7 C 52/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o 46 630,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 46 630,76 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 21 932,29 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 15 600,82 Kč od 1. 11. 2025 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 9 097,65 Kč od 12. 11. 2025 do zaplacení způsobem uvedeným ve výroku III. tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 232 Kč způsobem uvedeným ve výroku III. tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna splnit povinnosti uvedené ve výroku I. a II. ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně, splatných vždy k 15. dni daného měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy tento rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky představující uznaný dluh. Mezi stranami byla dne 11. 9. 2025 uzavřena smlouva o dodávkách a odběru pekařských, speciálních a cukrářských výrobků. Na základě smlouvy odebrala žalovaná od žalobkyně v období od 1. 10. 2025 do 24. 10. 2025 výrobky v ceně 46 630,76 Kč. Cenu dodaných výrobků žalobkyně vyúčtovala fakturou č. , hodnota, znějící na částku 21 932,29 Kč se splatností dne 21. 10. 2025, fakturou č. , hodnota, znějící na částku 15 600,82 Kč se splatností dne 31. 10. 2025, fakturou č. , hodnota, znějící na částku 9 097,65 Kč se splatností dne 11. 11. 2025. Žalovaná předmětný dluh dne 27. 11. 2025 uznala a zavázala se dluh uhradit ve splátkách nejpozději do 15. 2. 2026. Žalobkyně proto požaduje neuhrazenou cenu tří dodávek výrobků a dále smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky dle článku III. odst. 2 smlouvy ze dne 11. 9. 2025. Dále žalobkyně dne 17.4. 2026 uvedla, že souhlasí s úhradou dluhu ve splátkách po 5 000 Kč.

2. Žalovaná dne 12. 4. 2026 uvedla, že je připravena škodu žalobkyni uhradit co nejdříve ve splátkách. Nedařilo se jí v podnikání, které v současné době ukončila, nějaký čas trvalo, než si našla nové zaměstnání. Nyní jako zaměstnankyně pobírá 22 000 Kč měsíčně. Žalovaná dne 13. 5. 2026 uvedla, že s návrhem žalobkyně ohledně splátek souhlasí, bude je hradit nejpozději vždy do 15. dne v měsíci.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a ust. § 115a o. s. ř). Žalobkyně uvedla, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí dne 6. 5. 2026. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala a soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi účastníky došlo dne 11. 9. 2025 k uzavření smlouvy o dodávkách a odběru pekařských a cukrářských výrobků, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované výrobky dle objednávek a žalovaná se zavázala objednané výrobky odebrat a zaplatit za ně (Smlouva o dodávkách a odběru pekařských a cukrářských výrobků ze dne 11. 9. 2025). Dodané výrobky žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou ze dne 11. 10. 2025 znějící na částku 21 932,29 Kč, fakturou ze dne 21. 10. 2025 znějící na částku 15 600,82 Kč, fakturou ze dne 1. 11. 2025 znějící na částku 9 097,65 Kč (Faktury č. , hodnota, , , Anonymizováno, a č. , hodnota, . Uznáním závazku ze dne 27. 11. 2025 žalovaná uznala dluh v celkové výši 46 630,76 Kč vzniklý z neuhrazení faktur za výrobky odebrané v období od 1. 10. 2025 do 24. 10. 2025. Žalovaná se tento dluh zavázala uhradit nejpozději do 15. 2. 2026, a to ve formě splátek dle splátkového kalendáře (Uznání závazku ze dne 27. 11. 2025). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po předžalobní výzvě ze dne 28. 11. 2025 (Výzva k úhradě dluhu ze dne 28. 11. 2025 a doručenka datové zprávy).

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: dle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Uznáním dluhu vznikla vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo, uznáním přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka.

6. Jelikož žalovaná netvrdila a neprokázala, že by uvedený dluh ve výši 46 630,76 Kč uhradila či její závazek zanikl jiným způsobem, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Žalovaná dluh uznala, ve vyjádřeních k soudu a pouze žádala o umožnění splacení dluhu formou splátkového kalendáře.

7. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, uložil jí soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni smluvní úrok z prodlení, který si strany dohodly v článku III. odst. 2 Smlouvy o dodávkách a odběru pekařských a cukrářských výrobků ze dne 11. 9. 2025.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 682 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 332 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 350 Kč představující 450 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

9. Soud pak přiznal odměnu nezastoupeného účastníka ve výši 450 Kč za úkon, neboť dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, potom představovalo by přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. Ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., jakožto podzákonný předpis je proto neaplikovatelné pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Takto vzniklou mezeru v právu je pak zapotřebí vyplnit analogickou aplikací předpisu svou povahou a účelem nejbližšího, tj. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a nezastoupenému účastníku přiznat v situacích, na něž by jinak dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem.

10. Výrokem III. pak soud rozhodl o povinnosti žalované uhradit dluh a náhradu nákladů řízení v měsíčních splátkách po 5 000 Kč, splatných vždy k 15. dni daného měsíce, neboť strany s tímto způsobem plnění souhlasily.