7 C 550/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o splnění povinnosti ze smlouvy

I. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému, aby umožnil nerušené užívání doménového jména [webová adresa], dále, aby byl povinen zpřístupnit žalobci doménové jméno [webová adresa] a dále, aby byl povinen uvádět žalobce jako držitele doménového jména [webová adresa] v registru doménových jmen, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 22 022 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se návrhem podaným k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 dne [datum] domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby umožnil žalobci nerušené užívání doménového jména [anonymizováno], aby byl povinen žalobci zpřístupnit doménové jméno [anonymizováno], aby byl povinen uvádět jako držitele doménového jména [anonymizováno] žalobce v registru doménových jmen. Tvrdil, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o registraci doménového jména a to formulářovým způsobem na dálku, kdy vyplnil svoje identifikační údaje v online prostředí žalovaného a požádal o uzavření smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy měl žalovaný žalobci poskytovat neomezený technický přístup k doménovému jménu [anonymizováno] a žalobce za to bude platit pravidelný roční poplatek. Poslední poplatek žalobce uhradil na základě výzvy zaslané obchodním partnerem žalovaného společností [právnická osoba] dne [datum]. Žalobci bylo potvrzeno, že jeho žádost o prodloužení platnosti doménového jména byla úspěšně zpracována. Dne [datum] však zjistil, že doména je vedená v registru na společnost [právnická osoba], jmenovitě [jméno] [příjmení] a žalobce k doméně nemá přístup. Dle žalobce smluvní vztah mezi ním a žalovaným na základě smlouvy ze dne [datum] nadále trvá. Žalovaný je zájmovým sdružením právnických osob a byl založen k poskytování internetových služeb v roce 1998. Provozuje registr domén pod doménou [anonymizováno]. Má monopolní postavení, kdy sám určuje smluvní podmínky. Smlouvy o registraci domény jsou uzavírané adhezním způsobem a žalobce požívá ochranu slabší strany jako spotřebitel. Žalobce při pokusu o smírné vyřešení věci obdržel od žalovaného dne [datum] odpověď, že rozhodnutím ze dne [datum] ve sporu vedeném u Rozhodčího soudu při [příjmení] komoře České republiky a Agrární komoře České republiky pod [číslo] bylo rozhodnuto o převedení domény. Dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k nápravě stavu, ten tak však v odpovědi ze dne [datum] odmítl učinit. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce dále uvedl, že součástí smluvního vztahu mezi účastníky nebyly žalovanou tvrzené dokumenty jako smlouva o registraci, pravidla registrace doménových jmen a postup při řešení sporů. Dle žalobce byla smlouva mezi ním a žalovaným uzavřena na dobu neurčitou, a pokud žalovaný tvrdí opak, musí to prokázat. Poukázal, že dle rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 3407/2010 má vztah mezi žalobcem a žalovaným povahu smluvního vztahu a pokud by mělo být doménové jméno považováno za věc, bylo by nutné zabývat se otázkou, jak právo k doméně vzniklo. Žalovaný je navíc pouze správcem prostoru, provozovatel infrastruktury na základě pověření státu. V podání ze dne [datum] dále poukázal na článek [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum],„ Smlouva o registraci domény v [anonymizována dvě slova] je zřejmě neplatná“, kde je poukázáno na skutečnost, že smlouva je dle § 43a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. uzavřena tehdy, kdy je akceptován určitý projev vůle směřující k uzavření smlouvy ve vztahu k jedné nebo více osobám. Informace na webových stránkách [webová adresa] však určitý návrh smlouvy neobsahují. Smlouva proto nemůže být uzavřena odesláním registračních údajů ve formuláři žadatelem o registraci, ale až včasným prohlášením žalovaného nebo jiným včasným jednáním, ze kterého lze dovodit souhlas. Navíc ve smlouvě o registraci je žalovaným odkazováno na smluvní podmínky, které nejsou součástí textu. V takovém případě musí strana dovolávající se takových podmínek prokázat, že se druhá strana s jejich textem seznámila a prokazatelně s nimi vyslovila souhlas. Navíc musí být naplněn požadavek trvanlivosti takto publikovaných informací, pokud jsou podmínky zveřejněny na internetových stránkách. Nelze ani akceptovat tvrzení, že žalobce měl akceptovat změny obchodních podmínek žalovaného. K takovému postupu by mechanismus změn musel být dohodnut již ve smlouvě ze dne [datum], to by musel prokázat žalovaný.

