7 C 671/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Veroniky Hlinkové a přísedících Ing. Karla Říhy a Václava Kůse ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 35 145 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 26 816 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 816 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 129 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 129 Kč od [datum] do zaplacení a dále částku 5 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 200 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení v poměrné výši 52,6 % v částce 42 255,50 Kč do tří dnů od právní pomoci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

IV. Žalobce je povinen nahradit České republice na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 504,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 3.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] podaným k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 domáhal zaplacení částky 35 145 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 129 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 32 016 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce své podání dále doplnil dne [datum] a dne [datum]. Žalobce tvrdil, že byl u žalované zaměstnán na základě dohody o provedení práce ze dne [datum] na pracovní pozici programátor. Strany sjednaly odměnu ve výši 400 Kč za hodinu. Pracovní poměr byl ukončen výpovědí ze strany žalované ke dni [datum]. Žalobce dále tvrdil, že pro žalovanou odpracoval za únor a březen 2018 celkem 187 hodin, 42 hodin v měsíci únoru a 145 hodin v měsíci červnu. Za únor 2018 žalovaná zaplatila žalobci 10 500 Kč, což je 250 Kč čistého na hodinu, přičemž hodinová sazba činila 324,50 Kč hrubého (při sjednané odměně 400 Kč hrubého), žalobce tak nárokuje doplatit částku 42 * 74,50 Kč, což je 3 129 Kč. Za březen 2018 žalobci žalovaná zaplatila 10 000 Kč, což bylo 69 Kč na hodinu namísto nárokovaných 289,80 Kč na hodinu. Žalobci tak za březen mělo být uhrazeno 145* 220,80 Kč, tedy 32 016 Kč. Při určení počtu odpracovaných hodin vycházel z evidence, kterou vyplňoval pro žalovanou. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že žalovaná měla žalobci sdělit, že jím evidovaná odpracovaná doba není skutečnou evidencí pracovní doby, a že má tyto údaje žalobce evidovat jiným způsobem. Zadání práce pro žalobce bylo velmi neurčité, sama žalovaná odhadovala, že dokončení úkolu zabere 280 hodin, na začátku však měla jenom myšlenku, nikoli konkrétní představu. Žalobce rovněž nesouhlasil s vypracováním znaleckého posudku, uváděl, že se nejedná o smlouvu o dílo, aby bylo možné určit, jak dlouho trvalo vypracování díla. V podání ze dne [datum] žalobce upřesnil, že v žalobě byla matematická chyba, když žalobce celou dobu nárokoval hrubou mzdu ve výši 400 Kč na hodinu s tím, že v měsíci únoru mu bylo uhrazeno 12 253 Kč hrubé mzdy, ale mělo být uhrazeno 16 800 Kč (400 Kč hodin), rozdíl činí 4 547 Kč (16 800 Kč - 12 253 Kč), v březnu mu bylo uhrazeno 11 522 Kč hrubé mzdy, ale mělo být uhrazeno 58 000 Kč (145 * 400 Kč), rozdíl činí 46 478 Kč. Žalobce tak mohl nárokovat částku 51 025 Kč (58 000 Kč – 11 522 Kč), nicméně žalobu v tomto směru nenavrhl rozšířit. Žalobce dále nesouhlasil s aplikací ustanovení § 20 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), neboť dle něj změna výše odměny není změnou základní náležitostí pracovněprávního vztahu, jak je uvedeno v § 34 odst. 1 zákoníku práce a výše odměny musí být vždy měněna pouze písemně. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], žalovaná na výzvu však nereagovala.

