7 C 453/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2 158 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 158 Kč se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 29. 2. 2020 do 21. 10. 2020 částkou 140 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 21. 10. 2020 domáhala zaplacení částky 2 158 Kč s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění rodinného domu a domácnosti. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na 21. 11. 2013, k tomuto datu byla také sjednána splatnost prvého pojistného. Dále si strany ujednaly pojistné v délce roční, kdy za pojistné období toto činilo 6 870 Kč. Ke dni 28. 2. 2020 pak došlo k zániku pojištění, a to z důvodu neplacení pojistného. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužného pojistného za období od 21. 11. 2019 do 28. 2. 2020 a dále pak také nákladů na upomínku v částce 300 Kč, kdy celkem požaduje 2 158 Kč. Nakonec žalobkyně požaduje také úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky za období od 29. 2. 2020 do 21. 10. 2020 ve výši 140 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 21. 11. 2013 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění rodinného domu domácnosti, s počátkem pojištění dne 21. 11. 2013. Pojistná smlouva byla sjednána na dobu jednoho roku. Žalovaný se předmětnou pojistnou smlouvou zavázal hradit žalobkyni roční pojistné ve výši 6 870Kč. K zániku pojištění pro neplacení pojistného došlo ke dni 28. 2. 2020. Žalovaný žalobkyni dluží na pojistném a na poplatku za upomínání za období od 29. 2. 2020 do 21. 10. 2020 částku 2 158 Kč. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani na základě předžalobní upomínky ze dne 24. 7. 2020.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.

7. Žalobkyně se na základě shora označené pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, zavázala pro případ škodné události poskytnout pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit dohodnuté pojistné. Podle ust. § 12 odst. 1 a 13 odst. 1 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, platí, že právo pojistitele (pojišťovny) na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak. Pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Žalobkyně poskytla žalovanému pojistnou ochranu, žalovaný však nezaplatila pojistné ve výši 1 858 Kč a dále náklady na upomínku ve výši 300 Kč. Bylo na něm, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužné pojistné uhradil, což však neučinil. Soud proto žalobě vyhověl. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, vzniklo žalobkyni v souladu s ust. § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, i právo na úroky z prodlení. Soud proto žalovanému uložil kromě povinnosti zaplatit jistinu pohledávky i povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč, a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč.

9. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.