2. Žalovaný v podání ze dne [datum] uvedl, že s žalobou nesouhlasí a navrhl její zamítnutí. Učinil nesporným, že doménové jméno bylo žalobcem zaregistrováno dne [datum] a dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí experta v rámci alternativního řešení sporů u Rozhodčího soudu při [příjmení] komoře České republiky a Agrární komoře České republiky pod [číslo] na základě kterého došlo ke zrušení registrace. Následně o věci rozhodoval Městský soud v Praze a Vrchní soud v Praze. Rozsudkem ze dne 10. 10. 2018, č. j. 41 Cm 16/2016-206, Městský soud v Praze opakovaně rozhodl, že oprávněným držitelem doménového jména je žalobce. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 12. 2019, č. j. 3 Cmo 29/2019-300, byl rozsudek Městského soudu v Praze změněn tak, že žaloba o určení, že žalobce je oprávněným držitelem doménového jména, se zamítá. Dovolání žalobce pak bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2021, č. j. 23 Cdo 1389/2020-340 a ústavní stížnost žalobce byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], č. j. II. ÚS 1841/21. Poté zaniklo i předběžné opatření ze dne [datum], které bránilo žalovanému zrušit registraci doménového jména ve prospěch žalobce. Následně [anonymizována tři slova] kontaktoval žalovanou a požádal ji, aby doménové jméno bylo přímo převedeno na jeho servisní společnost [právnická osoba], [IČO], jejímž jediným akcionářem je [anonymizována tři slova]. Žalovaný je správce domény tzv. nejvyšší úrovně [anonymizováno]. Jeho postavení přirozeně monopolní. Při registraci doménových jmen nijak nekontroluje, zda ten, kdo je doménové jméno registruje, tak činí oprávněně. Registrace domén je prováděna na základě Pravidel registrace doménových jmen, ta se v průběhu doby měnila a každá nová změna je pro žalobce závazná. Dle článku. 1.2 smlouvy je uvedeno, že pravidla a souvisejících formuláře mohou být průběžně doplňovány a měněny z technických, regulačních a organizačních důvodů. Doménové jméno mohlo být registrováno na dobu jednoho roku (článek 2. a článek 3.3 smlouvy o registraci doménového jména) a poté mohla být jeho registrace prodloužena. Pokud žalobce zaregistroval dne [datum] doménové jméno, vyjádřil tím souhlas s v té době platnou Smlouvou o registraci doménového jména a Pravidly registrace doménových jmen, tedy i s tím, že tyto dokumenty mohou být v budoucnu měněny či doplňovány. Žalobce výslovně navíc akceptoval, že pokud bude registraci doménového jména prodlužovat, budou se na něj a na registraci doménového jména od okamžiku prodloužení registrace vztahovat podmínky platné v době prodloužení registrace. Žalovaný včas držitelům doménových jmen změny pravidel oznamoval. Ze strany žalobce pak nebylo za celou dobu registrace doménového jména, během které proběhla řada úprav pravidel registrace a souvisejících dokumentů, žalované doručena žádná výtka, nesouhlas s úpravou znění pravidel. Smlouva o registraci doménového jména platná v době registrace doménového jména žalobcem upravovala i řešení sporů o domény v článku 8.1, kdy smlouvy platilo, že žadatel souhlasí, že pokud bude registrace doménového jména zpochybněna třetí stranou, zváží možnost řešení tohoto sporu podle doporučení pravidel. Dokument„ Postup při řešení sporů“ přitom popisoval neoficiální (tedy alternativní) řešení sporů souvisejících s doménovými jmény, přičemž mělo po dohodě držitele a osoby dotčené registrací určitého doménového jména dojít k předání sporných otázek odborníkovi k urovnání. Tento mimosoudní způsob řešení sporů existoval již v době registrace doménového jména. V podání ze dne [datum] žalovaný dále uvedl, že žalobce se mýlí, pokud tvrdí, že smlouva o registraci doménového jména byla uzavřena na dobu neurčitou, neboť doménové jméno bylo zaregistrováno na dobu jednoho roku s možností prodloužení. Podmínkou byla úhrada tzv. udržovacího poplatku. V době registrace doménového jména přitom platila smlouva o registraci doménového jména ve verzi účinné od 1. 9. 1999, která dobu jednoho roku uváděla v článku 2. i v článku 3.

