7 C 40/2023
č. j. 7 C 40/2023-25
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 3 rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě dluhu za dodávku elektřiny ve výši 22 856 Kč s úrokem z prodlení. Soud uznal, že žalovaný byl povinen zaplatit částku podle § 12b odst. 2 energetického zákona jako zákazník dodavatele poslední instance. Protože žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud rozhodl bez jednání podle § 115a o. s. ř. a vyhověl žalobě včetně náhrady nákladů řízení ve výši 1 115 Kč. Náklady byly určeny jako paušální podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. pro typové řízení o dodávce elektřiny.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 22 856 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 856 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 856 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 115 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 22 856 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese adresa, uskutečněné pro žalovaného na základě dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance, kdy stávající dodavatel pozbyl možnost dodávat elektřinu. O uvedeném byl žalovaný informován. Za období od datum do datum neuhradil žalovaný na fakturu číslo ze dne datum s datem splatnosti datum znějící na částku 13 306 Kč a na fakturu číslo ze dne datum s datem splatnosti datum znějící na částku 9 550 Kč ničeho. Žalobkyně se dále domáhala také zaplacení zákonných úroků z prodlení. Ačkoliv byl žalovaný vyzván k plnění, na svůj dluh ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanému soud uložil, aby se v téže lhůtě písemně vyjádřil o připojené žalobě. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.
4. Na základě předložených důkazů soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu ve věci.
5. Z přípisu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o tom, že od datum byla do odběrného místa ulice a číslo, PSČ obec a číslo – část obce zahájena dodávka elektřiny dodavatelem poslední instance.
6. Z faktury číslo soud zjistil, že žalovanému byl vyúčtován nedoplatek ve výši 13 306 Kč za dodávku elektřiny za dobu od datum do datum, splatný dnem datum.
7. Z faktury číslo soud zjistil, že žalovanému byl vyúčtován nedoplatek ve výši 9 549,64 Kč za dodávku elektřiny, spolu s haléřovým vyrovnáním ve výši 0,36 Kč a nedoplatkem první faktury, to vše v celkové výši 22 856 Kč, za dobu od datum do datum, splatný dnem datum.
8. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 22 856 Kč nejpozději do datum.
9. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně v souladu s ust. § 12a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), poskytovala žalovanému dodávku elektřiny do odběrného místa na adrese adresa. Za období od datum do datum neuhradil žalovaný na fakturu číslo ze dne datum s datem splatnosti datum znějící na částku 13 306 Kč a na fakturu číslo ze dne datum s datem splatnosti datum znějící na částku 9 550 Kč ničeho.
10. Po právní stránce zhodnotil soud věc následovně. Žalobkyně dle ust. 12a odst. 2 písm. a) energetického zákona dodávala elektřinu žalovanému z důvodu, kdy její předchozí dodavatel pozbyl oprávnění ji dodávat. Podle ust. § 12b odst. 2 energetického zákona jsou zákazník a provozovatel distribuční soustavy povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Žalovaný částku vyúčtovanou žalobkyní ve výši 22 856 Kč nezaplatil, soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícím po dni splatnosti faktury číslo.
11. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal žalobkyni, která měla ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 915 Kč a paušální náhrada za 2 úkony dle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, po 100 Kč (žaloba, výzva k plnění). Celkem náklady řízení činí 1 115 Kč.
12. Soudu je totiž z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u zdejšího soudu řadu pohledávek týkajících se dlužné elektřiny, přičemž právě řízení o nároku na úhradu elektřiny lze považovat za jeden z typů řízení předpokládaných § 2 odst. 1) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, stále se opakovaně jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 2 odst. 1) vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.
13. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.