2. Žalovaná podala dne [datum] odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu a dále v podání ze dne [datum] uvedla, že s žalobou nesouhlasí a navrhla její zamítnutí. Výkazy práce, které žalobce vyplňoval, žalovaná nijak neautorizovala, do této aplikace zadával data pouze žalobce. Navíc žalobce třikrát upozornila, že do evidence vkládá neopodstatněné položky. První výsledky práce žalobce odevzdal dne [datum] poté, co mu bylo žalovanou sděleno, že počet deklarovaných odpracovaných hodin neuznává. Aplikaci odevzdal dne [datum]. Žalovaná dále odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 2989/2011, kdy dle žalované nemá zaměstnavatel důkazní povinnost k námitce, že zaměstnanec pro něj práci nevykonal. Žalovaná dále zpochybnila na výčtu konkrétních činností, které žalobce uvedl ve výkazu odvedené práce, že některé činnosti a zejména doba, po kterou žalobci měly trvat, jsou absurdní. Žalobce sám v konverzaci s žalovanou uvádí, že požaduje částku 250 Kč za hodinu, v tomto ohledu mu žalovaná zaplatila 82 hodin (82 hodin * 250 Kč), neboť mu zaplatila 20 500 Kč. V podání ze dne [datum] dále uváděla, zadání úkolu bylo uvedené ve vzájemné komunikaci v programu [anonymizováno], kdy měl žalobce napsat software pro zařízení raspberry, k němu udělaný modul na ovládání zásuvek, který má řídit teplotu, vlhkost, odvětrávání, svícení. Sám žalobce řekl, že si na takové zadání troufne, z čehož žalovaná dovozuje, že je pochopil. Dále uvedla, že žalobce si sám měnil míru zpracování úkolu, když si dne [datum] sám změnil rozpracování z 0 % na 5 % a dne [datum] z 5 % na 15 %.

3. Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení ze dne [datum] jednak uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 4 387 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 129 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 0 Kč od [datum] do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), dále zamítl žalobu co do částky 30 758 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 32 016 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II.), dále rozhodl tak, že je žalobce povinen zaplatit žalobkyni (správně mělo být žalované) na náhradě nákladů řízení v poměrné výši 75 % v částce 48 042,80 Kč do tří dnů od právní pomoci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok III.) a nakonec žalobci uložil povinnost nahradit České republice na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 723 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 (výrok IV.).

4. Následně Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl tak, že se odvolání žalované do výroku II. rozsudku ze dne [datum] ve znění opravného usnesení ze dne [datum] odmítá (výrok I.) a dále že se rozsudek soudu I. stupně ve znění opravného usnesení ze dne [datum] zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení (výrok II.). Městský soud v Praze též dovodil, že soud prvního stupně má vycházet ze skutkového závěru, že strany si v písemné dohodě o provedení práce sjednaly, že žalobce má nárok na odměnu ve výši 400 Kč za hodinu, se splatností do 20. dne následujícího měsíce. Závěr soudu prvního stupně, že lze aplikovat ustanovení § 20 zákoníku práce pro nedodržení formy dohody o změně dohody o provedení práce, nelze dle názoru odvolacího soudu pro ustanovení § 346c a 346e zákoníku práce použít. Soud prvního stupně tak má vycházet z odměny 400 Kč za hodinu práce po celou dobu trvání pracovněprávního vztahu, je však potřeba posoudit, jaká částka svědčí žalobci za odvedenou práci v měsíci únoru 2018 a jaká částka svědčí žalobci za měsíc březen 2018. S ohledem na měsíční splatnost mzdy je tak potřeba zkoumat, kolik hodin vykonal žalobce pro žalovanou v měsících únoru a březnu 2018 z celkových 80 hodin, které určil znalec. Soud prvního stupně měl měsíční rozvržení hodin zjistit na základě doplňujícího znaleckého posudku a v závislosti na učiněných závěrech znalce soud prvního stupně má pak rozhodnout o opodstatněnosti případných nároků žalobce z titulu (ne) doplatku odměny za měsíc únor 2018, kde žalobce požaduje částku 3 129 Kč s tím, že žalovaná již plnila v rozsahu částky 10 500 Kč a za měsíc březen 2018, kde žalobce požaduje částku 32 016 Kč s tím, že žalovaná již plnila v rozsahu částky 10 000 Kč. Dále zavázal soud prvního stupně, aby výsledek vypočetl v hrubé výši, bez ohledu na daňové srážky a odvody. <b>5. Soud v řízení před zrušením rozsudku provedl následující důkazy.</b> 6. Z dohody o provedení práce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl u žalované zaměstnán pro činnost programování dle přímého pokynu zaměstnavatele (článek II.). Zaměstnavatel měl povinnost přidělovat žalobci práci písemnou formou a to nejpozději tři dny předem (článek IV. odst. 3). Odměnu za vykonanou práci účastníci sjednali ve výši 400 Kč za hodinu s datem splatnosti do 20. dne následujícího měsíce. Z této odměny měl zaměstnavatel odvádět příslušné daňové srážky (článek V.).

