7 C 617/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 362 704,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 362 704,61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 5 % ročně z částky 362 704,61 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 213 647,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 3 658,48 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 3.

1. Žalobkyně se návrhem podaným dne [datum] k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 domáhala po žalované zaplacení částky 362 704,61 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že si dne [datum] u žalované objednala přepravu nákladu ze skladu [anonymizováno] ve dnech [datum] a dne [datum]. Objednávka byla žalovanou potvrzena e-mailem ze dne [datum]. V potvrzení objednávky žalovaná uvedla [registrační značka] a přípojných vozidel, které měly přepravu provádět. První přeprava na den [datum] byla provedena řádně, druhá dne [datum], kterou prováděl kamion s [registrační značka] [spisová značka] [anonymizována dvě slova], a dopravu prováděla [právnická osoba], [jméno] [příjmení] z [země], však na místo určení nedorazila. Dle žalobkyně se vztahy mezi ní a žalovanou řídí Úmluvou o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (dále jen„ Úmluva CMR“). Dopravce tak odpovídá za úplnou ztrátu zásilky od okamžiku převzetí zásilky do okamžiku jejího vydání. Dopravce odpovídá za jednání všech osob, které k přepravě použije. Žalobkyně tak požadovala náhradu škody za zboží, které měla žalobkyně přepravit bez omezení, neboť škody byla způsobena úmyslně jednáním osoby použité žalovanou. Žalobkyně vyčíslila škodu na částku 727 888,31 Kč s tím, že s ohledem na započtení požaduje částku 362 704,61 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum] Vedle škody pak požadovala úrok z prodlení ve výši 5 % dle článku 27 odst. 1 Úmluvy CMR a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

2. Žalovaná v podání ze dne [datum] uvedla, že nárok žalobkyně neuznává a to ani z části. Dále vznesla námitku nedostatku pasivní věcné legitimace, neboť byla ve vztahu k žalobkyni zasílatelkou, která vlastním jménem na účet žalobkyně - příkazce obstarala přepravu. Škoda však vznikla během přepravy realizované polským dopravcem [právnická osoba] ([jméno] [anonymizováno]) z [země]. Tato společnost byla uvedena i v nákladním listu. Místo plnění závazku navíc bylo v [země], proto není dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ani dána příslušnost českých soudů a rozhodným právem je dlle nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) ze dne [datum] (Řím I) právo země dopravce. Své nároky má tak žalobkyně uplatnit u polského soudu ve vztahu ke [právnická osoba] ([jméno] [anonymizováno]). Žalovaná dále v doplnění žaloby uváděla, že k provozování koncesované živnosti silniční motorová doprava nemá živnostenské oprávnění. Pojištění žalované je rovněž pouze na zasilatelskou činnost. Následná fakturace, jak upozornila žalobkyně, nemůže určovat smluvní typ. Pojmovým znakem přepravní smlouvy je určení zásilky – přepravované věci, a tuto náležitost si strany mezi sebou nesjednaly. E-mail, na který žalobkyně poukazuje, tak nemohla být přepravní smlouva sjednána, protože neobsahuje specifikaci zásilky. Zatímco nákladní list zakládá vyvratitelnou právní domněnku o existenci přepravní smlouvy. Škody navíc vznikla úmyslným trestným činem třetí osoby, a pokud za ztrátu zásilky neodpovídá [právnická osoba], odpovídá za ni tato třetí osoba. Co se týká případné aplikace ustanovení § 2461 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“ nebo„ o. z.“), nelze aplikovat, neboť dopravce byl žalobkyni oznámen v nákladním listu a jednak zprávou o provedení příkazu byl e-mail žalované žalobkyni ze dne [datum]. Žalovaná však neodpovídá ani v případě, že by byla aplikována Úmluva CMR, neboť ke škodě došlo za okolností, které dopravce nemůže odvrátit a následky odstranit. Navíc osoby, které k tomu použila, nejednaly v rámci svých úkolů, ale jednalo se o trestný čin třetí osoby (odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 488/2010). Žalovaná při hledání dopravce jednala s náležitou péčí, našla jej prostřednictvím platformy [anonymizováno], kde registrovaní uživatelé zveřejňují nabídku a poptávku doprav. Žalované nabídla přepravu [právnická osoba], žalovaná jej následně požádala o reference a tyto si telefonicky ověřila. Rovněž zkontrolovali pojištění a koncesní listinu.