2. Žalobce tak musel s platnými pravidly souhlasit při registraci doménového jména, i při každém obnovení (prodloužení) této registrace. Žalobce měl při registraci identifikátor [anonymizováno] (po změně registračního systému žalované v září 2007 identifikátor [anonymizováno], ale s nezměněnými údaji) a sám sebe označil jako podnikatel. Na stejný kontakt bylo registrováno i doménové jméno [anonymizováno]. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2016, č. j. 2 Cm 28/2014-93, přitom bylo mimo jiné rozhodnuto o povinnosti zrušit uvedené doménové jméno z důvodu zasahování do práv žalobce, [právnická osoba] [anonymizováno], k obchodní firmě, ochranným známkám a z důvodu nekalosoutěžního jednání. Na tento kontakt byla dále registrována řada spekulativních doménových jmen ([anonymizována tři slova], registrována [datum], [anonymizována tři slova], [anonymizováno]). Na tento kontakt byla registrována i samotná doména [anonymizováno]., na které byla nabídka pronájmu domén, a registrace a obchodování s doménami tak zjevně byla podnikatelskou činností žalobce. Žalobce tak nemohl být v postavení spotřebitele. Co se týká rozhodování soudů ohledně doménového jména [webová adresa]. Vrchní soud dospěl k závěru, že žalobce nebyl při registraci doménového jména a jeho dalším užívání v dobré víře, žalobce postupoval v době registrace doménového jména spekulativně, těžil z vysoké rozlišovací způsobilosti, ochranné známky [anonymizována tři slova], porušil výlučné právo vlastníka ochranné známky a [anonymizována tři slova] je oprávněn bránit žalobci v dalším užívání doménového jména. Žalobce postupoval nekalosoutěžně tím, že parazitoval na pověsti [anonymizována tři slova] Touto žalobou tak žalobce obchází pravomocné rozhodnutí soudu. K charakteru doménového jména žalovaný uvedl, že oproti režimu zákona č. 40/1964 Sb., je podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, doménové jméno třeba považovat v právním smyslu za nehmotnou věc. Žalovaný rovněž považuje petit navržený žalobcem za neurčitý, neboť z něj nevyplývá, co by žalobce měl učinit. Žalovaný dále dne [datum] uvedl, že době registrace sporného doménového jména, tj. k [datum], platila tzv. Smlouva o registraci doménového jména ve verzi účinné od 1. 9. 1999 a její nedílnou součástí dle článku 1. 2 byla pravidla registrace doménových jmen v [webová adresa], ve verzi platné od [datum] Smlouva o registraci doménového jména platila pouze do [datum], nová verze tohoto dokumentu již nebyla vydána. S účinností od [datum] začala platit nová verze pravidel registrace doménových jmen, která nahradila původní verzi. Od [datum] tak již byl tvořen smluvní vztah týkající se registrace doménového jména pouze Pravidly registrace doménových jmen. Dle žalovaného je to žalobce, kdo se domáhá plnění povinností z uzavřené smlouvy a měl by prokázat její obsah. Celá registrace doménového jména probíhala elektronickou formou, kdy se registruje na základě veřejně známých a dostupných podmínek popsaných v současné době v pravidlech registrace a v době registrace sporného doménového jména v pravidlech registrace a ve smlouvě o registraci. Ani v roce 2002 nebyl požadavek uzavření takové smlouvy v písemné podobě. Databáze [webová adresa] zachycuje webové stránky [webová adresa] ke dni [datum], kdy hned na hlavní stránce byl umístěn odkaz na pravidla registrace doménových jmen v doméně [webová adresa]“ i na Smlouvu o registraci doménového jména. Dále verze stránek žalovaného následující po datu registrace sporného jména ze dne [datum] a vyplývá z ní, že hned na hlavní stránce byl umístěn odkaz na pravidla registrace doménových jmen v doméně [webová adresa]“. Žalovaný již nedisponuje e-mailem odeslaným žalobci dne [datum] při registraci, disponuje však automatizovaným e-mailem, shodným pro všechny držitele. Žalobce navíc vyslovoval souhlas s aktuálními smluvními při každém prodloužení registrace doménového jména, což dokládá prodloužením v letech 2005, 2006, 2011 a 2013. Následně byla provedena dne [datum] změna držitele Doménového jména z kontaktu [anonymizováno] na kontakt [anonymizováno]. Jak původní tak nový držitel potvrdili při zadání změny souhlas s pravidly registrace. Od března 2015 docházelo k potvrzení pravidel registrace uhrazením poplatku za prodloužení a samotným prodloužením. Držitel o tom byl registrátorem informován předem prostřednictvím e-mailu.