7. Z výpovědi dohody o provedení práce ze dne [datum] bylo zjištěno, že dohoda byla vypovězena ze strany žalované, přičemž výpověď digitálně podepsal [jméno] [příjmení].

8. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobce nárokoval po žalované částku ve výši 41 250 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 7 453,60 Kč. Předžalobní výzvu doručoval na adresu sídla žalované.

9. Z přehledu výplat žalobci bylo zjištěno, že mu bylo žalovanou zaplaceno 20 500 Kč s tím, že částka 10 500 Kč mu byla vyplacena dne [datum] a částka 10 000 Kč dne [datum].

10. Z výpisu z aplikace VIP trust disk ze smazání položek bylo zjištěno, že v této aplikaci uživatel [celé jméno žalobce] dne [datum] přesunul 245 položek do koše.

11. Z výpisu z rozhraní žalovaného ohledně pracovní doby žalobce bylo zjištěno, že žalobce za únor 2018 vykázal 42 hodin a za březen 181 hodin.

12. Z komunikace z [anonymizováno] – komunikace mezi osobou [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že ta začala dne [datum], [jméno] [příjmení] popsal zkráceně zadání úkolu, kdy pro zařízení raspberry pi a k jeho modulu měl [celé jméno žalobce] vytvořit software, který by řídil teplotu, vlhkost, odvětrání, svícení. Operačním systém byl raspberrian OS. Celé to mělo fungovat přes aplikaci, kde by mělo zařízení být i ovládáno a stejně tak by k tomu měl být přístup z webu, kde by bylo možné prohlížet i historická data. [celé jméno žalobce] uvádí, že by si na to troufnul, neboť dělal programování a elektroinstalaci jedné místnosti. Dále se domlouvají na programovacím jazyce. [celé jméno žalobce] odhaduje, že mu to zabere 350 hodin ([datum]) s tím, že [jméno] [příjmení] uvádí, že si myslel, že to zvládne rychleji. Dále domlouvají technické aspekty ohledně čidel. Dne [datum] [jméno] [příjmení] uvádí, že se už domníval, že to bude hotové, že dosud není žádný výstup. Uvádí, že tedy vyplatí pouze polovinu z březnového výkazu. [celé jméno žalobce] nesouhlasí s tvrzením, že není nic hotové, věnoval tomu čas a hned na začátku uváděl, že toho dost neví. Dne [datum] [celé jméno žalobce] uvádí, že očekává, že dostane na účet 36 250 Kč (145 hodin * 250 Kč v čistém). Dále se domlouvají na technické stránce fungování aplikace. [jméno] [příjmení] namítá, že aplikace nefunguje ([datum]). [celé jméno žalobce] namítá, že požadované by byla práce navíc. [celé jméno žalobce] dále uvádí, že čeká 36 250 Kč v čistém. Dne [datum] [jméno] [příjmení] uvádí, že na účet žalobci odejde 10 000 Kč, víc mu nezaplatí. [jméno] [příjmení] konstatuje, že dodané není použitelné ([datum]), na výzvy [celé jméno žalobce] již dál nereaguje. Komunikace je ukončena dne [datum].

13. Z prohlášení [jméno] [jméno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že prohlašuje, že prostudoval kód aplikace naprogramované [celé jméno žalobce] a odhaduje její pracnost na 23 – 36 hodin.

14. Z popisu úkolu Micrento – #Task [číslo], Raspberry pi – software bylo zjištěno, že úkolem žalobce bylo vytvořit software pro raspberry pi, které má operační systém raspberrian, aby ovládalo přes piny zásuvky pro větrák, pro zapnutí topení, pro zvlhčování vzduchu a pro světlo. Všechny hodnoty měly být nastavitelné a sledovatelné i co do historie z webového rozhraní. K softwaru měla být vytvořena dokumentace s popisem uživatelských funkcí, jak funguje software a popis API.