3. Obvodní soudu pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 6. dubna 2021, č. j. 7 C 617/2018-245 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 4. listopadu 2021, č. j. 36 Co 250/2021-289, rozhodl, že právní základ žalobou uplatněného nároku je zcela opodstatněný. Předmětný právní vztah byl posouzen jako závazek ze smlouvy o přepravě, na který se aplikuje ustanovení Úmluvy CMR (vyhláška ministra zahraničních věci č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě ve znění změny č. 108/2006 Sb. m. s.) a zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), kdy se dle § 3028 o. z. tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud předmětný závazkový právní vztah posuzoval podle předpisů platných ke dni jeho vzniku, tj. ke dni [datum] Odvolací soud dále ve svém rozhodnutí konstatoval, že odpovědnost za ztrátu zásilky, resp. odcizení plně naloženého kamionu, se pak řídí čl. 17 Úmluvy CMR, kdy dopravce odpovídá za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky anebo za její poškození, které vznikne od okamžiku převzetí zásilky k přepravě až do okamžiku jejího vydání, jakož i za překročení dodací lhůty. V posuzovaném případě pak nepřichází v úvahu ani liberační důvody dle článku 17 odst. 2 Úmluvy CMR. Odvolací soud se však nepřiklonil bez dalšího dokazování k závěru, že by byla vyloučena limitace odpovědnosti dle článku 29 Úmluvy CMR pro jednání dopravce rovnající se hrubé nedbalosti.

4. Co se týká skutkové stránky, Podáními ze dne [datum] a ze dne [datum] učinili účastníci nesporným, že tržní hodnota zboží převáženého kamionem ze skladu [anonymizováno] na [příjmení] [jméno] dne [datum], uvedeného ve fakturách [číslo] [číslo] na základě smlouvy o přepravě uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou činila nejméně částku 362 704,61 Kč.

5. Z dokazování v části řízení předcházející vydání mezitímního rozsudku bylo zjištěno, že předžalobní výzva ze dne [datum] byla zaslána žalované poštou stejného dne s výzvou k uhrazení do 14 dní od doručení předžalobní výzvy.

6. Z webových stránek Mezinárodního měnového fondu ke dni [datum] bylo zjištěno, že hodnota SDR jednotky ke dni 14. 5. 2018 je 30,45 Kč/SDR - Currency units per SDR for May 2018 (imf.org).

7. Po právní stránce soud věc posoudil v souladu s vyhláškou ministra zahraničních věci č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě ve znění změny č. 108/2006 Sb. m. s. (Úmluva CMR) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

8. Podle článku 17 odst. 1 Úmluvy CMR dopravce odpovídá za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky anebo za její poškození, které vznikne od okamžiku převzetí zásilky k přepravě až do okamžiku jejího vydání, jakož i za překročení dodací lhůty. Podle odstavce 2 dopravce je zproštěn této odpovědnosti, jestliže ztráta zásilky, její poškození nebo překročení dodací lhůty bylo zaviněno oprávněným, příkazem oprávněného, který nebyl vyvolán nedbalostí dopravce, vlastní vadou zásilky nebo okolnostmi, které dopravce nemůže odvrátit a jejichž následky odstranit není v jeho moci. Podle odstavce 3 dopravce se nemůže dovolávat, ve snaze zprostit se své odpovědnosti, ani vad vozidla použitého k přepravě, ani zavinění nebo nedopatření osoby, od níž najal vozidlo, nebo jejích zástupců nebo pracovníků. Podle odstavce 5 dopravce neodpovídá podle tohoto článku za některé z okolností, které způsobily škodu, odpovídá do té míry, v jaké okolnosti, za něž podle tohoto článku odpovídá, přispěly ke škodě.

9. Podle článku 23 odst. 1 Úmluvy CMR má-li dopravce podle ustanovení této Úmluvy povinnost nahradit škodu za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky, vypočítá se náhrada z hodnoty zásilky v místě a době jejího převzetí k přepravě. Dle odstavce 2 citovaného článku hodnota zásilky se určuje podle burzovní ceny, a není-li burzovní cena, podle běžné tržní ceny, a není-li ani burzovní ani běžná tržní cena, podle obecné hodnoty zboží stejné povahy a jakosti. Dle článku 3 citovaného článku náhrada škody však nesmí přesahovat 8,33 zúčtovacích jednotek za kilogram chybějící hrubé hmotnosti.

10. Podle článku 27 odst. 1 Úmluvy CMR oprávněný může požadovat úroky z náhrady škody. Tyto úroky ve výši 5 % ročně se počítají ode dne zaslání písemné reklamace dopravci, a nebyla-li reklamace podána, ode dne podání žaloby u soudu.

11. Podle článku 29 odst. 1 Úmluvy CMR dopravce se nemůže odvolávat na ustanovení této kapitoly, která vylučují nebo omezují jeho odpovědnost anebo přenášejí důkazní břemeno, byla-li škoda způsobena úmyslně nebo takovým jeho zaviněním, které se podle práva soudu, u něhož se právní věc projednává, považuje za rovnocenné úmyslu. Podle odstavce 2 totéž platí i tehdy, jestliže se úmyslného jednání nebo zavinění dopustili zástupci nebo pracovníci dopravce nebo jiné osoby použité dopravcem k provedení přepravy a jestliže tito zástupci, pracovníci nebo jiné osoby jednali v rámci svých pracovních úkolů. V takovém případě se tito zástupci, pracovníci nebo jiné osoby rovněž nemohou odvolávat, pokud jde o jejich osobní odpovědnost, na ustanovení této kapitoly uvedená v odstavci 1.

