7 C 58/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 18 528 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 2 528 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 16 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 11,75 % ročně, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 813,81 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč a nákladů spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 637,65 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 18 528 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal částku spolu s příslušenstvím zaplatit do [datum] Smlouvou bylo přitom též ujednáno, že poruší-li žalovaný svou povinnost se zaplacením jakékoliv splátky, má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], byla pohledávka za žalovaným převedena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku 18 628 Kč a skládala se z jistiny úvěru ve výši 16 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 528 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání v částce 100 Kč (označeny v návrhu jako kapitalizovaný úrok). Dále se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 813,81 Kč za období od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení. K postupu sjednání uvěrové smlouvy žalobkyně uvedla, že žalovaný o zápůjčku zažádal online na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, kde vyplnil údaje a zadal číslo občanského průkazu. Při dokončení žádosti obdržel předsmluvní informace a právní předchůdkyně žalobkyně zahájila schvalovací proces, jehož součástí posuzování úvěruschopnosti klienta. Žádost žalovaného byla po posouzení schválena a byla mu poskytnuta částka ve výši 16 000 Kč. Žalovaný následně odsouhlasil obchodní podmínky a smlouvu o úvěru, přičemž tyto mu byly zaslány na jím uvedený email.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Na základě předložených listin soud ve věci zjistil soud tento skutkový stav.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] byly zjištěny údaje žalobkyně k uvedenému datu.

6. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že obsahuje údaje o žalovaném, jeho podpis však chybí. Výše úvěru je uvedena ve výši 4 000 Kč a 8 600 Kč, úvěr měl být spolu s poplatky uhrazen dne [datum].

7. Z obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil podmínky uzavření poskytovaného úvěru.

8. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že byly z jejího účtu odvedeny následující platby - dne [datum] 4 000 Kč, dne [datum] 1 000 Kč, [datum] 3 600 Kč a 7 400 Kč.

9. Ze sdělení [právnická osoba] na žádost soudu ze dne [datum] bylo zjištěno, že byly na účet žalovaného připsány částky uvedené v předchozím odstavci. [příjmení] 7 400 Kč však byla připsána až dne [datum].

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem s tím, že dle společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek je pohledávka za žalovaným označena na řádku 144.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni.

12. Z přípisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky a vyzvala ho k úhradě dlužné částky do [datum]. Přípis byl žalovanému zaslán dne [datum], jak vyplývá z podacího archu.

13. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky do [datum]. Tato výzva byla žalovanému zaslána dne [datum], jak vyplývá z podacího archu.

14. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky byly zjištěny data cest pověřeného terénního pracovníka věřitele na adresu dlužníka.

15. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že tato obsahuje údaje o žalovaném, neobsahuje však jeho podpis. Celková částka úvěru bez jistiny činila dle smlouvy o úvěru ze dne [datum] částku 4 000 Kč a ze dne [datum] částku 8 600 Kč. Žalovaný měl částku splatit do [datum]. Pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně. V rozmezí dnů [datum] – [datum] byly žalovanému na jeho účet poukázány finanční prostředky v celkové výši 16 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho.

16. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.

17. Dle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

18. Dle ust. § 562 odst. 1, 2 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

19. Dle ust. § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dle ust. § 2991 odst. 1, 2. o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně ve smyslu ust. 1879 o. z., neunesla důkazní břemeno, kdy v řízení nebylo prokázáno, že by mezi ní a žalovaným byla uzavřena předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru. Jak je patrné ze shora uvedeného, smlouva nebyla opatřena podpisem žalovaného, přičemž i když si je soud vědom toho, že k jejímu uzavření mělo dojít pomocí prostředků komunikace na dálku, tak ale ani v takovém případě nelze rezignovat na požadavek jasného určení stran a obsahu smlouvy. Jde-li o identifikaci stran, pak soud uvádí, že problémy zřejmě nenastanou tam, kde bude distančně uzavřená smlouva opatřena zaručeným elektronickým podpisem.

24. V projednávané věci byla žalovanému poskytnuta částka 16 000 Kč poté, co žalovaný odeslal prostřednictvím internetových stránek žalobkyně pod svými identifikačními údaji žádost o úvěr. S ohledem na uvedené však soud tento způsob identifikace nepovažuje za dostatečný. Povinná strana měla činit veškeré kroky při sjednávání smlouvy distančně, přičemž k jejímu uzavření mělo dojít takovým shora popsaným způsobem, u něhož nelze vyloučit ani to, že blíže neztotožněná osoba zadala údaje žalovaného bez jeho vědomí. V daném případě tak nebylo prokázáno, že by žalovaný s věřitelem uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, zároveň nebylo prokázáno ani to, že by smlouva byla uzavřena právě v tom znění, v němž byla soudu předložena, kdy z žádného důkazu nevyplývá, že by právě tato smlouva kdy byla předmětem jakéhokoliv kontraktačního procesu.

25. Soud dále uvádí, že ze smlouvy o úvěru nebylo možno zjistit, na základě čeho byla částka poskytnuta v žalované výši, když bylo ve smlouvě uvedeno poskytnutí částek 4 000 Kč a 8 600 Kč, žalovanému však byly na účet skutečně poskytnuty prostředky v celkové výši 16 000 Kč.

26. V řízení se tak podařilo prokázat pouze to, že žalovanému byly mezi dny [datum] – [datum] poukázány finanční prostředky v celkové výši 16 000 Kč na jeho bankovní účet, nicméně z jakého právního důvodu se tak stalo, prokázáno nebylo. Soud proto postupoval dle ust. § 2991 o. z., neboť shledal, že se ze strany žalovaného jedná o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat.

27. Jde-li o uplatněný nárok na zaplacení úroků z prodlení, Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

28. Dluh se zde stal splatným až v návaznosti na učiněnou výzvou ze dne [datum], odeslanou [datum], splatnost byla nastavena do [datum]. Čas plnění závazný pro dlužníka může vyplývat vždy jedině ze smlouvy, ze zákona anebo ze soudního rozhodnutí a nemůže být určován věřitelem (viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), 1. vydání, 2014, s. 998-1014). Soud má za to, že lhůta k plnění dne [datum] byla dostatečně dlouhá v souladu s ustanovením § 1958 odst. 2 o. z., neboť zákonnou lhůtu nezkracuje, naopak lhůtu dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. prodlužuje, kdy by se za lhůtu bez zbytečného odkladu dala v dané věci považovat lhůta v řádech dnů. Soud proto vycházel při stanovení splatnosti ze lhůty ke dni [datum]. Žalovaný se tak ocitl v prodlení [datum], od tohoto data soud přiznal i zákonný úrok z prodlení. Ten činil 15 %, žalobkyně jej žalobkyně požadovala ve výši 11,75 %, soud je přitom vázán žalobním petitem, proto jej přiznal v této výši.

29. S ohledem na uvedené soud zamítl v druhé části výroku II. návrh žalobkyně na přiznání práva na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 813,81 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné částky 16 000 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, neboť pokud nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, nemohla být prokázána ani splatnost úvěru a ani nárok žalobkyně na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 637,65 Kč, přičemž tato částka představuje 72,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,36 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,64 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 528 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

31. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu, byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t.

32. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.