15. Ze znaleckého posudku [číslo] Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce programoval zařízení Raspberry Pi 3B+. Zadání žalované bylo dle znalce velmi vágní, minimálně po měsíce únor a část března 2018 nebylo zřejmé, jaká koncová zařízení k měření veličin budou použita pro načítání požadovaných hodnot. Žalobce měl zadání v rámci vývoje zařízení Raspberry Pi, která měla zajistit ovládání připojených měřidel a webovou aplikaci, která měla zpřístupňovat aktuální informace, uchovávat historii dat a rovněž umožnit ovládání zařízení Raspberry Pi prostřednictvím webu. Co se týká dotazu na obvyklou dobu potřebnou pro vytvoření aplikace jednou osobou dle zadání poskytnutého žalovanou, uvedl znalec, že k provedení zadání bylo nutné znát koncové komponenty a zapojované k zařízení Raspberry Pi, teprve pak bylo možné realizovat aplikaci pro část zařízení Raspberry Pi. Rovněž v rámci analytické části bylo nutné doplnit funkce webového portálu (náhled na data, vykreslování, detail historie), tato část nebyla žalovanou popsána vůbec. Znalec dále uvádí, že dokončení celého úkolu by bylo potřeba asi 35 člověkodní, jeden člověkoden je dle znalce 8 pracovních hodin. Pro analýzu a návrh byla potřeba pěti člověkodní, pro zapojení periferií a aplikaci na Raspberry Pi osmi člověkodní, pro vývoj rozhraní pro programování aplikací (API) a web aplikace byla potřeba dvanácti člověkodní, pro instalaci a testování (včetně komponentů) byla potřeba osmi člověkodní a pro zpracování dokumentace dvou člověkodní. Ze znalci dostupných informací o žalobci byly dosavadní zkušenosti žalobce dostatečné pro práce nad zařízením Raspberry Pi, nikoli však pro webovou část aplikace. Dále uvedl, že technologii MySQL bylo možné pro zadání úkolu využít. Stejně tak použití programovacího jazyku Python a Java bylo na místě. Co se týká identifikace souborů, tam znalec u souboru mysql-connector-java- [datum] konstatoval, že jej nelze označit za identický. Znalec závěrem konstatoval, že práce, které odevzdal žalobce žalované, byly v rozsahu deseti člověkodní, z toho nad analýzou a návrhem žalobce strávil 2 člověkodny, neboť vyhledal pouze periferie, knihovny a ovladače. Nad zapojením periferií a aplikací na Raspberry Pi strávil šest člověkodní, periferie nezapojil. Na vývoji rozhraní pro programování aplikací (API) a webu aplikace strávil dva člověkodny a to pouze na vývoji rozhraní pro programování aplikací (API) pro zařízení Raspberry Pi, bez webové aplikace, k instalaci a testování komponent a ke zpracování dokumentace vůbec nedošlo.

16. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě v řízení již dříve provedených důkazů a dále též s přihlédnutím k nesporným tvrzením účastníků a jelikož jak žalobce, tak žalovaná vyslovili souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, když žalobce tak učinil v podání ze dne [datum] a žalovaná v podání ze dne [datum], rozhodl soud po zrušení rozsudku bez nařízení jednání za podmínek dle § 115a o. s. ř.

17. V uvedených podáních ze dne [datum] a [datum] přitom žalobce a žalovaná učinili nesporným, že žalobce pro žalovanou odpracoval v měsíci únoru 2018 celkem 42 hodin a v měsíci březnu 2018 celkem 38 hodin. Dále pak žalovaná ještě uvedla, že dle jejího názoru je třeba vycházet ze stranami sjednané odměny 250 Kč čistého, a to byť byla dohoda o ní učiněna ústně, kdy v této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 4008/2018, dle kterého není pro ujednání o odměně z dohody o provedení práce nutná písemná forma. S ohledem na uvedené tedy žalovaná měla žalobci za měsíce února a březen 2018 vyplatit odměnu ve výši 24 592 Kč, nicméně jelikož bylo vyplaceno 25 190 Kč a tedy dokonce ještě o 598 Kč více, navrhuje žalovaná, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

18. Soud vycházel ze shora uvedených skutkových zjištění, která vyplynula z důkazů provedených před zrušením rozsudku, a dále pak z nesporných tvrzení účastníků, dle nichž žalobce odpracoval v měsíci únoru 2018 celkem 42 hodin a v měsíci březnu 2018 celkem 38 hodin, dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu ve věci.

19. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] dohodu o provedení práce, na základě které sjednali odměnu ve výši 400 Kč hrubého na hodinu, tedy před odvedením povinných plateb. Předmětem dohody bylo programování dle pokynů žalované. Žalovaná zaplatila žalobci za únor 2018 odměnu ve výši 10 500 Kč a za březen 2018 odměnu ve výši 10 000 Kč, po odvedení povinných plateb. Žalobce odevzdal práci, která osobě s jeho zkušenostmi trvala 80 hodin práce. Analýzou a návrhem strávil 2 člověkodny, nad zapojením periferií a aplikací na Raspberry Pi strávil šest člověkodní, na vývoji rozhraní pro programování aplikací (API) a webu aplikace strávil dva člověkodny, ke zpracování dalších úkolů již nedošlo. Znalec považoval jeden člověkoden za osm pracovních hodin. Za měsíc únor 2018 odpracoval žalobce 42 hodin a dále za měsíc březen 2018 odpracoval žalobce 38 hodin.

20. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění účinném do 31. 5. 2018 (dále jen„ zákoník práce“), neboť se výplata sporné odměny týkala měsíců února a března 2018.

21. Podle ustanovení § 3 zákoníku práce závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

22. Podle § 77 odst. 1 zákoníku práce dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně; jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci.

23. Podle ustanovení § 109 odstavce 1 zákoníku práce za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Podle odstavce 2 odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (§ 74 až 77).

24. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud, vázán právním názorem vysloveným odvolacím soudem, k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Jde-li o celkový počet žalobcem odpracovaných hodin, soud vyšel ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. Znalec hodnověrně vyčíslil odhadovaný čas v rozsahu 80 hodin práce, který žalobce potřeboval, aby odevzdal ten výsledek, který evidovala žalovaná. Žalobkyně neevidovala odpracovanou dobu, práce žalobce spočívaly v odborné činnosti programování aplikace, a soud neměl jinou možnost, než povolat odborníka, aby určil počet hodin, které žalobce strávil prací pro žalovanou. Soud proto musel vyjít z objektivního vyčíslení, které mu znalecký posudek poskytl.

25. Jde-li pak o to, jak byl celkový znalcem zjištěný počet 80 hodin rozvržen mezi měsíce února a března roku 2018, účastníci učinili nesporným, že žalobce odpracoval za únor 2018 celkem 42 hodin a za březen 2018 celkem 38 hodin, proto nebylo potřeba nechat vypracovat doplňující znalecký posudek, jak soudu prvého stupně uložil Městský soud v Praze.

26. Co se týká výše odměny za hodinu odvedené práce, zde soud při vázanosti názorem Městského soudu v Praze vycházel z toho, že hodinová sazba činila 400 Kč hrubého, neboť to byla částka sjednaná ve smlouvě o provedení práce a nebylo prokázáno, že došlo k dohodě stran o změně výše odměny před vykonáním práce žalobce. Pokud žalobce v konverzaci s žalovanou uvedl dne [datum], že očekává, že dostane na účet 36 250 Kč (145 hodin * 250 Kč v čistém), neprokazuje to dohodu o změně sjednané odměny před vykonáním práce. Navíc jednání, kterým by se žalobce vzdával části odměny je dle § 346c zákoníku práce zdánlivým jednáním. V souladu se závazným názorem Městského soudu v Praze rovněž soud prvního stupně počítal doplatek či nedoplatek odměny v hrubém, nezabýval se přepočty vyplacených částek na částky před odečtením daně z příjmů a odvodů. Za měsíc únor náleželo žalobci 42 * 400 Kč = 16 800 Kč, částka 10 500 Kč mu byla již vyplacena, žalovaná má doplatit částku ve výši 6 300 Kč. Žalobce však požadoval pouze částku 3 129 Kč, soud mu přiznal pouze tuto částku včetně úroku z prodlení běžícího z této částky. Za měsíc březen 2018 žalobce odpracoval 38 hodin, náleželo mu tak 38 * 400 = 15 200 Kč, částka 10 000 Kč mu již byla zaplacena, žalovaná má doplatit 5 200 Kč včetně zákonného úroku z prodlení. Soud proto žalobu co do nároku za březen 2018 zamítl v částce 26 816 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.

27. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobci také úroky z prodlení z dlužných částek podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost odměny za vykonanou práci účastníci sjednali do 20. dne následujícího měsíce, žalobce požaduje úrok z prodlení za únor 2018 od [datum] a za březen od [datum], soud proto přiznal zákonný úrok z prodlení od data pozdějšího, jak požadoval žalobce. U nároku za únor 2019 pak přiznal soud zákonný úrok z prodlení rovněž z nižší žalobcem požadované částky.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 255,50 Kč, přičemž tato částka představuje 52,6 % z jejich celkové výše 79 993,31 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,3 % a úspěchu žalobce v rozsahu 23,7 %)., tj. 42 076,50 Kč a dále doplatek za znalecký posudek ve výši 179 Kč.

29. Náklady zastoupení přitom sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 145 Kč sestávající z částky 35 560 Kč (2 540 Kč za každý z 14 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t.) - převzetí a příprava zastoupení, - vyjádření ze dne [datum], - vyjádření ze dne [datum] - vyjádření ze dne [datum], - vyjádření ze dne [datum], - odvolání proti rozsudku ze dne [datum], - vyjádření k odvolání žalobce ze dne [datum], - účast na jednání u soudu dne [datum], - účast na jednání u soudu dne [datum], - účast na jednání u soudu dne [datum], - účast na jednání u odvolacího soudu dne [datum], - porada s klientem dne [datum], - porada s klientem dne [datum] a - porada s klientem dne [datum], z částky 1 270 za úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. -podání odporu ze dne [datum], dále z částky ve výši 4 500 Kč (15 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.)

30. Dále soud přiznal žalované cestovní náhradu v celkové výši 17 780,17 Kč, a to - v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhradu 3 412,61 Kč za 602 ujetých km (29,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 5,6 l [číslo] km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 vyhlášky a. t., - v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhradu 3 600,92 Kč za 602 ujetých km (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 5,6 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t., - v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhradu 3 600,44 Kč za 602 ujetých km (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 5,6 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t., - v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhradu 3 600,44 Kč za 602 ujetých km (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 5,6 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t., - v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhradu 3 565,76 Kč za 602 ujetých km (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t.

31. A nakonec soud přiznal náhradu za promeškaný čas ve výši 7 000 Kč (100 Kč za každou z půlhodin, kdy se jednalo 5 x 14 půlhodin dle § 14 odst. 3 a.t.).

32. Daň z přidané hodnoty ve výši 21 % pak soud počítal z částky 66 110,17 Kč (35 560 Kč + 1 270 Kč + 4 500 Kč + 17 780,17 Kč + 7 000 Kč), což je 13 883,14 Kč Celkem tedy náklady zastoupení žalované činily 79 993,31 Kč. Dále je žalobce povinen uhradit žalované částku 511,70 Kč, kterou žalovaná hradila na záloze znaleckého posudku, a nebyla povinna uhradit státu dle poměru jejího úspěchu.

33. Soud nepřiznal odměnu za písemné podání ze dne [datum], které nelze považovat za podání ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a. t., jímž se míní věcné vyjádření ke sporu, jež zde však nebylo obsaženo, pokud žalovaná pouze činila nesporným tvrzení ohledně odpracovaných hodin v únoru a březnu 2018. Dále soud nepřiznal odměnu ani za podání ze dne [datum], které žalovaná učinila k výzvě soudu, aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. V tomto podání sice žalovaná vyjadřovala své stanovisko k věci, toto však činila nad rámec toho, co po ní soud ve výzvě požadoval.

34. Co se týká náhrady nákladů řízení státu dle § 148 o. s. ř., tam oba účastníci zaplatili zálohu na zpracování znaleckého posudku ve výši 2 000 Kč Náklady znalce činily 7 683,50 Kč, přičemž žalobce byl povinen uhradit částku ve výši 5 862,50 Kč (neúspěšný co do 76,3 %) a žalovaná 1 821 Kč (neúspěšná co do 23,7 %). Žalobce je tak povinen zaplatit státu 3 504,50 Kč a žalovanému na rozdílu zaplacení zálohy částku 179 Kč.

35. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.), když soud neshledal důvody pro jiné stanovení této lhůty; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).