12. Soud v části řízení po právní moci mezitímního rozsudku dále zjišťoval, jaká je výše způsobené škody. Článek 23 Úmluvy CMR stanoví pravidlo, že výše škody je dle burzovní ceny, a není-li burzovní cena, podle běžné tržní ceny, a není-li ani burzovní ani běžná tržní cena, podle obecné hodnoty zboží stejné povahy a jakosti (ke způsobu zjišťování výše škody dle Úmluvy CMR se vyjadřoval rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp zn. 23 Cdo 1628/2020). Zásilka obsahovala zahradní techniku, tento typ zboží se na burze neobchoduje jako komodity uhlí nebo ropa. Minimální výši tržní ceny zásilky pak účastníci učinili nesporným v částce 362 704,61 Kč, soud proto k výši škody neprováděl dokazování.

13. Co se týká případné limitu obsaženého v článku 29 odst. 2 Úmluvy CMR, tam soud došel k závěru, že není nutné zjišťovat okolnosti pro jeho aplikaci. Limit je totiž v článku 23 odst. 3 Úmluvy CMR konstruován jako násobek 8,33 * zúčtovací jednotka * kilogram hrubé hmotnosti. Nákladní list uváděl, že zboží vážilo 8 500 kg dle nákladního listu. Dne [datum] byl kurz jedné jednotky SDR ku 30,45 Kč (Currency units per SDR for May 2018 (imf.org)). Limit je tak násobek čísel 8,33 * 8 500 * 30,45, což je částka 2 156 012,25 Kč. Žalovaná sice v jednom ze svých podání uváděla, že váha na nákladním listu nemusí přesně odpovídat váze zboží. Nicméně dle článku 9 platí, že údaje v nákladním listu jsou věrohodným dokladem, konkrétní připomínky žalovaná dále již neuvedla. V přiložených fakturách byla uváděna váha 8 017,746 kg a 98,107 kg, v takovém případě by byl limit v částce 8,33 * 8 115,853 * 30,44, což je částka 2 033 689,27 Kč. Limit tak v obou případech téměř šestinásobně převyšuje žalovanou částku a není tak nutné zjišťovat podmínky pro aplikaci článku 29 odst. 2 Úmluvy CMR.

14. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení ve výši 5 % ročně pak vyplývá z aplikace článku 27 odst. 1 Úmluvy CMR. Žalobkyně jej požaduje od [datum], předžalobní upomínku zasílala dne [datum] a stanovila lhůtu 14 dní od doručení výzvy k zaplacení, žalobkyně tak požaduje zákonný úrok z prodlení od pozdějšího data, než bylo datum doručení výzvy s lhůtou v délce 14 dní. Soud tak vyhověl nároku žalobkyně na úrok z prodlení včetně paušalizovaných nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Co se týká nařízeného předběžného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 3. 2022, č. j. 7 C 61/2018 – 323, dle ustanovení § 77 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zanikne do 15 dní od vykonatelnosti rozhodnutí.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 213 647,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18 136 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 362 704,61 Kč sestávající z částky 9 780 Kč za každý ze patnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], podání ze dne [datum], podání ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání u odvolacího soudu dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], návrh na vydání předběžného opatření ze dne [datum]) a z částky 4 890 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum]) včetně sedmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 161 580 Kč ve výši 33 931,80 Kč.

17. Za předžalobní výzvu ze dne [datum] soud přiznal náhradu nákladů řízení pouze v poloviční sazbě, neboť výzva neobsahuje právní rozbor a pouze vyzývá k úhradě dlužné částky s odkazem na skutkovou situaci. Za vyjádření ze dne [datum] pak soud přiznal rovněž náhradu nákladů řízení v poloviční sazbě, neboť žalobkyně byla vyzvána, aby sdělila, zda činí soudem předestřený skutkový stav jako nesporný, vyjádření žalobkyně neobsahovalo žádný právní rozbor.

18. Náklady státu činila odměna tlumočnice [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] přiznaná usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 5. 6. 2020, č. j. 7 C 617/2018 – 181, ve výši 942 Kč, a dále usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 21. 12. 2020, č. j. 7 C 617/2018 – 204, ve výši 1 891 Kč. Dále svědečné [jméno] [příjmení] přiznané usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 26. 3. 2021, č. j. 7 C 617/2018 – 221, ve výši 825,48 Kč Celkem tak náklady státu činí 3 658,48 Kč. Povinnost k jejich úhradě soud pak určil žalobkyni dle výsledku řízení v souladu s ustanovením § 148 o. s. ř.

19. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Náhrada nákladů řízení byla určena na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Při vyhlášení rozsudku