3. Po provedeném dokazovaní má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný je právnickou osobou ve formě zájmového sdružení právnických osob, které mimo jiné provozuje a rozvíjí doménu nejvyšší úrovně [anonymizována dvě slova] (výpis z obchodního rejstříku žalovaného ze dne [datum]). Žalobce dne [datum] uzavřel s žalovaným smlouvu o registraci doménového jména [webová adresa] (nesporná tvrzení účastníků, otisk informačního systému žalovaného registraci na č. l. 279 spisu). Žalobce byl v databázi žalovaného registrován již od [datum] do [datum] s identifikátorem [anonymizováno] s kontaktní e-mailovou adresou [email] a [IČO] (výpis záznamu o kontaktu [anonymizováno] – [anonymizováno] a sb: [anonymizováno] ze systému žalovaného). Od [datum] proběhla změna identifikátoru z [anonymizováno] na [anonymizováno] (e-mailová komunikace ze dne [datum]). Dle výpisu z živnostenského rejstříku, byl žalobce evidován pod IČO [číslo] (výpis z veřejné části živnostenského rejstříku žalobce). Pro doménové jméno [webová adresa] byl v databázi žalovaného registrován kontakt [email] a jméno žalobce (výpis záznamu o kontaktu [anonymizováno] ze systému žalovaného), na webových stránkách [webová adresa] byly pak nabízeny domény různých jmen k prodeji v listopadu 2002, červenci 2013, září 2015 a lednu 2016 (výpis z databáze [webová adresa] k [webová adresa]). Žalovaný posílal žalobci e-mailové zprávy, kterými mu oznamoval prodloužení platnosti domény [webová adresa] dne [datum] a dne [datum] (e-mail z e-mailové adresy [email] ze dne [datum] adresovaný [email] a [email], ze dne [datum] adresovaný [email]). Žalobce potvrzoval registraci z e-mailu [email] dne [datum], dne [datum] a z e-mailu [email] dne [datum] a dne [datum] (e-mailová komunikace ze dne 7. 2. a [datum]). Dne [datum] byla z e-mailové adresy [email] zaslána zpráva na e-mailové adresy [email] a [email] zpráva o změně pravidel registrace domén, která se týkala i doménového jména [webová adresa] (e-mail ze dne [datum]).

4. Dále má soud za prokázané, že o žalobě na určení, že žalobce je oprávněným držitelem doménového jména [webová adresa] rozhodoval dvakrát Městský soud v Praze, ve věci bylo nařízeno i předběžné opatření, pravomocně bylo rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 12. 2019, č. j. 3 Cmo 29/2019-300, který zamítl žalobu na určení, že žalobce je oprávněným držitelem doménového jména [webová adresa] (rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2017, č. j. 41 Cm 16/2016-94, a ze dne 10. 10. 2018, č. j. 41 Cm 16/2016-206, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Cmo 108/2017-154, rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 12. 2019, č. j. 3 Cmo 29/2019-300, usnesení Městského soudu v Praze o nařízení předběžného opatření ze dne 26. 7. 2016, č. j. 2 Nc 1054/2016-18). Nejvyšší soud v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2021, č. j. 23 Cdo 1389/2020-340, dovolání žalobce odmítl. O odmítnutí ústavní stížnosti rozhodl i Ústavní soud České republiky v usnesení ze dne [datum], sp. zn. II ÚS 1841/21. V rámci alternativního řešení sporu bylo rozhodnuto, že se registrace doménového jména [webová adresa] převádí na [anonymizována tři slova] (rozhodnutí ADR Rozhodčího soudu ze dne [datum], [číslo]).

