7 C 448/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne datum domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný byl dne datum ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici ulice provozované žalobkyní. Náklady na ošetření a pobyt, které činily celkem částka, byly žalovanému vyúčtovány fakturou číslo ze dne datum s datem splatnosti ke dni datum. Žalovaný tento dluh co do důvodu a výše dne datum uznal. I když byl žalovaný k úhradě dluhu vyzýván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, tak tento neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině částka, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný byl datum ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici ulice, obec a číslo. K uhrazení nákladů za ošetření a za pobyt v této protialkoholní záchytné stanici ve výši částka vystavila žalobkyně dne datum žalovanému fakturu - daňový doklad číslo se splatností datum. Žalovaný dluh dne datum také uznal co do důvodu a výše. Předžalobní upomínkou ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.

6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

7. Soud založil hmotněprávní posouzení věci na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), protože veškeré rozhodné skutečnosti nastaly za jeho účinnosti, konkrétně na ustanovení § 2053 o. z., podle nějž uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaný dluh ve výši částka z titulu poskytnutého ošetření a ubytování v protialkoholní záchytné stanici zcela uznal, soud proto vycházel z toho, že dluh v době uznání trval, a žalobě vyhověl. příjmení nárok má pak základ v ustanovení § 89e zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, podle nějž dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Soud žalobě vyhověl rovněž ohledně úroků z prodlení, když žalovaný je ode dne následujícího po splatnosti faktury v prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobkyní požadovaná výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.).

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši částka, odměně advokáta za 2,5 úkonů právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”) po částka, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a ust. § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu po částka (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem náklady řízení činí částka. Soud vyhodnotil upomínku zaslanou žalobkyní prostřednictvím jejího právního zástupce jako jednoduchou výzvu k plnění, neboť předložená upomínka obsahuje pouze základní skutkový rozbor bez právního rozboru, nejedná se tak o výzvu k plnění ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.

9. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.