7 C 44/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1 372,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 372,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 372,14 Kč od 6. 8. 2020 do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 19. 11. 2020 domáhala zaplacení částky 1 372, 14 s příslušenstvím. Žalobkyně pronajala žalovanému na základě emailové objednávky 12 kusů stavební stojky lakované číslo, kdy doba nájmu měla trvat od 29. 6. 2020 do 29. 7. 2020 a nájemné bylo sjednáno ve výši 4,50 Kč denně po dobu prvých 14 dní a dále ve výši 3,50 Kč denně od 15. dne dále. Žalovaný vrátil předmět nájmu dne 22. 7. 2020, čímž nájemní vztah skončil. Žalobkyně pak žalovanému vyúčtovala nájemné fakturou číslo znějící na částku 1 372, 14 Kč s datem splatnosti ke dni 5. 8. 2020. Dále žalobkyně po žalovaném také požadovala zaplacení částky 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání, a to za výslovného souhlasu žalobkyně, resp. za předpokládaného souhlasu žalovaného, kdy vycházel z listinných důkazů, které na podporu svého procesního stanoviska předložila žalobkyně. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žalovaný však ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Na základě provedených důkazů soud ve věci dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.

6. Žalovaný si dne 29. 6. 2020 u žalobkyně objednal prostřednictvím emailu 12 kusů stavebních stojek lakovaných, kdy k jejich předání došlo ještě téhož dne. Následně dne 22. 7. 2020 žalovaný předmět nájmu vrátil žalobkyni, která provedla vyúčtování nájemného fakturou číslo znějící na částku 1 372,14 Kč s datem splatnosti dne 5. 8. 2020. Žalobkyně pak žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínkou ze dne 30. 10. 2020 odeslanou dne 2. 11. 2020.

7. Žalovaný netvrdil a tedy ani neprokázal, že smluvní vztah mezi účastníky nevznikl, popř. že by dluh již zaplatil.

8. Po právní stránce soud věc zhodnotil následovně.

9. Dle § 2316 odst. 1 zák. č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle dst. 2 cit. ustanovení není-li stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu (§ 2201 obč. zák. a násl.).

10. Žalobkyně, jejímž předmětem podnikání je též výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, kdy se jedná o tzv. živnosti volné uvedené v příloze číslo živnostenského zákona, k nimž se řadí též pronájem a půjčování movitých věcí (viz. bod 59 přílohy číslo živnostenského zákona), tak žalovanému, předmětem jehož podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a dále inženýrské činnosti v investiční výstavbě, pronajala v rámci své podnikatelské činnosti 12 kusů stavebních stojek, vzhledem k čemuž se zde jedná o podnikatelský pronájem movitých věcí dle cit. ustanovení § 2316 obč. zák. Dohoda o pronájmu přitom byla uzavřena ústně, když žalovaný učinil prostřednictvím emailu objednávku a když žalobkyně tuto akceptovala, pokud žalovanému předmět nájmu dle jeho požadavků dodala.

11. Zatímco žalobkyně splnila svou povinnost, poskytla-li žalovanému uvedené movité věci, tak naproti tomu žalovaný své smluvní povinnosti nedostál, neuhradil-li žalobkyni nájemné ve smluvené výši 1 372, 14 Kč. Žalobkyní uplatněný návrh soud proto shledal jako důvodný.

12. Jelikož pohledávka byla splatná ke dni 5. 8. 2020, ocitl se žalovaný následující den, tj. 6. 8. 2020 v prodlení, pročež soud žalobkyni od tohoto data přiznal i požadované úroky z prodlení dle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

13. Žalobkyni pak byly na základě § 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb. rovněž přiznány náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 372,14 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.