Obvodní soud pro Prahu 3 · Rozsudek

7 C 59/2026

č. j. 7 C 59/2026-56

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-04-16 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH03:2026:7.C.59.2026.1

Citované zákony (10)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 24 325 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 325 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 375 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 350 Kč od 22. 1. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 789 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 17. 1. 2026 domáhala na žalovaném zaplacení částky celkem 24 325 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný je vlastníkem vozidla SPZ , SPZ, , které bylo evidované v období od 3. 10. 2023 do 25. 3. 2024 a v období od 26. 3. 2024 do 1. 10. 2024 jako provozované bez sjednání pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu s § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů tak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 11 675 Kč a 12 650 Kč a 2 x nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 2 x 300 Kč. Žalovaný, ač vyzván, k úhradě dlužné částky prostřednictvím zástupkyně žalobkyně, na svůj dluh doposud ničeho neuhradil.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, jednak tvrdil, že na jeho majetek byl prohlášen konkurz a on nemohl upřednostňovat žalobkyni před jinými věřiteli.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky řízení podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu žaloby a dne 7. 4. 2026, žalovaný na výzvu soudu nereagoval a soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. Soud na základě předložených listin zjistil ve věci tento skutkový stav a má za prokázaná následující tvrzení:

5. Žalovaný coby vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, za období od 3. 10. 2023 do 25. 3. 2024 a v období od 26. 3. 2024 do 1. 10. 2024 (tj. 175 a 190 dní) pojištění odpovědnosti z jeho provozu, ačkoli bylo vozidlo evidováno jako provozované (vyjádření registru vozidel ze dne 13. 3. 2026, kupní smlouva ze dne 5. 4. 2022). Žalobkyně dopisem ze dne 7. 8. 2024 a dne 7. 11. 2024 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 11 675 Kč a 12 350 Kč se splatností do 60 dnů od doručení výzvy (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, ze dne 7. 11. 2024 a ze dne 7. 8.2024 včetně dokladů o odeslání). Žalovaný byl poté o úhradu příspěvku a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč opakovaně upomenut, naposledy předžalobní výzvou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 27. 8. 2025, Žalovaný však na výzvy k úhradě nijak nereagoval (viz upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, ze dne 29. 1. 2025 a ze dne 30. 10. 2024, II. upomínka ze dne 29. 11. 2024, Předžalobní upomínka ze dne 23. 4. 2025, včetně podacího archu).

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Povinnost žalovaného jako vlastníka vozidla registrační značka , SPZ, mít toto vozidlo pojištěné vyplývalo v době od 3. 10. 2023 do 31. 3. 2024 z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), který byl platný a účinný do 31. 3. 2024, v době od 1. 4. 2024 do dne 1. 10. 2024 tato povinnost poté vyplývala pro žalovaného jako vlastníka předmětného vozidla z § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), který nabyl účinnosti dne 1. 4. 2024. Protože žalovaný tuto povinnost nesplnil, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení příspěvku a nákladů spojených s jeho mimosoudním uplatněním v souladu s § 4 zákona č. 168/1999 Sb., resp. § 45 zákona č. 30/2024 Sb. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanovovalo Ministerstvo financí do 31. 3. 2024 vyhláškou č. 205/1999 Sb., od 1. 4. 2024 poté vyhláškou č. 69/2024 Sb. Denní výše příspěvku dle shora citovaných vyhlášek činil 65 Kč (§ 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., resp. § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb. účinné do 31. 12. 2025) a výše nákladů činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., resp. § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.).

7. S ohledem na shora uvedené soud dovodil, že žalovaný jako vlastník vozidla porušil svou zákonnou povinnost, když neměl ve shora označených obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti z jejich provozu. Povinnost žalovaného přitom nezanikla, neboť v souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení celkové dlužné částky v zákonné roční lhůtě. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení částky v celkové výši 24 325 Kč skládající se:- příspěvku ve výši 11 375 Kč (představující součin 175 dní a denní sazby příspěvku ve výši 65 Kč),- příspěvku ve výši 12 350 Kč (představující součin 190 dní a denní sazby příspěvku ve výši 65 Kč),a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč.

8. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že dlužné částky uhradil. To však neučinil a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením svého peněžitého závazku, uložil mu soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, jehož výše je dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. Co se týká námitky žalovaného, že na jeho majetek byl prohlášen konkurz a on nemohl zvýhodnit některé věřitele, dle výpisu z insolvenčního rejstříku, konec lhůty k přihlášení pohledávek byl dne 14. 10. 2015, s ohledem na skutečnost, že pohledávky žalobkyně vznikly až v roce 2023–2024, nemohla se žalobkyně již přihlásit do konkurzu a správně své pohledávky uplatnila žalobou. Žalobkyně rovněž prokázala, že výzvy k úhradě dlužné částky žalovanému řádně zasílala.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 789 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 974 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 325 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na příspěvek za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t.

11. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.