7 C 6/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 14 500 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 %, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2023 ve výši 14 %, od 1. 1. 2024 do 21. 3. 2024 ve výši 13,75 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky ve výši 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 500 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 %, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2023 ve výši 14 %, od 1. 1. 2024 do 21. 3. 2024 ve výši 13,75 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 102,02 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 26. 9. 2023 domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce č. 322899672, uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO: IČO, dne 5. 9. 2008. Na základě smlouvy o půjčce byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se dále zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč. Půjčku a poplatek se žalovaná zavázala uhradit v 53týdenních splátkách. Poslední splátka měla být uhrazena ke dni 11. 9. 2009. Za celou dobu trvání uhradila žalovaná pouze částku 500 Kč. Pohledávka byla dne 19. 6. 2015 postoupena na společnost Anonymizováno Anonymizováno. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015. Následně byla pohledávka smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupena na žalobkyni, toto postoupení jí bylo oznámeno dne 18. 9. 2018. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku. Ke dni druhého postoupení pohledávky činila výše dlužné jistiny 15 000 Kč a výše dlužného poplatku 9 940 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaná jako dlužník uzavřela dne 5. 9. 2008 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČO: IČO, jako věřitelem, smlouvu o půjčce č. 322899672, na základě které přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. První splátka byla splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (viz smlouva o půjčce č. 322899672 a Smluvní podmínky). V souladu s čl. 8 Smluvních podmínek byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, jestliže žalovaná včas nesplní povinnosti uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky. Dne 19. 6. 2015 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a Anonymizováno uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o půjčce (viz Smlouva o postoupení pohledávek, vč. Přílohy č. 1). Dopisem ze dne 25. 6. 2015 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky (viz Oznámení o postoupení pohledávky a podací arch). Následně byla pohledávka smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni mezi Anonymizováno a žalobkyní), toto postoupení žalované bylo oznámeno dne 18. 9. 2018 (viz Oznámení o postoupení pohledávky a podací arch). Dlužná částka nebyla uhrazena ani po zaslání předžalobní upomínky (viz Výzva a podací arch).

5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

6. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti, budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Soud proto předmětný závazkový právní vztah posuzoval podle předpisů platných ke dni jeho vzniku, tj. ke dni 5. 8. 2008.

8. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč, zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

11. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce podle ustanovení § 657 a násl. obč. zák. Smlouva o úvěru č. 322899672 byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010. Z obsahu předmětné smlouvy o půjčce je zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, Praha 2009, s. 1856). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby, resp. toto ani nebylo žalobkyní tvrzeno. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 10 440 Kč za poskytnutí jistiny 15 000 Kč, která měla být vracena v 53 týdenních splátkách, což odpovídá jednomu roku. Výše úroku činí téměř než 70 % jistiny ročně. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v roce 2008 okolo 13 až 14 % ročně, konkrétně v září 2008 činila 13,53 %. Sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako „souhrnný poplatek“, byl dle soudu nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než čtyřnásobku míry obvyklé v bankovním sektoru a roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr přesahující průměrnou výši více než desetinásobně. Ujednání o úrocích (tzv. souhrnném poplatku) tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. Vzhledem k tomu, že bylo ujednání o souhrnném poplatku shledáno neplatným, považoval soud platbu žalované ve výši 500 Kč jako platbu na jistinu úvěru, a proto co do částky 500 Kč včetně příslušenství z ní, soud zamítl.

12. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do jistiny ve výši 14 500 Kč a zákonného úroku z prodlení z jistiny ve výši 14 500 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, byla žaloba shledána důvodnou. Žalovaná totiž nesplnila svou povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas, dluh do dne sjednané splatnosti neuhradila a dostala se tak do prodlení (§ 517 odst. 1 obč. zák.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.).

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch z 96,67 % proti 3,33 % žalované, a proto rozhodl soud o tom, že má žalobkyně nárok na náhradu 93,34 % svých účelně vynaložených nákladů, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celkově žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 102,02 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b a. t. soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

14. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.