5. Za prokázané má soud rovněž, že ke dni [datum] bylo doménové jméno [webová adresa] registrováno na subjekt [právnická osoba] (Vyhledávání v registru ([anonymizováno]) z [datum]). Pro registraci doménových jmen prostřednictvím žalovaného byla v průběhu času platná - pravidla registrace doménových jmen platná od [datum] do [datum], pravidla registrace doménových jmen od [datum], pravidla registrace doménových jmen od [datum], pravidla registrace doménových jmen v doméně platná od [datum], pravidla registrace platná od [datum], pravidla registrace platná od [datum], pravidla registrace platná od [datum], pravidla registrace platná od [datum], pravidla registrace platná od [datum], pravidla registrace platná od [datum], pravidla registrace platná od [datum], pravidla registrace platná od [datum], pravidla registrace účinná od [datum], pravidla registrace účinná od [datum], pravidla registrace účinná od [datum] (pravidla registrace). Zároveň od [datum] byla pro úpravu smluvních vztahů užívána smlouva o registraci doménového jména (smlouva o registraci doménového jména od [datum]), jejíž součástí byl postup při řešení sporů souvisejících s Doménovými jmény v platnosti od [datum]). Z náhledu [webová adresa] k webu [webová adresa] z května 2001, července 2001, února 2001, března 2002 byla zjištěna podoba těchto stránek, které odkazovaly na smlouvu a aktuální pravidla registrace (náhled na webové stránky [webová adresa] z domény [webová adresa] z května 2001, července 2001, února 2001, března 2002). Žalovaný při registraci doménového jména zasílal žadatelům o registraci vzorový e-mail (vzorový e-mail odeslaný při registraci doménového jména v českém a anglickém jazyce).

6. Za prokázanou má soud dále skutečnost, žalobce se dne [datum] obrátil na žalovaného s žádostí, proč není doménového jméno [webová adresa] registrováno na něj (žádost o poskytnutí informací ze dne [datum], žalovaný v odpovědi odkázala na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 12. 2019, č. j. 3 Cmo 29/2019-300 (odpověď žalovaného ze dne [datum]). Žalobce následně vyzval žalovaného dne [datum] k plnění povinnosti dle uzavřené smlouvy ve lhůtě sedmi dní (dopis žalobce žalovanému ze dne [datum] pod názvem Výzva k plnění povinnosti dle uzavřené smlouvy o registraci – doménové jméno [anonymizováno] –předžalobní výzva), žalovaný dne [datum] uvedl, že na zrušení registrace nadále tvrdá (vyjádření žalovaného ze dne [datum] názvem věc Výzva k plnění povinnosti dle uzavřené smlouvy o registraci – doménové jméno [anonymizováno] –předžalobní výzva).

7. Žalobce byl dále činný jako jednatel společnosti [právnická osoba] jako jednatel od [datum] a společník od [datum] do [datum] (výpis z obchodního rejstříku obchodní firmy pod dřívějším názvem [právnická osoba]), tato společnost byla povinna na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2016, č. j. 2 Cm 28/2014-93, povinna zdržet se užívání jména [anonymizováno] v obchodním styku (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2016, č. j. 2 Cm 28/2014-93). V dané věci předcházelo rozhodnutí ADR centrum pro řešení sporu ze dne [datum] [číslo] (rozhodnutí ADR centrum pro řešení sporu ze dne [datum], [číslo]).

8. Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“) a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen„ o. z.“).

9. Podle ustanovení § 43a odst. 1 obč. zák. projev vůle, směřující k uzavření smlouvy, jenž je určen jedné nebo více určitým osobám, je návrhem na uzavření smlouvy (dále jen "návrh"), jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí.

10. Podle ustanovení § 51 obč. zák. účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.

11. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Podle ustanovení § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

13. Podle ustanovení § 2006 odst. 1 o. z. stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době. Podle odstavce 2 nemožnost plnění prokazuje dlužník.

14. Soud má za prokázané, že dne [datum] žalobce vyplněním registračního formuláře navrhl uzavření smlouvy, přičemž smlouva byla uzavřena tím, že žalovaný potvrdil registraci zasláním e-mailu s informací o hrazení registračního poplatku. Strany tak uzavřely inominátní smlouvu dle § 51 obč. zák. dle které měl žalovaný zajišťovat technický přístup žalobce k doménovému jménu [webová adresa] a žalobce platit registrační poplatek. Ze vzorového e-mailu, u kterého však nebylo prokázáno, že byl zaslán žalobci, vyplývá odkaz na tehdy platná pravidla registrace, co se týká lhůt k hrazení soudního poplatku. Z dokazování však nevyplynulo, zda žalobce souhlasil s obsahem smlouvy o registraci doménového jména účinné od 1. 9. 1999, jejíž součástí byl postup při řešení sporů souvisejících s doménovými jmény v platnosti od [datum] Ani z následných e-mailů, které posílal žalovaný žalobci, nebylo prokázáno, že by žalobce souhlasil s pravidly registrace a s tím, že by od [datum] pouhé uhrazení registračního poplatku postačovalo jako souhlas se smluvním ujednáním.

