z 20 % z jiné příčiny. U tabule C pak konstatoval, že bez ohledu na zavěšení plachty tabule praskla s 85 % pravděpodobností v důsledku mechanického namáhání přes hranu parapetu, s 5 % pravděpodobností nerovnoměrným ohřátím v ploše a z 10 % z jiné příčiny. U tabule D nebyl znalec schopen určit, z jakého důvodu tabule praskla. Znalec rovněž poukázal na deformaci kotvících plechů. Konstatoval, že jako nepravděpodobnější příčinou poškození skleněných tabulí v pátém podlaží v srpnu 2018 byly průhyby a zkřížení způsobené zvýšeným mechanickým namáháním konstrukce.

48. K této příčině prasknutí skel došel rovněž znalec [příjmení] [příjmení], ten však přiznal, že k vypracování znaleckého posudku neměl dostatek podkladů. Sám při obhlídce v budově zaznamenal pouze tři prasklá skla. Likvidátoři vedlejší účastnice na straně žalované přičítali vznik škody teplotním rozdílům způsobeným parapetem v pátém podlaží a tvrdili, že bez ohledání skel nemůžou přesnou příčinu konstatovat. Dále tvrdili, že s ohledem na kloubové připojení konstrukce na stínící techniku se síly nepřenášejí do fasády budovy, ale do jejího skeletu.

49. S ohledem na závěr znalce [příjmení] [celé jméno znalce], že k poškození skel mohlo dojít i na základě poškozené hrany skla, která nijak nesouvisí se zavěšenou plachtou, se soud znalce dotázal, zda by se taková vada projevila po deseti letech, kdy skleněná tabule byla do fasády budovy namontována. Znalec uvedl, že se tyto prvotní vady projeví během první realizace, kdy se budova poprvé zavře a zatopí se v ní. Nicméně nevyloučil, že taková vada se projeví i později, i do pěti let, některá oslabení skla i po padesáti letech.

50. Účastníci učinili dále nesporným, že škoda rozsahu 4 vnitřních skel fasády v 5. patře byla zjištěna dne [datum] Z účastnické výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že skleněné tabule v pátém podlaží popraskaly krátce poté, co žalovaná měnila reklamní plachtu na budově. Jednatel se o škodě dozvěděl od ostrahy, která budovu pravidelně obcházela. Tato výpověď byla ve shodně se svědeckou výpovědí ostrahy objektu svědka [jméno] [příjmení] [příjmení], který uvedl, že praskliny objevil pravděpodobně v den, kdy horolezci věšeli plachtu. Svědek [příjmení] rovněž potvrdil, že škoda vznikla někdy v srpnu roku 2018, neboť on byl v budově na začátku září 2018, jako zpracovateli expertní zprávy se mu nejevilo jako pravděpodobné, že by škodu měli způsobit horolezci při výměně plachty. Všichni tři tedy potvrdili, že škoda se na budovy objevila poté, co byla zavěšená nová reklamní plachta.

51. Ze závěru znalce [příjmení] [celé jméno znalce], kdy byla naplněna podmínka, že škoda vznikla po zavěšení nové plachty a z náhlého popraskání několika skel zároveň, soud učinil závěr, že škoda vznikla v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalobkyně z důvodu mechanického namáhání skel zavěšenou plachtou. Pro uvedené svědčí i konstatování znalce, že znaky přetěžování a napětí v konstrukci fasády nesly i kotevní plíšky. Skla navíc popraskala velmi krátce za sebou, soudu se jeví jako nepravděpodobná příčina, že by po deseti letech existence budovy popraskalo několik skel současně, u kterých by byla poškozená hrana, či se hrana skla dotýkala šroubu připevňujícího lištu či z důvodu vady skla jako takového. Taková skla by popraskala nezávisle na sobě. Znalec sám konstatoval, že skla špatně ukotvená nebo vnitřně poškozená popraskají převážně během první realizace. Znalec [celé jméno znalce] rovněž uvedl, že Ing. [příjmení] nepočítal ve svých výpočtech s působením plachty na svislou stěnu a rovněž vyloučil tvrzení likvidátorů pojistné události, že napětí do fasády nebylo vnášeno, neboť konstrukce na stínící techniku byla připojena kloubově. Přestože se žalovaná snažila prostřednictvím Ing. [příjmení] zajistit odhad, zda je možné stávající konstrukci použít, nelze konstatovat, že závěr Ing. [příjmení], že plachtu lze pověsit, znamenal, že škoda byla nepředvídatelná. Rovněž s ohledem na okolnosti vzniku škody je vyloučeno prasknutí skel z důvodu tepelných rozdílů, neboť by bylo velmi neobvyklé, kdy by se tato škody projevila po deseti letech existence budovy u více skel současně. Tepelné přetížení by pak nepoškodilo i kotevní plíšky.

52. V daném případě je i komentářovou literaturou dána protiprávní souvislost, kdy právě zakotvení povinnosti žalované pořídit vlastní rám na zavěšení reklamní plachty měla zajistit ochranu budovy před škodou na skleněné fasádě z důvodu zavěšení velkého a těžkého předmětu plachty (Petrov J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2., C. H. Beck, str. 3033, komentář k § 2913) – účelem smlouvy bylo právě předejít takové skutečnosti. Co se týká předvídatelnosti újmy, žalovaná měla s ohledem na zakotvení výslovné povinnosti předpokládat, že jejím nesplněním může dojít ke vzniku škodu.