15. Po zhodnocení všech skutečností má přesto soud za to, že žaloba není důvodná, že inominátní smlouva, jejíž návrh žalobce žalovanému zaslal dne 16 1. 2002, zanikla. Na daný vztah soud aplikoval ustanovení § 2006 o. z. o následné nesplnitelnosti závazku pro nemožnost plnění. Tato nesplnitelnost nastala právní mocí rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2018, č. j. 41 Cm 16/2016-206, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 12. 2019, č. j. 3 Cmo 29/2019-300 Vrchní soud v Praze konstatoval, že [anonymizována tři slova] má registrovánu ochrannou známku [webová adresa] s časovou prioritou a jedná se o ochrannou známku s dobrou pověstí. Žalobce nebyl při registraci doménového jména [webová adresa] a při jeho užívání v dobré víře. Žalobce fakticky webové stránky pod uvedeným jménem pro zboží otevřel až v roce 2015. [anonymizována tři slova] tak svědčí časová priorita přihlášení (k ochraně se [anonymizována tři slova] přihlásil dne [datum], doménové jméno bylo registrováno dne [datum]), veřejnost si pod označením [anonymizováno] představí [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova], po dobu 13 let doménové jméno žalobce užíval jen k přesměrování, poté na nich žalobce nabízel nápoje, a registroval další doménová jména jako [webová adresa]. Doménové jméno [webová adresa] tak navozuje souvislost s ochrannou známkou [anonymizována tři slova], kdy žalobce neoprávněně těží z rozlišovací způsobilosti známky a jejího dobrého jména. Rovněž nápoje, které žalobce na webových stránkách nabízel, jsou v kolizi s okruhem výrobků a služeb, pro které je ochranná známka [anonymizováno] registrována. [anonymizována tři slova] je tak oprávněn bránit žalobci v dalším užívání doménového jména. Vrchní soud v Praze rovněž v jednání žalobce shledal všechny zákonné podmínky nekalosoutěžního jednání, neboť žalobce [příjmení] [anonymizována dvě slova] odebral možnost užít uvedené označení pro svou činnost, což je jednání způsobilé přivodit újmu. Rovněž připomněl, že neoprávněné užívání ochranné známky [anonymizována tři slova] je samo o sobě jednání porušujícím dobré mravy soutěže.

16. Dle komentářové literatury (Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), 1. vydání, 2014, C.H.Beck, s. 1219 - 1230: J. Šilhán, k § 2006) se o následnou právní nesplnitelnost jedná tehdy, kdy jde o vydání rozhodnutí, bez kterých není možné povinnost splnit, ale i o situace, kdy se stav dodatečně změní tak, že ke splnění dluhu bude třeba vykonat i činnosti, které jsou protiprávní, případně jsou proti dobrým mravům. Stane-li se tak dluh splnitelným jen za cenu protiprávního postupu, nemůže být nadále považován za právně„ splnitelný“, a tedy zanikne pro nemožnost plnění. V daném případě by umožněním užívání webové domény [webová adresa] vytvořil žalovaný protiprávní stav, kdy [anonymizována tři slova] svědčí práva z ochranné známky a užíváním žalobcem dochází k jejich porušování a dále k nekalosoutěžnímu jednání, jak konstatoval Vrchní soud v Praze.

17. Pokud žalobce tvrdí, že Vrchní soud v Praze při svém rozhodnutí nerozhodl určovacím výrokem, že [anonymizována tři slova] je oprávněným držitelem, resp. nerozhodl, že žalobce není oprávněným držitelem, nic to na věci nemění. Zamítavý výrok je potřeba posoudit v souvislosti s jeho odůvodněním, a z odůvodnění soudu jasně vyplývá, že užívání doménového jména [webová adresa] žalobcem je protiprávní. Závěr, že v případě negativního výroku (o zamítnutí žaloby) je pro úsudek, zda předběžná otázka ve sporu mezi účastníky byla již závazně rozhodnuta, či nikoliv, nutno výrok pravomocného rozhodnutí posoudit v souvislosti s jeho odůvodněním, tvoří součást ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1382/2002, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 26 Cdo 4433/2015, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3168/2017).