53. Uvedené však platí pouze u skel A, B a C, neboť u skla D nebyl schopen znalec dle fotografie určit příčinu prasknutí a soud proto žalobu v rozsahu jedné čtvrtiny zamítl. Ve zbytku žalobě vyhověl.

54. Výši škody jako takové soud určil dle ustanovení § 2969 o. z. jako cenu obvyklou se zohledněním toho, co poškozený musel vynaložit na obnovení funkce. Žalobkyně soudu prokázala, že uhradila částku 160 000 Kč na výměnu skel. Žalovaná pouze uvedla, že se jí ta částka jeví jako vysoká, ohledně částky neměla konkrétní tvrzení. To, že se jedná o cenu obvyklou, potvrdila i expertní zprávy [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum]. Konečně soud požádal znalce [příjmení] [celé jméno znalce] o určení ceny obvyklé a to mimo jeho obor působnosti. Ing. [celé jméno znalce] učinil dotaz na výrobce skel a odhadl množství nutné práce, a došel k částce 179 000 Kč včetně DPH. Soud měl tak cenu obvyklou s ohledem na prostředky nutné k výměně skel za prokázanou a již neprováděl znalecké dokazování k obvyklé ceně.

55. Soud dále částečně zamítl zákonný úrok z prodlení z požadované částky, neboť žalobkyně jej požadovala od [datum]. Předžalobní výzva však určovala, že žalovaná má škodu uhradit do [datum]. Splatnost závazku z náhrady škody není stanovena právním předpisem a nebyla-li ani dohodnuta, platí podle ustanovení § 563 o. z., že dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Soud proto zákonný úrok z prodlení přiznal až od [datum], ve zbytku jej zamítl.

56. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 79 885,50 Kč, tato částka představuje 50 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 400 Kč, nákladů na zálohu znaleckého posudku ve výši 2 000 Kč a dále nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 160 000 Kč sestávající z částky 7 500 Kč za každý z patnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva ze dne [datum], návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum] od 9:00 do 11:18 hodin v rozsahu dvou úkonů právní služby, podání ze dne [datum], podání ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum] od 9:00 do 11:16 hodin v rozsahu dvou úkonů právní služby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum] a účast na jednání u soudu dne [datum]) a z částky 3 750 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a odst. 3 a. t. (podání ze dne [datum] a nahlížení do spisu dne [datum]) včetně sedmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 125 100 Kč ve výši 26 271 Kč.

57. S ohledem na nepatrný neúspěch žalobkyně ohledně počtu dní, od kterých soud přiznal zákonný úrok z prodlení, soud nehodnotil zamítnutí v této části jako neúspěch žalobkyně. Co se týká úkonu právní služby dne [datum] nahlížení do spisu, to soud přiznal v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 a 3 a. t. v poloviční sazbě, neboť nahlížení trvalo 15 minut, a nejvíce se blíží účasti na přípravě jednání. Dále soud přiznal v poloviční sazbě úkon vyjádření ze dne [datum], žalobkyně k němu byla sice soudem vyzvána, ale tvrzení ohledně umístění skleněných tabulí měla obsahovat už sama žaloba. Vyjádření pak již navíc obsahuje pouze tvrzení, že tabule popraskaly po zavěšení plachty, soud proto uvedené vyjádření honoroval pouze v poloviční sazbě.

58. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované byly zavázány k úhradě nákladů s ohledem na jejich společné účastenství společně a nerozdílně.

59. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl v souladu s ustanovením § 148 o. s. ř. v poměru úspěchu žalobkyně co rozsahu ¾ a co do úspěchu žalované a vedlejší účastnice na straně žalované v rozsahu ¼. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 6. 8. 2020, 7 C 40/2020 – 70, vznikly náklady státu ve výši 847 Kč, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne ze dne 9. 3. 2021, č. j. 7 C 40/2020 – 165 vznikly náklady státu ve výši 19 282 Kč, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne ze dne 24. 6. 2021, č. j. 7 C 40/2020 – 204 vznikly náklady státu ve výši 1 266 Kč, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne ze dne 30. 9. 2021, č. j. 7 C 40/2020 – 233 vznikly náklady státu ve výši 7962,88 Kč a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne ze dne 16. 11. 2021, č. j. 7 C 40/2020 – 245 vznikly náklady státu ve výši 2 450 Kč Celkem náklady státu činily po zaokrouhlení částku 31 807,90 Kč. Žalobkyně byla povinna uhradit 25 % z částky 31 807,90 Kč, tedy částku 6 361,60 Kč, ale na záloze již zaplatila částku 2 000 Kč, proto byla povinna zaplatit 4 361,60 Kč. Žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované pak s ohledem na jejich společné účastenství byly povinny zaplatit společně a nerozdílně 75 % z částky 31 807,90 Kč, tedy částku 25 446,30 Kč. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.)