18. Žalovanému se nepodařilo prokázat, jakou konkrétní podobu měla smlouva mezi ním a žalobcem o registraci doménového jména, neboť nebyl prokázán souhlas žalobce se zněním konkrétních pravidel registrace, resp. souhlas se způsobem změny smluvních podmínek. Nicméně obranu žalobce, že se na něj nevztahuje smluvní dokumentace, kterou žalovaný uzavíral s žadateli o registrování doménových jmen, vnímá jako účelovou. Z hlediska důkazního břemene bylo na žalovaném, aby prokázal, že součástí právního vztahu mezi ním a žalobcem byla smlouva, pravidla registrace a pravidla mimosoudního řešení sporu, tak jak je měl žalovaný uveřejněné v průběhu několika desítek let na webových stránkách. Žalovaný však již nedisponoval e-mailem, kterým potvrdil uzavření smlouvy s žalobcem poté, co žalobce vyplnil registrační formulář. Nedisponoval ani jiným důkazem o souhlasu žalobce s podobou smluvních vztahů. Nebylo ani prokázáno, že by žalobce s pravidly seznámil. Nicméně není příliš přesvědčivé tvrzení žalobce, že od roku 2002 do roku 2020 plnil povinnost ze smlouvy, která mu nebyla známa. Ze vzorového e-mailu žalovaného, který v roce 2002 zasílal žadatelům o registraci doménového jména je zřejmé, že minimálně v části důsledků neuhrazení poplatku žalovaná odkazuje na pravidla registrace doménových jmen. I z e-mailu ze dne [datum] od [anonymizováno] na e-mailové adresy [email] a [email], které byly spojeny s činností žalobce a které se týkaly webů [webová adresa] či [webová adresa], je zřejmé, že žalobce byl o pravidlech registrace informován, žalovaná však již nemá žádný doklad o tom, že uvedený e-mail byl doručený. S ohledem na právní hodnocení soudu jako nemožnosti plnění se soud již obsahem uzavřené smlouvy blíže nezabýval.

19. Soud si je vědom ustanovení § 562 odst. 2 o. z., který zavádí vyvratitelnou domněnku o spolehlivosti elektronických záznamů při provozu závodu. Nicméně ani ze záznamů žalovaného ze systému nebylo možné zjistit, s jakými smluvními podmínkami žalobce při prodlužování smlouvy souhlasil.

20. Soud se nezabýval ani otázkou charakteru doménového jména, jak to navrhoval žalobce, když uváděl, že dle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 3407/2010 má vztah mezi žalobcem a žalovaným povahu smluvního vztahu. Nejvyšší soud sice již judikoval, že je možné mít více nájemců jedné věci. V případě doménového jména není však technicky proveditelné, aby bylo více držitelů jednoho doménového jména, po zadání domény do webového prohlížeče musí být zobrazen pouze jeden výsledek. Soud proto nesouhlasí s obecným tvrzením žalobce, že lze technicky zařídit, aby doménové jméno mohlo užívat více subjektů. Pokud [anonymizována tři slova] převedl svá práva na jiný subjekt, je na rozhodnutí oprávněného držitele doménového jména, jak s doménovým jménem naloží.

21. Co se týká postavení žalobce jako spotřebitele nebo podnikatele, z výpisu z živnostenského rejstříku se podává, že podniká v oblastech hostingu a související činnosti a webových portálů. Na jeho jméno bylo registrováno velké množství různých doménových jmen. Stejně tak nabízel k prodeji různá doménová jména na webových stránkách [webová adresa]. Z tohoto důvodu se soud domnívá, že mu svědčí postavení podnikatele v oblasti webových portálů včetně doménových jmen, a nepožívá tudíž ochrany spotřebitele dle ustanovení § 419 o. z.

22. S ohledem na výše uvedené soud žalobu co do všech tří povinností navržených žalobcem ke splnění zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 022 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 ve spojení § 12 odst. 3 a. t. (nerušené užívání doménového jména [webová adresa], dále, zpřístupnění doménového jména [webová adresa] a uvádění žalobce jako držitele doménového jména [webová adresa]) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], odvolání ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účast na jednání na u soudu dne [datum]) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 200 Kč ve výši 3 822 Kč.